Kvůli smrti Floyda protestovaly ve světě tisíce lidí. V Minneapolisu chtějí zákaz škrticích chvatů

V americkém Minneapolisu se radnice chystá policii zakázat užívání škrticích chvatů. Jde o reakci na případ Afroameričana George Floyda, který minulý měsíc zemřel při zatýkání poté, co mu jeden z policistů klečel na krku. Rada města odhlasovala nařízení, podle nějž policie bude muset škrticí techniky vyškrtnout ze svého arzenálu, uvedla agentura Reuters. Na podporu protestů, které kvůli smrti Floyda v minulých dnech vypukly v USA, se sešly tisíce lidí i v evropských či australských městech. Lidé se shromáždili i v Praze.

Předběžná dohoda, kterou schválila městská rada v Minneapolisu, nově stanovuje, že policie nesmí používat chvaty, kdy se daného člověka snaží zpacifikovat škrcením nebo stiskem tepny v oblasti krku. Zároveň musí každý policista okamžitě hlásit nadřízeným, pokud by některý z kolegů takový nedovolený donucovací chvat použil. Dohodu ještě musí schválit soud.

Změna přístupu se zřejmě chystá i v Kalifornii, kde tamní guvernér Gavin Newsom oznámil, že podpoří změnu zákonů tak, aby škrticí techniky byly ve státě zakázané. „Stisk krční tepny má doslova zabránit průtoku krve do mozku. Něco takového už by se nemělo dít,“ řekl guvernér.

George Floyd zemřel při policejním zákroku 25. května. Policista Derek Chauvin mu při zatýkání klečel bezmála devět minut na krku přesto, že Floyd několikrát zopakoval, že nemůže dýchat. Nyní Chauvin, který byl propuštěn z policejních řad, čelí obvinění z vraždy. Incident vyvolal vlnu rozsáhlých protestů proti policejnímu násilí v USA i ve světě.

Po incidentu v Buffalu obviněni dva policisté

Z ublížení na zdraví obvinili dva policisty z amerického města Buffalo, kteří tento týden při demonstraci proti rasismu povalili 75letého muže. Oba policisté se podle prokuratury cítí být nevinní. Soud je z vazby propustil na svobodu, aniž museli složit kauci.

Incident na demonstraci v Buffalu zachytila kamera. Americká média o něm informovala ve čtvrtek. Video ukazuje zákrok policistů proti staršímu muži. Na záznamu je vidět běloch s šedivými vlasy, který se blíží k postupujícím těžkooděncům. Jeden policista do něj strčí obuškem a druhý rukou; muž spadne na záda a začne krvácet z hlavy.

Muž, který se podle amerických médií jmenuje Martin Gugino, skončil v nemocnici. Podle starosty Buffala Byrona Browna je Gugino známý aktivista. „Podle informací, které jsem dostal, ten jedinec ostatní podněcoval,“ uvedl Brown. Podle agentury Reuters Gugino dlouhodobě bojuje za dostupné bydlení, proti klimatickým změnám a zvůli policie.

Dvojici policistů jejich zaměstnavatel postavil v pátek mimo službu bez nároku na mzdu. Newyorský guvernér Andrew Cuomo dokonce Buffalo vyzval, aby policisty propustilo. Jejich kolegové je ale podpořili a všech 57 aktivních členů jejich jednotky útvar opustilo. „Jsme toho názoru, že policisté pouze plnili rozkaz… vyklidit náměstí. Jen dělali svou práci,“ citoval server BBC Johna Evanse, zástupce místních policejních odborů.

Na stranu policistů se postavily i další stovky strážníků či hasičů, kteří se v sobotu shromáždili před budovou soudu, který rozhodoval o dalším osudu dvojice. Obviněné muže přivítali příznivci bouřlivým potleskem.

USA: Další protesty i pieta

Tisíce lidí se v sobotu opět sešly na demonstracích proti rasismu a policejnímu násilí na mnoha místech USA. Ve Washingtonu se lidé shromáždili se nedaleko Bílého domu a u Lincolnova památníku. V rukou drželi transparenty s nápisy Bez spravedlnosti není míru, Zastavte rasismus či Nemůžu dýchat. Poslední z vět pronesl Floyd těsně před smrtí. Podle místních médií se protesty obešly bez incidentů.

Kromě Washingtonu, kde podle listu The New York Times do ulic vyšlo už nejméně šest tisíc lidí, se lidé na demonstracích sešli také v New Yorku, Los Angeles, Filadelfii a dalších městech po celých USA. V řadě měst ovšem nadále platí zákaz nočního vycházení. Například v New Yorku začíná ve 20:00 místního času (v neděli 2:00 SELČ) a trvá devět hodin. Některá města ale už zákaz nočního vycházení zrušila, třeba Washington, Los Angeles či Minneapolis.

Asi stovka protestujících se sešla také u golfového rezortu poblíž Miami na Floridě, který patří prezidentovi Donaldovi Trumpovi. Ve městě Raeford v Severní Karolíně, kde se Floyd narodil, se dnes konala pietní ceremonie. V jednom z místních kostelů se lidé mohli zesnulému poklonit u jeho rakve.

Nahrávám video

Demonstrovalo se i v Evropě

Vyjádřit podporu americkým protestům vyšli lidé v Evropě. V Londýně se shromáždily tisíce lidí na demonstraci proti rasismu u britského parlamentu. Část protestujících se nedaleko sídla britského premiéra v Downing Street krátce střetla s jezdeckou policií. V Anglii je nyní povoleno scházet se jen ve skupinách do šesti osob, a to za předpokladu, že budou lidé dodržovat dvoumetrové rozestupy. Vzhledem k počtu účastníků protestu nebylo rozestupy možné dodržovat, uvedla agentura AP. Kromě Londýna se tisíce lidí sešly také v Manchesteru, Cardiffu či Leicesteru. 

Pod názvem Silent Demos (Tiché demonstrace) se protesty konaly také v řadě německých měst. Organizátoři demonstrace na Alexandrově náměstí v Berlíně nahlásili 1500 účastníků, místní policie ale odhadla účast na desetinásobek. V centru Frankfurtu nad Mohanem se shromáždilo osm tisíc lidí.

Na některých místech účastníci podle policie dodržují hygienická opatření, jinde nikoliv. Zhruba čtrnáct tisíc lidí napočítali policisté na demonstraci v Hamburku. Kvůli opatřením spojeným s šířením koronaviru přitom byla povolena účast jen 525 lidí. Hamburská radnice před protestem na Twitteru napsala, že je na straně demonstrantů. „Rasismus nesmí mít v naší společnosti místo,“ stojí v radničním tweetu.

Největší byla podle policie demonstrace v Mnichově, kde policisté účast odhadli na pětadvacet tisíc lidí. Radnice přitom povolila demonstraci pod podmínkou, že dorazí jen dvě stě osob. „Pravidla pro rozestupy se nedodržují,“ řekl DPA mluvčí mnichovské policie.

V Paříži policie už v pátek zakázala dvě demonstrace, které se měly konat před americkým velvyslanectvím, a v sobotu zakázala i třetí. Za důvod označila nebezpečí šíření koronaviru. Přesto na náměstí Svornosti, v jehož blízkosti sídlí ambasáda USA, přišlo zhruba 2500 lidí. Další stovky lidí se sešly na Martových polích u Eiffelovy věže. Protestovali nejen proti smrti George Floyda, ale i Adamy Traorého, který v roce 2016 ve Francii zemřel ve vazbě za ne zcela objasněných okolností. Demonstrovat proti rasismu a policejnímu násilí přišli lidé také v Lyonu, Lille či Rennes.

Před americkým konzulátem několik stovek lidí protestovalo také v Neapoli, další protestující se sešli třeba v Turíně. Podle agentury AP se ještě v sobotu demonstrace uskuteční i v dalších italských městech. Zhruba čtyři tisíce lidí protestovaly i v rakouském Innsbrucku.

V Austrálii demonstranti upozorňovali na diskriminaci domorodců

Protesty svolali i lidé v Austrálii. Například manifestace v Sydney se ale mohla uskutečnit až poté, co soud zrušil zákaz shromažďování, jež platí kvůli pandemii nemoci covid-19. Odvolací soud Nového Jižního Walesu, v němž Sydney leží, zákaz manifestace zrušil pouhých 12 minut před jejím plánovaným začátkem. Znamená to, že jejím účastníkům nehrozí zatčení. Policie ale vyzývá lidi, aby mezi sebou dodržovali rozestupy.

V Brisbane přišlo protestovat více než deset tisíc lidí a nejen tam, ale i v Sydney upozorňovali na diskriminaci Austrálců. Domorodí obyvatelé se na australské populaci podílejí 2,4 procenta, nicméně tvoří více než čtvrtinu odsouzených v australských věznicích, uvedla na svých internetových stránkách americká televize CNN. Mezi lety 1980 a 2011 v policejní vazbě zemřelo 449 Austrálců, což odpovídá 24 procentům všech těchto případů úmrtí. 

V Melbourne pořadatelé shromáždění předčítali dlouhý seznam jmen Austrálců, které zabili policisté nebo kteří zemřeli v policejní vazbě. Poslouchalo je přes pět tisíc lidí. 

Demonstranti v Praze s rouškami s nápisem „I can't breathe“

Lidé se sešli i v Praze na Staroměstském náměstí, později se část demonstrantů vydala na pochod k americké ambasádě. Většina účastníků byli cizinci, mezi demonstranty byla hodně slyšet angličtina a polština.

Demonstranti v Praze měli roušky s nápisem „I can't breathe“ (nemohu dýchat), transparenty „Bez spravedlnosti není mír“ a různá protirasistická hesla, skandovali „Black Lives Matter“ (na černošských životech záleží).

Demonstrace kvůli smrti George Floyda v Praze
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Na Staroměstském náměstí poslouchali krátké projevy. Mezi řečníky byli Američané dlouhodobě žijící v Praze, kteří zdůraznili, že v českém hlavním městě se s projevy rasismu nesetkávají. Účastníci akce poklekli rovněž na dlažbu a předčítali jména obětí údajné policejní brutality. U americké ambasády poté pokládali transparenty a skandovali Floydovo jméno.

Organizátoři zdůraznili, že nebudou akceptovat žádné násilí a výtržnosti. Podle policie si organizátoři ve zkráceném řízení zajistili povolení, konání protestu tedy bylo v pořádku. Celá akce se obešla bez zásahu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 23 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled