Black Lives Matter

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo jedním z důvodů, proč se novinářka Jana Ciglerová přestěhovala s rodinou na Floridu. Kvůli vyhlídce jeho návratu teď ale zvažuje přinejmenším přesun do jiného státu. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ přiznává zahraniční reportérka Deníku N, která dříve psala pro prestižní britské noviny nebo vedla módní časopis Elle. „Občas se mi podaří zpracovat nějaké lifestylové téma a vždy u toho ožiju,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Proti brutalitě policistů vůči afroamerickému obyvatelstvu v USA už deset let bojuje hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Nejviditelnější bylo po smrti George Floyda v roce 2020. Právě tehdy probíhala debata o rasových otázkách a diskriminaci i v některých evropských zemích. Třeba ve Velké Británii a Francii minimálně část společnosti vnímala, že to není jen americký problém, podotýká amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Svět také tehdy obletělo video z policejního zásahu. Bez videí by si lidé neuměli představit, jak brutální, absurdní a naprosto zbytečné útoky proti Afroameričanům byly a jsou, upozorňuje amerikanista z Ostravské univerzity Jan Beneš.

V polovině března si vyslechl Sidney Holmes osvobozující rozsudek. Za mřížemi měl strávit 400 let, nakonec vyšel ven z vězení po 34 letech. Za zločin, který nespáchal, pykal neprávem, navíc podle floridských zákonů nemá nárok na žádné odškodné. Podle amerického advokáta Alexe Hornadaye, který nyní přednáší na Karlově univerzitě, je takových případů několik, údajně je často na vině i nedostatečná obhajoba. Systém veřejných obhájců je v USA podle něj podfinancovaný, větší šanci u soudu pak prý mají lidé s vyššími příjmy.

Obvodní soud v americkém Minneapolisu v pátek poslal na 3,5 roku do vězení bývalého policistu Alexandera Kuenga za napomáhání při smrtícím zásahu proti neozbrojenému Afroameričanovi Georgi Floydovi v roce 2020. Uvedla to agentura Reuters. Floydova smrt vyvolala v USA rozsáhlé protesty.

Policie ve městě Akron v americkém státě Ohio v neděli zveřejnila videa, která ukazují záběry ze snahy osmi policistů zatknout mladého černocha. Toho se policie minulý týden snažila zadržet kvůli dopravnímu přestupku a nakonec ho v honičce zastřelila. V jeho těle se našlo šedesát střelných ran. Případ vyvolal ve městě Akron demonstrace proti policejnímu násilí, starosta Daniel Horrigan v neděli vyzval ke klidu a zdůraznil, že vyšetřování ještě neskončilo.

V procesu s mladým Američanem Kylem Rittenhousem, který při loňských násilných demonstracích proti policejní brutalitě zastřelil ve Wisconsinu dva lidi, byla v pondělí vybrána porota a v úterý začaly úvodní řeči. Očekává se, že proces potrvá dva týdny, uvedla agentura AP.

Dělníci odstranili přes šest metrů vysokou jezdeckou sochu konfederačního generála Roberta Leeho, která stála v hlavním městě amerického státu Virginie Richmondu. Informovala o tom agentura AP, podle které po sundání propukli přihlížející v jásot.

Manželé z města Saint Louis v americkém státě Missouri, kteří loni vzbudili pozornost, když mířili zbraněmi na demonstranty procházející kolem jejich domu, se přiznali k přestupku a souhlasili s tím, že se vzdají zbraní, které při incidentu použili. Patricia a Mark McCloskeyovi rovněž zaplatí pokuty, jež dohromady činí 2750 dolarů (59 tisíc korun). Manželé se vyhnou možnému trestu vězení a budou moci nadále provozovat svou advokátní kancelář, poznamenává list The Washington Post.

Obhájce bývalého amerického policisty Dereka Chauvina v úterý požádal soud v Minneapolisu o nový proces pro svého klienta. Učinil tak zhruba dva týdny poté, co porota Chauvina shledala vinným z vraždy a zabití George Floyda. Obhájce expolicisty Eric Nelson podal u soudu několik návrhů s žádostí o nový proces, ve kterých uvedl, že dosavadní soud s jeho klientem nebyl spravedlivý, uvedla agentura Reuters.

Porota shledala expolicistu Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Ten zemřel loni v květnu poté, co mu Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Bělošský expolicista Derek Chauvin odmítl svědčit v soudním procesu, v němž čelí obviněním z vraždy a zabití Afroameričana George Floyda, jehož smrt loni vyvolala mezinárodní vlnu protestů. Agentura AP připomněla, že Chauvin ještě svou verzi událostí z minulého května veřejně nepředstavil. Obžaloba i obhajoba soud informovaly, že nehodlají předvolat další svědky. Na řadě jsou tak závěrečné řeči, jež zazní v pondělí, píše agentura Reuters.

Pneumolog Martin Tobin ve čtvrtek u soudu s expolicistou Derekem Chauvinem uvedl, že George Floyd zemřel kvůli nedostatku kyslíku, když mu obžalovaný zaklekl na krk při policejním zásahu. Informovala o tom agentura Reuters. Lékař, který působí na jednotce intenzivní péče v Chicagu, byl během procesu povolán jako svědek obžaloby. Floyd měl podle něho zemřít na asfyxii (dušení).

Devět minut trvající zakleknutí, po němž zemřel Američan George Floyd, neodpovídalo policejním standardům, prohlásil u soudu s policistou Derekem Chauvinem šéf minneapoliské policie Medaria Arradondo. Lékař Bradford Langenfeld, který Floyda prohlásil za mrtvého, odhadoval, že příčinou smrti byla s největší pravděpodobností zástava srdce kvůli nedostatku kyslíku.

Třetím dnem pokračuje v Minneapolis ve státě Minnesota aktuálně nejsledovanější soudní proces ve Spojených státech. Bývalý policista Derek Chauvin v něm čelí obvinění z vraždy Afroameričana George Floyda. Chauvin Floydovi klečel loni v květnu devět minut na krku, než zatýkaný podle zveřejněného videa ztratil vědomí a posléze zemřel v nemocnici. U soudu nyní zaznívají emotivní svědectví těch, kteří zákroku přihlíželi.

Proces s bývalým policistou Derekem Chauvinem, jehož zákrok proti neozbrojenému Afroameričanovi Georgi Floydovi loni zažehl mezinárodní vlnu protestů, nezačne dříve než v úterý. Soudce ve městě Minneapolis zahájení výběru poroty odložil nejméně o den kvůli nevyřešenému sporu kolem finální podoby obžaloby.

Britská vláda chystá nový zákon, který by měl lépe chránit sochy a další pomníky v ulicích. Úprava legislativy je reakcí na loňské demonstrace proti rasismu, při kterých z ulic britských měst zmizelo několik kontroverzních pomníků. Podle návrhu zákona, který by měl platit pouze v Anglii, by musely při jakékoli změně či snaze o odstranění památníků vydat úřady stavební povolení.

Belgické úřady vyšetřují smrt 23letého černošského mladíka, který minulý týden po zatčení zkolaboval na policejní stanici. V Bruselu kvůli případu demonstrovaly stovky lidí, kteří se dožadovali vysvětlení případu, napsala agentura AP.

Ameriku zaměstnává nová vlna korektnosti. Pro nový trend se vžil pojem „kultura rušení“. Co nevyhovuje současným etickým standardům, se upravuje, mění nebo ruší. Aktuálně jde o žhavé téma také pro americkou baseballovou ligu. Řada týmů nese názvy odkazující na tradice původních národů. Spory o to, co je a není správné, pak odtud pronikají zpět do špičkové politiky i byznysu.

Do politiky vstoupil během éry prezidenta Richarda Nixona, v Senátu poprvé usedl v roce 1973 jako třicetiletý vdovec. O prezidentský úřad se poprvé ucházel na sklonku 80. let. Do Bílého domu se o dvacet let později dostal jako viceprezident, nyní mu bude šéfovat z oválné pracovny. Joe Biden zažil kostrbatý vstup do demokratických primárek, chytil ale druhý dech a jeho centristický přístup nakonec oslovil rekordní množství Američanů.

Žebříček nejvlivnějších osobností, institucí a skupin světového výtvarného umění letos ovládlo hnutí Black Lives Matter, které stojí za rozsáhlými protesty proti rasové nerovnosti ve Spojených státech i v dalších zemích. Vyplývá to z pořadí, které zveřejnil odborný magazín ArtReview. Je to poprvé, co se v prestižním žebříčku vyšplhalo na první místo celospolečenské hnutí, na čtvrtém místě navíc skončilo hnutí MeToo, které bojuje proti sexuálnímu zneužívání.

Dominantními tématy amerických prezidentských voleb zpravidla bývá domácí politika, která se soustředí na ekonomickou kondici země, daňové otázky či reformy zdravotnictví. Letos vším zamíchal koronavirus a ovládl i předvolební kampaň. Do toho Spojené státy zachvátily největší rasové protesty za několik dekád i spory o to, jak bude vypadat letošní „pandemické“ hlasování. Své recepty, jak zotavit nemocnou a rozdělenou zemi, v kampani nabídli obhajující prezident Donald Trump i jeho vyzyvatel Joe Biden.

Během protestů, které vypukly ve městě Louisville v americkém státu Kentucky po středečním rozhodnutí v kauze zabité Afroameričanky Breonny Taylorové, byli postřeleni dva policisté. Oba jsou mimo ohrožení života. Tématu amerických protestů se ve svém vstupu věnoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.

Sedmnáctiletého mladíka, který ve městě Kenosha ve Wisconsinu zastřelil dva muže a třetího zranil, obžalovaly úřady z vraždy. Hrozí mu až doživotní trest. Mladík střílel na lidi, kteří vyšli do ulic protestovat poté, co policie o víkendu střelila do zad a vážně zranila černocha Jacoba Blakea. Protesty se částěčně zvrhly v rabování a někteří lidé hájili majetek se zbraní v ruce. V noci na pátek byla situace v Kenoshe výrazně klidnější než na počátku týdne.