Kvůli smrti Floyda protestovaly ve světě tisíce lidí. V Minneapolisu chtějí zákaz škrticích chvatů

V americkém Minneapolisu se radnice chystá policii zakázat užívání škrticích chvatů. Jde o reakci na případ Afroameričana George Floyda, který minulý měsíc zemřel při zatýkání poté, co mu jeden z policistů klečel na krku. Rada města odhlasovala nařízení, podle nějž policie bude muset škrticí techniky vyškrtnout ze svého arzenálu, uvedla agentura Reuters. Na podporu protestů, které kvůli smrti Floyda v minulých dnech vypukly v USA, se sešly tisíce lidí i v evropských či australských městech. Lidé se shromáždili i v Praze.

Předběžná dohoda, kterou schválila městská rada v Minneapolisu, nově stanovuje, že policie nesmí používat chvaty, kdy se daného člověka snaží zpacifikovat škrcením nebo stiskem tepny v oblasti krku. Zároveň musí každý policista okamžitě hlásit nadřízeným, pokud by některý z kolegů takový nedovolený donucovací chvat použil. Dohodu ještě musí schválit soud.

Změna přístupu se zřejmě chystá i v Kalifornii, kde tamní guvernér Gavin Newsom oznámil, že podpoří změnu zákonů tak, aby škrticí techniky byly ve státě zakázané. „Stisk krční tepny má doslova zabránit průtoku krve do mozku. Něco takového už by se nemělo dít,“ řekl guvernér.

George Floyd zemřel při policejním zákroku 25. května. Policista Derek Chauvin mu při zatýkání klečel bezmála devět minut na krku přesto, že Floyd několikrát zopakoval, že nemůže dýchat. Nyní Chauvin, který byl propuštěn z policejních řad, čelí obvinění z vraždy. Incident vyvolal vlnu rozsáhlých protestů proti policejnímu násilí v USA i ve světě.

Po incidentu v Buffalu obviněni dva policisté

Z ublížení na zdraví obvinili dva policisty z amerického města Buffalo, kteří tento týden při demonstraci proti rasismu povalili 75letého muže. Oba policisté se podle prokuratury cítí být nevinní. Soud je z vazby propustil na svobodu, aniž museli složit kauci.

Incident na demonstraci v Buffalu zachytila kamera. Americká média o něm informovala ve čtvrtek. Video ukazuje zákrok policistů proti staršímu muži. Na záznamu je vidět běloch s šedivými vlasy, který se blíží k postupujícím těžkooděncům. Jeden policista do něj strčí obuškem a druhý rukou; muž spadne na záda a začne krvácet z hlavy.

Muž, který se podle amerických médií jmenuje Martin Gugino, skončil v nemocnici. Podle starosty Buffala Byrona Browna je Gugino známý aktivista. „Podle informací, které jsem dostal, ten jedinec ostatní podněcoval,“ uvedl Brown. Podle agentury Reuters Gugino dlouhodobě bojuje za dostupné bydlení, proti klimatickým změnám a zvůli policie.

Dvojici policistů jejich zaměstnavatel postavil v pátek mimo službu bez nároku na mzdu. Newyorský guvernér Andrew Cuomo dokonce Buffalo vyzval, aby policisty propustilo. Jejich kolegové je ale podpořili a všech 57 aktivních členů jejich jednotky útvar opustilo. „Jsme toho názoru, že policisté pouze plnili rozkaz… vyklidit náměstí. Jen dělali svou práci,“ citoval server BBC Johna Evanse, zástupce místních policejních odborů.

Na stranu policistů se postavily i další stovky strážníků či hasičů, kteří se v sobotu shromáždili před budovou soudu, který rozhodoval o dalším osudu dvojice. Obviněné muže přivítali příznivci bouřlivým potleskem.

USA: Další protesty i pieta

Tisíce lidí se v sobotu opět sešly na demonstracích proti rasismu a policejnímu násilí na mnoha místech USA. Ve Washingtonu se lidé shromáždili se nedaleko Bílého domu a u Lincolnova památníku. V rukou drželi transparenty s nápisy Bez spravedlnosti není míru, Zastavte rasismus či Nemůžu dýchat. Poslední z vět pronesl Floyd těsně před smrtí. Podle místních médií se protesty obešly bez incidentů.

Kromě Washingtonu, kde podle listu The New York Times do ulic vyšlo už nejméně šest tisíc lidí, se lidé na demonstracích sešli také v New Yorku, Los Angeles, Filadelfii a dalších městech po celých USA. V řadě měst ovšem nadále platí zákaz nočního vycházení. Například v New Yorku začíná ve 20:00 místního času (v neděli 2:00 SELČ) a trvá devět hodin. Některá města ale už zákaz nočního vycházení zrušila, třeba Washington, Los Angeles či Minneapolis.

Asi stovka protestujících se sešla také u golfového rezortu poblíž Miami na Floridě, který patří prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Ve městě Raeford v Severní Karolíně, kde se Floyd narodil, se dnes konala pietní ceremonie. V jednom z místních kostelů se lidé mohli zesnulému poklonit u jeho rakve.

3 minuty
Události ČT: Trump podle Bidena zneužívá jméno zabitého Floyda
Zdroj: ČT24

Demonstrovalo se i v Evropě

Vyjádřit podporu americkým protestům vyšli lidé v Evropě. V Londýně se shromáždily tisíce lidí na demonstraci proti rasismu u britského parlamentu. Část protestujících se nedaleko sídla britského premiéra v Downing Street krátce střetla s jezdeckou policií. V Anglii je nyní povoleno scházet se jen ve skupinách do šesti osob, a to za předpokladu, že budou lidé dodržovat dvoumetrové rozestupy. Vzhledem k počtu účastníků protestu nebylo rozestupy možné dodržovat, uvedla agentura AP. Kromě Londýna se tisíce lidí sešly také v Manchesteru, Cardiffu či Leicesteru. 

Pod názvem Silent Demos (Tiché demonstrace) se protesty konaly také v řadě německých měst. Organizátoři demonstrace na Alexandrově náměstí v Berlíně nahlásili 1500 účastníků, místní policie ale odhadla účast na desetinásobek. V centru Frankfurtu nad Mohanem se shromáždilo osm tisíc lidí.

Na některých místech účastníci podle policie dodržují hygienická opatření, jinde nikoliv. Zhruba čtrnáct tisíc lidí napočítali policisté na demonstraci v Hamburku. Kvůli opatřením spojeným s šířením koronaviru přitom byla povolena účast jen 525 lidí. Hamburská radnice před protestem na Twitteru napsala, že je na straně demonstrantů. „Rasismus nesmí mít v naší společnosti místo,“ stojí v radničním tweetu.

Největší byla podle policie demonstrace v Mnichově, kde policisté účast odhadli na pětadvacet tisíc lidí. Radnice přitom povolila demonstraci pod podmínkou, že dorazí jen dvě stě osob. „Pravidla pro rozestupy se nedodržují,“ řekl DPA mluvčí mnichovské policie.

V Paříži policie už v pátek zakázala dvě demonstrace, které se měly konat před americkým velvyslanectvím, a v sobotu zakázala i třetí. Za důvod označila nebezpečí šíření koronaviru. Přesto na náměstí Svornosti, v jehož blízkosti sídlí ambasáda USA, přišlo zhruba 2500 lidí. Další stovky lidí se sešly na Martových polích u Eiffelovy věže. Protestovali nejen proti smrti George Floyda, ale i Adamy Traorého, který v roce 2016 ve Francii zemřel ve vazbě za ne zcela objasněných okolností. Demonstrovat proti rasismu a policejnímu násilí přišli lidé také v Lyonu, Lille či Rennes.

Před americkým konzulátem několik stovek lidí protestovalo také v Neapoli, další protestující se sešli třeba v Turíně. Podle agentury AP se ještě v sobotu demonstrace uskuteční i v dalších italských městech. Zhruba čtyři tisíce lidí protestovaly i v rakouském Innsbrucku.

V Austrálii demonstranti upozorňovali na diskriminaci domorodců

Protesty svolali i lidé v Austrálii. Například manifestace v Sydney se ale mohla uskutečnit až poté, co soud zrušil zákaz shromažďování, jež platí kvůli pandemii nemoci covid-19. Odvolací soud Nového Jižního Walesu, v němž Sydney leží, zákaz manifestace zrušil pouhých 12 minut před jejím plánovaným začátkem. Znamená to, že jejím účastníkům nehrozí zatčení. Policie ale vyzývá lidi, aby mezi sebou dodržovali rozestupy.

V Brisbane přišlo protestovat více než deset tisíc lidí a nejen tam, ale i v Sydney upozorňovali na diskriminaci Austrálců. Domorodí obyvatelé se na australské populaci podílejí 2,4 procenta, nicméně tvoří více než čtvrtinu odsouzených v australských věznicích, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Mezi lety 1980 a 2011 v policejní vazbě zemřelo 449 Austrálců, což odpovídá 24 procentům všech těchto případů úmrtí. 

V Melbourne pořadatelé shromáždění předčítali dlouhý seznam jmen Austrálců, které zabili policisté nebo kteří zemřeli v policejní vazbě. Poslouchalo je přes pět tisíc lidí. 

Demonstranti v Praze s rouškami s nápisem „I can't breathe“

Lidé se sešli i v Praze na Staroměstském náměstí, později se část demonstrantů vydala na pochod k americké ambasádě. Většina účastníků byli cizinci, mezi demonstranty byla hodně slyšet angličtina a polština.

Demonstranti v Praze měli roušky s nápisem „I can't breathe“ (nemohu dýchat), transparenty „Bez spravedlnosti není mír“ a různá protirasistická hesla, skandovali „Black Lives Matter“ (na černošských životech záleží).

Demonstrace kvůli smrti George Floyda v Praze
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Na Staroměstském náměstí poslouchali krátké projevy. Mezi řečníky byli Američané dlouhodobě žijící v Praze, kteří zdůraznili, že v českém hlavním městě se s projevy rasismu nesetkávají. Účastníci akce poklekli rovněž na dlažbu a předčítali jména obětí údajné policejní brutality. U americké ambasády poté pokládali transparenty a skandovali Floydovo jméno.

Organizátoři zdůraznili, že nebudou akceptovat žádné násilí a výtržnosti. Podle policie si organizátoři ve zkráceném řízení zajistili povolení, konání protestu tedy bylo v pořádku. Celá akce se obešla bez zásahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 24 mminutami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 47 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu začal summit EU. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Ukrajiny pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 51 mminutami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 1 hhodinou

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 1 hhodinou

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 1 hhodinou

Ruští pohraničníci krátce vnikli do Estonska

Tři ruští pohraničníci ve středu nelegálně překročili hranici do sousedního Estonska, kde pobývali asi dvacet minut, než se vrátili do Ruské federace. Serveru Delfi to řekl estonský ministr vnitra Igor Taro. Estonsko je členem Evropské unie i NATO.
před 3 hhodinami
Načítání...