V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, asi kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.

Zatímco v roce 2020 policie vydala 10 200 povolení, o dva roky později se tento počet více než ztrojnásobil na více než 34 tisíc. A loni vydali strážci zákona rekordních 43 400 povolení. V polských rukou je tak 367 tisíc zbrojních průkazů a kolem milionu kusů zbraní, napsal list.

Jakkoli zájem o zbraně vzrostl, Polsko v tomto ohledu zůstává v Evropě až na posledním místě. „Jsme nejvíce odzbrojeným národem v Evropě,“ řekl listu advokát a expert na zbrojní předpisy Krzysztof Kuczyński, který také vlastní střeleckou školu v Gdaňsku.

V Polsku podle dostupných údajů připadá 2,5 kusu zbraně na sto obyvatel, zatímco evropský žebříček vede Finsko s 32,4 zbraně na stovku obyvatel, následované Rakouskem (30 kusů), Kyprem (29,1) a Maltou (28,3). Německo s 19,6 zbraně na sto obyvatel skončilo na osmém místě, napsal list s odvoláním na Portal Strzelecki sdružující fanoušky střelectví.

Poláci mohou ze zákona žádat o různé druhy povolení k držení zbraní – mimo jiné sportovních, loveckých, sběratelských a pro osobní ochranu. Pro získání oprávnění je nutné podstoupit lékařskou prohlídku, složit zkoušku a poté vstoupit do příslušného svazu – Polského svazu sportovní střelby, Polského loveckého svazu nebo sběratelského spolku.

Přísnější legislativa

Varšava přijala předloni zákon o změně „zbytečných administrativních a právních překážek”, který umožnil příslušníkům uniformovaných složek žádat o zbrojní průkaz. Zákonodárci si od novely slibovali „posílení obranného potenciálu Polské republiky“. Po přijetí legislativy došlo k prudkému nárůstu počtu vydaných povolení k držení zbraní pro účely osobní ochrany.

Zatímco v roce 2022 jich policie vydala 154, o rok později to bylo již 6,2 tisíce a v roce 2024 ještě víc – 9,5 tisíce. V loňském roce ministerstvo zdravotnictví také zjednodušilo odvolací řízení proti lékařskému posudku, který je nezbytný pro získání zbrojního průkazu.

Další změny týkající se zbraňové legislativy však polský parlament nepřijal. V posledních letech se pouze politici Konfederace hlasitě vyslovovali pro usnadnění získávání povolení, založena byla i parlamentní skupina pro držení zbraní. Podle listu Gazeta Prawna mají Poláci o držení vlastních zbraní zájem, debata o liberalizaci předpisů tak probíhá v několika parlamentních kruzích.

„Životní zkušenost napovídá, že je třeba o tom začít diskutovat, protože v současné době se mi zdá, že systém vydávání povolení je velmi zastaralý a neodpovídá zcela dnešním požadavkům. Jde o to, aby při vydávání povolení k držení zbraně neexistovala libovůle, ale pokud někdo splní kritéria, měl by je dostat. A za druhé – neměl bych nic proti tomu, kdyby byla povinná i školení v používání automatických zbraní,“ uvedl pro list poslanec Práva a spravedlnosti (PiS) Piotr Kaleta, člen sněmovní komise pro vnitřní záležitosti a správu.

V Česku, které má oproti Polsku zhruba čtvrtinu obyvatel, počet registrovaných zbraní překročil milion v roce 2023, kdy majitelů zbrojních průkazů bylo téměř 317 tisíc, vyplývá z údajů na webu policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 21 mminutami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu. Informovala o tom agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 1 hhodinou

Moskva útočila na Oděskou oblast, Kyjev na ruský přístav Tuapse

Rusko v noci na pátek zaútočilo na jihoukrajinskou Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Podle úřadů dva lidé v Oděse utrpěli zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji, uvádí ruskojazyčný servis BBC.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily záběry z útoku na galavečeři s Trumpem

Americké úřady zveřejnily záběry bezpečnostních kamer zachycující údajného útočníka, jak minulý víkend prochází detektorem kovů na bezpečnostním stanovišti ve washingtonském hotelu Hilton při galavečeři s korespondenty Bílého domu a míří zbraní na agenty Tajné služby USA. Washingtonská federální prokurátorka Jeanine Pirrová video sdílela na síti X s tím, že záběry jasně ukazují, jak útočník střílí na příslušníka tajné služby. Současně odmítla spekulace o přátelské palbě.
před 3 hhodinami

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to píše Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 9 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 11 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...