Politická kampaň

Delegáti kongresu ODS v neděli v Ostravě zvolili i čtrnáct členů výkonné rady, která má na starost například koordinaci činnosti strany na celostátní úrovni nebo organizaci politických kampaní. Jejím členem se opět stal například jihočeský hejtman a předseda krajské asociace Martin Kuba. Nováčkem je poslanec za Liberecký kraj Petr Beitl.

Maďarská vláda se připravuje na evropské volby a chce mimo jiné omezit peníze ze zahraničí. Politikům, kteří je přijmou, by mohly hrozit přísné tresty včetně vězení. Vedení země to má za ochranu národní suverenity, podle kritiků jde ale o další posílení vlády na úkor opozice.

Donald Trump chtěl po své volební porážce v roce 2020 narušit základní funkci americké vlády a jeho lži o výsledku hlasování vedly k bezprecedentnímu útoku na sídlo Kongresu. Řekl to zvláštní vyšetřovatel Jack Smith, jehož tým obvinil amerického exprezidenta z několika zločinů za různé aspekty snahy zablokovat potvrzení volebních výsledků. Trumpova kampaň obvinění označila za další „zkorumpovanou kapitolu“ v politicky motivovaném „honu na čarodějnice“. Rozhodnutí poslat obvinění k soudu znamená třetí obžalobu Trumpa, kterého Smith v červnu obvinil v oddělené kauze a který čelí také procesu ve státě New York. Exprezident mezitím pokračuje v kampani s cílem vrátit se do Bílého domu ve volbách příští rok.

Turci půjdou v polovině května k očekávaným prezidentským a parlamentním volbám, v zemi oficiálně začala předvolební kampaň. O post hlavy státu se ucházejí čtyři kandidáti, z nichž největší šance mají současný vůdce Recep Tayyip Erdogan (AKP) a Kemal Kilicdaroglu (CHP), na kterém se shodlo šest opozičních stran. Průzkumy jsou stále velmi vyrovnané.

Zahraniční média hodnotí vítězství Petra Pavla v prezidentských volbách jako přesvědčivé a akcentují jeho prozápadní postoje. Americký list The New York Times jeho zvolení označuje za významný výsledek tváří v tvář „testu stoupající vlny populismu.“ Německé deníky pak připomínají hlavně vyostřenou kampaň, ve které Andrej Babiš (ANO) varoval před rozšířením válečného konfliktu na Ukrajině do Česka. Polská média pak Pavlovo zvolení označují jako signál o pokračujícím odklonu české politiky z ruského vlivu.

Krajský soud v Praze nevyhověl žalobě, kterou Piráti podali na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho výroku o migrantech. ČT to řekla mluvčí soudu Hana Černá s tím, že výrok nebyl neoprávněným zásahem do práv Pirátů. Podle nich Babiš šířil lži, že chtějí zdaňovat přebytečné metry bytů a nastěhovat lidem do domácností migranty. Soud zohlednil to, že výrok byl pronesen v období předvolební kampaně – v rámci politické diskuse musí být podle soudu určitá forma nadsázky politikem nebo politickou stranou akceptována. Verdikt není pravomocný, Piráti se proti němu odvolali.

Kvůli pochybením v kampani před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny musely první dvě strany čelit řízení ze strany dohledového úřadu. Obě správně neoznačily informace o volební kampani, jedna také nedodala číslo transparentního účtu. ČT to sdělila mluvčí Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí Luisa Divišová. Úřad už podle ní jedno ze dvou řízení ukončil a uložil v něm napomenutí.

Z porušení zákona v souvislosti s předvolebními cestami do krajů viní dohledový úřad nynější hlavu státu Miloše Zemana. Prezident, který v roce 2018 úspěšně obhajoval svoji funkci, odmítal, že by byly cesty do regionů součástí předvolební kampaně, podle Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí ale znaky kampaně vykazovaly. Prezidentův mluvčí uvedl, že rozhodnutí považuje za bizarní, obvinil také úřad, že je jeho závěr politický, a ne odborný. Kontroloři ovšem na svých závěrech trvají, varovali také členy nynější vlády, že by i jejich výjezdy mohly být považovány za součást kampaně.

Od zahájení očkování proti nemoci covid-19 do zveřejnění plánu, v jakém pořadí se lidé budou moci nechat očkovat, uběhl přesně týden. Strategie přitom nezazněla na tiskové konferenci vlády ani ministerstva zdravotnictví, ale ve videu na Facebooku premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle opozice i některých lidí z médií premiér situaci využívá k vlastní propagaci a předvolební kampani. To, že stát stále nemá ucelenou komunikaci ohledně koronaviru a teď i očkování, dokládá i to, že teprve nyní resort zdravotnictví hledá člověka, který by vše měl na starosti. Téma rozebere nedělní Newsroom ČT24.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl v pondělí obviněn ze „zločinného spolčení“ v případě údajného nezákonného financování své předvolební kampaně ze strany Libye v roce 2007. Informovala o tom s odvoláním na prokuraturu agentura AFP. Sarkozy se označil za nevinného. Jedná se již o jeho čtvrté obvinění v této kauze.

Strany a hnutí v Česku se pomalu připravují na volby do krajských zastupitelstev, které proběhnou první říjnový víkend. Některá uskupení už teď rozjíždějí kampaně nebo finišují s jejich přípravami. Letos se však budou snažit oslovit voliče jinak, tradiční setkání na náměstích se ve většině případů konat nebudou. Strany se zaměří spíše na sociální sítě.

Strakonická Veřejnost nakonec podá druhou ústavní stížnost kvůli rozhodnutí soudu, který neuznal výsledky voleb ve městě. Krajský soud v pátek podruhé rozhodl, že jsou volby ve městě neplatné. První stížnost podalo vítězné hnutí po loňském rozhodnutí krajského soudu v prosinci. Důvodem neuznání výsledku je podle soudu narušení předvolební kampaně ze strany Strakonické Veřejnosti.

Už za dva měsíce bude známé jméno premiéra státu, který navzdory malému rozměru sleduje celý svět. Favoritem izraelských voleb je i nadále Benjamin Netanjahu a jeho pravicový Likud. V průzkumech ale vyletěl vzhůru bývalý náčelník generálního štábu Benny Gantz. Netanjahu navíc čelí trestním kauzám i rostoucí vnitrostranické opozici.

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy definitivně prohrál soudní spor se zpravodajským serverem Mediapart. Ten v roce 2012 týden před druhým kolem francouzských prezidentských voleb zveřejnil arabsky psaný materiál, podle kterého režim libyjského vůdce Muammara Kaddáfího přistoupil na financování Sarkozyho kampaně ve výši 50 milionů eur.

Bývalý právník Donalda Trumpa Michael Cohen financoval v roce 2015 pokusy ovlivnit průzkumy veřejného mínění ve prospěch budoucího prezidenta. Napsal to ve čtvrtek list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na soudní dokumenty v Cohenově kauze. Právník byl loni v létě obviněn z porušení zákona o financování volební kampaně a z bankovních a daňových podvodů, v prosinci byl odsouzen ke třem letům vězení.