Během protestů v americkém městě Louisville byli postřeleni dva policisté

Nahrávám video

Během protestů, které vypukly ve městě Louisville v americkém státu Kentucky po středečním rozhodnutí v kauze zabité Afroameričanky Breonny Taylorové, byli postřeleni dva policisté. Oba jsou mimo ohrožení života. Tématu amerických protestů se ve svém vstupu věnoval zpravodaj ČT David Miřejovský.

V Louisvillu vyšli do ulic lidé, které rozhořčilo, že v souvislosti s březnovým zásahem v domě Taylorové byl obžalován jen jeden policista ze tří, a to ne přímo ze zabití ženy, ale z ohrožení jejích sousedů.

Protest se konal i přesto, že úřady vydaly zákaz vycházení po 21. hodině večer. Podle agentury Reuters bylo shromáždění celkem poklidné, nicméně během potyček mezi demonstranty a policisty zaznělo několik výstřelů. Dříve ve středu byla hrstka lidí v Louisvillu zadržena při střetech se strážci pořádku. Různě veliké skupiny se sešly také v New Yorku, Washingtonu, Chicagu a jiných amerických městech.

V souvislosti se střelbou na policisty v Louisvillu skončil v čele podezřelý člověk. Zda šlo o někoho z protestujících, není jasné. Oba strážci zákona jsou mimo ohrožení života, jeden z nich musel být operován.

Policisté opětovali palbu přítele Taylorové

Šestadvacetiletá Taylorová byla zabita před zraky svého ozbrojeného přítele, když tři policisté uprostřed noci vtrhli do jejího domu kvůli domovní prohlídce. V kauze byl obžalován z ohrožení na zdraví bělošský policista Brett Hankison. Agentura AP připomněla, že nebyl obžalován za zabití Taylorové, ale za ohrožení jejích sousedů, kterým vystřelil do bytu.

Podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského byla největší právní bitva vedena ohledně toho, zdali policisté dali před vstupem do budovy dostatečně vědět, kdo jsou a že vcházejí dovnitř. „Velká porota v Kentucky uvěřila policistům a svědkovi, jeden z policistů je stíhán a hrozí mu až pětileté vězení, protože mu špatně vystřelila zbraň. Stíhán je rovněž i přítel Taylorové,“ popisuje zpravodaj.

Kolegové Hankinsona –⁠ Jonathan Mattingly a Myles Cosgrove –⁠ obžalováni nebyli, jelikož podle závěrů vyšetřování jednali v souladu se zákonem, když opětovali palbu přítele Taylorové, uvedl generální prokurátor Daniel Cameron. Zdůraznil, že případ zjevně vyvolává zděšení a emoce.

Vyšetřovatelé podle Camerona neměli videozáznam střelby. Průběh incidentu tak zjišťovali pomocí balistických důkazů, záznamů z komunikace se záchrannou službou, záznamů policistů a výslechů. Podle Camerona policisté oznámili, že jsou přede dveřmi Taylorové, což potvrdil svědek.

Oznámení však zůstalo bez odpovědi, a tak policisté pronikli dovnitř. První vstoupil Mattingly, na konci chodby byla Taylorová s přítelem Walkerem, který měl namířenou zbraň. Walker vystřelil a Mattinglyho zasáhl do stehna. Policista palbu opětoval a později tak učinili i jeho kolegové, uvedl Cameron. Hankison podle něj vystřelil desetkrát.

Šest střel zasáhlo Taylorovou. Zda byly z Hankinsonovy zbraně, ale podle Camerona není jasné. Střely, které Hankison vystřelil, se ale dostaly i do sousedního bytu. Policisté pronikli do bytu Taylorové v rámci vyšetřování drogového zločinu v jiném domě jinde v Louisvillu.

Záležitost vyšetřuje FBI, uvedl Miřejovský

Domnívali se, že muž podezřelý z prodeje drog byt využíval k přijímání balíčků. Taylorová v minulosti měla vztah s mužem podezřelým z dealování drog, ale podle její rodiny s ním přerušila veškerý kontakt. Walker čelí obvinění z pokusu o vraždu. Jeho právník ale s odkazem na důkazy uvedl, že Mattinglyho mohli postřelit jeho kolegové, nikoli Walker. To však prokurátor Cameron odmítl.

Smrt Taylorové, která pracovala ve zdravotnictví, stejně jako Afroameričana George Floyda, který zemřel v květnu při zatýkání v Minneapolisu poté, co mu bělošský policista bezmála devět minut klečel na krku, rozpoutala v USA vlnu protestů proti rasismu a policejní brutalitě.

„Je to velice politováníhodný incident, středeční výrok poroty nicméně není konečný, protože se do celé záležitosti vložila FBI, jež ji nadále vyšetřuje,“ tvrdí Miřejovský. Zpravodaj ve vysílání uvedl, že vzniklé protesty v USA nebyly „tak masové“, jako ty po vraždě George Floyda v květnu. Nicméně dodal, že demonstrace jsou v tamních prezidentských kampaních před volbami důležité téma.

Nahrávám video

„Jeden z kandidátů – Joe Biden – se k tématu neustále vyjadřuje, stejně jako americký prezident Donald Trump, který se neustále trefuje do demonstrantů v USA a nazývá je ultralevicí nebo domácími teroristy,“ popisuje Miřejovský.

Podle něho jsou téměř každou noc ve Spojených státech hlášeny pochody kvůli rasismu, většinou se ale prý jedná o poklidné demonstrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jako nového šéfa tajných služeb vybral hypotečního specialistu Pulteho

Americký prezident Donald Trump vybral za nového úřadujícího šéfa amerických tajných služeb (DNI) Billa Pulteho, nynějšího ředitele Federální agentury pro financování bydlení (FHFA) a předsedu představenstva hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Podle agentur překvapivé rozhodnutí poslat do klíčové vládní funkce svého spojence bez jakýchkoli zkušeností v oblasti národní bezpečnosti oznámil Trump v úterý na sociální síti. Pulte ve funkci nahradí Tulsi Gabbardovou, která nedávno oznámila odchod z rodinných důvodů.
před 3 mminutami

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 54 mminutami

„Měla jsem být zastřelena, ale až poté, co mě znásilní.“ Ukrajinky pro ČT popsaly ruské zajetí

V ruském zajetí zůstávají nejen tisíce ukrajinských vojáků, ale také ranění civilisté a ženy. Právě počet zajatých Ukrajinek se odhaduje na několik stovek. Reportérka zahraniční redakce ČT Barbora Maxová v průběhu čtyř let opakovaně natáčela s ženami, které zažily teror ruských lágrů a otevřeně promluvily o sexuálním násilí i brutálním mučení.
před 1 hhodinou

Firmy mají potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze zemí mimo EU, ukázal průzkum

Mezi země, které mají největší potíže s náborem kvalifikovaných pracovníků ze třetích zemí, patří Portugalsko. Zároveň se ale řadí k těm, jimž se tyto pracovníky po přijetí daří nejsnáze udržet. Podle průzkumu Eurobarometru zůstává nábor občanů třetích zemí omezený. Každý sedmý malý nebo střední podnik se v posledních dvou letech pokusil přijmout pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu. Ten hlásí mrtvé

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech. Ty naopak hlásí Libanon.
03:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Francouzi jsou z Evropanů nejvíce vystaveni kadmiu. Problém souvisí s hnojivy z Maroka

Francie řeší vysokou míru vystavení obyvatel kadmiu, toxickému těžkému kovu, který se do potravního řetězce dostává mimo jiné přes fosfátová hnojiva. Země většinu těchto hnojiv dováží, významnou část z Maroka, kde jsou fosfátové horniny přirozeně bohaté na kadmium. Situaci navíc zhoršuje výjimka, která Francii umožňuje používat hnojiva s vyšším obsahem kadmia, než připouští unijní limit.
před 2 hhodinami

Letový provoz v Belgii zastavila na řadu hodin neohlášená stávka

Letový provoz v Belgii se v úterý kvůli neohlášené stávce od 14:00 do 21:00 zastavil. Protestují řídící letového provozu ze společnosti Skeyes, oznámilo bruselské letiště. Zrušeny byly stovky letů, některé však mohou z bruselského letiště odlétat po 21:00. Letiště Václava Havla na svých stránkách informovalo o zrušení spoje, který měl do Prahy přiletět v 17:55 a následně odletět do belgické metropole v 18:45.
14:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko udeřilo na Kyjev i Dnipro. Na místě jsou mrtví a přes sto zraněných

Nejméně sedmnáct mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...