Smer–SD vyhraje volby, píší slovenská média

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Volební vítězství Smeru přisoudilo několik slovenských médií, například Sme.sk, Denník N nebo Aktuality.sk. Po sečtení více než devadesáti procent hlasů Ficův Smer vedl nad druhým Progresívným Slovenskem o zhruba osm procentních bodů.

Nejvíce okrsků zbývá sečíst v Bratislavě, kde mají silnou pozici liberální strany. Komentátoři proto předpokládají, že bude posilovat PS a SaS a naopak oslabí Republika či SNS.

Volební účast zatím dosahuje téměř 67,4 procenta, což je nejvíce od roku 2002.

Do parlamentu by se podle současného stavu dostalo celkem sedm subjektů. Čtvrté místo patří koalici Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče, která má zatím přes devět procent hlasů. Konzervativní Kresťanskodemokratické hnutie přesáhlo sedm procent, nacionalistická Slovenská národná strana (SNS) se drží pod šesti procenty.

Postupně posiluje liberální Sloboda a solidarita (SaS) Richarda Sulíka, která překročila pětiprocentní práh. Těsně pod minimální parlamentní úroveň se naopak propadla Aliance zastupující maďarskou menšinu a také populistická Republika.

Exit polly mylně favorizovaly PS

Termín a čas hlasování se oproti původnímu plánu protáhl o pětačtyřicet minut, volby tedy skončily ve 22:45. Důvodem bylo prodloužení voleb v jedné místnosti v Bratislavě, kde zdravotní potíže člena volební komise dočasně zastavily hlasování, a v místnosti v Povážské Bystrici na západě země, kde se nehlasovalo 45 minut kvůli tomu, že tam po kolapsu zemřel volič.

To opozdilo i exit polly. Televize Markíza po dvaadvacáté hodině zveřejnila pouze takzvaný slepý graf s hodnotami, ale nikoliv názvy stran. Až po 22:45 ukázala, že podle odhadů průzkumu volby vyhrálo Progresívne Slovensko s 23,5 procenta hlasů, na druhém místě se měl umístit Smer–SD s 21,9 procenta.

Exit poll RTVS rovněž přisuzoval vítězství Progresívnému Slovensku s dvaceti procenty hlasů, druhý Smer–SD měl podle této sondáže 19,1 procenta. Do Národní rady se podle Markízy dostane sedm subjektů, dle RTVS osm.

Odlišný pohled – už na základě sčítání hlasů – nabídl Denník N. Podle predikce, kterou slovenský list vytvořil na základě patnácti procent spočtených okrsků a vývoje průběžných výsledků v minulých volbách, by vyhrál Smer–SD s více než dvaceti procenty hlasů. Progresívne Slovensko by na druhém místě zaostávalo o čtyři až pět procent.

  • 20:12

    On-line z dění kolem slovenských parlamentních voleb je u konce. Děkujeme za pozornost.

  • 19:05
    Česká televize

    "Fico je pořád ten samý politik, může zmírnit svou rétoriku, i dnes na tiskové konferenci se snažil působit dojmem umírněného politika, ale je na slovenské politické scéně už třicet let a je to celkem šikovný politický technolog a v některých situacích i manipulátor. Nepředpokládám, že bude nyní postupovat jinak. Jeho hlavní motivací získat politickou moc bylo, aby se neopakovalo, že dostal oznámení, že byl obviněn ve třech kauzách," míní politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.

  • 18:52

    Proruská vláda na Slovensku by byla pro Kyjev vážnou ranou, myslí si ukrajinský politolog Dmitri Stratievski. Rusko podle něj výsledky voleb využije a bude šířit zprávy, že "Evropa je unavená z války" a že Slováci požadují "lepší vztahy s Ruskem".

Šimečka byl opatrný

„Exit poll vypadá nadějně, ale jsem opatrný a nechci ho hodnotit, protože v předcházejících volbách nám exit polly přisoudily víc procent, než jsme ve skutečnosti získali,“ řekl Šimečka po zveřejnění odhadů. V uplynulém volebním období PS v parlamentu zastoupena nebyla, exit polly v minulých volbách přitom straně přisuzovaly překročení pětiprocentního prahu.

Zástupci Smeru–SD konstatovali, že data z exit pollů zatím nechtějí komentovat.

Ředitel agentury Focus Martin Slosiarik ve volebním studiu Markízy nevyloučil, že volby mohl vyhrát i Smer–SD.

„Myslím si, že nás čeká mnoho dní rozhodování, jak to na Slovensku bude,“ řekl předseda Hlasu–SD Peter Pellegrini televizi Markíza po zveřejnění odhadů. Analytici už před volbami uvedli, že postoj Hlasu–SD bude pro sestavení nové vlády klíčový. Pellegrini Markíze také řekl, že odmítá spolupráci s extrémně pravicovým hnutím Republika, které je podobně jako Smer–SD proti vojenské pomoci Ukrajině a které by chtělo uspořádat referendum o vystoupení Slovenska z NATO.

„Držme si palce, aby to do rána pro demokratické Slovensko nebylo horší,“ zhodnotil výsledky exit pollu Igor Matovič (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti). Zatím nemluvil s lídrem žádné ze stran, které by se mohly dostat do parlamentu. To, že jeho strana nevedla v průzkumech ani v exit pollu, vnímá jako výsledek dlouhodobé antikampaně vůči OĽaNO.

Klidné volby, ostrá kampaň

Policie večer obecně hodnotila průběh voleb jako mimořádně klidný, bez narušení veřejného pořádku. Předvolební kampaň ale byla v sousední zemi značně vyostřená, a kromě verbálních útoků a osočení došlo i na fyzické napadení. Průzkumy předpovídaly velmi nejasnou povolební situaci, která podle nich může skončit i patem.

Dřívější sondáže naznačovaly, že souboj o volební vítězství by měly svést sociální demokraté (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica a liberální hnutí Progresívne Slovensko (PS), v jehož čele stojí místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka. Zatímco Smer–SD odmítá vojenskou pomoc napadené Ukrajině, PS zastává silně proevropské postoje včetně podpory Kyjeva.

O podobě příští vlády by podle průzkumů a analytiků mohla rozhodnout třetí nejoblíbenější strana, Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD), kterou někdejší premiér Peter Pellegrini založil před třemi lety po svém předchozím dlouhém působení ve Smeru–SD. Pellegrini už ve volební kampani řekl, že programově má jeho strana blíže ke Smeru–SD než k PS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 44 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...