Kalifornie chystá odpor vůči Trumpovi, ve hře je „měkké odtržení“

Kalifornský guvernér Gavin Newsom a tamní demokraté slíbili vyčlenit 25 milionů dolarů (597 milionů korun) z rozpočtu státu na soudní výlohy, které vzniknou případnými spory s nastupující administrativou zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Cílem kalifornských demokratů je zachovat státní politiku ochrany klimatu, občanských práv, imigrace a přístupu k potratům.

„Budeme spolupracovat s nastupující administrativou a chceme, aby prezident Trump úspěšně sloužil všem Američanům,“ uvedl Newsom ve svém prohlášení podle agentury AP. „Ale když dojde k překročení pravomocí, když budou ohroženy životy, lidská práva a svobody, budeme jednat,“ dodal.

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta zdůraznil, že jeho úřad bude chránit přistěhovalce, a také oznámil návrh zákona, jehož cílem je posílit reprodukční práva. Legislativa mu mimo jiné umožní vymáhat peněžité pokuty od místních samospráv, které tato práva porušují.

„To, co dnes děláme, je vzkaz – že budeme o všechno bojovat zuby nehty. A víte co? To znamená, že oni (Trumpova administrativa) budou bojovat zuby nehty proti nám,“ ohradil se proti těmto krokům kalifornský státní senátor Kelly Seyarto z Republikánské strany.

Donald Trump často vykresluje Kalifornii jako příklad všeho, co je v USA špatně. Neúnavně na tento stát útočí kvůli lidem bez domova, vysoké míře regulací a velkému počtu přistěhovalců, kteří na území Spojených států pobývají nelegálně.

Před svým znovuzvolením Trump zmínil, že pokud bude znovu prezidentem, odepře Kalifornii federální pomoc při lesních požárech, pokud Newsom nebude souhlasit s odkloněním většího množství vody z delty řek Sacramento a San Joaquin k farmářům v Centrálním údolí. To by podle některých odborníků poškodilo ohrožený druh ryb. Newsom proto také zvažuje, že vytvoří záložní fond na pomoc při katastrofách, upozornil server LA Daily News.

Podpora pro elektromobily

Pokud nastupující administrativa Donalda Trumpa zruší federální podporu pro elektromobily, Kalifornie poskytne obyvatelům úlevy na dani, prohlásil Newsom podle serveru NBC News.

Guvernér Kalifornie také slíbil, že obnoví státní program slev na čistá vozidla, který poskytoval finanční pobídky na více než 590 tisíc vozidel, než byl koncem roku 2023 postupně ukončen.

„Zasáhneme, pokud Trumpova administrativa zruší federální daňovou úlevu, a zdvojnásobíme tak náš závazek k čistému ovzduší a zeleným pracovním místům v Kalifornii,“ předeslal Newsom.

Federální slevy na nová a ojetá elektrická vozidla byly zavedeny v zákoně o snížení inflace, který v roce 2022 podepsal prezident Joe Biden. Až příští rok začne Trumpovo druhé funkční období, mohl by ve spolupráci s Kongresem pravidla týkající se těchto slev změnit.

Pracovníci v zemědělství

Na dopady Trumpova vládnutí se připravují také kalifornští pracovníci v zemědělství, z nichž přibližně polovina – tedy zhruba 200 tisíc – nemá doklady. „Okamžitě po složení přísahy spustím největší deportační program v americké historii,“ prohlásil v říjnu Trump během předvolební kampaně.

„Sklízíme, a když nás všechny deportují, kdo přijde a bude tu práci dělat? Nemyslím si, že gringos (bílí Američané, pozn. red.) chtějí dělat tuhle práci, že?“ řekl anonymně jeden farmář bez dokladů.

Zemědělci říkají, že potravinový systém USA by se zhroutil, pokud by byli nelegální migranti v Kalifornii terčem hromadných deportací, a to tím spíše, že již nyní je v americkém zemědělství nedostatek pracovníků.

Podle kalifornského ministerstva potravinářství a zemědělství se v Kalifornii vyprodukuje více než třetina zeleniny a tři čtvrtiny ovoce a ořechů v zemi.

Spor o potraty

Výkonný ředitel Kalifornského ústavního centra v Berkeley David Carrillo předpokládá, že se Kalifornie s Trumpovou administrativou střetne i v otázce interrupcí – konkrétně na omezení přístupu k přípravku mifepriston, který se používá k vyvolání potratu.

Federální vláda by k tomu mohla využít takzvaný Comstockův zákon z 19. století, který „obecně zakazuje zasílání něčeho pro ‚účely vyvolání potratu‘ prostřednictvím pošty“, přiblížil akademik pro server Cal Matters.

„Očekávejte velkou právní bitvu, pokud to federální prokurátoři začnou vymáhat, aby zabránili mezistátnímu zasílání antikoncepce nebo léků pro lékařské potraty,“ řekl Carrillo.

Jiní očekávají také odpor ze strany států, pokud se Trump pokusí o drastické škrty v programu zdravotního pojištění Medicaid. Na zdravotní péči v rámci tohoto systému se spoléhá asi 14,7 milionu Kaliforňanů s nízkými příjmy.

Měkké odtržení

Demokratičtí lídři sice slibují, že budou prosazovat své hodnoty, ale konkrétní spory si možná budou muset vybírat opatrně, míní podle serveru Cal Matters profesor politologie na kalifornské státní univerzitě v Long Beach Matt Lesenyie.

„Některé právní výzvy jsou věcné, například Kalifornie chce regulovat skleníkové plyny. Jiné mohou být spíše symbolické, čímž nechci zlehčovat kulturní nebo genderovou identitu, ale jedna věc je – alespoň pro mě – na Trumpově vítězství jasná. Kulturní otázky motivují jeho voliče,“ dodal Lesenyie.

„Tváří v tvář téměř úplné republikánské kontrole federální vlády si Sacramento může myslet, že stát udělá lépe, když bude vyjednávat,“ upozornil akademik Carrillo.

„To ovlivňuje, zda je strategií Kalifornie bojovat na všech frontách, nebo se zaměřit na využití své velikosti a tržní síly při uzavírání vlastních domácích a mezinárodních dohod – říkejme tomu měkké odtržení,“ dodal Carrillo.

Newsom si možná chystá půdu

Během Trumpova prvního funkčního období Kalifornie zažalovala federální vládu více než 120krát kvůli kontrole zbraní, volebním právům nebo ochraně spotřebitelů, napsal server Axios. Kalifornie v letech 2017 až 2022 vynaložila na financování soudních sporů 42 milionů dolarů (jednu miliardu korun), uvedla agentura Reuters.

Stát vyhrál případy ochrany migrantů bez dokladů, kteří přišli do USA jako děti, zachoval přísnější předpisy o čistotě ovzduší, bránil zákon o dostupné péči a zabránil Trumpovi, aby omezil financování měst, která poskytují útočiště migrantům.

Kalifornští voliči budou vybírat nového guvernéra v roce 2026, kdy Newsomovi končí mandát. Někteří spekulují, že se chce dostat do centra pozornosti, aby se zviditelnil před možnou prezidentskou kandidaturou v roce 2028.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dánsko chce posílit bezpečnost v Arktidě, odmítá však debatovat o své suverenitě

Dánsko si přeje spolupracovat na posílení bezpečnosti v Arktidě a je ochotné jednat o jakýchkoli politických otázkách, odmítá ale diskutovat o své suverenitě, uvedla ve čtvrtek dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na skutečnost, že prezident Spojených států Donald Trump, který dosud chtěl od Kodaně získat Grónsko, a šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte ve středu dospěli k rámci dohody o tomto arktickém ostrově.
před 1 mminutou

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání cen. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 2 mminutami

Trump chystá v Davosu podpis „charty“ své Rady pro mír

Americký prezident Donald Trump plánuje na okraj ekonomického fóra ve švýcarském Davosu podpis zakládající listiny vznikající Rady pro mír. Ta by se nejprve měla zabývat Pásmem Gazy a poté i řešením dalších konfliktů. K USA by se mělo podle médií připojit až 35 dalších států.
před 31 mminutami

Bouře udeřila na Athény, zaplavila ulice kamením

Dva lidé zemřeli v Řecku poté, co přívalové deště zasáhly Athény a další místa. Žena zemřela poté, co ji srazilo auto nesené lokální povodní v jižním předměstí Athén. V přístavu na Peloponésu v jižním Řecku byl rozbouřeným mořem smeten člen pobřežní stráže, když se pokoušel upevnit člun. Hasiči přijali v řeckém hlavním městě stovky hovorů s žádostí o odčerpání vody ze zaplavených budov. Bouře zaplavila ulice bahnem a kamením. Očekává se, že ve čtvrtek se přesune do východní části země.
před 49 mminutami

Witkoff oznámil pokrok v rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku. Podle agentury Reuters to uvedl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu zmocněnec prezidenta USA Steve Witkoff. Během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli.
před 1 hhodinou

Trump po jednání s Ruttem ustoupil od hrozeb cly kvůli Grónsku

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Napětí mezi vládou a prezidentem v Polsku roste. Nawrocki využívá práva veta

V Polsku roste napětí mezi vládou a prezidentem. Naposledy hlava státu v tomto týdnu sice podepsala návrh nového rozpočtu, ihned ho ale poslala k ústavnímu soudu. Prezident Karol Nawrocki opakovaně plány vlády blokuje, od nástupu do úřadu už své veto využil třiadvacetkrát.
před 2 hhodinami

Trump jednal dle obvyklé taktiky, míní Zahradil. Zájmy má řešit s NATO, říká Lipavský

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že se s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem dohodl na rámci budoucí dohody o Grónsku a Arktidě. Zároveň odvolal plánované zavedení cel na vybrané evropské státy. Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila Trump postupoval dle své obvyklé taktiky – na úvod jednání nastavil konfrontační rétoriku, od které postupně odstoupil. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) míní, že bezpečností zájmy USA jsou sice legitimní, Washington by je ale měl řešit v rámci NATO. Svůj pohled na věc v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským přidali také bývalý ministr financí Ivan Pilip a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer.
před 2 hhodinami
Načítání...