Bez kamer a fotoaparátů. Španělsko po letech debat přemístilo ostatky diktátora Franka

Nahrávám video

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Exhumace začala dopoledne a po zhruba dvou hodinách byla dokončena. Během ní bylo potřeba z Frankova hrobu sejmout žulový poklop o hmotnosti 1500 kilogramů. Podle vlády se operace obešla bez problémů. Jaký bude další osud náhrobního kamene, není jasné.

Následně byla rakev s ostatky diktátora přeložena do vrtulníku, který ji přepravil na madridské předměstí El Pardo, kde byla uložena do soukromé rodinné hrobky.

Celý kontroverzní proces vyzdvižení ostatků z dosavadního hrobu, jejich přesunu a opětovného pohřbení se konal za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením veřejnosti a do značné míry i médií.

Ostatky diktátora se stěhovaly po 44 letech

Frankovy ostatky byly přemístěny po 44 letech. Od pohřbu diktátora v roce 1975 spočívaly v mauzoleu Údolí padlých, které Franco nechal zbudovat.

Na stavbě mauzolea pracoval i nyní třiadevadesátiletý Nicolás Sánchez-Albornoz, někdejší člen studentského protifašistického sdružení, jakožto vězeň Frankova režimu. „Čekali jsme mnoho desetiletí, až zmizí z tohoto monumentu, který byl hanbou Španělska. Všichni diktátoři Frankova ražení – Hitler, Mussolini – z Evropy zmizeli a nebyli poctěni takovými hroby,“ řekl Sánchez-Albornoz k exhumaci.

Vyzdvižení Frankových ostatků schválila až loni v červnu nynější socialistická vláda Pedra Sáncheze, která stejně jako řada Španělů považuje za nedůstojné, aby byl Franco pohřben na stejném místě jako téměř 34 tisíc obětí z obou táborů španělské občanské války. Tu pučem v roce 1936 rozpoutal právě Franco a během tří let v ní zemřelo na půl milionu lidí.

Španělský premiér Pedro Sánchez ve čtvrtek v projevu opět zdůraznil, že přemístění „ukončilo morální urážku“ obětí občanské války. Řekl také, že přemístění ostatků je další krok k usmíření ve společnosti.

Frankova rodina exhumaci odmítá

Exhumaci se marně snažila zabránit řadou stížností k soudu Frankova rodina i jeho příznivci. Například diktátorův nejstarší vnuk Francisco Franco y Martínez-Bordiu označil nařízenou exhumaci za politickou lest Socialistické strany a znesvěcení.

„Pociťuji velkou zlost, protože použili něco tak zbabělého, jako je vykopání mrtvého těla, využili těla k propagandě a politické publicitě, aby získali pár hlasů před volbami,“ řekl vnuk agentuře Reuters.

Frankova rodina také vydala oficiální prohlášení, v němž opět kritizovala vládu za exhumaci. „Dnes vláda znesvětila hrob našeho děda Franciska Franka a vážně tak pošlapala naše základní práva,“ citoval deník El País z prohlášení rodiny.

Frankův vnuk
Zdroj: Reuters

Zákaz kamer i fotoaparátů

Ze čtvrtečního vyzdvižení ostatků nesměly být pořizovány fotografie ani audiozáznamy. U vchodu do baziliky byly nainstalovány detektory kovů a nad náhrobkem byla vztyčena plachta. Kromě 22 členů Frankovy rodiny, u nichž mnozí měli podle televizních záběrů v rukou kytice, přijeli do Údolí padlých i ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová či kněz.

Na hřbitově Mingorrubio, kam byl Franco přemístěn a kde je pohřbena i jeho manželka Carmen Polová, několik ministrů jeho vlády či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky, se konala soukromá mše.

Po skončení obřadu si Frankův vnuk Francis Franco u bran hřbitova, střeženého policisty, novinářům postěžoval na zákaz vlády pořizovat z exhumace fotografie. „Chceme se omluvit tisku za diskriminaci,“ uvedl vnuk.

U hřbitova se sešlo na dvě stě odpůrců exhumace. Podle deníku El País provolávali „Ať žije, Španělsko, ať žije Franco!“ V rukou měli španělské vlajky a také červeno-žluté vlajky s obrázkem Franka a nápisy „Byl jsi náš spasitel!“.

Příbuzní přinesli frankistickou vlajku

Španělská média, která celý den o přemístění ostatků informovala v živém zpravodajství, si všimla i toho, že Frankův vnuk přinesl k bazilice frankistickou vlajku. Nebyl s ní ale vpuštěn dovnitř. Vláda předem upozornila, že v bazilice ani v jejím okolí se nesmí objevit symboly oslavující frankistickou diktaturu.

Při soukromém obřadu na hřbitově Mingorrubio rodina frankistickou vlajku použila, na fotografiích zveřejněných deníkem El País je vidět, jak rodina rozvinutou vlajku vynáší ze hřbitova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ve Francii začaly demonstrace, došlo k prvním střetům

Ve Francii začaly demonstrace, u kterých se očekává, že se během dne rozrostou v celonárodní protest kvůli vysokým cenám a rozpadu modelu, jenž měl poskytovat základní úroveň příležitostí a sociálního zabezpečení. Během soboty se jich očekávají desítky až stovky, podle posledních údajů by se jich mohlo zúčastnit na 200 tisíc lidí. Ve velkých francouzských městech se již odehrály první střety, policie se snaží rozehnat nepovolené protesty.
10:50Aktualizovánopřed 22 mminutami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 34 mminutami

V Perském zálivu čelil útoku nejméně jeden tanker

K napadení nejméně jednoho tankeru došlo v pátek v Perském zálivu severovýchodně od pobřeží Saúdské Arábie. Incident se stal stovky kilometrů od Hormuzského průlivu, který dosud blokuje Írán v reakci na americko-izraelské údery na svém území. S odvoláním na britskou firmu pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO o tom v sobotu informovaly tiskové agentury. Členům posádky se nic nestalo. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že jiný velký tanker v oblasti Hormuzu najel na minu a hoří.
před 3 hhodinami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 3 hhodinami

Ruský útok na Cherson zabil řidiče záchranky a zranil 19 lidí včetně dítěte

V Chersonu ruský útok zabil čtyřiašedesátiletého řidiče záchranné služby, uvedl ráno náčelník městské vojenské správy Jaroslav Šaňko. Dále informoval o zranění rodiny s malým dítětem. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 332 drony a neupřesněným počtem střel, protivzdušná obrana zneškodnila 289 bezpilotních letounů a čtyři střely s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Na 22 blíže neupřesněných lokacích eviduje zásahy. Ruské ministerstvo obrany píše o sestřelení 610 ukrajinských dronů.
08:26Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Trumpova nová mluvčí Zachariaová po týdnu končí

Americký prezident Donald Trump naznačil, že jeho nová mluvčí Katie Zachariaová po týdnu ve funkci brzy skončí. Konečné rozhodnutí šéf Bílého domu oznámí později, píše AP. Šéf tiskového odboru Bílého domu Steven Cheung později potvrdil, že Zachariaová se přesune do nové funkce, která bude rovněž oznámena později, napsal deník The New York Times.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.