Česko Ukrajině poskytne další vojenský materiál, minimálně ve výši dosavadních dodávek zbraní za 725 milionů korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to uvedla v pořadu Otázky Václava Moravce. Apelovala také na to, aby se OSN kvůli nedodržování lidských práv na Ukrajině zamyslela nad přehodnocením své politiky. Exministr a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) podpořil politiku vlády s tím, že by měla armáda využít zkušenosti z pomoci během pandemie.
Podle ministryně obrany už Česko poskytlo na pomoc ukrajinské armádě zhruba 725 milionů korun. „Myslím, že celková částka vojenské pomoci Ukrajině bude jednou tak vysoká,“ sdělila s tím, že na navýšení využije podporu z Evropské unie.
O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda. Navýšení na vojenskou pomoc Ukrajině podpořil i bývalý ministr obrany Metnar, podle kterého je taková cesta zásadní.
Do Česka od začátku ruské invaze přišlo už zřejmě na 200 tisíc uprchlíků. Česko proto kvůli nedostatku ubytovacích kapacit státu v sobotu prostřednictvím mechanismu civilní ochrany EU požádalo o pětadvacet modulárních základen. Černochová potvrdila, že Unie návrh schválila.
„Mělo by to být v horizontu do dvou týdnů. Máme s českou armádou i záložní řešení,“ uvedla s tím, že ministerstvo obrany zvažuje vybudování stanových městeček pro uprchlíky s kapacitou pro zhruba čtyři stovky lidí.
Předseda Asociace krajů České republiky a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) apeloval na to, aby byli obyvatelé a úřady s příchodem uprchlíků připraveni na dlouhodobou a systematickou pomoc se zapojením přícházejících do společnosti. „Musíme řešit, co se bude dít dál – za týden, měsíc, za půl roku. To všechno chce systémová řešení. Můžeme být vystaveni tomu, že v každém kraji přibyde počet lidí, kolik má obyvatel například jedno okresní město,“ řekl.
„Měli bychom zdůrazňovat, že to je dočasná záležitost, budeme dělat vše pro to, aby ta válka skončila a rodiny se sešly. Naše povinnost je pomoc válku ukončit a hledat řešení, aby konflikt přestal. Nyní musíme pomáhat,“ dodala k tomu Černochová.
OSN by měla změnit svoji politiku, vyzvala Černochová
Ministryně obrany se v souvislosti s pokračujícím postupem ruských vojsk na Ukrajině vyjádřila k tomu, že je podle ní třeba vyjadřovat další podporu. Podle Metnara je současná česká vojenská pomoc, které vyjádřil podporu, v současné době maximální formou pomoci, s tím ale ministryně nesouhlasí a apeluje kvůli porušováním lidských práv na Ukrajině k větší součinosti mezinárodních organizací.
„Když se děje takový bezprecendentní krok a OSN není schopná udělat zásadní kroky, tak je to beznaděj. Měli by najít způsob, jak poslat modré přilby, tedy vojáky, kteří budou dohlížet na dodržování základních lidských práv nebo zásobování. Pokud tohle není OSN schopná zařídit, je na čase vyjednat nějakou změnu,“ dodala.
Většina Čechů je proti požadavku Ruska, aby Ukrajina nebyla v NATO
Z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi vyplývá, že sedmdesát procent Čechů je proti ruskému požadavku, aby Ukrajina nevstoupila do Severoatlantické aliance. Rozhodně proti požadavku Moskvy je šestapadesát procent Čechů. Dalších čtrnáct procent je spíše proti. Pětina dotázaných by Kremlu vyhověla.
Negativní postoj výrazně zesílil po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. „Zajímavé je, že ta názorová změna se udála ještě silněji mezi lidmi s nižším vzděláním a také mezi seniory, což jsou skupiny, které jsou obvykle k Ruské federaci o něco vstřícnější, ale po započetí invaze výrazně změnily názor,“ přiblížil analytik Kantaru Pavel Ranocha.
