V Izraeli provedou exhumaci hrobu syna jemenských přistěhovalců, který zemřel v roce 1953. Jeho příbuzní se totiž domnívají, že chlapec ve skutečnosti nezemřel, ale byl dán k adopci, stejně jako mnoho dalších jemenských dětí. Příběhy o únosech ve 40. a 50. letech jsou v Izraeli stále živým tématem. Testy DNA jednoletého chlapce by tak mohly konečně odhalit, zda k nim skutečně došlo, nebo zda se jedná o pouhé dohady.
K jemenskému původu se v Izraeli hlásí přibližně půl milionu lidí a jde převážně o potomky jemenských židů, kteří byli do země evakuováni ve 40. a 50. letech, krátce po založení židovského státu.
„Byl to střet civilizací,“ popisuje historickou událost zpravodaj České televize David Borek. „Do vznikajícího Izraele přicházeli židé z desítek zemí světa, Jemenité ale byli odlišní,“ říká s tím, že šlo převážně o lidi žijící feudálním způsobem života v horách a v moderní společnosti, v níž dominovali židé ze střední a východní Evropy, získali „pocit odstrčenosti“.
Podle Borka mohl být právě tento pocit u zrodu příběhů o tom, že některé jemenské děti, které byly prohlášeny za mrtvé, byly ve skutečnosti odcizeny rodičům a dány k adopci. „Šeptandy se zrodily možná ve zmatcích, které provázel život přistěhovalců v prvních letech,“ vysvětluje Borek. Nejde ale zároveň podle něj se stoprocentní jistotou říct, že se příběhy nezakládají na pravdě.
Pondělní exhumace je první oficiální jednoho z jemenských dětí. Umožnila to legislativa schválená před čtyřmi lety. Ověření totožnosti tak bude provedeno přímo ministerstvem zdravotnictví a za přítomnosti právních zástupců rodiny, která o něj žádá. Výsledky DNA testů mohou být známy za několik dní.
