Senátoři „grilovali“ Trumpovy adepty na šéfy FBI a tajných služeb

4 minuty
Horizont ČT24: Trumpův adept na post šéfa FBI Patel budí emoce
Zdroj: ČT24

Nominaci na post nového ředitele FBI se u senátorů snaží obhájit bývalý prokurátor Kash Patel. Přestože patří k výrazným Trumpovým loajalistům, během slyšení v Senátu USA kritizoval prezidentské milosti pro výtržníky z Kapitolu. „Grilování“ ve čtvrtek podstoupila i možná šéfka zpravodajců Tulsi Gabbardová, která odrážela dotazy na Rusko či Sýrii.

Patelova nominace patří mezi nejkontroverznější Trumpovy návrhy na obsazení vysokých vládních postů, neboť právník v uplynulých letech FBI tvrdě kritizoval za vyšetřování Trumpa a mimo jiné přišel s myšlenkou uzavřít centrálu úřadu ve Washingtonu.

Prezidentovo rozhodnutí vyvolalo řadu otázek také v souvislosti s nedostatkem Patelových zkušeností ze špičkových pozic ve státní správě nebo politice. Handicapy, na něž poukazují především demokrati, jsou ale pro většinu republikánů výhodou. „Republikánská podpora pro Patela je podporou pro člověka, který může do FBI proniknout a otřást jí,“ míní analytik agentury AP Eric Tucker.

Překvapivá kritika osvobození výtržníků

Podle veřejnoprávního rozhlasu NPR Patel dříve šířil fámu, že nepokoje ve washingtonském Kapitolu zažehli agenti FBI. I proto byl jeho postoj k 6. lednu 2021 a tehdejším výtržníkům jedním z témat, na které se demokratičtí senátoři zaměřili. Nejvýše postavený demokrat v právním výboru Dick Durbin se v úvodním bloku dotazování Patela ptal, zda bylo správné omilostnit účastníky tehdejšího vpádu do Kapitolu.

„Nesouhlasím se zmírněním jakéhokoli trestu pro kohokoli, kdo spáchal násilí proti strážcům zákona,“ reagoval bývalý prokurátor. Deník The New York Times to označil za pozoruhodný odklon od Trumpovy pozice. Podobným způsobem se v minulých dnech vyjádřili i někteří zákonodárci prezidentovy Republikánské strany.

Patel je již roky v amerických médiích označován jako Trumpův oddaný stoupenec. Právník s indickými kořeny dříve působil jako prokurátor a po Trumpově prvním zvolení v roce 2016 z pozice poradce ve Sněmovně reprezentantů přispěl ke zpochybňování legitimity vyšetřování ruského vlivu na tyto volby. Později vystřídal několik pozic v Trumpově administrativě a po volbách roku 2020 začal současného prezidenta vehementně hájit na veřejnosti.

V Senátu, který rozhodne o potvrzení jeho nominace, slíbil, že FBI se pod jeho vedením bude řídit fakty a bude dbát na občanská práva všech Američanů. „Musíme se vypořádat s násilnou kriminalitou. Prioritou FBI, budu-li schválen, bude zajistit, že naše komunity jsou chráněné,“ zdůraznil.

Ředitelé FBI jsou Trumpovi trnem v oku

Cestu Patelovi, ale i Trumpovi pomyslně ušlapal předcházející ředitel FBI Chris Wray. Ten v polovině loňského prosince oznámil, že na svou pozici sám rezignuje. Předčasně, po sedmi letech služby a o tři roky dříve, než měl jeho kontrakt oficiálně vypršet, tedy ještě před inaugurací Trumpa.

Republikán přitom, když Wraye v roce 2017 na post ředitele sám nominoval, hovořil o jeho mimořádné nestrannosti a integritě. Brzy se ale dostal do roztržek s politickým podtextem. Averze v táboře podporovatelů Trumpa, která v loňské předvolební kampani postupně sílila, má kořeny ve volbách předcházejících, tedy už v roce 2020.

Tehdy Wray mimo jiné poukázal na to, že se tehdejšího Trumpova vyzyvatele Joe Bidena, snaží atakovat Kreml. „Snahou je zasít rozkol i neshody – a myslím, že tohle zpravodajská komunita veřejně vyhodnotila – především očernit viceprezidenta Bidena a s ním to, co Rusové považují za druh protiruského establishmentu,“ tvrdil tehdy šéf FBI.

Jiný pohled než Trumpovi příznivci měl i na násilí v Kapitolu. „Ten útok, to obléhání bylo kriminálním chováním. Prostě a jednoduše chováním, které my v FBI považujeme za domácí terorismus,“ prohlásil v březnu 2021.

Paradoxem je, že Wrayovu jmenování předcházel Trumpův vyhazov pro tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho, který upadl v nemilost také kvůli vyšetřování, v němž jím vedená agentura prověřovala údajné kontakty mezi Trumpovou volební kampaní a Ruskem.

Gabbardová mluvila o zpolitizovaných tajných službách

Senátoři ve čtvrtek grilovali kromě Patela i bývalou kongresmanku a možnou příští šéfku tajných služeb (ODNI) Tulsi Gabbardovou. Ta v proslovu kritizovala zahraniční politiku amerických prezidentů z obou politických stran, včetně invaze do Iráku nebo podpory povstalců v Sýrii a Libyi. Také hovořila o tom, že zpravodajské služby jsou podle ní zpolitizované a využívané proti politickým oponentům, čímž kopírovala Trumpovu rétoriku.

Nominace 43leté političky byla poměrně překvapivá, mimo jiné proto, že někdejší vojačka a členka Sněmovny reprezentantů nemá velké zkušenosti s prací zpravodajských služeb. Ve svých stanoviscích se často rozchází s hlavním proudem americké zahraniční politiky a závěry zpravodajské komunity.

Příkladem je ruská agrese proti Ukrajině, které se podle jejího vyjádření z roku 2022 „dalo snadno zabránit“, kdyby USA a NATO „jednoduše uznaly legitimní bezpečnostní obavy Ruska“. Ve čtvrtek ale na dotaz, proč na Ukrajině vypukla válka, reagovala podle deníku The Washington Post strohou odpovědí: „Válku na Ukrajině začal (ruský vůdce Vladimir) Putin.“

Kritice čelila také kvůli tomu, že v roce 2017 navštívila v Sýrii tamního dlouholetého vládce Bašára Asada, o němž později řekla, že „není nepřítelem Spojených států“. Rozporovala také závěr americké vlády, že Asad použil proti Syřanům chemické zbraně.

V roli kongresmanky mimo jiné vystupovala proti špionážním praktikám USA a hájila činy bývalého rozvědčíka Edwarda Snowdena, který vynesl informace o monitorování komunikace Američanů a poté uprchl do Ruska. Kvůli tomuto bodu na ni ve čtvrtek tlačili senátoři z obou stran, kteří ji nabádali k tomu, aby Snowdena označila za zrádce. Gabbardová to odmítala a místo toho uváděla, že Snowden „porušil zákon“.

Pochybnosti o jmenování Gabbardové do čela ODNI vyjádřili podle agentury Reuters demokratičtí i republikánští senátoři. Na čtvrtečním slyšení ji však jasně podpořil předseda senátního výboru pro zpravodajské služby Tom Cotton. „Není pochyb o tom, že má některé nekonvenční názory,“ řekl o Gabbardové. „Ale hádejte co? Možná by se nám trocha nekonvenčního myšlení hodila,“ pokračoval republikán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil dohodnutých šest rukojmí

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Propuštěná rukojmí vítali jejich příbuzní i lidé na náměstích.
07:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Některé kroky mohou zvýšit šanci přežít leteckou nehodu

Jen za poslední tři týdny havarovala v Severní Americe čtyři letadla. Odborníci radí, jak se na takovou situaci připravit. Například se před tím připoutat bezpečnostními pásy a ujistit se, že sedadlo je ve vzpřímené poloze. Důležité je také vědět, kolik řad je to k východu a mít o něm přehled i v prostoru plném dýmu či ohně. Kabinu letadla je pak třeba urychleně opustit bez osobních věcí.
před 4 hhodinami

Útok u památníku holocaustu v Berlíně měl antisemitský motiv

Páteční útok v památníku holocaustu v centru Berlína měl antisemitský motiv, uvedlo tamní státní zastupitelství. Podezřelý, kterým je devatenáctiletý Syřan, chtěl podle vlastní výpovědi zabíjet Židy. Obětí jeho útoku se stal třicetiletý turista ze Španělska, který utrpěl vážná bodná zranění a leží ve stabilizovaném stavu v nemocnici, informovala agentura DPA.
před 4 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Starlink je klíčový pro ukrajinské jednotky na frontě a slouží i civilistům v oblastech s poškozenou infrastrukturou. Podléhá ale kontrole miliardáře Elona Muska, který spolupracuje s prezidentem Donaldem Trumpem a Ukrajinu často kritizuje.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenského podpořili evropští lídři i domácí oponenti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je v úřadu již pět let a devět měsíců. O druhý mandát se měl ucházet na jaře minulého roku. Kvůli ruské agresi se ale volby uskutečnit nemohly. Zatímco americký prezident Donald Trump, který chce co nejrychleji válku ukončit, označil tento týden Zelenského za diktátora, který vládne bez voleb, za ukrajinského prezidenta se postavili evropští lídři i největší prezidentovi domácí oponenti.
před 8 hhodinami

Trump začal s čistkami v Pentagonu

Americký prezident Donald Trump odvolal z funkce předsedu sboru náčelníků štábů Charlese Browna a také pět dalších vysoce postavených důstojníků. Trump to oznámil v noci na sobotu na své sociální síti s tím, že na Brownovo místo hodlá jmenovat někdejšího příslušníka letectva Dana „Razina“ Cainea. Agentura Reuters upozorňuje, že jde o bezprecedentní personální změny ve velení americké armády.
07:52Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruské ostřelování ničí i ukrajinské lesy, úřady přemisťují pracovníky do bezpečí

Denní ruské nálety se netýkají jen obydlených území Ukrajiny. Následné požáry zachvacují i lesy, které jsou například v Sumské oblasti kvůli bojům místy nepřístupné. Úřady už zde uzavřely šest lesních závodů a pracovníky přemístily do bezpečnějších lokací. Na místě jsou totiž problémy s mobilním signálem, což ovlivňuje dostupnost varování o náletech či ostřelování. V Sumské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Ilonou Zasidkovyčovou.
před 11 hhodinami

Slováci opět vyšli do ulic, demonstrovalo se při výročí vraždy Kuciaka a Kušnírové

Od vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové uplynulo už sedm let. Na Slovensku tehdy vyvolala největší porevoluční vlnu protestů, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica (Smer). Ten se v roce 2023 vrátil do čela slovenské vlády a čelí kritice, že ohrožuje principy právního státu a že zemi otáčí směrem k Rusku. Na výročí zmíněné události se i proto na Slovensku demonstrovalo.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...