Španělsko odstranilo poslední sochu diktátora Franca

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

O odstranění Francovy sochy v pondělí rozhodlo místní zastupitelstvo. „Pro Melillu je to památný den,“ okomentovala to radní pro vzdělání a kulturu Elena Fernándezová Treviňová ze socialistické strany. Přesunutí sochy do skladu podpořila většina zastupitelů, proti byla pouze krajně pravicová strana Vox, zatímco zástupci Lidové strany se zdrželi hlasování.

Ve Španělsku platí od roku 2007 zákon o historické paměti, který přikazuje odstranit sochy bývalého diktátora a dalších představitelů jeho režimu. Melilla se ale dlouho zdráhala dílo přesunout s tvrzením, že socha tam stojí kvůli Francovým zásluhám v rífské válce v letech 1920 až 1924. Tehdy se Franco podílel na obraně oblasti před útoky berberských oddílů podporovaných Francií. Sochu ve městě odhalili v roce 1978 – tři roky po diktátorově úmrtí.

Francisco Franco patří k nejrozpornějším postavám dějin Pyrenejského poloostrova. Vlády nad Španělskem se chopil v roce 1939 po třech letech krvavé občanské války, kterou vyvolal vojenským povstáním proti republice. Španělsku za použití represí vládl do konce svého života v roce 1975. Dlouho po návratu demokratického zřízení bylo možné ve španělských městech vidět jeho sochy či názvy spjaté s jeho režimem.

V posledních letech však mnohá města vyhověla požadavkům zákona o historické paměti a prvky oslavující Franca a jeho režim odstranila z veřejných prostranství. V říjnu 2019 španělská vláda nechala přesunout ostatky bývalého generála z monumentální baziliky v Údolí padlých na běžný hřbitov na předměstí Madridu.

Poslanci si připomněli zažehnání puče

Španělští zákonodárci si v úterý také v parlamentu připomněli výročí čtyřiceti let od pokusu o převrat, který se nezdařil zejména díky tehdejšímu panovníkovi Juanu Carlosi I. Ten zažehnal puč v době rodící se španělské demokracie ve svých třiačtyřiceti letech, když několik hodin po vpádu ozbrojenců do parlamentu vystoupil v televizním projevu ve vojenské uniformě a jako vrchní velitel ozbrojených sil vyzval armádu k dodržování ústavy.

Deník El Mundo minulý týden zveřejnil rozhovor, v němž Juan Carlos I. mimo jiné přiznal hlavní zásluhu na potlačení puče tehdejšímu armádnímu veliteli Josému Justemu. „Byl to generál Juste, který zabránil tomu, aby (Alfonso) Armada nevstoupil do (královského) paláce Zarzuela,“ vzpomínal emeritní král, „Juste mi zavolal a zeptal se, výsosti, jste s generálem Armadou? Řekl jsem mu, že ne, a on mě před Armadou varoval.“

Armada byl v roce 1983 odsouzen ke třiceti letům vězení za vzpouru, po pěti letech ale dostal milost ze zdravotních důvodů. Pučisté, kterým jako jeden z lídrů povstání velel, byli v roce 1981 nespokojeni mimo jiné kvůli legalizaci komunistické strany či nárůstu násilí teroristické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA), která cílila především na vojáky a policisty.

Kromě vpádu ozbrojenců do parlamentu večer 23. února 1981 zažili krušné chvíle i obyvatelé Valencie, kde do ulic vjelo několik desítek tanků. I tamní velitel pučistů Jaime Milans del Bosch dostal 30 let vězení; v roce 1990 byl omilostněn kvůli vysokému věku. Další pučisté dostali menší tresty.

Za vzpouru byli v demokratické historii Španělska kromě pučistů z roku 1981 odsouzeni i katalánští separatističtí politici, kteří v roce 2019 dostali tresty vězení devět až 13 let. Důvodem bylo uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v říjnu 2017 a rezoluce o vyhlášení nezávislosti, kterou týž měsíc po plebiscitu přijal katalánský parlament.

Bývalý panovník Juan Carlos I., jemuž od roku 2014 náleží titul emeritního krále poté, co abdikoval a na trůn nastoupil jeho syn Felipe VI., se připomínky výročí ve španělském parlamentu nezúčastnil. Od loňského roku žije nyní třiaosmdesátiletý monarcha v Abú Dhabí, kam se do ústraní uchýlil kvůli podezření z korupce a daňových podvodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
před 2 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 3 hhodinami

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 4 hhodinami

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 8 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 11 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
19. 12. 2025Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...