Expolicista Chauvin je vinen z vraždy George Floyda, rozhodla porota v americkém Minneapolisu

Nahrávám video

Porota shledala expolicistu Dereka Chauvina vinným ve všech třech bodech žaloby v případě vraždy a zabití Afroameričana George Floyda. Ten zemřel loni v květnu poté, co mu Chauvin devět a půl minuty klečel na krku, i když si Floyd stěžoval, že nemůže dýchat. Případ vyvolal celosvětové protesty proti rasismu, násilí a debatu o rasismu a postupech policie v USA.

Chauvin čelil dvěma různě vážným obviněním z vraždy a jednomu ze zabití. Porota v americkém městě Minneapolis ho shledala vinným ve všech třech bodech. Nyní zůstane ve vazbě, výši trestu pro bývalého policistu stanoví soudce Peter Cahill za osm týdnů. Chauvinovi hrozí desítky let vězení.

Obžaloba tvrdila, že Chauvin jednal při zatýkání Floyda lehkovážně, neřídil se výcvikem a přímo tak zapříčinil Floydovo úmrtí. Obhajoba naopak namítala, že se jen snažil dostat pod kontrolu mnohem silnějšího zatýkaného, který odmítal se strážníky spolupracovat. Floydovo úmrtí přičítala obhajoba především jeho dlouhodobému zdravotnímu stavu, drogám, které mu našli vyšetřovatelé v krvi, či otravě oxidem uhelnatým, který podle ní vycházel z výfuku nedaleko stojícího nastartovaného auta.

Porota se odebrala k jednání po pondělních závěrečných řečech. Po dobu rozhodování byla ubytována společně v hotelu a soudce její členy vyzval, aby případ posuzovali pouze podle skutečností, které vyslechli v soudní síni, a nesledovali žádné zpravodajství.

Dvanáct porotců v pondělí jednalo čtyři hodiny a v projednávání pokračovali také v úterý. Při rozhodování se opírali o důkazní materiály v podobě videí a o výpovědi 45 svědků, včetně kolemjdoucích, policistů a lékařů.

Po rozsudku oslavy

Úterní čtení rozsudku sledovaly miliony lidí v přímém přenosu. V Minneapolisu před očekávaným oznámením panovalo velké napětí. Budova soudu byla obehnána betonovými zátarasy a ostnatým drátem, na bezpečnost dohlíželi příslušníci národní gardy. Po přečtení rozsudku několik set lidí před soudem začalo oslavovat.

Soudce by podle agentury Reuters mohl při rozhodování o délce trestu přihlédnout k tomu, že Chauvin nebyl v minulosti trestán a vyměřit mu trest ve výši 12 a půl roku za vraždu. Prokurátoři by však mohli usilovat o delší trest, který se v případě vraždy druhého stupně pojí s až 40 lety vězení.

Další tři policisté, kteří v případu čelí obvinění z napomáhání vraždě, stanou před soudem v srpnu.

Biden: Verdikt může být velkým krokem kupředu

Americký prezident Joe Biden ve středu označil verdikt za velký krok kupředu „v pochodu za spravedlnost v Americe“. Floydovu smrt podle agentury Reuters označil za vraždu za bílého dne, která celému světu odkryla systémový rasismus.

„To ale nestačí. Nemůžeme skončit tady. Zajistíme opravdovou změnu a reformu. Můžeme a musíme dělat víc, abychom snížili pravděpodobnost, že se takové tragédie budou kdy opakovat,“ podotkla hlava státu. Šéf Bílého domu doplnil, že podobné rozsudky v zemi, která se potýká se systémovým rasismem, přicházejí jen velmi zřídka.

Na verdikt poroty reagovali také politici či známé osobnosti. Uvítali ho například britský premiér Boris Johnson, bývalý americký prezident Barack Obama, někdejší kandidátka na americkou prezidentku a bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová či moderátorka Oprah Winfreyová.

Reakce aktivistů

Na rozhodnutí poroty zareagovali i aktivisté nebo bojovníci za lidská práva. „Konečně jsme se dočkali nějaké spravedlnosti,“ řekla Gwen Carrová, matka Erica Garnera, který zemřel po zákroku policie v roce 2014. V případu jeho smrti nebyla vznesena žádná obvinění.

Média tvrdí, že mnoho Američanů si nyní klade otázku, co bude dál. „Nemůžeme udělat povstání pokaždé, když se chceme dočkat spravedlnosti,“ řekl šéf nevládní organizace Color of Change Rashad Robinson.

Skutečným cílem nynějšího hnutí za práva Američanů tmavé pleti podle mnohých ovšem není dostat více policistů za mříže. „To v praxi nezastaví vraždy Afroameričanů,“ řekla členka organizace Black Vision Collective Miski Noorová. „Snažíme se dostat do stavu, v němž nikdo nepřijde o život, kde Afroameričané zůstanou naživu,“ dodala.

Souhlas s odsouzením Chauvina vyjádřilo 71 procent Američanů

Velká většina Američanů podle bleskového průzkumu považuje za správné, že bývalý policista Chauvin byl uznán vinným ve všech bodech obžaloby. V sondáži agentury Ipsos pro deník USA Today se s verdiktem ztotožnilo 71 procent dotázaných. Závěr poroty měl výrazně vyšší podporu u stoupenců Demokratické strany než mezi republikány.

Odsouzení Chauvina nicméně schvalovala i většina voličů Republikánské strany dotázaných v hodinách po ohlášení rozsudku. Konkrétně uznání jeho viny označilo za správné 55 procent z nich. Mezi demokraty zaujalo stejný postoj zaujalo 85 procent účastníků průzkumu, úterní verdikt podpořilo také 71 procent politicky „nezávislých“ respondentů.

Jak se změní postoj veřejnosti k policii?

Lidé, co volají po změně, především doufají, že je to začátek nějaké zásadní změny v americké společnosti ve vztahu k policejním sborům, které obviňují ze systémového rasismu, řekl zpravodaj ČT v USA David Miřejovský.

„Tvrdí, že policisté a policistky velmi často – pokud stojí tváří tvář někomu z etnické menšiny tak častěji volí silové, agresivnější řešení. Daleko častěji vytahují zbraň a střílí, než když v obdobném případě stojí tváří tvář bělochovi,“ uvedl Miřejovský. Dodal, že v podobném duchu se vyjádřil i americký prezident Joe Biden. 

Nahrávám video

Ministerstvo spravedlnosti prošetří policejní praxi v Minneapolisu

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland ve středu oznámil plán rozsáhlého vyšetřování policejní praxe v Minneapolisu, které prověří přístup k používání síly či možné problémy s diskriminací. Krok přichází souběžně s procesem s nyní již bývalým členem policejního sboru, jehož čeká trest za smrt černocha George Floyda. Garland dal už dříve najevo, že boj proti nepřiměřeným zásahům strážců zákona považuje za jednu z priorit.

Garland na tiskové konferenci uvedl, že cílem bude „zhodnotit, zda policejní sbor Minneapolisu nepoužívá nepřiměřenou sílu, mimo jiné při protestech“. Ministerstvo spravedlnosti chce také zjišťovat, zda místní strážci zákona nediskriminují obyvatele s psychickými problémy, a prozkoumat, jak se jejich vedení vypořádává se stížnostmi. Pokud by vyšetřování odhalilo vzorec protiústavních praktik, budou podle Garlanda závěry zveřejněny. Ministerstvo by v takovém případě mohlo policii Minneapolisu zažalovat a tím si vynutit reformy.

Starosta Jacob Frey na Garlandovo oznámení reagoval vyjádřením, podle kterého vedení města vyšetřování vítá jako příležitost pokračovat v úsilí o „hluboké změny“ a vymáhání zodpovědnosti od policie. Městské zastupitelstvo iniciativu federální vlády také podpořilo, přičemž hovořilo o snaze dosáhnout „strukturálních změn“ v systému veřejné bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 23 mminutami

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady mluví o zraněných

Západ Kolumbie postihlo zemětřesení o síle 7,4 stupně, které bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Zemětřesení mělo epicentrum v departementu Chocó, jehož guvernérka na sociálních sítích píše o zraněných a škodách. Počty zraněných zatím nejsou známy. Podle agentury Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.
15:30Aktualizovánopřed 43 mminutami

Válka zasáhla Rudé moře. Egypt se bojí o Suez a přemisťuje síly

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 46 mminutami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 1 hhodinou

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzínky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 2 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 4 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.