Před osmdesáti lety se objevil první lék na tuberkulózu. Choroba bývala jednou z nejobávanějších nemocí historie a stojí za stamiliony obětí. Nepodařilo se ji ale vymýtit úplně, a to i kvůli vzniku rezistentních variant. V Česku nemocí loni onemocnělo 362 lidí a sedmnáct jich zemřelo.
První lék na tuberkulózu byl objeven před osmdesáti lety. Chorobu se dosud nepodařilo úplně vymýtit
Události: Lék na tuberkulózu (zdroj: ČT24)
O tuberkulóze mluví Chammurapiho zákoník, Starý zákon i Hippokratés. Mezi její oběti zároveň patřili vládci a velké postavy své doby jako Josef II., Václav II. nebo Karel Havlíček Borovský, ale také prostý lid. Dlouho na ni nebyl účinný lék.
Chorobě v plicní i jiné podobě až polovina nakažených podlehla, žádný ze zkoušených léků nefungoval. Léčba dříve spočívala v klidu na lůžku, a to ideálně ve vysokohorském sanatoriu.
První antibiotikum, které bylo možné použít na léčbu tuberkulózy, izoloval 19. října 1943 Albert Schatz. Látku s názvem streptomycin objevil jako mladý vědec v laboratořích Rutgersovy univerzity v New Jersey. Dostalo to však kontroverzní příchuť, když byly zásluhy za objev připsány pouze šéfovi laboratoře Selmanu Waksmanovi, který v roce 1952 získal Nobelovu cenu.
Nobelova cena zůstala Waksmanovi
Schatz a jeho starší vědecký kolega Waksman sice objev společně publikovali a podali přihlášku patentu, později si ale Waksman začal přisvojovat většinu výnosů z patentu a začal vystupovat jako jediný autor objevu. Schatz se s ním posléze soudil o výnosy a vyhrál. Pokusil se také dostát spravedlnosti a odvolal se proti rozhodnutí Nobelova výboru. Ten však jeho námitky smetl ze stolu a nejprestižnějšího vědeckého ocenění se Schatz nikdy nedočkal.
Látka streptomycin byla ve své době přelomová, penicilin totiž proti bakterii způsobující tuberkulózu nefungoval. „Tuberkulóza má poměrně specifickou buněčnou stěnu, kterou každá látka neprojde. A to je právě ten problém, dostat to antibiotikum dovnitř buňky,“ uvedl Zdeněk Kameník z Národního institutu virologie a bakteriologie.
Právě to streptomycin jako první dokázal. Nyní se nicméně používají jiná, bezpečnější antibiotika s menšími vedlejšími účinky. Streptomycin však v arzenálu lékařů zůstává a patří mezi základní léky Světové zdravotnické organizace.
Přes všechen pokrok zůstává tuberkulóza dodnes vážným problémem, každoročně jí ve světě onemocní devět až deset milionů lidí a zemře kolem 1,5 milionu nemocných. Léčba je komplikovaná hlavně kvůli antibiotické rezistenci. Druhou možností je očkování vakcínou BCG, která je určena především pro rizikové skupiny. Problematická je ale účinnost očkování, která se pohybuje jen kolem osmdesáti procent.