Barbados už nechce mít v čele státu britskou královnu. Hodlá se stát republikou

3 minuty
Události: Barbados už nechce královnu jako hlavu státu
Zdroj: ČT24

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.

„Nadešel čas nechat za sebou naši koloniální historii. Barbadosané chtějí mít v čele státu občana Barbadosu. Zásadním způsobem tak projevíme, kdo jsme a čeho jsme schopní dosáhnout. Z tohoto důvodu udělá Barbados další logický krok pro zajištění své svrchovanosti a do oslav 55. výročí získání nezávislosti se stane republikou,“ řekla v projevu jménem předsedkyně vlády Mie Mottleyové generální guvernérka Sandra Masonová.

Barbados je domovem zhruba 300 tisíc občanů a 55. výročí nezávislosti připadne na listopad příštího roku. Buckinghamský palác označil věc za záležitost barbadoské vlády a národa. Podle zdroje BBC to není pro palác novinka a o této možnosti se už hovoří nějakou dobu.

Záměr ohlásila Masonová v rámci řeči, kterou připravila předsedkyně vlády a jíž se vždy před zahájením nového zasedání parlamentu vymezuje příští vládní program. V projevu také zazněla citace Errola Barrowa, prvního premiéra Barbadosu po vyhlášení nezávislosti, který řekl, že Barbados by neměl setrvávat na koloniálních základech. 

Barbadoská komise pro revizi ústavy doporučila republikánské zřízení už v roce 1998 a také Freundel Stuart, předchůdce současné premiérky ve funkci, prosazoval přesun od monarchie k republikánské formě vlády „ve velmi blízké budoucnosti,“ cituje ho BBC.

Jako poslední zatím zvolil republiku Mauricius

Barbados by nebyl první bývalou britskou kolonií v Karibiku, která se stala republikou. V roce 1970 tento krok učinila Guyana, v roce 1976 Trinidad a Tobago a o dva roky později Dominika.

Zatím posledním státem britského Společenství, který zvolil republiku, se stal v roce 1992 Mauricius. Jak tento ostrov v Indickém oceánu, tak tři výše zmíněné karibské země zůstávají členy Commonwealthu.  

Dnes je členem britského Společenství 54 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Jako hlavu státu uznává britskou královnu šestnáct ze samostatných zemí Commonwealthu.

Kde všude vládne Alžběta II.
Zdroj: ČT24

Přidají se další země?

Podle BBC je nyní otázkou, zda budou rozhodnutí Barbadosu následovat další země Commonwealthu, z nichž takovou cestu už naznačila Jamajka. Její nedávno znovuzvolený premiér Andrew Holness prohlásil, že chce tento návrh předložit v referendu, dodává web deníku The Guardian.

Ten také připomněl, že v roce 1999 zorganizovala referendum o odstranění britské královny z čela země i Austrálie, ale pro zavedení republiky se vyslovilo 45 procent voličů, zatímco 55 procent bylo proti.

Diplomatický korespondent BBC James Landale poukázal na to, že premiérka Barbadosu ve svém projevu spojila rozhodnutí o republikánském zřízení s „opuštěním naší koloniální minulosti“. 

V kontextu hnutí Black Lives Matter bude podle Landalea zajímavé sledovat, zda tato proklamace dostane pod tlak i další karibské vlády v tom smyslu, aby se vydaly stejnou cestou. 

„A pokud se tak stane a pokud odstranění královny jako hlavy státu bude postaveno na roveň, řekněme, odstranění sochy obchodníka s otroky, potom by to mohlo znamenat složité otázky pro britskou královskou rodinu i Commonwealth,“ uzavřel korespondent BBC.

  • 54 samostatných zemí, 31 462 574 kilometrů čtverečních, 2,1 miliardy obyvatel
  • 16 monarchií, které uznávají britskou královnu za hlavu státu: Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Lucie, Sv. Vincenc a Grenadiny
  • 33 republik: Malta, Kypr, Bangladéš, Indie, Maledivy, Pákistán, Srí Lanka, Mauricius, Seychely, Singapur, Kiribati, Nauru, Západní Samoa, Fidži (členství v roce 2006 pozastaveno), Vanuatu, Dominika, Trinidad a Tobago, Guyana, Botswana, Kamerun, Gambie, Ghana, Keňa, Malawi, Mosambik, Namibie, Nigérie, Sierra Leone, Jižní Afrika, Tanzánie, Uganda, Zambie, Rwanda
  • 5 národních monarchií: Brunej, Malajsie, Lesotho, Svazijsko, Tonga
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanci EU se sešli kvůli celním hrozbám USA ohledně Grónska

V Bruselu začalo narychlo svolané jednání velvyslanců států Evropské unie konané v reakci na oznámení prezidenta USA Donalda Trumpa o zvýšení cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko. Pokud se potvrdí zvýšení cel, francouzský prezident Emmanuel Macron požádá o aktivaci nástroje protiekonomického nátlaku (ACI), který EU nikdy nepoužila. Nástroj schválený teprve před dvěma lety Bruselu umožňuje sáhnout k odvetným opatřením vůči třetím státům, které vyvíjejí na členské země ekonomický tlak.
14:25Aktualizovánopřed 57 mminutami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně patnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně patnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
před 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syrská vláda uzavřela příměří s Kurdy vedenou aliancí

Damašek uzavřel na všech frontách příměří s koalicí Syrské demokratické síly (SDF), uvedla podle agentury Reuters tamní státní média. Syrská armáda o víkendu pokračovala v ofenzivě proti kurdským jednotkám na severu a východě země. Síly Damašku ovládly klíčové ropné pole a také největší přehradu v zemi, píše agentura AFP. Zdroj ze syrských kmenů spřízněných s vládou v Damašku potvrdil televizi al-Džazíra, že bojovníci převzali kontrolu nad některými oblastmi ve městě Rakká.
14:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři vyprostili v neděli těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách v neděli potvrdilo tuzemské ministerstvo zahraničí. APA také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dronový úder si v noci na neděli vyžádal dvě oběti, uvedl Zelenskyj

Ruský dronový úder na Ukrajinu v noci na neděli zabil dva lidi a desítky dalších kvůli němu utrpěly zranění, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dříve v neděli informoval starosta Charkova Ihor Terechov o zabité dvacetileté ženě a několika zraněných. Další čtyři lidé utrpěli zranění při ruských útocích v Sumské oblasti. Poškozeno bylo přinejmenším patnáct obytných budov.
před 5 hhodinami

Propuštěný Čech je na cestě z Venezuely, uvedl Macinka

Letadlo s propuštěným Čechem Janem Darmovzalem je na cestě z Venezuely, ve večerních hodinách by mohlo přistát v Praze. V Otázkách Václava Moravce to uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Při protestech v Íránu zemřelo nejméně pět tisíc lidí, píše Reuters

Při protivládních protestech v Íránu, které začaly koncem prosince, zemřelo nejméně pět tisíc lidí včetně asi pěti set členů bezpečnostních složek, píše agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele. Lidskoprávní organizace tento týden uváděly nejméně 3400 obětí. Podle svědků se na zabíjení odpůrců režimu podílely kromě íránských revolučních gard i milice z Iráku, Afghánistánu či Pákistánu.
11:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...