V Česku se v loňském roce pohyboval počet případů tuberkulózy (TBC) zhruba na stejné výši jako v roce 2023. Podle předběžných dat bylo do národního registru TBC hlášeno 454 případů, o sedm případů víc než ve stejném období před rokem. Téměř polovinu tvoří cizinci, většinou z Ukrajiny.
Počet případů tuberkulózy se loni příliš nezměnil
3 minuty
Počet nakažených tuberkulózou roste
Čím dál víc lidí přichází do nemocnic v pokročilé fázi nemoci, často bez pojištění, nemocnice se přitom o infekčního pacienta musí postarat, uvedla přednostka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Koziar Vašáková.
Specialisté proto navrhují opatření, která by systému ulevila, a to od vyhledávání potenciálně infekčních osob u rizikových skupin, screeningu příchozích z rizikových zemí přes zrušení doplatků za antituberotika pro lidi ze sociálního okraje, zavedení plateb státu za léčení nepojištěných po zajištění nějaké formy detence infekčních pacientů, kteří se léčit odmítají.
Česko patří ke státům s nejnižším počtem nemocných
Na tuberkulózu loni zemřelo v Česku 21 lidí, z toho jedenáct bylo cizinců. Lékaři se speciálně zaměřují na odolnější, takzvanou multirezistentní TBC, které loni zaznamenali šestnáct případů.
Česko ale stále patří ke státům s nejnižším počtem nemocných, uvedl vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou z Fakultní nemocnice Bulovka Jiří Wallenfels. Z krajských hlášení vyplývá, že každý čtvrtý případ je hlášen v Praze, nejméně jich druhý rok po sobě hlásí Moravskoslezský kraj a dlouhodobě dobře je na tom Vysočina. Největší růst počtu nemocných loni zaznamenal Jihomoravský kraj – meziročně o deset případů na 55.
Většinu případů v Česku tvoří muži, a to 337. Průměrný věk nemocných je 48 let. Nemocných dětí do patnácti let bylo osmnáct. Hlášeno bylo jedenáct případů TBC u HIV pozitivních, a to z 325 vyšetřených na HIV, všichni tito pacienti se narodili na Ukrajině.
Jak s pacienty, kteří odmítají léčbu a jsou agresivní
Specialisté upozorňují, že chybějí pravidla pro vyhledávání neléčených nemocných a pravidla pro zadržení pacientů, kteří odmítají léčbu a jsou agresivní. Jako příklad uvedli zdravotníci problémy s léčbou drogově závislého agresivního pacienta v nemocnici v Žamberku, kterého tam léčili tři měsíce. Případ byl natolik zatěžující, že musel personál pro své potřeby vyhledat krizovou intervenci a pomoc psychologa.
„Opakovaně napadal personál, ostatní pacienty, kradl, utíkal, poškozoval majetek nemocnice. Situace vygradovala ve chvíli, kdy vyhrožoval personálu znásilněním a zabitím, rozbil dveře a útočil na spolupacienty – tehdy jsme na doporučení policie zakoupili paralyzéry a policie musela být na oddělení přítomna nonstop několik dnů,“ popsala primářka léčebného ústavu Adalbertinum Mária Michalovičová. Doplnila, že pacient nebyl odsouzený, nebylo ho možné předat do vazby. Podobných případů jsou podle lékařů jednotky, agresivních lidí s TBC ale přibývá, lékaři by proto přivítali možnost umístit takové pacienty do psychiatrického uzavřeného zařízení. Dříve takové fungovalo v Dobřanech, nyní je ale mimo provoz.
Vzory, jak zajistit detenci infekčních nemocných či sledování výskytu nemoci u sociálně vyloučených skupin, podle lékařů v Evropě existují. V řadě zemí také platí, že nemocnice nemusí doplácet za léčbu nepojištěných pacientů s TBC, buď na sebe bere platbu stát, nebo je placena ze speciálních fondů. Náklady na léčbu jednoho pacienta mohou dosáhnout k milionu korun.
