Polovinu Britů korunovace podle průzkumů nezajímá. Každý pátý by preferoval republiku

3 minuty
Britové ztrácí zájem o zachování monarchie
Zdroj: ČT24

Centrum Londýna se už naplno připravuje na sobotní korunovaci krále Karla III. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu britské veřejnosti ceremoniál vůbec nezajímá. Část Britů není spokojena se samotnou monarchií – každý pátý dotázaný by žil raději v republice.

Socha Olivera Cromwella stojí na jednom z nejvýznamnějších míst v Londýně. Za zády má parlament, před sebou Westminsterské opatství. Během jeho vlády se Anglie v sedmnáctém století na krátkých jedenáct let stala republikou, podílel se také na popravě někdejšího krále Karla.

Pro některé ovšem státotvorná myšlenka této historické postavy historií není. Počet Britů, kteří by si dokázali představit konec království a vznik republiky, totiž postupně roste. Ještě v osmdesátých letech monarchii považovalo za důležitou 86 procent Britů. Dnes je to už jen 58 procent. Každý pátý Brit je pro, aby dědičné vládnutí skončilo úplně.

Odpůrci monarchie chystají protesty

Podobné je to i s korunovací. Podle posledního průzkumu 52 procent Britů vůbec nezajímá. Odpůrci monarchie proto o sobě dávají často vědět. Třeba loni v Yorku republikáni na krále bučeli a jeho směrem dokonce přilétlo vejce.

Protesty plánují i během korunovace. Odborníci však upozorňují, že královské tradice jsou v tamní politice silně zakořeněné. Král je kromě Británie navíc hlavou dalších čtrnácti zemí. „Samotná monarchie je mnohem důležitější a má mnohem větší vliv, než si lidé uvědomují,“ tvrdí expertka na monarchii Catherine Mayerová.

Také pro turistický ruch je královská rodina požehnáním. Její členové si to uvědomují, a proto se snaží vyrovnat s moderní dobou. „Už v minulosti ukázali, že se umí přizpůsobit. A ukázali, že vědí, že se prostě musí přizpůsobit,“ přiblížila Laura Clancyová z Lancasterské univerzity.

7 minut
Lukáš Dolanský hovořil o přípravách na korunovaci Karla III.
Zdroj: ČT24

Nácvik korunovace v replice opatství

Karel III. s královnou chotí Camillou se mezitím na slavnostní akt připravují. Kvůli nacvičování je například zavřené Westminsterské opatství a v noci na středu kolem něj budou trénovat průchod vojáci.

„Samotné přípravy nejsou vidět jen v centru, ale například i v Buckinghamském paláci, kde je však nemůže veřejnost vidět. Podle informací, které mají britská média, tam vyrostla replika vnitřku Westminsterského opatství, kde král s královnou intenzivně zkoušejí samotnou korunovaci,“ přiblížil zpravodaj ČT ve Velké Británii Lukáš Dolanský.

Až okolo Cromwellovy sochy ale bude král během korunovace projíždět ve zlatém kočáře, možná si při pohledu na něj vzpomene na neradostné konce některých svých stejnojmenných královských předků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...