Orbán krátce před volbami mění taktiku, více vyjíždí mezi lidi

Nahrávám video

Maďarský premiér Viktor Orbán v závěru kampaně výrazně mění dosavadní taktiku. Vedle tradičních uzavřených akcí nově vyráží i na veřejné mítinky v několika městech, podle kritiků i médií kvůli silné opozici reprezentované stranou Pétera Magyara. Ta dle průzkumů vede.

Kampaň v posledních dnech výrazně přitvrdila. Na mítincích obou hlavních rivalů se objevují i symboly, které byly dříve vnímány jako kontroverzní, například pochodně. Styl kampaně vládního Fideszu i opozičního hnutí Tisza se zároveň začíná sbližovat.

Lídr opozice Magyar politicky vyrostl při velkých demonstracích, které začal pořádat přesně před dvěma lety. I teď, v horké fázi kampaně, spoléhá dennodenně na setkávání s lidmi prostřednictvím veřejných akcí. Naopak Orbán dosud preferoval spíše uzavřená setkání s předem registrovaným publikem. Necelý měsíc před volbami ale předseda vlády oznámil sérii veřejných akcí napříč zemí.

Nejostřejší kampaň za poslední dekády

Podle některých analytiků jde o reakci na nepříznivý vývoj. „Musí to dělat, protože ztrácí. Lidé na internetu více tíhnou k opozici než k Fideszu a vláda na to reaguje,“ popsal reportér serveru 24.hu Zsolt Kerner.

Magyar si podle dostupných dat udržuje náskok zhruba deseti procentních bodů. Oba tábory přitom volí odlišná témata. Orbán zdůrazňuje zahraničněpolitické otázky a kritiku Ukrajiny. „Musíme si vybrat, kdo sestaví vládu. Já, nebo Zelenskyj?“ prohlásil na jednom z mítinků. Magyar naopak akcentuje domácí problémy, zejména ekonomiku a životní úroveň. „Soudruzi, je konec. Rusové, jděte domů!“ prohlásil na jednom ze svých vystoupení.

Vyhrocenost kampaně potvrzují i samotní voliči. Zatímco příznivci vlády zdůrazňují geopolitický rozměr voleb, podporovatelé opozice volají po systémové změně. Podle bývalého maďarského velvyslance v Česku Györgye Vargy jde o jednu z nejostřejších kampaní za poslední dvě dekády. „Od roku 2006, nebo dokonce od roku 2002, je to nejvyhrocenější kampaň,“ míní.

Výsledek voleb přitom podle analytiků přesáhne hranice Maďarska. Může totiž ovlivnit i další vývoj nacionálně-konzervativních a kritických politických proudů v celé Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Turecku a Německu zasahovala policie proti podezřelým s vazbami na islamisty

Bezpečnostní složky v turecké metropoli Ankaře v úterý, dva týdny před summitem NATO, provedly rozsáhlé razie a zadržely více než 200 lidí podezřelých z napojení na extremistické skupiny, včetně teroristické sítě Islámský stát (IS), napsala AP. Summitu se 7. a 8. července zúčastní zástupci všech 32 členských států Aliance, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podobný zásah provedla ve stejný den také německá policie.
před 32 mminutami

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 6 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 7 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...