Francouzská policie zadržela exprezidenta Nicolase Sarkozyho v souvislosti s vyšetřováním údajně nezákonného financování jeho předvolební kampaně v roce 2007. Podle zpravodajského webu RTL jej nyní vyslýchá policie na pařížském předměstí Nanterre.
Vyšetřování se týká financování jeho kampaně před prezidentskými volbami v roce 2007, které vyhrál, když porazil kandidátku socialistů Ségolene Royalovou. Politik čelí podezření z toho, že ho finančně podpořil režim tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.
Sarkozy toto tvrzení vždy popíral. Nyní mu hrozí žaloba za nedovolené použití peněz ze zahraničí a za nenahlášení přesných výdajů na volební kampaň. „Zadržení bývalého prezidenta by mohlo trvat až 48 hodin a na jeho konci se rozhodne, jestli bude obviněn, nebo ne,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Petr Zavadil.
Kufry s miliony eur
Podle agentury AFP Ústřední úřad pro boj proti korupci a finančním a daňovým deliktům (OCLCIFF) v Nanterre vyslýchá Sarkozyho vůbec poprvé. Vyšetřování případu začalo v dubnu 2013 na základě svědectví francouzsko-libanonského podnikatele Ziada Takieddinea a bývalých libyjských vysoce postavených činitelů. Takieddin tvrdí, že to byl on, kdo předal Sarkozymu kufry po pěti milionech eur.
První, kdo byl v případu vyslýchán, byl bývalý generální tajemník Elysejského paláce Claude Guéant, který byl obviněn z padělání a používání falešných dokumentů a z daňových podvodů. První stopou, na kterou vyšetřovatelé narazili, byl převod půl milionu eur na Guéantův účet v březnu 2008 od firmy patřící jednomu malajsijskému právníkovi. Guéant tvrdil, že šlo o výtěžek z prodeje dvou obrazů.
Letos v lednu zadržela policie v Londýně na základě francouzského zatykače podnikatele Alexandra Djouhriho, který údajně také sloužil jako zprostředkovatel pro převod podezřelých peněz a který je označovaný za klíčovou osobu ve vyšetřování. Djouhri čeká v londýnském vězení na projednání jeho případného vydání do Francie.
Zpravodajský server Mediapart už v roce 2012 před dalšími volbami přišel s informací, že Libye poskytla na Sarkozyho kampaň 50 milionů eur (1,27 miliardy korun). Dojednáno to prý bylo v říjnu 2005 při jednání obou zemí o libyjském nákupu francouzských zbraní. Tuto arabskou zemi tehdy osobně navštívil i Sarkozy coby tehdejší ministr vnitra.
Později se ale vztahy Francie k Libyi otočily. Italský list Corriere della Sera dříve uvedl, že Sarkozy od začátku revoluce v Libyi, která vypukla v roce 2011 v rámci arabského jara, podporoval vojenský zásah. Kaddáfí mu prý hrozil, že zveřejní podrobnosti o jejich vztazích.
Po schůzce 19. března 2011 v Paříži operaci na ochranu libyjského obyvatelstva podpořily kromě Francie i Velká Británie, USA a další státy. Odvolávaly se přitom na rezoluci č. 1973 Rady bezpečnosti OSN. Francouzské letouny byly mezi prvními, které na Libyi zaútočily. Až později převzalo velení nad operací v Libyi NATO.
Kaddáfí zemřel v říjnu 2011 poté, co ho dopadli povstalci. Britský bulvární list Daily Mail přišel se spekulací, že Kaddáfího zabil přímo francouzský agent na Sarkozyho rozkaz. Svět se tak neměl o nadstandardních vztazích libyjského diktátora s tehdejším francouzským prezidentem dozvědět.
