Španělsko odstranilo poslední sochu diktátora Franca

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

O odstranění Francovy sochy v pondělí rozhodlo místní zastupitelstvo. „Pro Melillu je to památný den,“ okomentovala to radní pro vzdělání a kulturu Elena Fernándezová Treviňová ze socialistické strany. Přesunutí sochy do skladu podpořila většina zastupitelů, proti byla pouze krajně pravicová strana Vox, zatímco zástupci Lidové strany se zdrželi hlasování.

Ve Španělsku platí od roku 2007 zákon o historické paměti, který přikazuje odstranit sochy bývalého diktátora a dalších představitelů jeho režimu. Melilla se ale dlouho zdráhala dílo přesunout s tvrzením, že socha tam stojí kvůli Francovým zásluhám v rífské válce v letech 1920 až 1924. Tehdy se Franco podílel na obraně oblasti před útoky berberských oddílů podporovaných Francií. Sochu ve městě odhalili v roce 1978 – tři roky po diktátorově úmrtí.

Francisco Franco patří k nejrozpornějším postavám dějin Pyrenejského poloostrova. Vlády nad Španělskem se chopil v roce 1939 po třech letech krvavé občanské války, kterou vyvolal vojenským povstáním proti republice. Španělsku za použití represí vládl do konce svého života v roce 1975. Dlouho po návratu demokratického zřízení bylo možné ve španělských městech vidět jeho sochy či názvy spjaté s jeho režimem.

V posledních letech však mnohá města vyhověla požadavkům zákona o historické paměti a prvky oslavující Franca a jeho režim odstranila z veřejných prostranství. V říjnu 2019 španělská vláda nechala přesunout ostatky bývalého generála z monumentální baziliky v Údolí padlých na běžný hřbitov na předměstí Madridu.

Poslanci si připomněli zažehnání puče

Španělští zákonodárci si v úterý také v parlamentu připomněli výročí čtyřiceti let od pokusu o převrat, který se nezdařil zejména díky tehdejšímu panovníkovi Juanu Carlosi I. Ten zažehnal puč v době rodící se španělské demokracie ve svých třiačtyřiceti letech, když několik hodin po vpádu ozbrojenců do parlamentu vystoupil v televizním projevu ve vojenské uniformě a jako vrchní velitel ozbrojených sil vyzval armádu k dodržování ústavy.

Deník El Mundo minulý týden zveřejnil rozhovor, v němž Juan Carlos I. mimo jiné přiznal hlavní zásluhu na potlačení puče tehdejšímu armádnímu veliteli Josému Justemu. „Byl to generál Juste, který zabránil tomu, aby (Alfonso) Armada nevstoupil do (královského) paláce Zarzuela,“ vzpomínal emeritní král, „Juste mi zavolal a zeptal se, výsosti, jste s generálem Armadou? Řekl jsem mu, že ne, a on mě před Armadou varoval.“

Armada byl v roce 1983 odsouzen ke třiceti letům vězení za vzpouru, po pěti letech ale dostal milost ze zdravotních důvodů. Pučisté, kterým jako jeden z lídrů povstání velel, byli v roce 1981 nespokojeni mimo jiné kvůli legalizaci komunistické strany či nárůstu násilí teroristické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA), která cílila především na vojáky a policisty.

Kromě vpádu ozbrojenců do parlamentu večer 23. února 1981 zažili krušné chvíle i obyvatelé Valencie, kde do ulic vjelo několik desítek tanků. I tamní velitel pučistů Jaime Milans del Bosch dostal 30 let vězení; v roce 1990 byl omilostněn kvůli vysokému věku. Další pučisté dostali menší tresty.

Za vzpouru byli v demokratické historii Španělska kromě pučistů z roku 1981 odsouzeni i katalánští separatističtí politici, kteří v roce 2019 dostali tresty vězení devět až 13 let. Důvodem bylo uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v říjnu 2017 a rezoluce o vyhlášení nezávislosti, kterou týž měsíc po plebiscitu přijal katalánský parlament.

Bývalý panovník Juan Carlos I., jemuž od roku 2014 náleží titul emeritního krále poté, co abdikoval a na trůn nastoupil jeho syn Felipe VI., se připomínky výročí ve španělském parlamentu nezúčastnil. Od loňského roku žije nyní třiaosmdesátiletý monarcha v Abú Dhabí, kam se do ústraní uchýlil kvůli podezření z korupce a daňových podvodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tři děti a jeden dospělý zemřeli při střelbě na základní škole v Oregonu

Nejméně tři děti a jeden dospělý zemřeli při střelbě na základní škole ve městě Bend v americkém státě Oregon, informují americká média. Mrtvý je také střelec. Nejméně dva další lidé skončili v nemocnici, jejich zdravotní stav zatím není znám.
00:50AktualizovánoPrávě teď‌‌

Summit EU řešil návrh nového unijního rozpočtu či ceny energií

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie projednávali na summitu v Bruselu návrh nového dlouhodobého unijního rozpočtu, potvrdil na síti X ve čtvrtek odpoledne předseda Evropské rady António Costa. Irské předsednictví o víkendu navrhlo o osm procent nižší rozpočet, než byl ten původní z pera Evropské komise. Mnohé země jsou ale s návrhem i nadále nespokojené. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek ráno při příchodu na summit uvedl, že názorové rozdíly jsou obrovské. Večer mluvčí šéfa Evropské rady informoval, že proběhla debata mimo jiné o rozšíření EU. Tématem na summitu byly ve čtvrtek také vysoké ceny energií.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

U vjezdu do Eurotunelu se srazil minibus s vlakem, 19 zraněných

Srážka minibusu s nákladním vlakem u vjezdu do Eurotunelu na francouzské straně Lamanšského průlivu si ve čtvrtek večer vyžádala 19 zraněných. Nikdo z nich není v ohrožení života, uvedly francouzské úřady podle agentur Reuters a AFP. Provoz nákladních vlaků byl v obou směrech dočasně přerušen, osobních vlaků se událost nedotkla, informovala francouzská média.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Po zřícení střechy školy v Pákistánu zemřelo 35 lidí, přes 50 dalších je zraněno

Nejméně 34 žáků, většinou mladších 12 let, a jeden učitel ve čtvrtek přišlo o život, když se během výuky zřítila střecha soukromé školy v Péšávaru na severozápadě Pákistánu. Více než 50 dalších osob bylo zraněno a některé jsou v kritickém stavu. Všichni lidé uvěznění v sutinách byli vyproštěni a záchranáři už odklidili trosky, napsala večer SELČ agentura AP, podle níž se jedná o nejtragičtější zřícení budovy v dějinách země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hútíové bombardovali prezidentský palác v Adenu, několik lidí zemřelo

Jemenští proíránští islamisté hútíové vypálili několik raket na prezidentský palác v jihojemenském Adenu, kam se v roce 2015 uchýlila mezinárodně uznávaná vláda. Hútíové podle agentury AFP uvedli, že cílem útoku bylo vojenské velitelství v prezidentském paláci. Dva vládní představitelé agentuře Reuters řekli, že jemenský premiér a ministři, kteří byli v prezidentském komplexu, vyvázli bez újmy. Zabiti však podle nich byli dva členové ostrahy. Podle agentury AFP při úderech zahynuli nejméně čtyři lidé. Dle informací AFP rakety zasáhly velitelské centrum koalice proti hútíům vedené Rijádem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoVody je málo, Syřané ji pořizují u překupníků. Infrastrukturu poničila válka

U Eufratského jezera na severozápadě Sýrie selhala stará čerpací stanice. Ze tří soustrojí funguje jediné. To dodává asi třicet procent potřebné vody. Lidé ji proto musejí kupovat od překupníků. Je jí málo a není vhodná k pití, protože pochází z neupravených zdrojů. Potrubí, čerpadla i elektrické rozvody poškodila válka a roky bez údržby. Podobně je na tom infrastruktura po celé Sýrii. Výpadky dodávek ochromují hlavně zemědělství.
před 3 hhodinami

VideoNa německých nádražích začal platit zákaz konzumace alkoholu

Na všech bezmála šesti tisících německých nádraží od čtvrtka platí zákaz konzumace alkoholu. Dráhy si od něj slibují víc bezpečnosti a komfortu pro cestující. Pravidla chtějí důsledněji vymáhat třeba ve dnech velkých sportovních utkání. Zákaz konzumace alkoholu německé dráhy zaváděly na různých stanicích už v průběhu roku a první výsledky si pochvalují. Hlásí méně konfliktů i odpadků. V Česku obdobný zákaz už existuje, ale prosazuje se jen minimálně.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí zásah ruských bombardérů, Moskva zabila několik civilistů

Ukrajina v noci na čtvrtek zaútočila na vojenské letiště Borisoglebsk v ruské Voroněžské oblasti a zasáhla šest bombardérů Suchoj Su-34M, oznámilo ukrajinské námořnictvo. Po útoku ukrajinských dronů také vypukl požár v rafinerii v ruské Rjazaňské oblasti. Ruská armáda v noci zabila několik civilistů v Kirovohradské a Dněpropetrovské oblasti, uvedly ukrajinské úřady. V Oděské oblasti okupanti zaútočili na supermarket, hlášeni jsou čtyři zranění.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.