Barbados už nechce mít v čele státu britskou královnu. Hodlá se stát republikou

Nahrávám video
Události: Barbados už nechce královnu jako hlavu státu
Zdroj: ČT24

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.

„Nadešel čas nechat za sebou naši koloniální historii. Barbadosané chtějí mít v čele státu občana Barbadosu. Zásadním způsobem tak projevíme, kdo jsme a čeho jsme schopní dosáhnout. Z tohoto důvodu udělá Barbados další logický krok pro zajištění své svrchovanosti a do oslav 55. výročí získání nezávislosti se stane republikou,“ řekla v projevu jménem předsedkyně vlády Mie Mottleyové generální guvernérka Sandra Masonová.

Barbados je domovem zhruba 300 tisíc občanů a 55. výročí nezávislosti připadne na listopad příštího roku. Buckinghamský palác označil věc za záležitost barbadoské vlády a národa. Podle zdroje BBC to není pro palác novinka a o této možnosti se už hovoří nějakou dobu.

Záměr ohlásila Masonová v rámci řeči, kterou připravila předsedkyně vlády a jíž se vždy před zahájením nového zasedání parlamentu vymezuje příští vládní program. V projevu také zazněla citace Errola Barrowa, prvního premiéra Barbadosu po vyhlášení nezávislosti, který řekl, že Barbados by neměl setrvávat na koloniálních základech. 

Barbadoská komise pro revizi ústavy doporučila republikánské zřízení už v roce 1998 a také Freundel Stuart, předchůdce současné premiérky ve funkci, prosazoval přesun od monarchie k republikánské formě vlády „ve velmi blízké budoucnosti,“ cituje ho BBC.

Jako poslední zatím zvolil republiku Mauricius

Barbados by nebyl první bývalou britskou kolonií v Karibiku, která se stala republikou. V roce 1970 tento krok učinila Guyana, v roce 1976 Trinidad a Tobago a o dva roky později Dominika.

Zatím posledním státem britského Společenství, který zvolil republiku, se stal v roce 1992 Mauricius. Jak tento ostrov v Indickém oceánu, tak tři výše zmíněné karibské země zůstávají členy Commonwealthu.  

Dnes je členem britského Společenství 54 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Jako hlavu státu uznává britskou královnu šestnáct ze samostatných zemí Commonwealthu.

Kde všude vládne Alžběta II.
Zdroj: ČT24

Přidají se další země?

Podle BBC je nyní otázkou, zda budou rozhodnutí Barbadosu následovat další země Commonwealthu, z nichž takovou cestu už naznačila Jamajka. Její nedávno znovuzvolený premiér Andrew Holness prohlásil, že chce tento návrh předložit v referendu, dodává web deníku The Guardian.

Ten také připomněl, že v roce 1999 zorganizovala referendum o odstranění britské královny z čela země i Austrálie, ale pro zavedení republiky se vyslovilo 45 procent voličů, zatímco 55 procent bylo proti.

Diplomatický korespondent BBC James Landale poukázal na to, že premiérka Barbadosu ve svém projevu spojila rozhodnutí o republikánském zřízení s „opuštěním naší koloniální minulosti“. 

V kontextu hnutí Black Lives Matter bude podle Landalea zajímavé sledovat, zda tato proklamace dostane pod tlak i další karibské vlády v tom smyslu, aby se vydaly stejnou cestou. 

„A pokud se tak stane a pokud odstranění královny jako hlavy státu bude postaveno na roveň, řekněme, odstranění sochy obchodníka s otroky, potom by to mohlo znamenat složité otázky pro britskou královskou rodinu i Commonwealth,“ uzavřel korespondent BBC.

  • 54 samostatných zemí, 31 462 574 kilometrů čtverečních, 2,1 miliardy obyvatel
  • 16 monarchií, které uznávají britskou královnu za hlavu státu: Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Lucie, Sv. Vincenc a Grenadiny
  • 33 republik: Malta, Kypr, Bangladéš, Indie, Maledivy, Pákistán, Srí Lanka, Mauricius, Seychely, Singapur, Kiribati, Nauru, Západní Samoa, Fidži (členství v roce 2006 pozastaveno), Vanuatu, Dominika, Trinidad a Tobago, Guyana, Botswana, Kamerun, Gambie, Ghana, Keňa, Malawi, Mosambik, Namibie, Nigérie, Sierra Leone, Jižní Afrika, Tanzánie, Uganda, Zambie, Rwanda
  • 5 národních monarchií: Brunej, Malajsie, Lesotho, Svazijsko, Tonga
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...