V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, asi kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.

Zatímco v roce 2020 policie vydala 10 200 povolení, o dva roky později se tento počet více než ztrojnásobil na více než 34 tisíc. A loni vydali strážci zákona rekordních 43 400 povolení. V polských rukou je tak 367 tisíc zbrojních průkazů a kolem milionu kusů zbraní, napsal list.

Jakkoli zájem o zbraně vzrostl, Polsko v tomto ohledu zůstává v Evropě až na posledním místě. „Jsme nejvíce odzbrojeným národem v Evropě,“ řekl listu advokát a expert na zbrojní předpisy Krzysztof Kuczyński, který také vlastní střeleckou školu v Gdaňsku.

V Polsku podle dostupných údajů připadá 2,5 kusu zbraně na sto obyvatel, zatímco evropský žebříček vede Finsko s 32,4 zbraně na stovku obyvatel, následované Rakouskem (30 kusů), Kyprem (29,1) a Maltou (28,3). Německo s 19,6 zbraně na sto obyvatel skončilo na osmém místě, napsal list s odvoláním na Portal Strzelecki sdružující fanoušky střelectví.

Poláci mohou ze zákona žádat o různé druhy povolení k držení zbraní – mimo jiné sportovních, loveckých, sběratelských a pro osobní ochranu. Pro získání oprávnění je nutné podstoupit lékařskou prohlídku, složit zkoušku a poté vstoupit do příslušného svazu – Polského svazu sportovní střelby, Polského loveckého svazu nebo sběratelského spolku.

Přísnější legislativa

Varšava přijala předloni zákon o změně „zbytečných administrativních a právních překážek”, který umožnil příslušníkům uniformovaných složek žádat o zbrojní průkaz. Zákonodárci si od novely slibovali „posílení obranného potenciálu Polské republiky“. Po přijetí legislativy došlo k prudkému nárůstu počtu vydaných povolení k držení zbraní pro účely osobní ochrany.

Zatímco v roce 2022 jich policie vydala 154, o rok později to bylo již 6,2 tisíce a v roce 2024 ještě víc – 9,5 tisíce. V loňském roce ministerstvo zdravotnictví také zjednodušilo odvolací řízení proti lékařskému posudku, který je nezbytný pro získání zbrojního průkazu.

Další změny týkající se zbraňové legislativy však polský parlament nepřijal. V posledních letech se pouze politici Konfederace hlasitě vyslovovali pro usnadnění získávání povolení, založena byla i parlamentní skupina pro držení zbraní. Podle listu Gazeta Prawna mají Poláci o držení vlastních zbraní zájem, debata o liberalizaci předpisů tak probíhá v několika parlamentních kruzích.

„Životní zkušenost napovídá, že je třeba o tom začít diskutovat, protože v současné době se mi zdá, že systém vydávání povolení je velmi zastaralý a neodpovídá zcela dnešním požadavkům. Jde o to, aby při vydávání povolení k držení zbraně neexistovala libovůle, ale pokud někdo splní kritéria, měl by je dostat. A za druhé – neměl bych nic proti tomu, kdyby byla povinná i školení v používání automatických zbraní,“ uvedl pro list poslanec Práva a spravedlnosti (PiS) Piotr Kaleta, člen sněmovní komise pro vnitřní záležitosti a správu.

V Česku, které má oproti Polsku zhruba čtvrtinu obyvatel, počet registrovaných zbraní překročil milion v roce 2023, kdy majitelů zbrojních průkazů bylo téměř 317 tisíc, vyplývá z údajů na webu policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánoPrávě teď

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 12 hhodinami
Načítání...