Návrat Trumpa? Nevím, jestli chci, aby u toho byly moje děti, říká reportérka Ciglerová

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo jedním z důvodů, proč se novinářka Jana Ciglerová přestěhovala s rodinou na Floridu. Kvůli vyhlídce jeho návratu teď ale zvažuje přinejmenším přesun do jiného státu. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ přiznává zahraniční reportérka Deníku N, která dříve psala pro prestižní britské noviny nebo vedla módní časopis Elle. „Občas se mi podaří zpracovat nějaké lifestylové téma a vždy u toho ožiju,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Zahraniční zpravodajkou se Jana Ciglerová stala díky studiu mezinárodní žurnalistiky na City University v Londýně, odkud začala dopisovat pro Lidové noviny. Ve Velké Británii ale psala také pro The Observer a Evening Standard nebo sloupky pro českou verzi módního časopisu pro ženy Elle. „Tehdejší odcházející šéfredaktorka mi řekla, jestli se nechci přihlásit do konkurzu. Řekla jsem si, že to zkusím, a co čert nechtěl, stala jsem se šéfredaktorkou,“ vzpomíná Ciglerová.

Z pobytu mezi britskými novináři si odnesla kreativitu i odvahu nebát se vyjádřit vlastní postoj. „Názor nebo myšlenka je tam brána jako přínos a novináři si dovolí být mnohem osobnější než my,“ vysvětluje Ciglerová, která se rozhodla změnit směřování Elle. „Nesouhlasila jsem s tím, že časopis vyobrazoval ženy jako někoho, jehož cílem je mít kreditní kartu od svého partnera. Takové ženy jsem totiž okolo sebe neznala,“ doplňuje a říká, že cílila na zaměstnané ženy, které se chtějí dobře oblékat.

Ženskými tématy se rodačka ze Slovenska zabývala i díky založení přílohy Ona Dnes nebo diskusního pořadu Tah dámou, který vysílala Česká televize. Impulzem pro jeho vznik byla vláda Petra Nečase, v níž na začátku nebyla jediná žena. „Když se na to ptali tehdejšího ministra vnitra Radka Johna, tak řekl, že hledali ženy, jak mohli, ale žádné nenašli,“ odpovídá s tím, že podobné argumenty zaznívaly i při hledání hostů do televizních pořadů.

„V ČT jsme se bavili o tom, že by bylo dobré založit diskusní pořad, ve kterém budou naopak zejména expertky. Byl to menšinový pořad, ale povedlo se nám to,“ pochvaluje si.

Některé změny v USA byly příliš rychlé

Novinářsky Ciglerová nakonec zakotvila u dění ve Spojených státech, které se podle ní odráží ve zbytku světa jako „kruhy na vodní hladině“. „Zároveň je americká politika docela dobře srozumitelná, protože dnes leckdo umí anglicky a může si dojít pro informace z primárních zdrojů,“ objasňuje. Za začátek fascinujícího období označuje už nástup prezidenta Baracka Obamy. „To byla Amerika, kde se děly změny, které byly příslibem pro budoucnost. Některé se ale staly příliš rychle a v oblasti, kde je část vlivných Američanů nebyla ještě ochotná udělat,“ míní.

Právě to podle Ciglerové způsobilo příchod Donalda Trumpa a následně také cestu její rodiny, která se i kvůli Trumpovi vydala v roce 2016 do USA na původně tříměsíční dovolenou. „Důvody byly napůl pracovní, napůl osobní. Z pracovních to byl Trump, protože bylo jasné, že to bude zajímavé. Na druhou stranu se mi líbilo, co ty tři měsíce udělaly s naší rodinou,“ zmiňuje rozmanité prostředí pro děti i sblížení rodiny díky společným aktivitám.

Jako destinaci si kvůli teplu vybrali Floridu, jako píšící novinářka navíc nemusí být nutně pořád ve Washingtonu. Kvůli časovému posunu vstávají s manželem brzo ráno, končit ale pak naopak mohou už ve dvě odpoledne. „To děti přicházejí ze školy, takže se jim můžeme docela věnovat,“ kvituje Ciglerová, která je ve Spojených státech díky novinářskému vízu. „Jeho podmínkou je, že vás platí domácí redakce a že si nesmíte vydělávat v USA,“ přibližuje.

Volnomyšlenkáři i výuka o přínosu otroctví

Přestože si absolventka Karlovy univerzity uvědomuje, že zprávy o Trumpovi přinášely médiím diváky a čtenáře, zároveň poukazuje na podle ní negativní změny ve společnosti. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ naráží na kontroverzní zákony ve „svém domovském“ státě, kde získal na popularitě republikánský guvernér a nynější uchazeč o kandidaturu na hlavu státu Ron DeSantis.

Ciglerová však poukazuje zejména na možný návrat DeSantisova rivala Trumpa, který čelí několika obviněním, mimo jiné i kvůli své snaze zvrátit výsledky voleb. „Novinářsky to bude extrémně zajímavé, ale nevím, jestli chci, aby u toho byly moje děti,“ říká a odkazuje i na floridské školy, kde se bude nově například učit o přínosech otroctví. „Nejmladšímu synovi je devět a vyrůstá z něj americké dítě se vším všudy. Jako rodina to nehodnotíme úplně pozitivně,“ otevírá téma rozdílů ve výchově. Zatímco české rodiny podle ní vedou děti k samostatnosti, v USA je tomu naopak.

Podle zahraniční zpravodajky Deníku N ale záleží i na vnímání – zatímco v zámoří ji s manželem považují za volnomyšlenkáře, v Česku o nich mluví jako o „helikoptérových rodičích“ – tedy těch, kteří kolem svých ratolestí stále krouží. „My jsme ale pořád jedna a ta samá rodina,“ usmívá se Ciglerová a zdůrazňuje důležitost toho, jak se člověk na věci dívá. „Třeba na hnutí Black Lives Matter. Jste-li bohatý bílý muž, chudá černošská matka, přistěhovalec z Jižní Ameriky, nebo bělošská republikánská matka,“ říká s tím, že většina Čechů se dívá na dění v USA pouze svýma očima.

I když teď v rodině diskutují přinejmenším o přesunu do jiného amerického státu, tak se na návrat z „letní pauzy“ těší. Ciglerové po Americe v Česku nejvíce chybí laskavost při běžné komunikaci, kterou tady nevídá. Stejně tak ale na Česku oceňuje zdravou společnost nebo pomoc bránící se Ukrajině.

„Chci svým synům dopřát pocítit tyto kořeny a reflektovat je v tom, co z nich bude,“ shrnuje novinářka, která se od politiky ráda vrací k lifestylovým tématům. „Občas se mi podaří nějaké zpracovat a vždy u toho ožiju,“ uzavírá.

Celý rozhovor si poslechněte v podcastu Background ČT24 na Spotify, Soundcloud, Podcasty Google, Apple a YouTube.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 16. dubna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 6 hhodinami

BBC propustí přes desetinu zaměstnanců, zruší až dva tisíce míst

Britská veřejnoprávní stanice BBC propustí až 2000 lidí, což je více než desetina jejích zaměstnanců, informovala ve středu na svém webu. Podle britských médií jde o největší rušení míst v BBC za posledních 15 let. Stanice svůj záměr zveřejnila nedlouho předtím, než se v květnu do jejího čela postaví bývalý manažer americké internetové společnosti Google Matt Brittin.
před 16 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události středy 15. dubna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 15. dubna 2026.
před 17 hhodinami

Nerudová se kvůli změnám ve financování ČT a ČRo obrátila na Evropskou komisi

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) se kvůli návrhu na změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) písemně obrátila na Evropskou komisi. Má podezření na porušení unijního práva, řekla europoslankyně v ČT. České republice můžou podle ní hrozit pokuty a zmrazení evropských peněz. Vládní návrh financovat veřejnoprávní média místo poplatků ze státního rozpočtu v úterý představili zástupci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů. Zrušením poplatků kabinet plní program, namítl premiér Andrej Babiš (ANO). Plánované obstrukce nechápe.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 19 hhodinami

TV Barrandov ukončila reorganizaci a míří do konkurzu

Společnost Barrandov televizní studio (BTS), která provozuje Televizi Barrandov, zamíří v tomto týdnu do konkurzu. Nepodařilo se jí uskutečnit reorganizaci, kterou jí soud povolil v létě 2024. Důvodem je propad reklamního trhu i růst cen energií, řekl vlastník televize Jan Čermák. BTS měla před zahájením reorganizace dluhy v objemu zhruba jedné miliardy korun, které měly být řešeny právě reorganizací.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...