Americký automobilový průmysl dává stále častěji najevo nervozitu vyvolanou rostoucí konkurencí elektrických vozů z Číny. Varováním je pro něj situace v Evropě i na dalších kontinentech, kde čínské značky díky technologickému náskoku a až podezřele nízkým cenám rychle ovládají velké části trhu.
V USA sílí hlasy žádající ochranu trhu před elektromobily z Číny
Horizont ČT24: Hrozba ze strany čínského automobilového průmyslu (zdroj: ČT24)
Autosalóny ještě nedávno neznámých značek jako Dongfeng, BYD nebo Nio otevírají dveře novým zákazníkům na mnoha kontinentech. Právě díky těmto elektromobilům se Čína s pěti miliony exportovaných vozů dostala těsně za Japonsko na post druhého největšího vývozce aut. Spojené státy klesly až na šesté místo a tuší problém.
„Minulou dekádu čínská vláda dotovala cenu oceli. Čína s ní zaplavila globální trh a zničila toto odvětví po celém světě včetně USA. Prezident (Joe) Biden i já jsme dali jasně najevo, že nedopustíme, aby se něco takového zopakovalo,“ uvedla ministryně financí USA Janet Yellenová.
Senátor Brown volá po absolutním zákazu
Nejdál zatím v protekcionistických výzvách zašli politici z amerických států, kde mají tamní automobilky výrobní závody. V jejich čele stojí demokratický senátor Sherrod Brown z Ohia. „Volám po absolutním zákazu prodeje čínských elektromobilů. Je mi jedno, jaký typ auta řídíte. Já jen chci, aby bylo vyrobeno v Americe americkými dělníky,“ hřímá.
Brown se letos snaží o znovuzvolení, a průzkumy zatím naznačují, že bude poražen kandidátem republikánské strany. Razantně proto prosazuje ochranářskou politiku, která by měla udržet práci ve Spojených státech a přinést mu tedy hlasy odborářů z autoprůmyslu. Čína na podobné návrhy omezující možnosti jejích společností ostře reaguje.
„Jde o typický ekonomický nátlak, jednostranný pohled a šikanu, které Čína odsuzuje. USA by měly napravit tyto praktiky a přestat s bezdůvodným potlačováním čínských společností,“ reagoval na senátora mluvčí čínského ministerstva obchodu Che Ja-tung.
Ceny jsou podezřele nízké
Americké i evropské automobilky upozorňují, že jejich čínští rivalové prodávají vozy za ceny podezřele nízké, nejspíše pod výrobními náklady. Odhadují, že jejich mohutný rozmach – a tedy zničení konkurence – skrytě financuje přímo vláda v Pekingu. Navíc jsou zde obavy o národní bezpečnost. Vozy s čínským softwarem sbírají obrovské množství dat, která má komunistická země plně k dispozici, a jen těžko se odhaduje, k čemu je využívá. „Čínská vláda nešetří na nákladech, a ve snaze stát se globální supervelmocí útočí, lže, podvádí a krade. Zároveň podkopává naši demokracii i náš ekonomický úspěch,“ řekl k tomu ředitel FBI Christopher Wray.
Spojené státy ve snaze ochránit svoji bezpečnost i hospodářství vyloučily čínské technologické firmy jako Huawei z budování komunikační infrastruktury. Sněmovna reprezentantů už také schválila zákon zásadně omezující platformu TikTok na americkém území. Čeká se na hlasování v Senátu. Podobné snahy proběhly také v Evropě. Nikdy ale nešly tak daleko jako americké iniciativy. Podle některých odhadů má čínským elektromobilům patřit v roce 2025 už patnáct procent trhu.
Situace se podobá 70. a 80. letům minulého století, kdy proběhla americko-japonská obchodní válka, soudí šéfredaktor Automakers Erich Handl. Tehdy japonské automobilky útočily malými, levně vyráběnými vozy. Dospělo to k celní válce a k tomu, že Japonci vyráběli na území Spojených států. „Číňané se nyní chystají montovat auta v Mexiku, přičemž Amerika s ním má obchodní dohodu o bezcelní zóně,“ upozornil.
Současné napětí přičítá hlavně blížícím se volbám, před minulým volebním kláním se zase řešily hlavně mobily čínské provenience se špionážním softwarem. „A dnes mají všechna vozidla nějakou datovou schránku, schopnou shromažďovat data, jsou tam kamery, často radary,“ konstatuje. Evropa i USA se podle něj budou bránit čínské konkurenci zaváděním cel či antidumpingovými šetřeními. „Číňané jsou dobří v masové výrobě, a toho budou využívat i v budoucnosti,“ zdůraznil však Handl.