Ohnisko tuberkulózy v Kansas City je jedno z největších zdokumentovaných v USA

Jen za letošní leden se v americkém Kansas City objevilo 67 aktivních případů tuberkulózy (TBC) a dalších 79 latentních, uvedlo kansaské ministerstvo zdravotnictví a životního prostředí (KDHE). V Kansas City tak má jít aktuálně o největší zdokumentované ohnisko TBC ve Spojených státech.

Jak uvedl kansaský resort na svých internetových stránkách, epidemie začala v loňském roce. Zdroj nákazy neuvedl.

„V současné době je v Kansas City největší zdokumentované ohnisko tuberkulózy v historii USA,“ prohlásila ředitelka komunikace kansaských zdravotníků Jill Bronaughová. „A mohou se objevit další případy,“ dodala.

Tato nebezpečná a potenciálně smrtící nemoc je v USA sledována od poloviny minulého století; je jisté, že v době před tím bylo případů více, ale nebyly zdokumentované. Podle amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) se největší epidemie tohoto onemocnění v USA objevila v letech 2015 až 2017, a to mezi bezdomovci v Georgii, kde se vyskytlo více než 170 aktivních a více než 400 latentních případů.

Bronaughová dodala, že „přestože je riziko nákazy pro širokou veřejnost v dotčených okresech velmi nízké, KDHE se snaží zajistit, aby pacienti dostávali odpovídající léčbu, která omezí možnost šíření této nemoci a zabrání výskytu dalších případů“.

Tuberkulózy přibývá, v USA i ve světě

V září 2023 vědci z KDHE zveřejnili v týdenní zprávě CDC zprávu o případu výskytu multirezistentní (MDR) tuberkulózy v Kansas City, který se týkal třinácti lidí. Upozornili, že v letech 2019 až 2021 bylo v Kansas City každoročně hlášeno 37 až 43 případů TBC. V roce 2022 se tento počet zvýšil na 52 případů, což bylo částečně způsobeno vypuknutím epidemie právě tohoto kmene odolného vůči antibiotikům.

Podle kansaských úřadů to souvisí s rostoucím výskytem TBC ve Spojených státech. Z údajů CDC vyplývá, že v roce 2023 bylo ve Spojených státech hlášeno 9633 případů TBC – nejvyšší počet od roku 2013. Jednalo se o třetí rok po sobě, kdy počet případů TBC v USA vzrostl. Míra výskytu 2,9 případu na 100 tisíc osob představovala patnáctiprocentní nárůst oproti roku 2022. Většina případů se vyskytla u osob narozených mimo Spojené státy.

Podle nejnovější celosvětové zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) bylo v roce 2023 diagnostikováno 8,2 milionu lidí s TBC, což je nejvyšší počet zaznamenaný WHO od roku 1995, kdy zahájila celosvětové monitorování TBC.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace zveřejněné v říjnu tuberkulóza nahradila covid-19 na prvním místě příčin úmrtí na infekční onemocnění v roce 2023 a poukázala na problémy v celosvětovém úsilí o vymýcení této nemoci.

Bakteriální nákaza

Tuberkulózu, která se šíří vzduchem, způsobuje bakterie, která obvykle postihuje plíce, ale podle CDC může zasáhnout i jiné části těla, například mozek. Pokud se neléčí, může být smrtelná.

Lidé se mohou nakazit zárodky tuberkulózy, jež mohou v těle žít roky, aniž by vyvolávaly příznaky, jde o takzvanou neaktivní nebo latentní tuberkulózu. Bez léčby se u těchto lidí může kdykoli rozvinout aktivní tuberkulóza.

TBC se může nakazit kdokoli, nejčastěji se ale vyskytuje u lidí, kteří žijí nebo žili ve velkých skupinách, nebo u těch, kteří často cestují do zemí, kde je tuberkulóza běžná.

Omezení od Trumpovy administrativy

Ve Spojených státech v současné době probíhá transformace celé řady federálních organizací. Její příčinou je snaha administrativy Donalda Trumpa o zeštíhlení úřednického aparátu, dotkla se významně právě CDC, která má na starosti sledovat šíření nakažlivých nemocí.

Internetové stránky této organizace procházejí odstraňováním řady informací, podle deníku Guardian z nich zmizely například zdroje o prevenci a léčbě HIV, předepisování antikoncepce, ale třeba i příručka pro péči o mladé a mladistvé či průzkum o rizikovém chování teenagerů a adolescentů. Žádné nové informace se na nich neobjevily už od Trumpovy inaugurace do úřadu. Jedinou novinkou je zpráva: „Webové stránky CDC se upravují tak, aby byly v souladu s exekutivními příkazy prezidenta Trumpa.“

Podle analýzy deníku New York Times bylo v posledních dnech staženo celkem asi osm tisíc stránek z více než desítky vládních webových stránek, i když některé se mezitím vrátily. Zdá se, že mezi nejhůře postižené patří právě webové stránky CDC. Informace u tuberkulóze tam zatím jsou, byť nevycházejí žádné aktualizace.

Centrum pro výzkum a politiku infekčních nemocí při Minnesotské univerzitě (CIDRAP) zase informovalo, že zmrazení zahraniční pomoci na devadesát dní narušilo fungování organizace USAID – později Donald Trump oznámil, že ji chce úplně zrušit: od víkendu mají její pracovníci příkaz přestat pracovat a ti zahraniční se mají do třiceti dnů vrátit zpět do USA.

Právě tato agentura je jedním z největších investorů do celosvětového boje proti tuberkulóze, od roku 2000 do něj investovala 4,7 miliardy dolarů. Epidemiolog Madhukar Pai z McGillovy univerzity v Montrealu míní, že kroky nové americké administrativy mohou nejvíce poškodit globální programy boje proti TBC a HIV.

„Je to krizový okamžik pro globální zdraví,“ varoval Pai. „Doufám, že se všichni v oblasti globálního zdraví zasadí o to, aby vláda USA pokračovala v podpoře těchto kriticky důležitých organizací a programů.“

Pai nicméně připustil, že Trumpovo druhé funkční období by mohlo přinést nové příležitosti pro ostatní země, aby více přispívaly na globální zdraví. „Zajímalo by mě, jestli by to mohla být příležitost pro globální zdravotnictví, aby bylo méně závislé na jednom národě nebo dárci,“ dodal Pai. „Byl bych rád, kdyby si africké národy vyráběly vlastní základní léky a vakcíny a byly stále méně závislé na pomoci. Rád bych viděl, jak se ostatní země G7 a G20 zapojují a nahrazují akutní nedostatek finančních prostředků.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 11 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 20 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...