Z Mariupolu se poprvé podařilo evakuovat část civilistů. Slovensko se obává útoku v Užhorodě

Nahrávám video
Události: Ukrajina se brání ruské invazi již devatenáct dní
Zdroj: ČT24

Z obléhaného Mariupolu se poprvé podařilo evakuovat civilní obyvatelstvo. Město opustilo na sto šedesát osobních automobilů. Evakuaci z ukrajinských oblastí ale komplikuje ruská palba, která se ozývá čím dál blíže na západ. Slovensko se proto v souvislosti s přiblížením bojů obává, že Rusové zaútočí na ukrajinské letiště v Užhorodu, který leží v bezprostřední blízkosti hranic. Ruské ministerstvo obrany uvádí, že ukrajinská raketa zabila v Doněcku na východě země dvacet lidí, dalších osmadvacet utrpělo zranění. Ukrajinská armáda útok na Doněck popírá. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle médií oznámil informaci o hrozícím útoku na užhorodské letiště slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. K zásahu může údajně dojít v blízké době. Letištní dráha začíná téměř na hranicích Slovenska s Ukrajinou. Předloni Bratislava a Kyjev v souvislosti s přistáváním letadel na tomto letišti podepsaly dohodu o využívání slovenského vzdušného prostoru. 

Rusko své bojové operace dále na západ Ukrajiny rozšířilo o víkendu. Invazní vojska mimo jiné raketami zaútočila na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází zhruba dvacet kilometrů od Polska.

Nálety v pondělí vyřadily z provozu televizní věž v Rivenské oblasti na severozápadě země. Podle místního gubernátora přitom zemřelo nejméně devět lidí a dalších devět bylo zraněno. V troskách se nacházejí i další osoby.

Ruská dělostřelecká palba také ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat osmdesát lidí.

Nahrávám video
Události: Ruská palba zničila dům na okraji Kyjeva
Zdroj: ČT24

Podle zpravodaje ČT Václava Černohorského je současné dění v Kyjevě ve znamení opevňování a posilování před možným ruským pokusem o dobytí. „Stále se daří zásobovat město, proudí sem zásoby pro případ, že by byl Kyjev obležen. Funguje zde zatím i elektřina a teče voda,“ uvedl zpravodaj v pondělí ráno.

Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo také život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.

Nálety zasáhly obytné budovy v jihoukrajinském přístavu Mykolajiv i ve východním Charkově, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář. V okolí Ruskem okupovaného černomořského přístavu Cherson se v noci ozývaly výbuchy, tři letecké údery zasáhly Černihiv a většina tohoto severoukrajinského města je bez dodávek tepla.

Rusové pálí z civilních budov, tvrdí Kyjev

Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil oznámil, že ruští vojáci za posledních 24 hodin nedosáhli významnějších úspěchů, ačkoliv rozšířili útoky i na západ Ukrajiny. Štáb také uvedl, že okupační jednotky cílí na ruské základny a logistiku. Nepřátelské síly obvinil, že si zřizují palebné pozice v kostelech a dalších civilních budovách, aby ukrajinské síly nemohly palbu opětovat. Tvrzení nelze nezávisle ověřit, reportéři AP však hlásili ruské obrněné transportéry v rezidenčních oblastech.

Ukrajinský generální štáb také oznámil, že ruské okupační síly přišly od začátku invaze o dvanáct tisíc vojáků. Není jasné, zda Kyjev do ztrát započítává i zajatce a zraněné, kteří nejsou schopní boje. Ruští vojáci podle ruského ministerstva obrany vyřadili 3920 vojenských objektů. Údaje uváděné znepřátelenými stranami však nelze nezávisle ověřit.

Ministerstvo obrany také uvedlo, že ruské síly za poslední den postoupily o jedenáct kilometrů a severně od Mariupolu dosáhly dalších pěti měst.

Záchranáři v Kyjevě pomáhají ženě opustit dům poškozený při ostřelování
Zdroj: Reuters/State Emergency Service of Ukraine

Z Mariupolu odjely desítky aut

Mezinárodní výbor Červeného kříže vyzval všechny strany konfliktu, aby předešly „nejhoršímu scénáři“ a uskutečnily evakuaci Mariupolu. Přístavní město obléhají a bombardují ruská vojska, je v něm asi 430 tisíc lidí, jimž chybí pití, jídlo i léky. „Lidé v Mariupolu mají za sebou týden dlouhou noční můru. Teď to musí skončit. Musí být zajištěno jejich bezpečí a přístup k jídlu, vodě a úkrytu,“ vyzval předseda výboru Peter Maurer.

Mariupolská městská rada uvedla, že skrze humanitární koridor v pondělí z města odjelo na 160 osobních aut, projely Berďanskem a zamířily do Záporoží. „Je také potvrzeno, že v současné době je podél stanoveného humanitárního koridoru dodržováno příměří,“ uvedla rada. 

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková i nyní konstatovala, že humanitární pomoc se do města kvůli střelbě dopravit nepodařilo. Podle zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenka je humanitární konvoj směřující do Mariupolu asi šedesát kilometrů od města a ruští vojáci ho prý nechtějí pustit dál.

Podle Oleksije Arestovyče z kanceláře ukrajinského prezidenta zemřelo od začátku ruské invaze už přes dva a půl tisíce obyvatel Mariupolu. Mezi oběťmi je podle médií také jedna z těhotných žen zraněných při nedávném ruském bombardování místní porodnice, nepřežilo ani její nenarozené dítě.

Naopak už pátým dnem pokračují evakuace obyvatel z měst v blízkosti Kyjeva. „Příměří v naší oblasti platí, i když je občas velmi nestálé,“ uvedl gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba s tím, že z dálky jsou slyšet občasné výbuchy.

Ukrajina v pondělí plánovala evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst deseti humanitárními koridory. Ruské ministerstvo obrany ale oznámilo, že z deseti koridorů nakonec Kyjev akceptoval jen tři, a to ty, které nevedly do Ruska.

Evakuovány čtyři tisíce lidí

Skrze sedm humanitárních koridorů se v pondělí podařilo evakuovat asi čtyři tisíce lidí, oznámila podle agentury Reuters Vereščuková. Podle serveru Meduza šlo o evakuace z Kyjevské a Luhanské oblasti a do tohoto počtu nejsou započítány zmíněné evakuace z Mariupolu. Vicepremiérka zároveň sdělila, že tři další koridory nefungovaly tak, jak měly, a uvedla, že ruské síly v Kyjevské oblasti útočily na přesouvající se civilisty.

Policie pak uvedla, že pod palbou z minometů se ocitl druhý ze dvou konvojů s civilisty jedoucími z Hostomelu. Útok nepřežila jedna žena v osobním automobilu, zraněn byl také řidič jednoho z autobusů. Na první konvoj deseti autobusů ruské síly neútočily, upřesnila policie. Rusko obvinění, že se ruští vojáci zaměřují i na civilisty, odmítá.

„Za celou dobu jsme zahájili šestadvacet humanitárních koridorů. Přes ně bylo, především autobusy, odvezeno mnoho lidí. Dá se říci, že asi 150 tisíc osob,“ sdělil Tymošenko podle agentury Interfax-Ukrajina. Koridory se podle něj týkaly Doněcké, Luhanské, Sumské, Charkovské, Kyjevské a Záporožské oblasti, kde se bojuje.

OSN potvrdila přes šest set zabitých civilistů

Podle BBC je ruské bombardování tak intenzivní, že některá města jsou nucena pohřbívat desítky civilních obětí v masových hrobech. Nejhorší situace je v Mariupolu, kde bylo v posledních dvou týdnech narychlo vykopáno několik provizorních pohřebišť.

„Nemůžeme (oběti) pohřbívat do soukromých hrobů, protože jsou mimo město a obvod kontrolují ruští vojáci,“ řekl BBC telefonicky zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov. Dodal, že nyní mezi pohřební místa patří například zrušený městský hřbitov, který byl znovu otevřen.

Těla z ulic podle něj sbírají pracovníci pro úklid silnic a týmy pro opravu komunikací. „Někteří lidé byli při tomto sbírání (těl) zabiti. Už jedenáct dní nemáme elektřinu, topení, vodu, jídlo, (nefunguje) kanalizace,“ popsal Orlov. Masový hrob vykopali místní též ve městě Buča ležícího poblíž Kyjeva, uvedla poslankyně Mychajlyna Skoryk-Škarivská. Pohřbeno je v něm podle ní více než šedesát těl.

Počet civilních obětí ruské agrese monitoruje mimo jiné Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, kterému se podle posledních údajů z nedělního večera podařilo nezávisle ověřit úmrtí pětaosmdesát dětí z celkového počtu 596 zabitých civilistů.

Skutečný počet mrtvých civilistů je ale mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno. Jde zejména o oběti z oblastí s intenzivními boji, jako je Charkov a Mariupol.

Ukrajinské úřady v pondělí informovaly o úmrtí devadesáti dětí. Moskva od svého vpádu popírá, že útočí na civilní cíle.

Ukrajinská raketa zabila dvacet lidí, tvrdí Rusové

Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho ozbrojené síly při útoku zlikvidovaly přibližně 180 zahraničních žoldnéřů a množství zahraničních zbraní, ukrajinská strana informaci o likvidaci zmíněného počtu zahraničních bojovníků popřela. Ruští politici podle agentury TASS označili zásah centra Doněcku raketou Točka-U za „válečný zločin“, který má být přiřazen k vyšetřování dalších „zločinů ukrajinských neonacistů“. Ukrajinská armáda ústy svého mluvčího útok raketou na Doněck popřela.

Úřady takzvané „Doněcké lidové republiky“ (DNR) podle BBC informovaly o 17 zabitých a 28 zraněných. „Z oblohy nad Doněckem byla sestřelena střela. Soudě podle snímků a videa z místa to mohla být raketa Točka-U. Části sestřelené střely zasáhly lidi, nalézající se v centru města,“ napsala BBC na svém webu.

Zbytky střely ve východoukrajinském Doněcku
Zdroj: Reuters/Stringer

Ukrajinský gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko podle listu Ukrajinska pravda naopak obvinil ruské jednotky z ostřelování patnácti měst a obcí, počet mrtvých a zraněných se upřesňuje. Z Kramatorska jsou hlášeni dva mrtví po výbuchu ruského granátu.

Přívod elektřiny do Černobylu je opět poškozen

Ruské jednotky podle agentury Unian znovu poškodily elektrické vedení zásobující odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu. Vedení přitom teprve v neděli opravili pracovníci ukrajinského energetického podniku Ukrenerho. Opravárenská četa tak znovu „jede na okupované území v okolí černobylské elektrárny hledat a opravit nové poškození“, oznámil Unian.

Objekt atomové elektrárny v Černobylu, která byla v roce 1986 dějištěm jaderné havárie, v současné době ovládají ruské invazní jednotky. Elektrický proud je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází.

Kyjev ve středu oznámil, že černobylská elektrárna je bez pravidelné dodávky elektrického proudu, který tak zabezpečovaly jen dva záložní generátory. Moskva ve čtvrtek prohlásila, že sousední Bělorusko dodávky elektřiny do Černobylu obnovilo, což ale Kyjev zpochybnil. V pátek Ukrajina Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) řekla, že technici začali poškozené elektrické vedení opravovat.

MAAE v neděli uvedla, že zaměstnanci elektrárny podle ukrajinských úřadů kvůli velké únavě z prakticky nepřetržitého pracovního nasazení přestali provádět opravy a údržbu související s bezpečností elektrárny. V odstavené elektrárně podle MAAE pracuje 211 techniků a hlídačů bez vystřídání již déle než tři týdny. Do práce nastoupili ještě před ruskou invazí 24. února.

Rusko blokuje černomořské pobřeží

Podle britského ministerstva obrany vytvořilo ruské námořnictvo vzdálenou blokádu černomořského pobřeží Ukrajiny. Tím ji „fakticky odřízlo od mezinárodního námořního obchodu“. V ukrajinských přístavech je kvůli invazi podle ukrajinského Centra dopravních strategií zablokováno na sto zahraničních lodí a stovky námořníků.

Zároveň se ruská černomořská flotila podílí na raketových útocích na Ukrajinu, tvrdí Britové, a je podle nich možné, že podnikne další obojživelné výsadky. Jeden takový již uskutečnilo v Azovském moři.

Zraněné Ukrajince vyznamenal prezident, Rusy náměstek

Den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal zraněné vojáky v kyjevské nemocnici, dostali vyznamenání také zranění Rusové. Zatímco však za ukrajinskými obránci přišla hlava státu, jedenácti ruským vojákům hospitalizovaným ve vojenské nemocnici v moskevském regionu udělil řády a medaile za odvahu náměstek ministra obrany Gennadij Šidko.

V přímé konfrontaci s Ruskem zůstává Ukrajina sama. Po nedělním útoku na vojenskou základnu poblíž polských hranic zdůraznil bezpečnostní poradce amerického prezidenta Jake Sullivan, že „americké síly nebudou zasahovat proti ruským uvnitř Ukrajiny“. Zároveň ale podle něj platí, že by NATO postupovalo podle pátého článku smlouvy, kdyby Moskva vystřelila na území některého členského státu. „Budeme bránit každý centimetr území NATO,“ řekl Sullivan.

Americké velvyslanectví v Kyjevě vyzvalo ovšem v pondělí ráno občany Spojených států, kteří ještě jsou na Ukrajině, aby ji nyní opustili, pokud mohou. Důvodem je „násilná a nepředvídatelná“ bezpečnostní situace v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 10 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 48 mminutami

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád a jejich rodin v Kataru, Kuvajtu, Bahrajnu, Iráku a Jordánsku. Aktuálně platí výstraha na ambasádě v ománském Maskatu.
01:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 2 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...