Osmdesát let od začátku španělské občanské války. Vydláždila cestu Frankově diktatuře

Přes půl milionu obětí si vyžádala španělská občanská válka, která začala před 80 lety, 17. července 1936, vzpourou pravicových důstojníků proti vládě v Madridu. Tento téměř tříletý konflikt, který byl podle některých historiků i „výcvikovým prostorem“ Německa, Itálie a Sovětského svazu pro druhou světovou válku, zahájil ve Španělsku téměř čtyřicetiletou diktaturu Franciska Franka.

Ani s koncem války v dubnu 1939 utrpení Španělů neskončilo. Likvidováni či perzekuováni byli ti, kdož patřili k poraženým. A ještě 20. dubna 1963 byl za „zločiny spáchané během války“ popraven komunista Julián Grimau, ač pro něj milost žádala i britská královna. Po Frankově smrti v roce 1975 pak postihla zemi „amnesia total“ - o zločinech se nemluvilo, aby se tak neotevíraly staré rány.

Až v roce 2007 se podařilo socialistické vládě prosadit zákon o historické paměti, který umožňuje rehabilitaci obětí války a frankismu.

Ideový střet fašismu s komunismem? Skutečnost nebyla zdaleka tak černobílá

Španělská občanská válka, v níž na straně levicových republikánů bojovalo i na 2000 Čechoslováků, bývá zjednodušeně popisována jako zápas mezi fašismem a komunismem, skutečnost však byla mnohem složitější. Na obou stranách totiž existovaly různé ideologie, takže i uvnitř jednotlivých táborů docházelo ke krvavým střetům (jako např. mezi komunisty, trockisty a anarchisty v Barceloně v květnu 1937, kdy zahynulo téměř 1000 lidí).

V táboře povstalců se pak střetávaly různé vize falangistů (stoupenců španělské fašistické strany) a monarchistů, kteří žádali návrat krále Alfonsa XIII. z exilu.

Masové čistky od začátku konfliktu

Povstalečtí lídři nakonec dokázali své přívržence sjednotit, což značně přispělo k jejich vítězství. I když zprvu byla jejich jednotná vize dost vágní: „Jsme nacionalisté. Nacionalista je opak marxisty,“ prohlásil mozek puče generál Emilio Mola. Franco měl jasnější strategii - forma vlády není důležitá, hlavně musí v zemi udržet pořádek.

Už během prvních týdnů války proto začal Franco s masovými čistkami, aby zlikvidoval téměř všechnu (i potenciálně) nepřátelskou inteligenci. Jedním z tisíců popravených byl i básník a dramatik Federico García Lorca.

K brutalitám se ale uchylovali i republikáni - ti v důsledku všeobecné anarchie spíše než jako programové strategie. Na obou stranách byly tresty (smrti) vyměřovány dle třídní příslušnosti či povolání - dělníci byli vražděni jen proto, že byli dělníci, o život přišly tisíce kněžích navzdory tomu, že církev se do povstání téměř nezapojila. Jednotlivé skupiny si vyřizovaly i osobní účty tzv. paseos (projížďkami), kdy ozbrojenci vzali osobu „na projížďku“ za město a tam ji popravili.

  • Po vyhlášení druhé republiky v roce 1931 měly různé vrstvy španělské společnosti odlišné představy o nové podobě země. Jednotlivé vlády (ani levicová, ani pravicová) nedokázaly prosadit reformy, jež by zlepšily tíživou ekonomickou situaci.
  • Zemi zachvátily dělnické stávky a vzpoury anarchistů a separatistů. A když se po vládě pravice dostala v únoru 1936 k moci Lidová fronta, začala její radikální část se „spontánní revolucí“. Prvním terčem se stala církev, dalším velkostatkáři, jimž byla násilně zabírána půda.
  • Následoval puč armádních důstojníků v Maroku 17. července 1936 a už deset dní nato dorazila povstalcům na pomoc první italská letka od Benita Mussoliniho.
  • Dodávky německých, italských a sovětských zbraní a účast tisícovek interbrigadistů (včetně například britského spisovatele George Orwella) učinily z této války „nejmezinárodnější ze všech občanských válek“, jež předznamenala nový věk válečnictví (mj. masovým nasazením tanků a letectva).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na vojenské velitelství v Damašku

Izraelská armáda oznámila, že udeřila na vojenské velitelství v Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters zasáhla syrské ministerstvo obrany v rámci odvety za útoky na drúzy. Na jihu Sýrie se navzdory vyhlášenému příměří znovu bojuje. Jeruzalém chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Podle exilové Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) zemřelo při sektářských střetech už 248 lidí.
10:57Aktualizovánopřed 12 mminutami

Americké zbraně jsou už na cestě na Ukrajinu, oznámil Trump

Dodávky amerických zbraní již směřují na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to prohlásil prezident USA Donald Trump. Dodal, že za vojenské dodávky zaplatí NATO a Spojené státy nevyšlou na Ukrajinu žádné vojáky. Napadená země mezitím hlásí další mrtvé po ruských útocích.
05:55Aktualizovánopřed 28 mminutami

Ani stopa po problémech. Obří dánská studie zkoumala riziko hliníku ve vakcínách

Z minulých desetiletí existuje spousta důkazů o bezpečnosti vakcín. Vzhledem k nové vlně obav z očkování ale přicházejí i nové studie. Jedna z nich nyní rodiče uklidňuje – hrozby spojované s hliníkem v očkovacích látkách jsou dle ní nesmyslné.
před 33 mminutami

Tajnůstkářská politika vyvolává spekulace ohledně moci Si Ťin-pchinga

Nedávné dočasné zmizení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z veřejného prostoru rozvířilo spekulace ohledně možného mocenského přechodu v Pekingu. Jak poukázal sinolog Martin Hála v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Romanem Fojtou, nahrává tomu zejména informační vakuum, které panuje ohledně čínského nejvyššího vedení. Politolog Aleš Karmazin dodává, že zprávy o údajné nespokojenosti části Komunistické strany Číny se Si Ťin-pchingem se objevují pravidelně.
před 37 mminutami

Válka revoltu nepřinesla. Pro řadu Íránců je větší zlo intervence

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.
před 53 mminutami

Za pokácení slavného javoru uložil britský soud léta vězení

Trest ve výši čtyř let a tří měsíců vězení uložil britský soud dvěma vandalům za to, že v roce 2023 pokáceli slavný javor u památkově chráněného Hadriánova valu na severu Anglie. Je to poprvé, kdy byl ve Spojeném království někdo odsouzen k trestu odnětí svobody za nezákonné pokácení stromu, uvedla právnička Sarah Doddová.
před 1 hhodinou

Británie po úniku dat tajně přijala tisíce Afghánců

Tisíce Afghánců se od roku 2024 přestěhovaly do Velké Británie v rámci tajného programu, který byl spuštěn poté, co britský úředník neúmyslně zveřejnil jejich data. Uvedla to BBC. Skutečnosti vyšly najevo až v úterý, kdy soudce zrušil zákaz o citlivé věci informovat. Panovaly obavy, že by na Afghánce mohl zaútočit Taliban.
před 2 hhodinami

Česko se dle Fialy nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Kyjev

Česká republika se nyní nepřipojí k nákupu amerických zbraní pro Ukrajinu, která se brání ruské invazi. Serveru Publico to v úterý řekl premiér Petr Fiala (ODS). Praha se podle něj soustředí na jiné cesty, jak Kyjevu pomoci, včetně vlastní muniční iniciativy. Tu by zase nejraději v Česku úplně zrušil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš. V rozhovoru pro agenturu Reuters navrhl, aby její financování převzalo NATO.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...