Proces s bývalým policistou Derekem Chauvinem, jehož zákrok proti neozbrojenému Afroameričanovi Georgi Floydovi loni zažehl mezinárodní vlnu protestů, nezačne dříve než v úterý. Soudce ve městě Minneapolis zahájení výběru poroty odložil nejméně o den kvůli nevyřešenému sporu kolem finální podoby obžaloby.
Začátek procesu s expolicistou viněným z vraždy Floyda je odložen
Události: Proces George Floyda (zdroj: ČT24)
Chauvin byl loni 25. května jedním ze čtyř policistů, kteří se účastnili zatýkání Floyda a jejichž zásah skončil smrtí 46letého černocha. Chauvin na něm tehdy několik minut klečel a nedbal jeho stížností na problémy s dýcháním. Tlačit kolenem na krk mu přestal až ve chvíli, kdy muž už nejevil známky života. Bělošský expolicista čelí obžalobě ze zabití a vraždy druhého stupně.
Začátek výběru poroty a tedy i formální začátek procesu s Chauvinem nyní zdržuje spor ohledně možného třetího bodu obžaloby. Prokurátoři požadují přidání obvinění z vraždy třetího stupně, což by podle expertů zvýšilo pravděpodobnost uznání viny, píše agentura AP. Odvolací soud v pátek nařídil soudci Peteru Cahillovi, který má proces s Chauvinem na starosti, aby daný krok znovu zvážil, obhajoba pak avizovala odvolání k nejvyššímu soudu státu Minnesota.
Prokuratura nyní po Cahillovi žádá, aby se zahájením výběru poroty počkal do chvíle, až bude spor kolem třetího obvinění urovnaný. Soudce zatím věc odložil do úterního dopoledne, agentura Reuters ale podotýká, že tahanice ohledně podoby obžaloby by mohly trvat týdny.
Ostře sledovaný proces se tak komplikuje na samém počátku. Smrt George Floyda, po níž Spojené státy zachvátila nejsilnější vlna protestů proti rasismu za poslední desetiletí, je mnohými vnímána jako symbol policejní brutality a přetrvávajícího „sytémového rasismu“ v zemi s bohatou minulostí rasové nespravedlnosti. Mírný trest pro Chauvina nebo osvobození bývalého strážníka by mohly přinést nové celostátní protesty.
Potenciální porotci
Na výběr poroty soudce Cahill vyčlenil tři týdny, což podle Reuters ukazuje, že si je vědom, jak těžké bude v Minneapolisu najít nestranné členy. Úvodní řeči začnou nejdříve na konci měsíce. Soud už stihl alespoň obeslat potenciální porotce šestnáctistránkovým dotazníkem. Ptá se, zda viděli záběry zásahu natočené kolemjdoucími a policejními kamerami, které zobrazují, jak Chauvin klečel téměř devět minut na krku spoutaného Floyda, který opakovaně říkal, že nemůže dýchat, než ztratil vědomí.
Soud dále zajímá, odkud možní porotci čerpají zpravodajství, jakou mají vlastní zkušenost s policií, zda se účastnili následujících protestů proti policejnímu násilí na černoších, jestli při protestech utrpěli ztráty na majetku, nebo co si myslí o hnutí Black Lives Matter (Na životech černochů záleží). Chauvinovi právníci zřejmě budou namítat proti tomu, aby v porotě zasedli lidé podporující hnutí, píše agentura Reuters.
Každý den od pondělí by se měli představit čtyři možní porotci. Vyslechne je soud, Chauvinovi obhájci, kteří mohou 15 z nich odmítnout bez udání důvodu, a prokuratura, která jich stejně může odmítnout devět. Pokud však má druhá strana podezření, že se někdo takto vylučuje na základě rasy nebo pohlaví, může požádat soudce o zrušení takového vyloučení z poroty.
Podle Reuters však mají i tak někteří právní experti obavy, že v porotě nezasedne ani jeden černoch, což by mohlo podkopat důvěru v řádný proces. Asi pětina obyvatel Minneapolis je tmavé pleti.
Argumenty
Obžaloba tvrdí, že zákrok byl nepřiměřený. Chce také prokázat, že Chauvin během 19 let služby nadužíval klečení na krku. Policista si během kariéry vysloužil čtyři vyznamenání a 22 stížností. V jednom případě týkajícím se bělošky byl napomenut.
Obhajoba argumentuje tím, že policista v souladu s výcvikem uplatnil povolený chvat, protože Floyd při zatýkání kladl odpor. Tvrdí také, že hlavní příčinou Floydovy smrti bylo užití léku fentanyl, jehož stopy se našly v těle při pitvě.
Policie Chauvina propustila den po zákroku. Soud ho poslal do vazby, odkud byl v říjnu propuštěn na kauci jednoho milionu dolarů (22 milionů korun).
Diskriminace
Případ vyvolal podle mnoha pozorovatelů největší vlnu protestů od dob hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století. Pozorovatelé, včetně bývalého prezidenta Baracka Obamy, upozorňovali, že tolik bělochů za práva lidí tmavé pleti předtím nikdy nedemonstrovalo.
Více než 150 let po zrušení otroctví a minimálně 50 let po nastolení úplné rovnoprávnosti černochů ve Spojených státech trvá znevýhodňování menšin, které tvoří 13 procent populace. Má mnoho podob – černoši například v průměru umírají dříve a dosahují nižšího vzdělání než běloši. Majetek průměrné bělošské rodiny je podle průzkumů až desetkrát větší než majetek rodiny černošské. Afroameričané jsou také mnohem častěji oběťmi policejního násilí.