Musk ovládl americkou agenturu zahraniční pomoci, hrozí zrušením

Nahrávám video

Tento víkend tým pro vládní efektivitu (DOGE) pod vedením podnikatele Elona Muska převzal kontrolu nad Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID) a pozastavil její činnost. USA patří k největším poskytovatelům humanitární pomoci ve světě. Demokraté připravují kroky, jak toto opatření zvrátit.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že plánuje USAID začlenit do ministerstva zahraničí exekutivním příkazem, a ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí sdělil, že je úřadujícím ředitelem USAID. Webové stránky agentury jsou mimo provoz a nyní jsou dostupné pouze přes ministerstvo zahraničí. Americká administrativa v pondělí uzavřela pro zaměstnance ústředí USAID ve Washingtonu a nařídila jim pracovat na dálku, napsal server The Wall Street Journal (WSJ).

Zaměstnanci USAID dostali v pondělí ráno e-mail, ve kterém stálo, že rozhodnutí o uzavření centrály učinilo „vedení agentury“. Ve zprávě se dále psalo, že odpovědi by měly být směrovány na e-mailovou adresu, která je zřejmě spojena s Gavinem Kligerem, jehož profil na síti LinkedIn ho označuje jako zvláštního poradce ředitele Úřadu pro personální řízení, a který pracuje pro DOGE.

„Nic z toho by nebylo možné udělat bez plné podpory prezidenta,“ prohlásil Musk během pondělního ranního rozhovoru na sociální síti X. „Co se týče USAID, podrobně jsem to s ním probral a on souhlasil, že bychom ji měli zrušit,“ dodal. Trump dříve tvrdil, že USAID vedou „radikální šílenci“ a v úterý potvrdil, že činnost agentury postupně ukončí.

Někteří externí zaměstnanci USAID v neděli ztratili přístup do svých e-mailových účtů. Jeden z pracovníků přiblížil, že o přístup přišla polovina členů jeho týmu, informoval WSJ. Podle ministerstva zahraničí se jedná o „prozatímní krok k získání kontroly a lepšího porozumění nad činností agentury“.

Citlivé informace USAID

Server Financial Times (FT) napsal, že dva vrcholní bezpečnostní úředníci USAID byli v sobotu večer posláni na dovolenou poté, co odmítli umožnit pracovníkům DOGE přístup do interních systémů agentury, které obsahují i utajované informace, uvedli lidé obeznámení s touto záležitostí.

Mluvčí DOGE Katie Millerová reagovala, že „k žádnému utajovanému materiálu nebyl získán přístup bez řádného bezpečnostního prověření“. O konfrontaci jako první informovala televizní stanice CNN.

Pracovník USAID se svěřil serveru Politico pod podmínkou zachování anonymity, že Muskův tým zastavil ochrannou bezpečnostní komunikaci pro zahraniční pracovníky, včetně těch, kteří pracují v konfliktních oblastech. Tyto kroky mají podporu Bílého domu, zdůraznil server.

Demokraté v Kongresu, bývalí úředníci USAID i humanitární skupiny varovali, že snahy o oslabení agentury poškozují národní bezpečnostní zájmy USA, protože v rozvojových zemích vznikne vakuum, které zaplní Čína a další američtí rivalové, napsal server Politico.

USAID pomáhá při pandemiích i hladomorech

USAID poskytuje finanční pomoc zemím po celém světě. Bojuje proti obchodování s lidmi, proti nemocem, zajišťuje potravu lidem v místech, kde panuje hladomor, a podporuje země, které jsou spojenci USA a jsou postiženy válkou, jako je například Ukrajina, shrnul WSJ. Financuje také vybavení, léky a personál v zemích, které bojují s pandemiemi a epidemiemi.

USAID například nakupuje od amerických zemědělců kukuřici, fazole a rýži, které distribuuje do dalších zemí. Agentura sdělila, že v roce 2023 nakoupila od amerických farmářů a chovatelů 1,1 milionu tun potravin.

Podle webu USAspending.gov, který sleduje vládní výdaje, měla agentura ve fiskálním roce 2024 rozpočet ve výši zhruba 44,2 miliardy dolarů (1,1 bilionu korun), což představuje 0,4 procenta federálního rozpočtu. USAID má více než deset tisíc zaměstnanců a přibližně dvě třetiny z nich pracují v zahraničí, napsal Congressional Research Service.

Například na Ukrajině USAID financuje zemědělce a přispívá na provoz tamní kritické infrastruktury, kterou napadá Rusko.

Na Ukrajině dále poskytují organizace spojené s USAID množství humanitárních služeb včetně poradenství, pořádání kulturních akcí a poskytování základních služeb, často těm nejzranitelnějším vrstvám společnosti, přiblížil server The Kyiv Independent.

Izrael získal výjimku

Již dříve ministerstvo zahraničí pozastavilo svou vlastní zahraniční pomoc na základě exekutivního příkazu, který Trump podepsal krátce po své inauguraci. Příkaz ukládal, aby došlo k devadesátidennímu přezkumu. Výjimku z něj dostala vojenská pomoc pro Izrael a další partnery na Blízkém východě stejně jako nouzová potravinová pomoc, sdělil WSJ.

Trumpova administrativa neupřesnila, jaká část z desítek miliard dolarů pomoci, které USA rozdělují, bude pozastavena až do konce přezkoumání. Podle serveru The Washington Post (WP) týden poté zastavily velkou část své činnosti desítky skupin, které jménem ministerstva zahraničí a USAID plní v zahraničí humanitární, zdravotní a jiné programy.

Některé skupiny poslaly většinu svých zaměstnanců v USA na neplacené volno, aby mohly pokračovat v placení zahraničních zaměstnanců, kteří jsou před takovými opatřeními chráněni místními pracovněprávními předpisy.

Humanitární úsilí po celém světě se ocitlo v chaosu, napsal server WP. Šéf OSN António Guterres vyzval k dalším výjimkám vzhledem ke klíčové roli Spojených států jako globálního dárce. Podle údajů OSN představují americké finanční prostředky více než čtyřicet procent celosvětové humanitární pomoci, čímž se Spojené státy stávají největším dárcem téměř ve všech odvětvích.

Rubio počítá s koncem některých programů

Rozsáhlé škrty v humanitární pomoci by mohly znamenat, že lidé mimo USA ztratí přístup k vakcínám, potravinám a péči o matky, sdělila pro WSJ docentka mezinárodních vztahů na Univerzitě George Washingtona Maryam Deloffreová. „Myslím, že by to mohlo mít opravdu katastrofální následky,“ řekla a dodala: „Doufám, že se do takového bodu nedostaneme.“

„Domnívat se, že ministerstvo zahraničí, které se zabývá politikou, se může přeměnit v efektivní operativní humanitární a pomocnou agenturu, je absurdní,“ míní Matthew Kavanagh z Georgetownské univerzity.

Rubio požádal Petera Marocca, vedoucího úřadu zahraniční pomoci ministerstva zahraničí, a nejmenovanou osobu, která by měla být zástupcem správce USAID, aby přezkoumali činnost a operace agentury. Rubio napsal, že revize by mohla vést ke zrušení některých programů pomoci, a dokonce k uzavření některých misí po celém světě.

„Ministerstvo zahraničí a další příslušné subjekty budou konzultovat s Kongresem a příslušnými výbory reorganizaci a převzetí některých úřadů, kanceláří a misí USAID,“ napsal Rubio republikánským a demokratickým zákonodárcům.

Musk chce agenturu zcela zrušit

Není jasné, jak se Rubiův slib spolupracovat se zákonodárci na reorganizaci USAID a případném začlenění její velké části do agendy ministerstva zahraničí slučuje s Muskovým deklarovaným odhodláním agenturu zrušit. Podnikatel se nechal slyšet, že administrativa agenturu ruší, protože „když jsme USAID prozkoumali, tak se ukázalo, že to, co tu máme, není jablko s červem, ale že tu máme vlastně jen klubko červů.“

Prohlášení Bílého domu zaslané v pondělí pozdě odpoledne se uzavřením USAID nezabývalo, ale vyjmenovalo řadu projektů, které obvinilo z plýtvání. „Za prezidenta Trumpa plýtvání, podvody a zneužívání TEĎ KONČÍ,“ stojí ve zprávě.

Rubio podle WSJ v pondělí v San Salvadoru přiblížil, že ho znepokojují zprávy o tom, že úředníci USAID „nejsou ochotni spolupracovat s lidmi, kteří kladou jednoduché otázky,“ jako co daný program dělá, kdo dostává peníze, kdo jsou naši dodavatelé a kdo je financován.

Kritici z řad republikánů tvrdí, že USAID plýtvá penězi daňových poplatníků na programy, které podporují liberální politiku, jako jsou například potraty. USAID uvedla, že jí financování potratů zakazuje zákon. Financuje však péči o ženy po potratu, aby se zabránilo úmrtí matek, prohlásila agentura. Rubio v pondělí zdůraznil, že činnost USAID musí být v souladu s americkou zahraniční politikou.

Demokraté chtějí zdržovat v Senátu

USAID zřídil prezident John F. Kennedy v roce 1961 na základě zákona o zahraniční pomoci, který Kongres schválil v témže roce. Po desetiletí byla součástí ministerstva zahraničí. V roce 1998 z ní Kongres udělal samostatnou agenturu.

Zrušení USAID jako nezávislé agentury by vyžadovalo schválení dalšího zákona v Kongresu, řekl Kavanagh. Článek I ústavy dává Kongresu výsadní právo vytvářet nebo rušit agentury, upozornil. Demokraté a někteří republikáni tvrdí, že Musk nemá pravomoc rušit programy a výdajové priority, o nichž rozhodl Kongres.

Dva demokratičtí senátoři, Brian Schatz z Havaje a Chris Van Hollen z Marylandu, přislíbili, že budou zdržovat schvalování nominantů Trumpovy administrativy na posty na ministerstvu zahraničí, pokud nebude USAID opět fungovat.

Senát obvykle urychluje schvalování mnoha kandidátů prostřednictvím takzvaného jednomyslného souhlasu, což je proces, při kterém se obejde formální hlasování, pokud žádný senátor nevznese námitky, poznamenal WSJ.

Schatzova námitka by zastavila schopnost Senátu rychle schvalovat nominace a vyžadovala by, aby vůdce republikánské senátní většiny John Thune využil drahocenný čas k tomu, aby prezidentovy kandidáty posunul do schvalovacího procesu.

„Budu proti jednomyslnému souhlasu,“ deklaroval pro WSJ Schatz. „Budu hlasovat proti. Budu maximálně zdržovat, dokud se to nevyřeší,“ dodal.

Schatzův krok by zanechal několik úřadů a kanceláří bez vyššího vedení, což by zkomplikovalo diplomatické úsilí USA a schopnost americké administrativy mluvit jasným hlasem o svých zahraničních prioritách.

Zástupci Bílého domu a ministerstva zahraničí na žádosti o komentář bezprostředně nereagovali. Prodlužování schvalovacího procesu je běžně používanou taktikou zákonodárců, aby si zajistili podporu pro své politické cíle, dodal WSJ.

Jeden z demokratických asistentů v Kongresu, který hovořil se serverem Politico pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že demokratická frakce připravuje novou kampaň s cílem zastavit a zvrátit Trumpovy kroky směřující ke začlenění USAID pod ministerstvo zahraničí, ale připustil, že jejich vliv je vzhledem k republikánské kontrole obou komor Kongresu omezený.

Asistent dodal, že skupina asi dvou desítek republikánských zákonodárců v zákulisí vyjadřuje své obavy vůči krokům Muska a Rubia, ale na veřejnosti se demokratům od republikánů nedostane významné podpory. „Práce v zákulisí od nich odvádí pozornost Elona Muska. Nebo se prostě bojí veřejně vyjádřit své názory,“ míní zdroj serveru Politico.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 4 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
před 9 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 3 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 4 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 13 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 13 hhodinami

Evropský pohled