V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, asi kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.

Zatímco v roce 2020 policie vydala 10 200 povolení, o dva roky později se tento počet více než ztrojnásobil na více než 34 tisíc. A loni vydali strážci zákona rekordních 43 400 povolení. V polských rukou je tak 367 tisíc zbrojních průkazů a kolem milionu kusů zbraní, napsal list.

Jakkoli zájem o zbraně vzrostl, Polsko v tomto ohledu zůstává v Evropě až na posledním místě. „Jsme nejvíce odzbrojeným národem v Evropě,“ řekl listu advokát a expert na zbrojní předpisy Krzysztof Kuczyński, který také vlastní střeleckou školu v Gdaňsku.

V Polsku podle dostupných údajů připadá 2,5 kusu zbraně na sto obyvatel, zatímco evropský žebříček vede Finsko s 32,4 zbraně na stovku obyvatel, následované Rakouskem (30 kusů), Kyprem (29,1) a Maltou (28,3). Německo s 19,6 zbraně na sto obyvatel skončilo na osmém místě, napsal list s odvoláním na Portal Strzelecki sdružující fanoušky střelectví.

Poláci mohou ze zákona žádat o různé druhy povolení k držení zbraní – mimo jiné sportovních, loveckých, sběratelských a pro osobní ochranu. Pro získání oprávnění je nutné podstoupit lékařskou prohlídku, složit zkoušku a poté vstoupit do příslušného svazu – Polského svazu sportovní střelby, Polského loveckého svazu nebo sběratelského spolku.

Přísnější legislativa

Varšava přijala předloni zákon o změně „zbytečných administrativních a právních překážek”, který umožnil příslušníkům uniformovaných složek žádat o zbrojní průkaz. Zákonodárci si od novely slibovali „posílení obranného potenciálu Polské republiky“. Po přijetí legislativy došlo k prudkému nárůstu počtu vydaných povolení k držení zbraní pro účely osobní ochrany.

Zatímco v roce 2022 jich policie vydala 154, o rok později to bylo již 6,2 tisíce a v roce 2024 ještě víc – 9,5 tisíce. V loňském roce ministerstvo zdravotnictví také zjednodušilo odvolací řízení proti lékařskému posudku, který je nezbytný pro získání zbrojního průkazu.

Další změny týkající se zbraňové legislativy však polský parlament nepřijal. V posledních letech se pouze politici Konfederace hlasitě vyslovovali pro usnadnění získávání povolení, založena byla i parlamentní skupina pro držení zbraní. Podle listu Gazeta Prawna mají Poláci o držení vlastních zbraní zájem, debata o liberalizaci předpisů tak probíhá v několika parlamentních kruzích.

„Životní zkušenost napovídá, že je třeba o tom začít diskutovat, protože v současné době se mi zdá, že systém vydávání povolení je velmi zastaralý a neodpovídá zcela dnešním požadavkům. Jde o to, aby při vydávání povolení k držení zbraně neexistovala libovůle, ale pokud někdo splní kritéria, měl by je dostat. A za druhé – neměl bych nic proti tomu, kdyby byla povinná i školení v používání automatických zbraní,“ uvedl pro list poslanec Práva a spravedlnosti (PiS) Piotr Kaleta, člen sněmovní komise pro vnitřní záležitosti a správu.

V Česku, které má oproti Polsku zhruba čtvrtinu obyvatel, počet registrovaných zbraní překročil milion v roce 2023, kdy majitelů zbrojních průkazů bylo téměř 317 tisíc, vyplývá z údajů na webu policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 8 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 10 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 10 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.