V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, asi kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.

Zatímco v roce 2020 policie vydala 10 200 povolení, o dva roky později se tento počet více než ztrojnásobil na více než 34 tisíc. A loni vydali strážci zákona rekordních 43 400 povolení. V polských rukou je tak 367 tisíc zbrojních průkazů a kolem milionu kusů zbraní, napsal list.

Jakkoli zájem o zbraně vzrostl, Polsko v tomto ohledu zůstává v Evropě až na posledním místě. „Jsme nejvíce odzbrojeným národem v Evropě,“ řekl listu advokát a expert na zbrojní předpisy Krzysztof Kuczyński, který také vlastní střeleckou školu v Gdaňsku.

V Polsku podle dostupných údajů připadá 2,5 kusu zbraně na sto obyvatel, zatímco evropský žebříček vede Finsko s 32,4 zbraně na stovku obyvatel, následované Rakouskem (30 kusů), Kyprem (29,1) a Maltou (28,3). Německo s 19,6 zbraně na sto obyvatel skončilo na osmém místě, napsal list s odvoláním na Portal Strzelecki sdružující fanoušky střelectví.

Poláci mohou ze zákona žádat o různé druhy povolení k držení zbraní – mimo jiné sportovních, loveckých, sběratelských a pro osobní ochranu. Pro získání oprávnění je nutné podstoupit lékařskou prohlídku, složit zkoušku a poté vstoupit do příslušného svazu – Polského svazu sportovní střelby, Polského loveckého svazu nebo sběratelského spolku.

Přísnější legislativa

Varšava přijala předloni zákon o změně „zbytečných administrativních a právních překážek”, který umožnil příslušníkům uniformovaných složek žádat o zbrojní průkaz. Zákonodárci si od novely slibovali „posílení obranného potenciálu Polské republiky“. Po přijetí legislativy došlo k prudkému nárůstu počtu vydaných povolení k držení zbraní pro účely osobní ochrany.

Zatímco v roce 2022 jich policie vydala 154, o rok později to bylo již 6,2 tisíce a v roce 2024 ještě víc – 9,5 tisíce. V loňském roce ministerstvo zdravotnictví také zjednodušilo odvolací řízení proti lékařskému posudku, který je nezbytný pro získání zbrojního průkazu.

Další změny týkající se zbraňové legislativy však polský parlament nepřijal. V posledních letech se pouze politici Konfederace hlasitě vyslovovali pro usnadnění získávání povolení, založena byla i parlamentní skupina pro držení zbraní. Podle listu Gazeta Prawna mají Poláci o držení vlastních zbraní zájem, debata o liberalizaci předpisů tak probíhá v několika parlamentních kruzích.

„Životní zkušenost napovídá, že je třeba o tom začít diskutovat, protože v současné době se mi zdá, že systém vydávání povolení je velmi zastaralý a neodpovídá zcela dnešním požadavkům. Jde o to, aby při vydávání povolení k držení zbraně neexistovala libovůle, ale pokud někdo splní kritéria, měl by je dostat. A za druhé – neměl bych nic proti tomu, kdyby byla povinná i školení v používání automatických zbraní,“ uvedl pro list poslanec Práva a spravedlnosti (PiS) Piotr Kaleta, člen sněmovní komise pro vnitřní záležitosti a správu.

V Česku, které má oproti Polsku zhruba čtvrtinu obyvatel, počet registrovaných zbraní překročil milion v roce 2023, kdy majitelů zbrojních průkazů bylo téměř 317 tisíc, vyplývá z údajů na webu policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 16 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 27 mminutami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...