Vědci nastínili možnou podobu svatého Václava

Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích.

Možnou podobu svatého Václava představil tým kolem geoinformatika Jiřího Šindeláře, který už dříve podobnými metodami zkusil vytvořit odhad podoby obličeje jiných Přemyslovců, například svatého Vojtěcha a svaté Ludmily. Výsledek vyšel v odborném časopise Heritage.

Při rekonstrukci vycházeli vědci z digitální kopie lebky, která je součástí Svatovítského pokladu v Praze. Lebka přisuzovaná světci se zachovala ve velmi dobrém stavu, takže nebylo nutné mnoho dat doplňovat.

Tvorba pravděpodobné podoby obličeje kombinovala tradiční techniky se statistickými projekcemi z tomografie žijících lidí. Tým použil program OrtogOnBlender, který pomáhá na operačních sálech nemocnic v 31 zemích zachraňovat lidské životy.

Rekonstrukce a fantazie

Výsledkem je obraz, který už ale z vědecké analýzy plně nevychází. Finální úpravou totiž bylo nanášení textur, vlasů a obočí, což jsou části, které se na kostře obecně nedochovávají a které není z dat ani možné rekonstruovat. Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů nejsou známé informace o barvě očí, vlasů ani přesném odstínu pleti svatého Václava. Tato etapa tak už byla podle vědců z velké části uměleckým vkladem.

Experti nakonec zvolili světlý odstín vlasů na základě skutečnosti, že se na lebce připisované světci několik vlasů dochovalo.

Pokusy o uměleckou rekonstrukci vzhledu svatého Václava
Zdroj: Heritage

Na výzkumu pracovali pod vedením Cicera Moraese lékaři z Brazílie, specialisté z České republiky i odborníci na antropologii, medicínu a technické vědy z Polska a Malajsie.

Tým se zabýval i pokusy o rekonstrukci podoby svatého Václava, které byly provedené v minulosti. Mimo jiné tak vědci zjistili, že jimi vytvořený digitální model vykazuje vysokou shodu s obličejem opukové sochy světce od Petra Parléře, která dnes stojí ve Svatováclavské kapli. „Trochu nadneseně tak můžeme prohlásit, že sochařskou rekonstrukci tváře podle lebky v Čechách prováděl už Petr Parléř ve 14. století,“ uvedl Šindelář.

Pokus o rekonstrukci vzhledu svatého Václava
Zdroj: Heritage

Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Jako kníže je v pramenech doložen poprvé v roce 924, kdy nechal převézt ostatky své zavražděné babičky Ludmily z Tetína do Prahy.

Pozdější legendy zdůrazňovaly především jeho zbožnost a činy dokazující jeho oddanost katolické víře. Na příkaz svého bratra Boleslava, který neskrýval výhrady vůči jeho vládě, byl 28. září 935 (podle starší literatury 929) ve Staré Boleslavi zavražděn.

Představa o vzhledu svatého Václava
Zdroj: Heritage

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.