Senátoři „grilovali“ Trumpovy adepty na šéfy FBI a tajných služeb

4 minuty
Horizont ČT24: Trumpův adept na post šéfa FBI Patel budí emoce
Zdroj: ČT24

Nominaci na post nového ředitele FBI se u senátorů snaží obhájit bývalý prokurátor Kash Patel. Přestože patří k výrazným Trumpovým loajalistům, během slyšení v Senátu USA kritizoval prezidentské milosti pro výtržníky z Kapitolu. „Grilování“ ve čtvrtek podstoupila i možná šéfka zpravodajců Tulsi Gabbardová, která odrážela dotazy na Rusko či Sýrii.

Patelova nominace patří mezi nejkontroverznější Trumpovy návrhy na obsazení vysokých vládních postů, neboť právník v uplynulých letech FBI tvrdě kritizoval za vyšetřování Trumpa a mimo jiné přišel s myšlenkou uzavřít centrálu úřadu ve Washingtonu.

Prezidentovo rozhodnutí vyvolalo řadu otázek také v souvislosti s nedostatkem Patelových zkušeností ze špičkových pozic ve státní správě nebo politice. Handicapy, na něž poukazují především demokrati, jsou ale pro většinu republikánů výhodou. „Republikánská podpora pro Patela je podporou pro člověka, který může do FBI proniknout a otřást jí,“ míní analytik agentury AP Eric Tucker.

Překvapivá kritika osvobození výtržníků

Podle veřejnoprávního rozhlasu NPR Patel dříve šířil fámu, že nepokoje ve washingtonském Kapitolu zažehli agenti FBI. I proto byl jeho postoj k 6. lednu 2021 a tehdejším výtržníkům jedním z témat, na které se demokratičtí senátoři zaměřili. Nejvýše postavený demokrat v právním výboru Dick Durbin se v úvodním bloku dotazování Patela ptal, zda bylo správné omilostnit účastníky tehdejšího vpádu do Kapitolu.

„Nesouhlasím se zmírněním jakéhokoli trestu pro kohokoli, kdo spáchal násilí proti strážcům zákona,“ reagoval bývalý prokurátor. Deník The New York Times to označil za pozoruhodný odklon od Trumpovy pozice. Podobným způsobem se v minulých dnech vyjádřili i někteří zákonodárci prezidentovy Republikánské strany.

Patel je již roky v amerických médiích označován jako Trumpův oddaný stoupenec. Právník s indickými kořeny dříve působil jako prokurátor a po Trumpově prvním zvolení v roce 2016 z pozice poradce ve Sněmovně reprezentantů přispěl ke zpochybňování legitimity vyšetřování ruského vlivu na tyto volby. Později vystřídal několik pozic v Trumpově administrativě a po volbách roku 2020 začal současného prezidenta vehementně hájit na veřejnosti.

V Senátu, který rozhodne o potvrzení jeho nominace, slíbil, že FBI se pod jeho vedením bude řídit fakty a bude dbát na občanská práva všech Američanů. „Musíme se vypořádat s násilnou kriminalitou. Prioritou FBI, budu-li schválen, bude zajistit, že naše komunity jsou chráněné,“ zdůraznil.

Ředitelé FBI jsou Trumpovi trnem v oku

Cestu Patelovi, ale i Trumpovi pomyslně ušlapal předcházející ředitel FBI Chris Wray. Ten v polovině loňského prosince oznámil, že na svou pozici sám rezignuje. Předčasně, po sedmi letech služby a o tři roky dříve, než měl jeho kontrakt oficiálně vypršet, tedy ještě před inaugurací Trumpa.

Republikán přitom, když Wraye v roce 2017 na post ředitele sám nominoval, hovořil o jeho mimořádné nestrannosti a integritě. Brzy se ale dostal do roztržek s politickým podtextem. Averze v táboře podporovatelů Trumpa, která v loňské předvolební kampani postupně sílila, má kořeny ve volbách předcházejících, tedy už v roce 2020.

Tehdy Wray mimo jiné poukázal na to, že se tehdejšího Trumpova vyzyvatele Joe Bidena, snaží atakovat Kreml. „Snahou je zasít rozkol i neshody – a myslím, že tohle zpravodajská komunita veřejně vyhodnotila – především očernit viceprezidenta Bidena a s ním to, co Rusové považují za druh protiruského establishmentu,“ tvrdil tehdy šéf FBI.

Jiný pohled než Trumpovi příznivci měl i na násilí v Kapitolu. „Ten útok, to obléhání bylo kriminálním chováním. Prostě a jednoduše chováním, které my v FBI považujeme za domácí terorismus,“ prohlásil v březnu 2021.

Paradoxem je, že Wrayovu jmenování předcházel Trumpův vyhazov pro tehdejšího ředitele FBI Jamese Comeyho, který upadl v nemilost také kvůli vyšetřování, v němž jím vedená agentura prověřovala údajné kontakty mezi Trumpovou volební kampaní a Ruskem.

Gabbardová mluvila o zpolitizovaných tajných službách

Senátoři ve čtvrtek grilovali kromě Patela i bývalou kongresmanku a možnou příští šéfku tajných služeb (ODNI) Tulsi Gabbardovou. Ta v proslovu kritizovala zahraniční politiku amerických prezidentů z obou politických stran, včetně invaze do Iráku nebo podpory povstalců v Sýrii a Libyi. Také hovořila o tom, že zpravodajské služby jsou podle ní zpolitizované a využívané proti politickým oponentům, čímž kopírovala Trumpovu rétoriku.

Nominace 43leté političky byla poměrně překvapivá, mimo jiné proto, že někdejší vojačka a členka Sněmovny reprezentantů nemá velké zkušenosti s prací zpravodajských služeb. Ve svých stanoviscích se často rozchází s hlavním proudem americké zahraniční politiky a závěry zpravodajské komunity.

Příkladem je ruská agrese proti Ukrajině, které se podle jejího vyjádření z roku 2022 „dalo snadno zabránit“, kdyby USA a NATO „jednoduše uznaly legitimní bezpečnostní obavy Ruska“. Ve čtvrtek ale na dotaz, proč na Ukrajině vypukla válka, reagovala podle deníku The Washington Post strohou odpovědí: „Válku na Ukrajině začal (ruský vůdce Vladimir) Putin.“

Kritice čelila také kvůli tomu, že v roce 2017 navštívila v Sýrii tamního dlouholetého vládce Bašára Asada, o němž později řekla, že „není nepřítelem Spojených států“. Rozporovala také závěr americké vlády, že Asad použil proti Syřanům chemické zbraně.

V roli kongresmanky mimo jiné vystupovala proti špionážním praktikám USA a hájila činy bývalého rozvědčíka Edwarda Snowdena, který vynesl informace o monitorování komunikace Američanů a poté uprchl do Ruska. Kvůli tomuto bodu na ni ve čtvrtek tlačili senátoři z obou stran, kteří ji nabádali k tomu, aby Snowdena označila za zrádce. Gabbardová to odmítala a místo toho uváděla, že Snowden „porušil zákon“.

Pochybnosti o jmenování Gabbardové do čela ODNI vyjádřili podle agentury Reuters demokratičtí i republikánští senátoři. Na čtvrtečním slyšení ji však jasně podpořil předseda senátního výboru pro zpravodajské služby Tom Cotton. „Není pochyb o tom, že má některé nekonvenční názory,“ řekl o Gabbardové. „Ale hádejte co? Možná by se nám trocha nekonvenčního myšlení hodila,“ pokračoval republikán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lipavský věří, že Rubio potvrdí americký zájem na silné a akceschopné Severoatlantické alianci

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) věří, že šéf americké diplomacie Marco Rubio na jednání ministrů zahraničí NATO potvrdí americký zájem na silné a akceschopné Alianci. Řekl to před odletem na dvoudenní schůzku v Bruselu, kde očekává mimo jiné debatu o spravedlivém sdílení zodpovědnosti mezi spojenci či o ruské válce na Ukrajině.
09:24AktualizovánoPrávě teď

Svět chystá obranu proti americkým clům

Americká cla jsou velkou ranou světové ekonomice, důsledky postihnou miliony lidí, uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa. Evropané jsou připraveni vyjednávat se Spojenými státy a současně jsou připraveni odpovědět protiopatřeními, pokud hovory selžou. Trump představil rozsáhlý balík cel, která nazývá recipročními. Na zboží z Evropské unie budou činit dvacet procent.
05:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Netanjahu přiletěl do Maďarska, země odstupuje od ICC

Maďarská vláda se rozhodla odstoupit od Mezinárodního trestního soudu (ICC), oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás poté, co do Maďarska na státní návštěvu přicestoval izraelský ministerský předseda Benjamin Netanjahu. A to navzdory zatykači, který na něj vydal právě ICC.
10:25Aktualizovánopřed 25 mminutami

„Taliban je v Afghánistánu skutečnou silou.“ Moskva chce zrušit zákaz hnutí v Rusku

Ruská generální prokuratura požádala nejvyšší soud, aby pozastavil zákaz činnosti afghánského vládnoucího hnutí Taliban v Rusku, oznámila v pondělí agentura Interfax. Navzdory tomu, že je v zemi Taliban více než dvacet let na seznamu teroristických organizací, hostily ruské úřady delegace hnutí nejen v Moskvě. Ta podle Carnegieho střediska usiluje o užší spolupráci s Kábulem v boji proti organizaci Islámský stát (IS).
před 33 mminutami

Jižní Súdán je po zatčení viceprezidenta na prahu války

V nejmladší zemi světa hrozí druhá občanská válka. Opozice po zatčení viceprezidenta Rieka Machara mluví o porušení křehké mírové dohody z roku 2018 o sdílení moci. Experti vyzývají mezinárodní společenství, aby zabránilo vyhrocení situace ve státě sužovaném etnickým pnutím. Do země už dorazili mediátoři Africké unie, kteří se snaží mírovou smlouvu zachránit.
10:00Aktualizovánopřed 44 mminutami

„Vysokorychlostní roky,“ bilancuje končící šéfka německé diplomacie

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.
před 3 hhodinami

Americké univerzity přicházejí na popud Bílého domu o peníze

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.
před 4 hhodinami

Putinův zmocněnec jednal ve Washingtonu, tvrdí Reuters

Vysoce postavený ruský vyjednávač, zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina pro investice Kirill Dmitrijev se ve Washingtonu setkal s americkými představiteli, pozval ho Trumpův zmocněnec Steve Witkoff. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.
před 4 hhodinami
Načítání...