Exhumace

Ostatky válečného hrdiny, velitele výsadkové skupiny Iridium, Miroslava Špota, se vrátily do Jičína, kde žil a studoval. Více než osmdesát let byly uloženy v Perlacherském lese u Mnichova. Příbuzní je převzali už v září při pietním aktu na pražském Vítkově, nyní je s vojenskými poctami uložili do rodinného hrobu.

Archeologové již týden pátrají po ostatcích obětí komunistického režimu na Ďáblickém hřbitově v Praze. Po odkrytí první ze čtyř vrstev však zjistili, že nejde o hledaný šachtový hrob číslo čtrnáct, ve kterém mají být pohřbeni tři zavraždění političtí vězni – Karel Sabela, Miloslav Jebavý a Vilém Sok. Archivní data nekorespondují s nalezenými ostatky a nový nález dokonce neodpovídá žádnému z dosud zmapovaných hrobů. Podle historiků je problém hlavně v nejasném číslovaní šachet. Experti teď proto řeší, jak postupovat dál. Další kroky by měl schválit pražský magistrát i vláda.

Na pražském Ďáblickém hřbitově začala exhumace ostatků tří politických vězňů. Vilém Sok, Karel Sabela a Miloslav Jebavý byli za protikomunistický odboj zavražděni v pankrácké věznici před 76 lety. Jejich těla byla tajně uložena do šachtového hrobu číslo čtrnáct, který nyní archeologové a antropologové odkrývají. Odborníci dál pokračují i s hledáním informací o druhém odboji. Těla jeho členů, včetně parašutistů Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka, by měla být v šachtách na samém konci hřbitova.

Do České republiky se po více než osmdesáti letech vrátily ostatky devíti bojovníků proti nacismu, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojenský speciál přivezl rakve se šesti parašutisty, jedním členem domácího odboje a dvěma zavražděnými příslušníky Stráže obrany státu. Jedná se o největší přepravené množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje.

Moskva a Kyjev jednají o návratu padlých, na Ukrajinu by se měla dostat těla tří tisíc obránců. Opačným směrem by jich podle odhadů mohlo zamířit až 40 tisíc. V hledání pozůstatků pomáhá na Ukrajině kromě armády a policie také dobrovolnická organizace Placdarm UA. Její pracovníci identifikují vojáky obou stran a kontaktují je sami Rusové, kteří hledají své příbuzné.

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel na návštěvu Varšavy a jednal s polským premiérem Donaldem Tuskem. Tématem jejich rozhovoru byla exhumace Poláků zavražděných ve Volyni za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Tusk zároveň slíbil, že polské předsednictví v Radě Evropské unie bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do EU. Zelenskyj jednal i se svým protějškem Andrzejem Dudou.

Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.

Kyjev nebude blokovat exhumaci Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, oznámili ministři zahraničí Polska a Ukrajiny. Detaily přelomové dohody se ještě dolaďují, polští opoziční konzervativci už ale vyjádřili skepsi. Téma takzvaného volyňského masakru po dekády vrhalo stín na jinak spojenecké vztahy obou zemí.

Vraždy civilistů, znásilňování a mučení se už pár týdnů po začátku invaze na Ukrajinu ukázaly jako standard pro chování ruské armády. V zónách, které Rusové okupují, dochází běžně k válečným zločinům, o kterých se svět dozvídá, až když je vojáci opustí. Ukrajina už některé jejich pachatele soudí, většinou ale v jejich nepřítomnosti. Politici také mluví o tom, že je třeba ustanovit speciální tribunál.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v ukrajinském městě Izjum k rychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese. Lipavský to uvedl na Twitteru. Podobné útoky vůči civilnímu obyvatelstvu v 21. století označil za nemyslitelné a odporné a nelze je podle něj přehlížet. Ukrajinská armáda mezitím nadále pokračuje v ofenzivě na severovýchodě. Rusové ale podle britských zpravodajských služeb budou zbývající okupované oblasti v Charkovské oblasti tvrdošíjně bránit.

V Izraeli provedou exhumaci hrobu syna jemenských přistěhovalců, který zemřel v roce 1953. Jeho příbuzní se totiž domnívají, že chlapec ve skutečnosti nezemřel, ale byl dán k adopci, stejně jako mnoho dalších jemenských dětí. Příběhy o únosech ve 40. a 50. letech jsou v Izraeli stále živým tématem. Testy DNA jednoletého chlapce by tak mohly konečně odhalit, zda k nim skutečně došlo, nebo zda se jedná o pouhé dohady.

Přesně před měsícem zastavily ukrajinské jednotky v Buče postup Rusů. Město se nyní vrací k životu v klidu a relativním bezpečí. Zdevastované budovy ale zůstávají mementem těžkých bojů. Vraky už jsou odklizené a takzvaná ulice smrti – symbol zkázy – je opravená a plně průjezdná. Ve městě nyní otevřela i první kavárna.

Právo nyní funguje. To, co ale nefunguje, je v tuto chvíli politika. Ta je paralyzována, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce profesor právní filozofie a sociologie Jiří Přibáň na téma války na Ukrajině a válečných zločinů páchaných Rusy. Zmínil, že v Rusku je možný pouze palácový převrat. Podle bývalé žalobkyně Mezinárodního trestního tribunálu Anny Richterové je nyní nefunkční i Rada bezpečnosti OSN. Nejefektivnější vyšetřování podle ní povede Mezinárodní trestní soud.

Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky z hromadného hrobu politických vězňů na Ďáblickém hřbitově. Nyní město začne dohledávat nutné dokumenty a poté vyřídí povolení k exhumaci. Kdy přesně by se mohla uskutečnit, zatím není jasné.

Pražský magistrát nevyhověl žádosti Zdeny Mašínové exhumovat ostatky její matky Zdeny na Ďáblickém hřbitově. Zdena Mašínová starší, kterou kvůli činnosti jejího muže a synů věznil nacistický i komunistický režim, byla pohřbena do hromadného hrobu. Exhumace není podle magistrátu možná bez prověření možností, jak by proces probíhal.