Musk ovládl americkou agenturu zahraniční pomoci, hrozí zrušením

9 minut
Horizont ČT24: Pozastavení pomoci USAID
Zdroj: ČT24

Tento víkend tým pro vládní efektivitu (DOGE) pod vedením podnikatele Elona Muska převzal kontrolu nad Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) a pozastavil její činnost. USA patří k největším poskytovatelům humanitární pomoci ve světě. Demokraté připravují kroky, jak toto opatření zvrátit.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že plánuje USAID začlenit do ministerstva zahraničí exekutivním příkazem, a ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí sdělil, že je úřadujícím ředitelem USAID. Webové stránky agentury jsou mimo provoz a nyní jsou dostupné pouze přes ministerstvo zahraničí. Americká administrativa v pondělí uzavřela pro zaměstnance ústředí USAID ve Washingtonu a nařídila jim pracovat na dálku, napsal server The Wall Street Journal (WSJ).

Zaměstnanci USAID dostali v pondělí ráno e-mail, ve kterém stálo, že rozhodnutí o uzavření centrály učinilo „vedení agentury“. Ve zprávě se dále psalo, že odpovědi by měly být směrovány na e-mailovou adresu, která je zřejmě spojena s Gavinem Kligerem, jehož profil na síti LinkedIn ho označuje jako zvláštního poradce ředitele Úřadu pro personální řízení, a který pracuje pro DOGE.

„Nic z toho by nebylo možné udělat bez plné podpory prezidenta,“ prohlásil Musk během pondělního ranního rozhovoru na sociální síti X. „Co se týče USAID, podrobně jsem to s ním probral a on souhlasil, že bychom ji měli zrušit,“ dodal. Trump dříve tvrdil, že USAID vedou „radikální šílenci“ a v úterý potvrdil, že činnost agentury postupně ukončí.

Někteří externí zaměstnanci USAID v neděli ztratili přístup do svých e-mailových účtů. Jeden z pracovníků přiblížil, že o přístup přišla polovina členů jeho týmu, informoval WSJ. Podle ministerstva zahraničí se jedná o „prozatímní krok k získání kontroly a lepšího porozumění nad činností agentury“.

Citlivé informace USAID

Server Financial Times (FT) napsal, že dva vrcholní bezpečnostní úředníci USAID byli v sobotu večer posláni na dovolenou poté, co odmítli umožnit pracovníkům DOGE přístup do interních systémů agentury, které obsahují i utajované informace, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.

Mluvčí DOGE Katie Millerová reagovala, že „k žádnému utajovanému materiálu nebyl získán přístup bez řádného bezpečnostního prověření“. O konfrontaci jako první informovala televizní stanice CNN.

Pracovník USAID se svěřil serveru Politico pod podmínkou zachování anonymity, že Muskův tým zastavil ochrannou bezpečnostní komunikaci pro zahraniční pracovníky, včetně těch, kteří pracují v konfliktních oblastech. Tyto kroky mají podporu Bílého domu, zdůraznil server.

Demokraté v Kongresu, bývalí úředníci USAID i humanitární skupiny varovali, že snahy o oslabení agentury poškozují národní bezpečnostní zájmy USA, protože v rozvojových zemích vznikne vakuum, které zaplní Čína a další američtí rivalové, napsal server Politico.

USAID pomáhá při pandemiích i hladomorech

USAID poskytuje finanční pomoc zemím po celém světě. Bojuje proti obchodování s lidmi, proti nemocem, zajišťuje potravu lidem v místech, kde panuje hladomor, a podporuje země, které jsou spojenci USA a jsou postiženy válkou, jako je například Ukrajina, shrnul WSJ. Financuje také vybavení, léky a personál v zemích, které bojují s pandemiemi a epidemiemi.

USAID například nakupuje od amerických zemědělců kukuřici, fazole a rýži, které distribuuje do dalších zemí. Agentura sdělila, že v roce 2023 nakoupila od amerických farmářů a chovatelů 1,1 milionu tun potravin.

Podle webu USAspending.gov, který sleduje vládní výdaje, měla agentura ve fiskálním roce 2024 rozpočet ve výši zhruba 44,2 miliardy dolarů (1,1 bilionu korun), což představuje 0,4 procenta federálního rozpočtu. USAID má více než deset tisíc zaměstnanců a přibližně dvě třetiny z nich pracují v zahraničí, napsal Congressional Research Service.

Například na Ukrajině USAID financuje zemědělce a přispívá na provoz tamní kritické infrastruktury, kterou napadá Rusko.

Na Ukrajině dále poskytují organizace spojené s USAID množství humanitárních služeb včetně poradenství, pořádání kulturních akcí a poskytování základních služeb, často těm nejzranitelnějším vrstvám společnosti, přiblížil server The Kyiv Independent.

Izrael získal výjimku

Již dříve ministerstvo zahraničí pozastavilo svou vlastní zahraniční pomoc na základě exekutivního příkazu, který Trump podepsal krátce po své inauguraci. Příkaz ukládal, aby došlo k devadesátidennímu přezkumu. Výjimku z něj dostala vojenská pomoc pro Izrael a další partnery na Blízkém východě stejně jako nouzová potravinová pomoc, sdělil WSJ.

Trumpova administrativa neupřesnila, jaká část z desítek miliard dolarů pomoci, které USA rozdělují, bude pozastavena až do konce přezkoumání. Podle serveru The Washington Post (WP) týden poté zastavily velkou část své činnosti desítky skupin, které jménem ministerstva zahraničí a USAID plní v zahraničí humanitární, zdravotní a jiné programy.

Některé skupiny poslaly většinu svých zaměstnanců v USA na neplacené volno, aby mohly pokračovat v placení zahraničních zaměstnanců, kteří jsou před takovými opatřeními chráněni místními pracovněprávními předpisy.

Humanitární úsilí po celém světě se ocitlo v chaosu, napsal server WP. Šéf OSN António Guterres vyzval k dalším výjimkám vzhledem ke klíčové roli Spojených států jako globálního dárce. Podle údajů OSN představují americké finanční prostředky více než čtyřicet procent celosvětové humanitární pomoci, čímž se Spojené státy stávají největším dárcem téměř ve všech odvětvích.

Rubio počítá s koncem některých programů

Rozsáhlé škrty v humanitární pomoci by mohly znamenat, že lidé mimo USA ztratí přístup k vakcínám, potravinám a péči o matky, sdělila pro WSJ docentka mezinárodních vztahů na Univerzitě George Washingtona Maryam Deloffreová. „Myslím, že by to mohlo mít opravdu katastrofální následky,“ řekla a dodala: „Doufám, že se do takového bodu nedostaneme.“

„Domnívat se, že ministerstvo zahraničí, které se zabývá politikou, se může přeměnit v efektivní operativní humanitární a pomocnou agenturu, je absurdní,“ míní Matthew Kavanagh z Georgetownské univerzity.

Rubio požádal Petera Marocca, vedoucího úřadu zahraniční pomoci ministerstva zahraničí, a nejmenovanou osobu, která by měla být zástupcem správce USAID, aby přezkoumali činnost a operace agentury. Rubio napsal, že revize by mohla vést ke zrušení některých programů pomoci, a dokonce k uzavření některých misí po celém světě.

„Ministerstvo zahraničí a další příslušné subjekty budou konzultovat s Kongresem a příslušnými výbory reorganizaci a převzetí některých úřadů, kanceláří a misí USAID,“ napsal Rubio republikánským a demokratickým zákonodárcům.

Musk chce agenturu zcela zrušit

Není jasné, jak se Rubiův slib spolupracovat se zákonodárci na reorganizaci USAID a případném začlenění její velké části do agendy ministerstva zahraničí slučuje s Muskovým deklarovaným odhodláním agenturu zrušit. Podnikatel se nechal slyšet, že administrativa agenturu ruší, protože „když jsme USAID prozkoumali, tak se ukázalo, že to, co tu máme, není jablko s červem, ale že tu máme vlastně jen klubko červů.“

Prohlášení Bílého domu zaslané v pondělí pozdě odpoledne se uzavřením USAID nezabývalo, ale vyjmenovalo řadu projektů, které obvinilo z plýtvání. „Za prezidenta Trumpa plýtvání, podvody a zneužívání TEĎ KONČÍ,“ stojí ve zprávě.

Rubio podle WSJ v pondělí v San Salvadoru přiblížil, že ho znepokojují zprávy o tom, že úředníci USAID „nejsou ochotni spolupracovat s lidmi, kteří kladou jednoduché otázky,“ jako co daný program dělá, kdo dostává peníze, kdo jsou naši dodavatelé a kdo je financován.

Kritici z řad republikánů tvrdí, že USAID plýtvá penězi daňových poplatníků na programy, které podporují liberální politiku, jako jsou například potraty. USAID uvedla, že jí financování potratů zakazuje zákon. Financuje však péči o ženy po potratu, aby se zabránilo úmrtí matek, prohlásila agentura. Rubio v pondělí zdůraznil, že činnost USAID musí být v souladu s americkou zahraniční politikou.

Demokraté chtějí zdržovat v Senátu

USAID zřídil prezident John F. Kennedy v roce 1961 na základě zákona o zahraniční pomoci, který Kongres schválil v témže roce. Po desetiletí byla součástí ministerstva zahraničí. V roce 1998 z ní Kongres udělal samostatnou agenturu.

Zrušení USAID jako nezávislé agentury by vyžadovalo schválení dalšího zákona v Kongresu, řekl Kavanagh. Článek I ústavy dává Kongresu výsadní právo vytvářet nebo rušit agentury, upozornil. Demokraté a někteří republikáni tvrdí, že Musk nemá pravomoc rušit programy a výdajové priority, o nichž rozhodl Kongres.

Dva demokratičtí senátoři, Brian Schatz z Havaje a Chris Van Hollen z Marylandu, přislíbili, že budou zdržovat schvalování nominantů Trumpovy administrativy na posty na ministerstvu zahraničí, pokud nebude USAID opět fungovat.

Senát obvykle urychluje schvalování mnoha kandidátů prostřednictvím takzvaného jednomyslného souhlasu, což je proces, při kterém se obejde formální hlasování, pokud žádný senátor nevznese námitky, poznamenal WSJ.

Schatzova námitka by zastavila schopnost Senátu rychle schvalovat nominace a vyžadovala by, aby vůdce republikánské senátní většiny John Thune využil drahocenný čas k tomu, aby prezidentovy kandidáty posunul do schvalovacího procesu.

„Budu proti jednomyslnému souhlasu,“ deklaroval pro WSJ Schatz. „Budu hlasovat proti. Budu maximálně zdržovat, dokud se to nevyřeší,“ dodal.

Schatzův krok by zanechal několik úřadů a kanceláří bez vyššího vedení, což by zkomplikovalo diplomatické úsilí USA a schopnost americké administrativy mluvit jasným hlasem o svých zahraničních prioritách.

Zástupci Bílého domu a ministerstva zahraničí na žádosti o komentář bezprostředně nereagovali. Prodlužování schvalovacího procesu je běžně používanou taktikou zákonodárců, aby si zajistili podporu pro své politické cíle, dodal WSJ.

Jeden z demokratických asistentů v Kongresu, který hovořil se serverem Politico pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že demokratická frakce připravuje novou kampaň s cílem zastavit a zvrátit Trumpovy kroky směřující ke začlenění USAID pod ministerstvo zahraničí, ale připustil, že jejich vliv je vzhledem k republikánské kontrole obou komor Kongresu omezený.

Asistent dodal, že skupina asi dvou desítek republikánských zákonodárců v zákulisí vyjadřuje své obavy vůči krokům Muska a Rubia, ale na veřejnosti se demokratům od republikánů nedostane významné podpory. „Práce v zákulisí od nich odvádí pozornost Elona Muska. Nebo se prostě bojí veřejně vyjádřit své názory,“ míní zdroj serveru Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 13 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...