„Chtěl podvrátit základní demokratické principy.“ Velká porota obvinila Trumpa ze spiknutí

Nahrávám video

Donald Trump chtěl po své volební porážce v roce 2020 narušit základní funkci americké vlády a jeho lži o výsledku hlasování vedly k bezprecedentnímu útoku na sídlo Kongresu. Řekl to zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, jehož tým obvinil amerického exprezidenta z několika zločinů za různé aspekty snahy zablokovat potvrzení volebních výsledků. Trumpova kampaň obvinění označila za další „zkorumpovanou kapitolu“ v politicky motivovaném „honu na čarodějnice“. Rozhodnutí poslat obvinění k soudu znamená třetí obžalobu Trumpa, kterého Smith v červnu obvinil v oddělené kauze a který čelí také procesu ve státě New York. Exprezident mezitím pokračuje v kampani s cílem vrátit se do Bílého domu ve volbách příští rok.

Smith zkoumal, zda se Trump – hlavní favorit na republikánskou nominaci na prezidenta v roce 2024 – snažil zvrátit svou prohru s demokratickým rivalem Joem Bidenem. Zvláštní vyšetřovatel ve stručném prohlášení zdůraznil, že obvinění schválila velká porota složená z občanů, a krok popsal jako reakci na události z 6. ledna 2021, kdy dav Trumpových příznivců narušil projednávání výsledků voleb v Kongresu.

Podle vyšetřovatele to byl „bezprecedentní útok na sídlo americké demokracie“. „Jak je popsáno v obvinění, byl poháněný lžemi obviněného,“ pokračoval prokurátor pověřený vyšetřováním Trumpových kauz.

Nahrávám video

Pětačtyřicetistránkový dokument vyšetřovatelů uvádí, že Trump byl po volební prohře odhodlaný zůstat u moci a činil kroky, kterými chtěl podvrátit „základní demokratické principy americké federální vlády, konkrétně proces hlasování, sčítání hlasů a potvrzování výsledků v prezidentských volbách“.

Exprezident, který čelí obvinění ve čtyřech bodech, se podle vyšetřovatelů mimo jiné dopustil spiknutí s cílem podvést americkou vládu, pokusu připravit voliče o jejich právo na spravedlivé volby nebo pokusu o maření úředního postupu.

Trump mluví o „falešné obžalobě“

Několik minut před sdělením obvinění Trump na své sociální síti Truth napsal, že očekává obvinění. „Slyšel jsem, že vyšinutý Jack Smith, aby zasáhl do prezidentských voleb v roce 2024, vydá další falešnou obžalobu vašeho oblíbeného prezidenta,“ napsal Trump podle agentury Reuters.

Prezident z let 2017 až 2021 jakékoliv porušení zákona odmítá a jeho tým obvinění neustále vykresluje jako politicky motivovaná. Trumpův tým si postěžoval právě na načasování obvinění, které přišlo dva a půl roku po daných událostech a v době rozbíhající se kampaně před příštími volbami. Důvodem je podle nich snaha o zasahování do hlasování.

Hlavním důvodem, proč obvinění přichází nyní, je podle amerikanisty z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Dopierally to, že důkazní materiál je mimořádně obsáhlý – zahrnuje miliony písemných dokumentů a tisíce výpovědí svědků.

„Značným podkladem pro tuto obžalobu bylo i vyšetřování výboru americké sněmovny, který měl na starosti z hlediska hledání těch fakt, ne z hlediska obvinění, vyšetřit události kolem 6. ledna a jasně určit, co se v tu dobu stalo. A to samotné vyšetřování trvalo osmnáct měsíců,“ nastínil s odkazem na útok na Kapitol.

Nahrávám video

„Atmosféra nedůvěry a hněvu“

Obžaloba tvrdí, že se Trump spolčil s dalšími šesti nejmenovanými osobami s cílem zvrátit výsledky. Prokurátoři napsali, že Trump věděl, že jeho tvrzení o zfalšování voleb jsou nepravdivá, ale přesto je opakoval, aby „vytvořil intenzivní celonárodní atmosféru nedůvěry a hněvu a podkopal důvěru veřejnosti ve vedení voleb“.

„Tato tvrzení byla nepravdivá a obviněný věděl, že byla nepravdivá,“ cituje AP z dokumentu popisujícího obvinění. Prokurátoři v něm uvádějí, že mnozí činitelé od viceprezidenta Mikea Pence přes zástupce ministerstva spravedlnosti a dalších institucí po právníky Bílého domu Trumpa dříve nebo později upozornili, že jeho tvrzení o podvodech s hlasy nejsou pravdivá.

Trump například tvrdil, že v Georgii hlasovalo během čtyř dnů deset tisíc mrtvých nebo že v Arizoně volilo přes třicet tisíc lidí bez amerického občanství. Ani v těchto, ani v případě dalších podobných tvrzení to nebyla pravda.

Podle Dopierally jsou v obvinění uvedeny konkrétní kroky, kterými se Trump snažil zneužít „byrokratickou mašinérii“ ministerstva spravedlnosti, které mu v tu dobu podléhalo. „K tomu, aby se ti lidé, které si tam dosadil, aktivně snažili tyto snahy podporovat,“ popsal politolog.

Nátlak na Pence

S událostmi 6. ledna podle deníku The New York Times přímo souvisejí zbývající dva body, tedy maření úředního procesu a spiknutí s cílem spáchat stejný čin. Trump před volební schůzí Kongresu jednal se zákonodárci o možnosti napadnout výsledky voleb a zároveň naléhal na viceprezidenta Pence, aby odmítl výsledky z některých států potvrdit. Podle prokurátorů tyto snahy pokračovaly i bezprostředně po vpádu výtržníků do Kapitolu. Právník Bílého domu Pat Cipollone prezidenta vyzval, aby do schvalování výsledků dál nezasahoval, což Trump odmítl, uvádí Smithův tým.

Pence nakonec výsledky potvrdil, protože mu podle jeho přesvědčení i podle drtivé většiny expertů ústava nic jiného neumožňovala. V reakci na nová obvinění uvedl, že nikdo, kdo se povyšuje nad ústavu, by podle něj neměl být prezidentem. „Naše ústava je důležitější než kariéra jednoho člověka,“ uvedl Pence, který se stejně jako Trump uchází o republikánskou prezidentskou nominaci.

Identita Trumpových spolupachatelů nebyla zveřejněna. Podle médií je však v pěti ze šesti případů zcela jasné, o koho se jedná. Jmenují Trumpova právníka Rudyho Giulianiho, právničku a hlasatelku konspiračních teorií Sidney Powellovou nebo Jeffreyho Clarka, kterého chtěl Trump dosadit do čela ministerstva spravedlnosti. Tito lidé zatím nejsou formálně obvinění, Smith ovšem uvedl, že „naše vyšetřování dalších jedinců pokračuje“.

Američtí volební úředníci vypověděli, že na ně Trump vyvíjel nátlak na základě falešných tvrzení o rozsáhlých volebních podvodech. Jeho příznivci následně zaútočili 6. ledna 2021 na Kapitol ve snaze zabránit Kongresu, aby potvrdil Bidenovo vítězství.

Poprvé v historii USA

Vyšetřovatel Smith uvedl, že bude usilovat o rychlý soudní proces. „Aby naše důkazy mohly být prověřeny u soudu a posouzeny porotou,“ dodal. K soudu ve Washingtonu se má Trump poprvé dostavit ve čtvrtek v 16:00 místního času (22:00 SELČ), aby si zde vyslechl obvinění. Jeho právník John Lauro televizi CNN řekl, že jeho klient se objeví „virtuálně nebo osobně“.

„Mluví se o tom, že to bude jeden z nejdůležitějších soudních procesů v dějinách USA. Pětačtyřicátý prezident byl obviněný z toho, že se snažil zvrátit výsledek voleb, a to je něco, co se neodehrálo u žádného z jeho předchůdců,“ okomentoval zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal.

Podle Vostala řekl jeden z Trumpových advokátů stanici Fox News, že bývalý šéf Bílého domu soudu využije k tomu, aby znovu vrátil do debaty všechna obvinění, co se týče, jak Trump tvrdí, zfalšovaných voleb v roce 2020. „I když úřady a soudy toto vše označily za nepodložené a vyvrátily to,“ doplnil zpravodaj.

„Bezprecedentní obvinění“

Bývalý zpravodaj ČT ve Spojených státech David Miřejovský uvedl, že je velmi pravděpodobné, že Trumpovi právníci požádají soud o to, aby veškerá obvinění byla zrušena jako nemístná. „Což se velmi pravděpodobně nestane,“ odhadl.

Bývalý šéf Bílého domu všechna obvinění zpochybňuje. „Navíc stále tvrdí, že ty volby v roce 2020 vyhrál, že mu bylo volební vítězství ukradeno podvody demokratů a dalších entit ve Spojených státech. A dodnes miliony, možná dokonce desítky milionů Američanů Trumpovi věří, nebo minimálně jsou přesvědčeni, že ne všechno v té době amerických prezidentských voleb v listopadu 2020 bylo v pořádku,“ uvedl Miřejovský.

Podle Dopierally je situace bezprecedentní v povaze obvinění. „Že zločiny, ze kterých je Donald Trump obviněn, míří k podrytí samotné americké demokracie, podrytí podstaty toho, jak mají fungovat prezidentské volby a jak má fungovat předání moci ve chvíli, kdy jeden z kandidátů, tedy současný prezident, prohraje a měl by předat funkci svému nástupci,“ poznamenal.

„Je to v pořadí už třetí obvinění. To první kvůli zfalšování podnikových záznamů, to druhé z toho, že měl v Mar-a-lagu ve svém sídle na Floridě přechovávat přísně tajné dokumenty i přes opakované výzvy, aby je vrátil Národnímu archivu,“ připomněl Vostal. Nyní je ale situace jiná, shodují se komentátoři. Jde o obvinění, které se přímo týká období, kdy byl Trump v úřadu.

Případ dostala na starost soudkyně Tanya Chutkanová, kterou do funkce jmenoval Trumpův předchůdce Barack Obama. Média připomínají, že v posledních letech ukládá účastníkům nepokojů ze 6. ledna 2021 přísné tresty. Předloni kromě toho rozhodla v Trumpův neprospěch ve sporu ohledně přístupu kongresmanů k vládním záznamům, přičemž vyjádřila podezření, že si Trump myslí, „že jeho výkonná moc trvá věčně“. „Ale prezidenti nejsou králové a stěžovatel není prezidentem,“ napsala v listopadu 2021.

Nahrávám video

Podpora republikánských voličů

Zpravodaj také uvedl, že podle aktuálního průzkumu listu The New York Times, co se týče preferencí, jsou na tom Trump a současný šéf Bílého domu stejně. Pokud by se prezidentské volby konaly nyní, oba by získali 43 procent hlasů.

„Do primárek zbývá ještě půl roku. Momentálně jsou průzkumy takové, že nějakých 37 procent voličů republikánů chce hlasovat pro Trumpa v každém případě,“ doplnil amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. Také podle Dopierally bude mít současné dění minimální dopad na podporu u republikánů. „Donald Trump je stále extrémně oblíbený v rámci republikánské strany. Momentálně se zdá, že bude znovu v příštím roce jejím nominantem,“ řekl.

Podle výsledků průzkumu, které deník NYT publikoval několik hodin před vystoupením zvláštního vyšetřovatele, si 51 procent Američanů myslí, že Trump spáchal „vážné federální zločiny“. Většina voličů republikánské strany s tímto tvrzením nesouhlasí, ovšem podíl republikánů, kteří se s ním ztotožňují, stoupl na 13 procent. Podle NYT se nyní zdá, že Trump je odhodlán otestovat věrnost svých stoupenců, kterou před lety komentoval slovy, že by „neztratil žádné voliče“, i kdyby někoho zastřelil na rušné ulici v New Yorku.

Nahrávám video

Republikáni mluví o „bažině“ a „útoku na Trumpa“

Hlavní Trumpův republikánský soupeř, floridský guvernér Ron DeSantis, označil Washington za „bažinu“ a prohlásil, že není spravedlivé, aby se Trump bránil před soudní porotou, která podle DeSantise „odráží mentalitu močálu“, řekl Vostal.

Ačkoliv republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy několik dní po násilnostech uvedl, že Trump „nese zodpovědnost za útok na Kongres“, v novém prohlášení samotný obsah obvinění nekomentuje.

Vývoj označil za „pokus ministerstva spravedlnosti odvést pozornost od zpráv“, čímž měl zřejmě na mysli republikány vedené vyšetřování podnikatelských aktivit prezidentova syna Huntera Bidena. McCarthy v nejnovějším příspěvku na sociálních sítích také hovoří o existenci „dvoustupňového systému spravedlnosti“ a o útoku na Trumpa.

Naopak demokraté mají obvinění Trumpa za závažná. „Jsou dosud nejzávažnějšími (…) a budou pro generace Američanů jasnou připomínkou, že nikdo, ani prezident Spojených států, nestojí nad zákonem,“ uvedli ve společném prohlášení lídr demokratů ve sněmovně Hakeem Jeffries a senátní lídr Chuck Schumer.

Podle zpravodajského webu Axios nová prohlášení demokratů ostře kontrastují s jejich reakcemi na předchozí Trumpova obvinění, kdy volili poměrně opatrné formulace. „Tentokrát je to osobní,“ píše Axios s odkazem na skutečnost, že nepokoje v Kapitolu, které podle vyšetřovatelů Trump zažehl, přinutily zákonodárce prchat do bezpečí.

Třetí obžaloba nemusí být poslední

Nová sada obvinění, kterou proti Trumpovi vznesl tým zvláštního vyšetřovatele Smithe, nemusí být jedinou obžalobou, které bude bývalý šéf Bílého domu čelit v souvislosti se svou snahou zvrátit výsledky posledních prezidentských voleb. Jeho aktivity v tomto směru vyšetřuje také prokuratura ve státě Georgia, která dala najevo, že tento měsíc rozhodne o případných obviněních. Spekuluje se, že zvažuje postup podle zákona proti organizovanému zločinu.

Prokuratura v okrese Fulton, což je nejlidnatější okres Georgie, povolební dění vyšetřuje už déle než dva roky. Případ otevřela krátce poté, co do médií unikla nahrávka telefonátu mezi Trumpem a nejvyšším volebním činitelem v jihovýchodním státě Bradem Raffenspergerem. Končící prezident žádal další přezkoumání výsledku voleb a mimo jiné chtěl, aby mu Raffensperger pomohl „najít 11 780 hlasů“. Trump v Georgii prohrál se současnou hlavou státu Joem Bidenem o 11 779 hlasů.

Tento rozhovor ze začátku roku 2021 je jedním z klíčových bodů vyšetřování, píše agentura AP. Také uvádí, že ve stejné době Trump volal i dalším státním činitelům včetně republikánského guvernéra Briana Kempa či tehdejšího předsedy státní sněmovny Davida Ralstona. Trump trvá na tom, že nic špatného neudělal a že telefonát s Raffenspergerem byl „dokonalý“.

Dalším tématem jsou kroky „falešných volitelů“, kteří navzdory výsledku hlasování voličů chtěli volitelské hlasy Georgie přisoudit Trumpovi. V den hlasování sboru volitelů v prosinci 2020 se v sídle státního parlamentu kromě volitelů za demokrata Bidena sešli také spojenci Trumpa, aby podepsali certifikát nepravdivě označující republikána za vítěze. Podobné operace probíhaly i v dalších státech, kde Biden vyhrál těsným rozdílem, přičemž Michigan kvůli tomu nedávno vznesl obvinění proti šestnácti republikánům.

Nejpravděpodobnější je, že obhajoba před soudem bude vedena tím směrem, že Donald Trump byl přesvědčen o tom, že volby vyhrál, a že tedy postupoval v souladu se svým nejlepším přesvědčením, řekl amerikanista Jiří Pondělíček z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.

Dodal, že u části republikánů převládá postoj nepokoje u Kapitolu zlehčovat. „Tvrdí, že nedošlo téměř k žádnému násilí, že to bylo něco jako turistická prohlídka, že ti lidé se chovali hezky a na nikoho neútočili.“ Američané se tedy dělí v pohledu na tyto události podle stranické linie. Trump je tak stále favoritem pro republikánské klání o kandidáta do prezidentské volby v roce 2024, shrnul amerikanista.

Nahrávám video

Amerikanista a publicista Tomáš Klvaňa si velmi lehce dokáže představit, že Trump skončí za mřížemi, protože minimálně dvě ze tří žalob jsou velmi závažné. „Samozřejmě, Donald Trump je bývalým prezidentem a teoreticky se může stát, že navzdory žalobám se opět stane prezidentem. Potom by měl k dispozici všechny mocenské páky, kterými by mohl zastavit procesy, které jsou dnes proti němu rozběhnuté.“

Mezi republikány je Trump stále velmi populární a podle Klvani existuje velká šance, že získá republikánskou nominaci do prezidentských voleb v příštím roce. Amerikanista dodal, že současné žaloby Trumpovi u republikánů nahrávají. „Jsou to lidé, kteří nevěří americkému systému, americkému mainstreamu, americkým institucím. Nepřesvědčí je nic. Jedině porazit Trumpa ve volbách.“ Klvaňa soudí, že existuje jen velmi malá šance, že by Trump v příštím roce v prezidentských volbách vyhrál. Nedostane totiž na svou stranu dostatek nezávislých voličů.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po požáru trajektu na Filipínách zemřelo pět lidí, další se pohřešují

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších 87 se pohřešuje po požáru trajektu na Filipínách. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na filipínskou pobřežní stráž.
před 50 mminutami

Válka s Íránem skončí podle Trumpa „hned po volbách do Kongresu“

Prezident USA Donald Trump se domnívá, že válka Spojených států s Íránem skončí hned po listopadových volbách do Kongresu. Írán chce podle šéfa Bílého domu „ovlivnit americké volby, ale už dlouho nedokáže odolávat ekonomickému tlaku, který na něj USA vyvíjejí“. Trump to podle agentury Reuters prohlásil před odletem do Dallasu na celonárodní sjezd Republikánské strany. Ten se koná mimořádně před volbami do Kongresu, ke kterým Američané půjdou 3. listopadu.
před 5 hhodinami

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Veřejnoprávní stanici NRK to bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Zdroj agentury AFP ze Zelenského kanceláře však jeho výrok zlehčil s tím, že šlo o obecný letecký poplach a prezidentovi nehrozilo žádné nebezpečí. Mluvčí moldavské vlády později podle agentury Reuters uvedl, že letadlo dostalo povolení vzlétnout až poté, co byl potvrzen dopad ruského dronu, který narušil vzdušný prostor země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 7 hhodinami

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 9 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.