V Rumunsku vyšetřují proruského favorita prezidentských voleb

3 minuty
Události: Zatčení prezidentského kandidáta Georgesca
Zdroj: ČT24

Rumunská prokuratura uvedla, že zahájila vyšetřování krajně pravicového a proruského politika Calina Georgesca pro podezření z řady trestných činů včetně antisemitismu. Vítěz prvního kola loňských zrušených prezidentských voleb se dříve ve středu podrobil výslechu, informovala agentura Reuters.

Georgescu, silný kritik NATO a západní pomoci určené Ukrajině čelící ruské invazi, byl ve středu na několikahodinovém výslechu na prokuratuře. Ta vyšetřuje listopadové prezidentské volby, které soud v prosinci zrušil pro podezření ze zahraničního vměšování. Obvinění tehdy směřovala především na Moskvu, která je ovšem odmítla.

Po výslechu prokuratura oznámila, že zahájila vyšetřování politika pro podezření ze založení antisemitského sdružení, propagace válečných zločinců a fašistických organizací a šíření falešných informací.

Prokuratura také uvedla, že byly provedeny razie na 47 adresách osob a sdružení spojených s Georgescem. Je mezi nimi Horatsiu Potra, bývalý příslušník francouzské cizinecké legie a vojenský instruktor v Kongu, jehož bezpečnostní firma poskytuje Georgescovi ochranku. Podle prokuratury byla při razii nalezena velká skrýš se zbraněmi a hotovostí.

Georgescu připodobnil situaci ke komunistickým praktikám

Georgescu obvinil úřady z chování připomínajícího komunistickou minulost Rumunska. „Komunistický bolševický systém pokračuje ve svém ohavném zneužívání,“ napsal Georgescu ve středu na svém facebookovém účtu. „Snaží se vymyslet důkazy, aby ospravedlnili krádež voleb, a udělat cokoli ve snaze zablokovat mou novou kandidaturu,“ dodal.

Georgescův tým uvedl, že úřady ho předvedly k výslechu v den, kdy politik měl v úmyslu podat kandidaturu v opakovaných prezidentských volbách, které by se měly konat v květnu.

Před sídlem prokuratury v Bukurešti se sešla asi stovka politikových příznivců, kteří skandovali „národní jednota“. K nim se připojilo i několik ultranacionalistických poslanců rumunského parlamentu.

Georgescu, který chválil rumunské fašistické vůdce z 30. let minulého století a vyjadřoval obdiv i k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, zůstává v průzkumech veřejného mínění před květnovým opakováním hlasování hlavní volbou, i když zatím není jasné, zda mu bude umožněno kandidovat.

Členové administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, jemuž Georgescu taktéž vyjadřoval obdiv, ostře kritizovali Rumunsko za zrušení voleb. Americký viceprezident JD Vance uvedl, že krok znamená, že Rumunsko nesdílí americké hodnoty.

6 minut
Horizont ČT24: Politolog Ladislav Cabada k zadržení Calina Georgesca
Zdroj: ČT24

Politolog Ladislav Cabada v pořadu Horizont ČT24 poznamenal, že Rumunsko patří v souboru postkomunistických zemí mezi ty nejproblémovější v budování demokracie a stabilizace politického systému. „To, co vidíme dnes, není vybočení z dlouhodobějších trendů, které v rumunské politice existují. Ale samozřejmě je to silnější káva, co se týče pozadí, a určitě bude zajímavé sledovat, jakým způsobem budou předkládány argumenty a důkazy pro tvrzení, která jsme dnes (ve středu) obdrželi,“ uvedl.

„To, že by se Rusko vměšovalo do volební kampaně Rumunska a že by ji ovlivňovalo finančními prostředky, dezinformačními kanály, řetězovými e-maily, fake news a podobně, považuji za věrohodný předpoklad, z něhož se dá vycházet,“ podotkl Cabada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 8 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...