Sarkozy prohrál bitvu s médii v kauze financování prezidentské kampaně Libyí

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy definitivně prohrál soudní spor se zpravodajským serverem Mediapart. Ten v roce 2012 týden před druhým kolem francouzských prezidentských voleb zveřejnil arabsky psaný materiál, podle kterého režim libyjského vůdce Muammara Kaddáfího přistoupil na financování Sarkozyho kampaně ve výši 50 milionů eur.

Částka měla být určena na kampaň před volbami v roce 2007, které Sarkozy vyhrál, když porazil kandidátku socialistů Ségolene Royalovou. Dokument podepsal bývalý šéf libyjských zpravodajských služeb a exministr zahraničí Músá Kúsa, uvedl Mediapart. Kúsa nyní žije v exilu.

V případu figuroval také Sarkozyho bývalý ministr Brice Hortefeux. Částku údajně domluvili Kúsa, Hortefeux a francouzsko-libanonský podnikatel Ziad Takieddine na schůzce v říjnu 2006. Server ale neuvedl, zda Libye kampaň nakonec skutečně financovala.

Sarkozy v roce 2012 označil obvinění za směšné a politicky motivované vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám. „Pokud by kampaň financoval, tak by to znamenalo, že jsem mu pak nebyl moc vděčný,“ řekl ironicky Sarkozy, který se důrazně zasazoval za mezinárodní vojenské operace proti Kaddáfímu.

V soudním procesu pak tvrdil, že zpráva je založená na padělaném dokumentu. Soudy nižší instance ale daly dvakrát za pravdu Mediapartu a jejich rozhodnutí nyní s konečnou platností potvrdil kasační soud. Ten také nařídil, aby exprezident i Hortefeux zaplatili každý 2500 eur (přes 64 tisíc korun) šéfovi Mediapartu a dvěma novinářům serveru.

Loni v březnu francouzská policie exprezidenta v souvislosti s vyšetřováním financování jeho předvolební kampaně v roce 2007 zadržela a vyslýchala a posléze předběžně obvinila z nezákonného financování kampaně.

Vyšetřování případu začalo v dubnu 2013 na základě svědectví podnikatele Takieddinea a bývalých libyjských vysoce postavených činitelů. Takieddine tvrdil, že předal Sarkozymu kufry po pěti milionech eur.

Kaddáfího syn i bratranec tvrdí, že Sarkozy peníze dostal

Podezření souzní i s výpovědí Kaddáfího syna před osmi lety. „Financovali jsme jeho volební kampaň, máme všechny podrobnosti a jsme připraveni je zveřejnit. Zaprvé žádáme toho klauna Sarkozyho, aby vrátil tyto peníze libyjskému lidu. Pomohli jsme mu, aby se stal prezidentem a aby pomohl libyjskému lidu, ale on nás zklamal,“ uvedl tehdy Saif al-Islam Kaddáfí.

Jeho tvrzení podpořil i bratranec bývalého libyjského diktátora Ahmad Kaddáf Dam. V rozhovoru pro agenturu AP uvedl, že Libye usilovala o podporu Francie při vytvoření takzvaných Spojených států afrických, což byl nikdy nerealizovaný sen Muammara Kaddáfího. Mluvil o něm ve svých projevech až do roku 2010.

„Potřebovali jsme mít v Elysejském paláci přítele. Padesát milionů eur není na Afriku moc,“ řekl Kaddáf Dam v rozhovoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Japonsko hlasuje v předčasných volbách

Úderem sobotní 23. hodiny SEČ se v Japonsku otevřely volební místnosti. Tamní voličky a voliči v předčasných volbách hlasují pro nové složení dolní komory tamního parlamentu. Agentura Reuters označila za favoritku voleb dosavadní premiérku Sanae Takaičiovou. Upozornila však na to, že vlivem sněhových srážek v některých oblastech by účast při volbách mohla být nižší.
00:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V lavinách na severu Itálie zahynulo několik lidí

Při několika lavinách na severu Itálie zahynuli čtyři lidé a další utrpěli zranění, uvedla agentura DPA. V italských horách platí vysoké lavinové nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinské elektrárny kvůli ruským útokům snižují výkon

V důsledku sobotního ruského útoku musely ukrajinské jaderné elektrárny snížit svůj výkon. Informuje o tom Ministerstvo energetiky Ukrajiny. Drony a rakety podle instituce mířily především na rozvodny a vzdušné vedení. Jaderné elektrárny jsou největším zdrojem elektřiny v zemi. Jednu z nich za přísných bezpečnostních opatření navštívil štáb České televize.
před 7 hhodinami

Demonstrace odpůrců olympiády v Miláně přerostla v násilnosti

Sobotní demonstrace odpůrců olympiády v severoitalském Miláně přerostla v násilnosti, když zhruba stovka protestujících házela na policisty dělobuchy, dýmovnice a lahve. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že policie dav rozehnala vodními děly. Zimní olympijské hry, které začaly v pátek, hostí Milán společně s Cortinou d'Ampezzo.
před 7 hhodinami

Krize ve vztazích s USA kvůli Grónsku ještě neskončila, míní Rasmussen

Krize ve vztazích se Spojenými státy kvůli Grónsku ještě neskončila, i když se vztahy zlepšují, je přesvědčen dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Vyjádřil se tak v sobotu podle agentury AFP na tiskové konferenci v grónském Nuuku. O největší světový ostrov, bohatý na nerostné suroviny, donedávna usiloval americký prezident Donald Trump, což vedlo k velkému napětí. Dánsko, pod které Grónsko jako autonomní oblast patří, to stejně jako další evropské země jasně odmítalo.
před 9 hhodinami

Železnici v severní Itálii ochromila trojice sabotážních útoků

Provoz na železnici v severní Itálii, která nyní hostí zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d'Ampezzo, v sobotu ochromila trojice sabotáží. Italské ministerstvo dopravy označilo událost za akt „vážné sabotáže“ a dodalo, že připomíná zahajovací den letních olympijských her v Paříži v roce 2024, kdy sabotéři zasáhli francouzskou vysokorychlostní síť TGV a způsobili dopravní chaos, píše agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Sybiha popřel ukrajinskou účast v postřelení zástupce šéfa ruské GRU

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha popřel, že by jeho země stála za postřelením zástupce šéfa ruské vojenské rozvědky GRU Vladimira Alexejeva. Informovala o tom agentura Reuters. Ze zodpovědnosti za pokus o atentát na vysoce postaveného vojenského ruského činitele Ukrajinu v pátek obvinil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, jenž bez důkazů tvrdil, že se Kyjev snaží narušit mírová jednání. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
před 14 hhodinami

USA chtějí, aby rusko-ukrajinská válka skončila do června, řekl Zelenskyj

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina a Rusko ukončily válku do června, řekl podle agentur AP a AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pokud termín nebude dodržen, administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj pravděpodobně vyvine na obě strany tlak. Američané také navrhli, aby se vyjednávací týmy Kyjeva a Moskvy setkaly příště v USA, nejspíše v Miami, dodal Zelenskyj. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi od února 2022.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...