Španělsko odstranilo poslední sochu diktátora Franca

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

O odstranění Francovy sochy v pondělí rozhodlo místní zastupitelstvo. „Pro Melillu je to památný den,“ okomentovala to radní pro vzdělání a kulturu Elena Fernándezová Treviňová ze socialistické strany. Přesunutí sochy do skladu podpořila většina zastupitelů, proti byla pouze krajně pravicová strana Vox, zatímco zástupci Lidové strany se zdrželi hlasování.

Ve Španělsku platí od roku 2007 zákon o historické paměti, který přikazuje odstranit sochy bývalého diktátora a dalších představitelů jeho režimu. Melilla se ale dlouho zdráhala dílo přesunout s tvrzením, že socha tam stojí kvůli Francovým zásluhám v rífské válce v letech 1920 až 1924. Tehdy se Franco podílel na obraně oblasti před útoky berberských oddílů podporovaných Francií. Sochu ve městě odhalili v roce 1978 – tři roky po diktátorově úmrtí.

Francisco Franco patří k nejrozpornějším postavám dějin Pyrenejského poloostrova. Vlády nad Španělskem se chopil v roce 1939 po třech letech krvavé občanské války, kterou vyvolal vojenským povstáním proti republice. Španělsku za použití represí vládl do konce svého života v roce 1975. Dlouho po návratu demokratického zřízení bylo možné ve španělských městech vidět jeho sochy či názvy spjaté s jeho režimem.

V posledních letech však mnohá města vyhověla požadavkům zákona o historické paměti a prvky oslavující Franca a jeho režim odstranila z veřejných prostranství. V říjnu 2019 španělská vláda nechala přesunout ostatky bývalého generála z monumentální baziliky v Údolí padlých na běžný hřbitov na předměstí Madridu.

Poslanci si připomněli zažehnání puče

Španělští zákonodárci si v úterý také v parlamentu připomněli výročí čtyřiceti let od pokusu o převrat, který se nezdařil zejména díky tehdejšímu panovníkovi Juanu Carlosi I. Ten zažehnal puč v době rodící se španělské demokracie ve svých třiačtyřiceti letech, když několik hodin po vpádu ozbrojenců do parlamentu vystoupil v televizním projevu ve vojenské uniformě a jako vrchní velitel ozbrojených sil vyzval armádu k dodržování ústavy.

Deník El Mundo minulý týden zveřejnil rozhovor, v němž Juan Carlos I. mimo jiné přiznal hlavní zásluhu na potlačení puče tehdejšímu armádnímu veliteli Josému Justemu. „Byl to generál Juste, který zabránil tomu, aby (Alfonso) Armada nevstoupil do (královského) paláce Zarzuela,“ vzpomínal emeritní král, „Juste mi zavolal a zeptal se, výsosti, jste s generálem Armadou? Řekl jsem mu, že ne, a on mě před Armadou varoval.“

Armada byl v roce 1983 odsouzen ke třiceti letům vězení za vzpouru, po pěti letech ale dostal milost ze zdravotních důvodů. Pučisté, kterým jako jeden z lídrů povstání velel, byli v roce 1981 nespokojeni mimo jiné kvůli legalizaci komunistické strany či nárůstu násilí teroristické organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA), která cílila především na vojáky a policisty.

Kromě vpádu ozbrojenců do parlamentu večer 23. února 1981 zažili krušné chvíle i obyvatelé Valencie, kde do ulic vjelo několik desítek tanků. I tamní velitel pučistů Jaime Milans del Bosch dostal 30 let vězení; v roce 1990 byl omilostněn kvůli vysokému věku. Další pučisté dostali menší tresty.

Za vzpouru byli v demokratické historii Španělska kromě pučistů z roku 1981 odsouzeni i katalánští separatističtí politici, kteří v roce 2019 dostali tresty vězení devět až 13 let. Důvodem bylo uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v říjnu 2017 a rezoluce o vyhlášení nezávislosti, kterou týž měsíc po plebiscitu přijal katalánský parlament.

Bývalý panovník Juan Carlos I., jemuž od roku 2014 náleží titul emeritního krále poté, co abdikoval a na trůn nastoupil jeho syn Felipe VI., se připomínky výročí ve španělském parlamentu nezúčastnil. Od loňského roku žije nyní třiaosmdesátiletý monarcha v Abú Dhabí, kam se do ústraní uchýlil kvůli podezření z korupce a daňových podvodů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze přistály další dva lety z Blízkého východu

Do Prahy se krátce před pondělní sedmou hodinou ranní vrátil zatím poslední repatriační let z válkou zasaženého Blízkého východu, letoun ze saúdskoarabského Rijádu dopravil 180 Čechů. V noci také přistála i pravidelná linka z Dubaje se 189 cestujícími, uvedla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Podle dat ministerstva zahraničních věcí se deseti repatriačními vládními lety vrátilo do Česka více než 1500 lidí.
08:19Aktualizovánopřed 36 mminutami

Cena ropy prudce roste, je nejvyšší za několik let

Ceny ropy zahájily nový týden prudkým růstem a dostaly se až na nejvyšší hodnotu od poloviny roku 2022. Někteří významní producenti omezili dodávky a trh ovládly obavy z dlouhodobého přerušení dodávek kvůli eskalaci války USA a Izraele s Íránem. Energetické trhy jsou obzvláště nervózní, protože krize se odehrává v okolí Hormuzského průlivu, kterým normálně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
08:23Aktualizovánopřed 43 mminutami

Írán vypálil salvu střel na Izrael, v Bahrajnu při útoku dronem zranil 32 lidí

Írán vypálil svou první salvu střel na Izrael po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce, uvedla v noci na pondělí agentura AFP s odvoláním na íránskou státní televizi, která na sociální síti zveřejnila záběry se střelou s nápisem odkazujícím na nového vůdce. Zdravotníci v Izraeli následně informovali o jedné lehce zraněné ženě. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů, z toho čtyři lidé utrpěli těžká zranění. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco, která uvedla, že kvůli tomu možná nebude schopna plnit své mezinárodní závazky.
04:32Aktualizovánopřed 55 mminutami

Hizballáh tvrdí, že bojuje s izraelským výsadkem na východě Libanonu

Proíránské militantní hnutí Hizballáh tvrdí, že svádí boje s izraelskými vojáky, které vysadily vrtulníky na východě Libanonu u hranic se Sýrií, uvedla v noci na pondělí agentura AFP s tím, že toto oznámení přichází uprostřed války mezi teroristickým hnutím podporovaným Íránem a Izraelem. Agentura AFP informovala také o tom, že Írán vypálil svou první salvu střel na Izrael po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce.
01:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA podnikly další útok proti údajným pašerákům drog, zabily šest lidí

Spojené státy v neděli podnikly další útok v Tichém oceánu proti lodi, kterou podezíraly z pašování drog. Při akci zabily šest lidí, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na vyjádření velitelství amerických ozbrojených sil pro Jižní Ameriku a Karibik (SouthCom) na sociální síti X. USA v rámci této operace proti podezřelým z obchodu s drogami od loňského září zabily více než 150 lidí, dodala AFP.
před 6 hhodinami

Hlavní nádraží ve skotském Glasgow poničil rozsáhlý požár

Velký požár zachvátil v neděli hlavní nádraží v Glasgow, památkově chráněná budova se částečně zřítila. Zrušeny byly desítky vlakových spojů. Nádraží, které je nejrušnější ve Skotsku, bude podle společnosti National Rail uzavřeno do odvolání. Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedl server BBC News.
00:36Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Shromáždění znalců vybralo nejvyšším duchovním vůdcem Íránu Modžtabu Chameneího

Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Informovaly o tom v neděli večer SEČ zpravodajské agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí nejvyšší duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Modžtaba Chameneí nyní bude mimo jiné rozhodovat o válečné strategii.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoMaďarsko se chystá na volby, hlavním tématem je Ukrajina

Do maďarských voleb zbývá něco přes měsíc a výběr nové vlády slibuje nebývalé drama. Dlouholetý premiér Viktor Orbán a předseda strany Fidesz ve většině průzkumů zaostává za stranou Tisza, kterou vede europoslanec Péter Magyar. Stěžejním tématem kampaně je Ukrajina. Vztahy Budapešti a Kyjeva zhoršuje hlavně ropná krize nebo nově i nedávný maďarský zátah na ukrajinský transport peněz. „Rádi uzavřeme dohody s Ukrajinou v mnoha oblastech, ale nikdy na nic nekývneme pod tlakem vydírání,“ nechal se slyšet Orbán. „Přijmeme protikorupční opatření. Připojíme se k Úřadu evropského veřejného žalobce,“ prohlásil Magyar.
před 12 hhodinami
Načítání...