Aféra odposlechů: Bývalý francouzský prezident Sarkozy je ve vazbě

Paříž - Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy byl dnes umístěn do vazby, která může trvat 24 hodin. Protikorupční policie ho chce vyslechnout kvůli jeho případné roli v korupční kauze. Zjišťuje, zda se Sarkozy nesnažil od prokuratury získat důvěrné informace výměnou za příslib prestižního postu a zda někdo Sarkozymu nedal informaci o odposlechu jeho telefonátů. Vazbu je možné o 24 hodin prodloužit. Jde o bezpříkladný krok vůči bývalé hlavě státu od začátku takzvané páté republiky ve Francii v roce 1958.

Nicolas Sarkozy nastoupil brzy ráno do auta a za doprovodu policistů zamířil do sídla protikorupční policie v Nanterre. Policie v případu od pondělka vyslýchá také Sarkozyho advokáta Thierryho Herzoga a dva členy prokuratury Gilberta Aziberta a Patricka Sassousta. Nicolas Sarkozy je vyšetřován hned v několika kauzách, do vazby byl ale vzat kvůli údajnému ovlivňování případů, ve kterých figuroval.

Stéphane Le Foll, mluvčí francouzské vlády

„Nicolas Sarkozy je dnes stejně postižitelný jako ostatní.“

Kauza vyšla najevo díky odposlechu hovorů mezi Sarkozym a jeho právníkem. Jeden ze zaměstnanců pařížského kasačního soudu měl právě Sarkozyho obhájci dodávat informace o tom, jak probíhá vyšetřování podezřelého financování Sarkozyho prezidentské kampaně v roce 2007. Tyto informace měl dodávat výměnou za příslib, že se dočká lukrativního místa v Monaku. Policie vyšetřuje toto podezření od února. Protikorupční policie bude bývalého prezidenta konfrontovat s výpovědí jeho obhájce Thierryho Herzoga.

Podivné financování prezidentovy kampaně

Současně ale policisty zajímá i další případ. Sarkozyho spolupracovníci byli odposloucháváni v souvislosti s financováním své prezidentské kampaně. Toto mimořádné opatření týkající se bývalého prezidenta justice nařídila kvůli podezření, že někdejší libyjský diktátor Muammar Kaddáfí financoval Sarkozyho vítěznou volební kampaň v roce 2007. Protikorupční policie prověřuje, zda někdo neoprávněně neinformoval Sarkozyho o tom, že jeho telefonické hovory byly loni odposlouchávány.

Nicolas Sarkozy
Zdroj: ČTK/AP/Philippe Wojazer

Další nahrávky, které má policie k dispozici, pak obsahují stovky hodin hovorů a pocházejí z let 2007 až 2012, kdy stál Sarkozy v čele Francie. V rozhovorech se Sarkozy a další osobnosti v dobách jeho vlády vyjadřují bez obalu k vládním a stranickým personálním změnám a politickým strategiím.

Triumfální návrat do politiky? Stíhání je trochu komplikace

Pro někdejšího prezidenta přichází vyšetřování a výslech v mimořádně nevhodnou chvíli. Popularita jeho nástupce Hollanda klesá a příznivci Sarkozyho volají po jeho návratu do čela pravicové UMP. S ní za zády by se mohl v příštích volbách opět ucházet o prezidentský úřad. Poslední události ale Sarkozymu tento plán značně komplikují. Pokud se totiž prokáže, že se bývalý prezident státu skutečně snažil ovlivňovat případy, ve kterých figuruje, hrozí mu až 10 let vězení a vysoká pokuta.

Jméno Sarkozyho se podle agentury Reuters objevuje ve vyšetřování šesti různých případů. Nejvíce se nyní v médiích přetřásá vyšetřování údajných podvodů ve financování jeho prohrané volební kampaně v roce 2012, kdy se ucházel o druhé funkční období a prohrál se socialistou Francoisem Hollandem. Exprezident veškerá obvinění odmítá.

Sarkozyho vina se dodnes neprokázala. Pro jeho příznivce je to důkaz, že soudy pracují na objednávku těch, kdo se politika bojí. „Pokaždé, když se zmínil jeho návrat nebo se o něm sám nepřímo vyjádřil, následovala soudní epizoda, jako by se někdo snažil jeho návratu zabránit,“ upozornil europoslanec za konzervativní UMP Sebastien Huyghe.

Na prezidentské křeslo si brousí zuby i šéfka čím dál silnějších nacionalistů. Podle ní je vazba konečnou stanicí Sarkozyho politické dráhy. „Myslím si, že je to symbol úpadku francouzského politického života,“ nechala se slyšet předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěNa základních věcech se stále neshodneme, uvedlo Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnu.
19:54Aktualizovánopřed 3 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 25 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny.
před 1 hhodinou

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
před 1 hhodinou

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 2 hhodinami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...