Westminsterské opatství

V londýnském Westminsterském opatství byl korunován král Karel III. a královna Camilla. Korunovaci nového monarchy zažila Británie po sedmdesáti letech, kdy na trůn usedla velice mladá královna Alžběta II. Dění přímo na místě sledovaly davy mezi Buckinghamským palácem a Westminsterským opatstvím. Dorazili i někteří protestující s transparenty s nápisy jako „Není můj král“.

Britský král Karel III. byl ve Westminsterském opatství před zraky celého světa korunován. Arcibiskup z Canterbury Justin Welby mu za zvolání „Bůh ochraňuj krále!“ nasadil na hlavu korunu svatého Eduarda. Krátce předtím byly králi, který seděl na sedm set let starém dubovém trůnu, předány symboly jako meč, žezlo a jablko. Po Karlovi III. korunoval arcibiskup také královu choť Camillu. Královský pár se následně přesunul zlatým kočárem v doprovodu tisíců vojáků zpět do Buckinghamského paláce, z jehož balkonu pozdravil veřejnost.

Jako symbol vytrvalosti vidí světoví lídři sobotní korunovaci britského panovníka Karla III., kterému k historickému okamžiku pogratulovali mimo jiné americký prezident Joe Biden, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či český premiér Petr Fiala (ODS).  Blahopřání i přes chladné vztahy Pekingu s Londýnem připojil čínský prezident Si Ťin-pching. Český prezident Petr Pavel, který byl přítomen ceremoniálu ve Westminsterském opatství, zhodnotil, že v době těžkostí nabídla korunovace Britům něco sjednocujícího.

Velkou Británii dělí poslední den od první korunovace panovníka po sedmdesáti letech. V centru Londýna, zejména podél trasy, po níž v sobotu pojede procesí s králem Karlem III., už tři dny nocují příznivci monarchie z celého světa. V hlavním městě Británie se kvůli korunovaci zpřísňují bezpečnostní opatření, v sobotu bude v ulicích Londýna jedenáct tisíc policistů. V předvečer ceremoniálu přivítal Karel III. zahraniční hosty včetně českého prezidenta Petra Pavla na recepci v Buckinghamském paláci.

Svačina během mše, zákaz vstupu pro manželku, ceremonie za halíř nebo ikonické živé vysílání. Korunovační obřad pro panovníky Anglie, Skotska, Velké Británie a Spojeného království je starý více než tisíc let. Dříve šlo o nezbytnou etapu na cestě stát se králem či královnou. Nyní panovník podle zákona nastupuje ihned po smrti svého předchůdce. Obřad ale zůstává důležitou událostí. Král Karel III. bude čtyřicátým vládnoucím panovníkem korunovaným ve Westminsterském opatství. To je místem pro tento rituál od roku 1066.

Centrum Londýna se už naplno připravuje na sobotní korunovaci krále Karla III. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu britské veřejnosti ceremoniál vůbec nezajímá. Část Britů není spokojena se samotnou monarchií – každý pátý dotázaný by žil raději v republice.

Historická koruna svatého Eduarda, která je v Anglii už více než 350 let ústředním prvkem korunovace panovníků, byla odvezena z londýnského Toweru, kde je obvykle vystavena jako součást korunovačních klenotů. V nadcházejících týdnech bude upravena pro korunovaci krále Karla III., která se uskuteční v květnu příštího roku

Královnu Alžbětu II. na poslední projížďce Londýnem doprovodilo v pondělí přes 140 kadetů britského námořnictva. Ti táhli dva a půl tuny těžkou lafetu s rakví. Nejprve do Westminsterského opatství a pak i z něj. Celkem se do procesí zapojily dva tisíce vojáků, stejný počet dohlížel na bezpečnost. Celé procesí mělo jasně dané jak pořadí zúčastněných, tak rychlost. Pohřbu se zúčastnily stovky světových lídrů, s královnou se ale naposledy loučili i obyvatelé Velké Británie.

Ve Westminsterském opatství se uskutečnila bohoslužba za Alžbětu II. Byla vrcholnou událostí pondělního státního pohřbu britské panovnice, na který přijelo na pět set státníků a dalších významných osobností z celého světa. Osm nosičů po skončení bohoslužby za zvuku varhan přeneslo rakev na lafetu, kterou 142 příslušníků královského námořnictva odtáhlo centrem Londýna k Wellingtonovu oblouku. Odtud byla rakev pohřebním vozem převezena na hrad Windsor. Během smutečního obřadu byla spuštěna do krypty v kapli svatého Jiří. Večer se s ní na soukromém obřadu ještě naposledy rozloučí nejbližší.

Americký prezident Joe Biden přiletěl v sobotu pozdě večer do Londýna na pondělní pohřeb královny Alžběty II. Podle britského listu The Guardian neformální jednání šéfa Bílého domu s novou britskou premiérkou Liz Trussovou, původně plánované na neděli, bylo přesunuto na středu na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Pondělní pohřeb budou podle médií provázet obří bezpečnostní manévry, očekává se pět stovek hlav států a do Londýna zamíří asi milion lidí. Má jít patrně o nejsledovanější akci v britských dějinách.

Státní pohřeb panovníků má ve Spojeném království dlouhou tradici a připravuje se desítky let dopředu, pondělní poslední rozloučení s Alžbětou II. se ale bude od předchozích ceremoniálů v několika ohledech lišit, přiblížil v Interview ČT24 zpravodaj ČT Bohumil Vostal. Pohřeb se poprvé po dvou stech letech uskuteční ve Westminsterském opatství a ovlivní ho technologický vývoj, uvedl zpravodaj, podle kterého lze proto očekávat „neuvěřitelný spektákl“.

Smuteční průvod s rakví zesnulé britské královny Alžběty II. doputoval ke Katedrále svatého Jiljí v Edinburghu, kde poté bohoslužba připomněla život zesnulé královny a jejího vřelého vztahu ke Skotsku. Na mši, kterou zahájil reverend Calum MacLeod, byl patrný skotský vliv. V edinburghské katedrále bude rakev s Alžbětou II. vystavena do úterního odpoledne.

Státní pohřeb britské panovnice Alžběty II. se uskuteční v pondělí 19. září v londýnském Westminsterském opatství. Informoval o tom Buckinghamský palác. Předtím bude rakev se zesnulou královnou čtyři dny vystavena ve Westminsterském sále v budově parlamentu. Stráž u ní budou držet i členové královské rodiny.

Vévoda z Edinburghu strávil po boku britské královny Alžběty II. dlouhých 73 let. Jejich manželství bylo jedním z mála stabilních prvků života britské královské rodiny a nedostižným vzorem pro jejich potomky. I když musel princ Philip svou panovnici vždy následovat s uctivým odstupem, byl to právě on, kdo uvnitř paláce prosazoval změny, které měly monarchii zmodernizovat a pomoct jí tak přežít až do 21. století.