Barbados už nechce mít v čele státu britskou královnu. Hodlá se stát republikou

3 minuty
Události: Barbados už nechce královnu jako hlavu státu
Zdroj: ČT24

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.

„Nadešel čas nechat za sebou naši koloniální historii. Barbadosané chtějí mít v čele státu občana Barbadosu. Zásadním způsobem tak projevíme, kdo jsme a čeho jsme schopní dosáhnout. Z tohoto důvodu udělá Barbados další logický krok pro zajištění své svrchovanosti a do oslav 55. výročí získání nezávislosti se stane republikou,“ řekla v projevu jménem předsedkyně vlády Mie Mottleyové generální guvernérka Sandra Masonová.

Barbados je domovem zhruba 300 tisíc občanů a 55. výročí nezávislosti připadne na listopad příštího roku. Buckinghamský palác označil věc za záležitost barbadoské vlády a národa. Podle zdroje BBC to není pro palác novinka a o této možnosti se už hovoří nějakou dobu.

Záměr ohlásila Masonová v rámci řeči, kterou připravila předsedkyně vlády a jíž se vždy před zahájením nového zasedání parlamentu vymezuje příští vládní program. V projevu také zazněla citace Errola Barrowa, prvního premiéra Barbadosu po vyhlášení nezávislosti, který řekl, že Barbados by neměl setrvávat na koloniálních základech. 

Barbadoská komise pro revizi ústavy doporučila republikánské zřízení už v roce 1998 a také Freundel Stuart, předchůdce současné premiérky ve funkci, prosazoval přesun od monarchie k republikánské formě vlády „ve velmi blízké budoucnosti,“ cituje ho BBC.

Jako poslední zatím zvolil republiku Mauricius

Barbados by nebyl první bývalou britskou kolonií v Karibiku, která se stala republikou. V roce 1970 tento krok učinila Guyana, v roce 1976 Trinidad a Tobago a o dva roky později Dominika.

Zatím posledním státem britského Společenství, který zvolil republiku, se stal v roce 1992 Mauricius. Jak tento ostrov v Indickém oceánu, tak tři výše zmíněné karibské země zůstávají členy Commonwealthu.  

Dnes je členem britského Společenství 54 samostatných zemí a dále závislá území a teritoria pod správou Velké Británie, Austrálie a Nového Zélandu. Jako hlavu státu uznává britskou královnu šestnáct ze samostatných zemí Commonwealthu.

Kde všude vládne Alžběta II.
Zdroj: ČT24

Přidají se další země?

Podle BBC je nyní otázkou, zda budou rozhodnutí Barbadosu následovat další země Commonwealthu, z nichž takovou cestu už naznačila Jamajka. Její nedávno znovuzvolený premiér Andrew Holness prohlásil, že chce tento návrh předložit v referendu, dodává web deníku The Guardian.

Ten také připomněl, že v roce 1999 zorganizovala referendum o odstranění britské královny z čela země i Austrálie, ale pro zavedení republiky se vyslovilo 45 procent voličů, zatímco 55 procent bylo proti.

Diplomatický korespondent BBC James Landale poukázal na to, že premiérka Barbadosu ve svém projevu spojila rozhodnutí o republikánském zřízení s „opuštěním naší koloniální minulosti“. 

V kontextu hnutí Black Lives Matter bude podle Landalea zajímavé sledovat, zda tato proklamace dostane pod tlak i další karibské vlády v tom smyslu, aby se vydaly stejnou cestou. 

„A pokud se tak stane a pokud odstranění královny jako hlavy státu bude postaveno na roveň, řekněme, odstranění sochy obchodníka s otroky, potom by to mohlo znamenat složité otázky pro britskou královskou rodinu i Commonwealth,“ uzavřel korespondent BBC.

  • 54 samostatných zemí, 31 462 574 kilometrů čtverečních, 2,1 miliardy obyvatel
  • 16 monarchií, které uznávají britskou královnu za hlavu státu: Velká Británie, Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Papua Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy, Tuvalu, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Belize, Grenada, Jamajka, Sv. Kryštof a Nevis, Sv. Lucie, Sv. Vincenc a Grenadiny
  • 33 republik: Malta, Kypr, Bangladéš, Indie, Maledivy, Pákistán, Srí Lanka, Mauricius, Seychely, Singapur, Kiribati, Nauru, Západní Samoa, Fidži (členství v roce 2006 pozastaveno), Vanuatu, Dominika, Trinidad a Tobago, Guyana, Botswana, Kamerun, Gambie, Ghana, Keňa, Malawi, Mosambik, Namibie, Nigérie, Sierra Leone, Jižní Afrika, Tanzánie, Uganda, Zambie, Rwanda
  • 5 národních monarchií: Brunej, Malajsie, Lesotho, Svazijsko, Tonga
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 6 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 40 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...