Španělsko odstranilo poslední sochu diktátora Franca

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

O odstranění Francovy sochy v pondělí rozhodlo místní zastupitelstvo. „Pro Melillu je to památný den,“ okomentovala to radní pro vzdělání a kulturu Elena Fernándezová Treviňová ze socialistické strany. Přesunutí sochy do skladu podpořila většina zastupitelů, proti byla pouze krajně pravicová strana Vox, zatímco zástupci Lidové strany se zdrželi hlasování.

Ve Španělsku platí od roku 2007 zákon o historické paměti, který přikazuje odstranit sochy bývalého diktátora a dalších představitelů jeho režimu. Melilla se ale dlouho zdráhala dílo přesunout s tvrzením, že socha tam stojí kvůli Francovým zásluhám v rífské válce v letech 1920 až 1924. Tehdy se Franco podílel na obraně oblasti před útoky berberských oddílů podporovaných Francií. Sochu ve městě odhalili v roce 1978 – tři roky po diktátorově úmrtí.

Francisco Franco patří k nejrozpornějším postavám dějin Pyrenejského poloostrova. Vlády nad Španělskem se chopil v roce 1939 po třech letech krvavé občanské války, kterou vyvolal vojenským povstáním proti republice. Španělsku za použití represí vládl do konce svého života v roce 1975. Dlouho po návratu demokratického zřízení bylo možné ve španělských městech vidět jeho sochy či názvy spjaté s jeho režimem.

V posledních letech však mnohá města vyhověla požadavkům zákona o historické paměti a prvky oslavující Franca a jeho režim odstranila z veřejných prostranství. V říjnu 2019 španělská vláda nechala přesunout ostatky bývalého generála z monumentální baziliky v Údolí padlých na běžný hřbitov na předměstí Madridu.

Poslanci si připomněli zažehnání puče

Španělští zákonodárci si v úterý také v parlamentu připomněli výročí čtyřiceti let od pokusu o převrat, který se nezdařil zejména díky tehdejšímu panovníkovi Juanu Carlosi I. Ten zažehnal puč v době rodící se španělské demokracie ve svých třiačtyřiceti letech, když několik hodin po vpádu ozbrojenců do parlamentu vystoupil v televizním projevu ve vojenské uniformě a jako vrchní velitel ozbrojených sil vyzval armádu k dodržování ústavy.

Deník El Mundo minulý týden zveřejnil rozhovor, v němž Juan Carlos I. mimo jiné přiznal hlavní zásluhu na potlačení puče tehdejšímu armádnímu veliteli Josému Justemu. „Byl to generál Juste, který zabránil tomu, aby (Alfonso) Armada nevstoupil do (královského) paláce Zarzuela,“ vzpomínal emeritní král, „Juste mi zavolal a zeptal se, výsosti, jste s generálem Armadou? Řekl jsem mu, že ne, a on mě před Armadou varoval.“

Armada byl v roce 1983 odsouzen ke třiceti letům vězení za vzpouru, po pěti letech ale dostal milost ze zdravotních důvodů. Pučisté, kterým jako jeden z lídrů povstání velel, byli v roce 1981 nespokojeni mimo jiné kvůli legalizaci komunistické strany či nárůstu násilí teroristické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA), která cílila především na vojáky a policisty.

Kromě vpádu ozbrojenců do parlamentu večer 23. února 1981 zažili krušné chvíle i obyvatelé Valencie, kde do ulic vjelo několik desítek tanků. I tamní velitel pučistů Jaime Milans del Bosch dostal 30 let vězení; v roce 1990 byl omilostněn kvůli vysokému věku. Další pučisté dostali menší tresty.

Za vzpouru byli v demokratické historii Španělska kromě pučistů z roku 1981 odsouzeni i katalánští separatističtí politici, kteří v roce 2019 dostali tresty vězení devět až 13 let. Důvodem bylo uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v říjnu 2017 a rezoluce o vyhlášení nezávislosti, kterou týž měsíc po plebiscitu přijal katalánský parlament.

Bývalý panovník Juan Carlos I., jemuž od roku 2014 náleží titul emeritního krále poté, co abdikoval a na trůn nastoupil jeho syn Felipe VI., se připomínky výročí ve španělském parlamentu nezúčastnil. Od loňského roku žije nyní třiaosmdesátiletý monarcha v Abú Dhabí, kam se do ústraní uchýlil kvůli podezření z korupce a daňových podvodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Exchirurgovi uložil soud ve Francii za zneužití stovek dětí dvacet let

Dvacetiletý trest uložil francouzský soud bývalému chirurgovi Joëlovi Le Scouarnecovi za sexuální napadení a zneužití téměř tří set převážně nezletilých pacientů, uvedly zpravodajské agentury. Ve Francii jde o nejvyšší možný trest. Lékař se proti verdiktu neodvolá, oznámil jeden z jeho právníků. Jde patrně o největší soudní proces v zemi, který se týká zneužívání dětí.
15:34Aktualizovánopřed 17 mminutami

Izrael dle OSN pálil do Palestinců v humanitárním centru. Armáda mluví o varovných výstřelech

Nejméně jeden Palestinec v úterý zemřel a 48 dalších bylo zraněno, když izraelská armáda začala střílet na dav v Pásmu Gazy, který vtrhl do střediska rozdělujícího humanitární pomoc. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) pro Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu uvedl, že většina Palestinců utrpěla zranění při izraelské palbě. Izraelská armáda tento výrok OSN, že pálila do Palestinců, odmítla. Tvrdí, že šlo o varovné výstřely.
11:14Aktualizovánopřed 30 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí, oznámil úřad. Čína mohla získat přístup k tisícům e-mailů, a to i z doby, kdy Česko předsedalo EU, píše Politico. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém. Čínské velvyslanectví v Česku se ohradilo proti obviněním vůči Číně v souvislosti s kyberšpionáží.
10:43Aktualizovánopřed 36 mminutami

Izraelská armáda zabila šéfa teroristického hnutí Hamás Sinvára, řekl Netanjahu

Premiér Židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že byl zlikvidován Mohammad Sinvár, šéf teroristického hnutí Hamás v Pásmu Gazy. Informovali o tom agentury Reuters, AFP i deník Ha'arec. O zabití Sinvára psala některá média už dříve tento měsíc, izraelská vláda ale zabití oficiálně potvrdila až ve středu.
před 1 hhodinou

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého doletu

Německo bude financovat ukrajinskou výrobu zbraní dlouhého dosahu. Příslušné memorandum, ve kterém se k tomu Berlín zavazuje, podepsali ministři obrany obou zemí Boris Pistorius a Rustem Umerov. Spolupráci předtím na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským avizoval německý kancléř Friedrich Merz.
14:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gazu zásobuje nová tajemná firma, může jít o izraelský projekt

V palestinské enklávě začala působit nová Humanitární nadace pro Pásmo Gazy (GHF) podporovaná Izraelem a USA. Soukromá organizace s nejasným původem a financováním rozdává jídlo hladovějícím civilistům, OSN s ní ale odmítá spolupracovat. Podle listu The New York Times jde ve skutečnosti o izraelský projekt.
před 2 hhodinami

EU zrušila hospodářské sankce vůči Sýrii, platí ale výjimky

Evropská unie schválila zrušení všech hospodářských sankcí vůči Sýrii s výjimkou těch, které jsou založeny na bezpečnostních důvodech. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Na zrušení omezujících opatření se již minulý týden shodli unijní ministři zahraničí, ještě ale bylo potřeba přijmout potřebné právní akty.
před 3 hhodinami

Jednou ze čtyř světových stran je stále i západ, připomněl Pellegrini Ficovi

Slovenský prezident Peter Pellegrini vyzval vládu premiéra Roberta Fica (Smer), aby se nevzdalovala od partnerů v Evropské unii a NATO a varoval před vážnými následky případné konfrontace. Pellegrini to uvedl v Národní radě, kde poprvé od loňského zvolení hlavou státu přednesl zprávu o stavu země. Rovněž řekl, že slovenští politici neřeší skutečné problémy, ale nabízejí zástupná témata, která vyvolávají emoce a nenávist.
12:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...