Tuberkulózy bylo loni nejvíc od začátku sledování. Zemřelo na ni víc lidí než na covid

Tuberkulóza (TBC) byla loni nově diagnostikována asi 8,2 milionu lidí na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde podle ní o nejvyšší počet od roku 1995, kdy začala s globálním monitoringem tohoto bakteriálního onemocnění.

V roce 2023 bylo celosvětově hlášeno celkem 8,2 milionu osob s nově diagnostikovanou tuberkulózou, což je nárůst oproti 7,5 milionu v roce 2022 a 7,1 milionu v roce 2019. A ještě výraznější je to skok nad úrovně 5,8 milionu v roce 2020 a 6,4 milionu v roce 2021. Nově diagnostikovaní v letech 2022 a 2023 pravděpodobně zahrnovali značný počet lidí, kteří onemocněli TBC v předchozích letech, ale jejichž diagnóza a léčba byla zpožděna v důsledku pandemie covidu.

Podle nově zveřejněné zprávy WHO o tuberkulóze loni na toto onemocnění zemřelo 1,25 milionu lidí, což je o něco méně než v roce 2022, kdy na TBC zemřelo 1,32 milionu nakažených.

Tuberkulóza ale loni překonala v počtu úmrtí covid-19 – oficiálně totiž roku 2023 celosvětově na covid-19 zemřelo asi 320 tisíc osob. Tuberkulóza se tak stala infekční nemocí, které podlehlo na světě nejvíce lidí. Například ve srovnání s virem HIV zabila skoro dvojnásobek lidí.

Asie a Afrika

Tuberkulóza je nejvíce rozšířená v jihovýchodní Asii, Africe a západním Tichomoří. Na Indii, Indonésii, Čínu, Filipíny a Pákistán připadá více než polovina všech případů.

Zpráva WHO o globální tuberkulóze pro rok 2024 ukazuje smutnou realitu: tuberkulóza se pravděpodobně vrátila na pozici hlavního světového zabijáka mezi infekčními nemocemi. Čelíme mnoha hrozivým výzvám: nedostatku finančních prostředků, katastrofální finanční zátěži pro mnoho domácností postižených tuberkulózou, změně klimatu, konfliktům, migraci a vysídlování, pandemiím a naléhavé potřebě řešit tuberkulózu rezistentní vůči lékům, která je významnou příčinou antimikrobiální rezistence.
Tereza Kasaevová, WHO

„Že kvůli tuberkulóze onemocnělo a umírá tolik lidí, je nehorázné v situaci, kdy máme nástroje, jak této nemoci zabránit, zjistit ji a léčit ji,“ uvedl při zveřejnění nové zprávy generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Země s největším počtem hlášených případů TBC
Zdroj: WHO

Tuberkulóza je bakteriální onemocnění, při kterém bývají nejčastěji napadeny plíce. V současnosti se stále častěji vyskytují formy nemoci, které jsou rezistentní vůči používaným antibiotikům. Předpokládá se přitom, že bakterií způsobující toto onemocnění je infikována asi čtvrtina celosvětové populace, ale symptomy se projeví jen u pěti až deseti procent z nich.

WHO uvedla, že objem peněz na prevenci a léčbu tuberkulózy se loni snížil a zůstává hluboko pod cílovou částkou. Podobná situace je ve výzkumu, což má dopad na vývoj nové diagnostiky, léků a vakcín.

Úbytek případů v Česku

V České republice loni případů TBC ubylo, a to po růstu o sedmnáct procent o rok předtím. Asi polovinu ze 447 případů tvořili cizinci, většinou z Ukrajiny. Mezi Čechy a cizinci se podle zprávy Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou šíří různé kmeny nemoci. Podle údajů Thomayerovy nemocnice v Praze bylo případů multirezistentní TBC v roce 2023 v Česku jednatřicet.

Riziko nákazy pro běžnou populaci se nezvýšilo. Nemoc je do značné míry sociálně podmíněná, většinu případů mezi Čechy i cizinci tvoří muži. „Mezi muži najdete mnohem více bezdomovců, alkoholiků, vězňů,“ prohlásil letos v březnu lékař Jiří Wallenfels z Fakultní nemocnice Bulovka.

V české populaci jsou nemocní nejčastěji padesátníci, u cizinců je diagnóza obvykle odhalena dříve. Podíl cizinců mezi nakaženými se zvyšuje. „Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením,“ podotkl Wallenfels. Nemocnost na Ukrajině je zhruba dvacetkrát vyšší než v Česku, aktuální počty lékaři kvůli válce spíš odhadují.

Mezi skupinami Čechů a cizinců se ale podle Wallenfelse vzájemně nákaza prakticky nepřenáší. „To propojení je velmi malé. Molekulárně genetickými metodami jsme zkoumali kmeny u nemocných Ukrajinců a nemocných Čechů. Pokud by se nakazili od sebe, tak by ty kmeny byly v podstatě totožné, ale jsou různé,“ upozornil. „Myslím si, že riziko pro běžného občana České republiky prakticky vůbec nestouplo,“ zdůraznil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 14 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 15 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 17 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 17 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
před 19 hhodinami

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
před 19 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
30. 6. 2026

Evropský pohled