Lipavský vyzval kvůli Izjumu k ustavení zvláštního mezinárodního tribunálu, ukrajinská ofenziva pokračuje

Nahrávám video
Události: V Izjumu pokračují exhumace těl z hromadných hrobů
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval v souvislosti se zprávami o nálezu hromadných hrobů v ukrajinském městě Izjum k rychlenému ustanovení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude pracovat na stíhání této agrese. Lipavský to uvedl na Twitteru. Podobné útoky vůči civilnímu obyvatelstvu v 21. století označil za nemyslitelné a odporné a nelze je podle něj přehlížet. Ukrajinská armáda mezitím nadále pokračuje v ofenzivě na severovýchodě. Rusové ale podle britských zpravodajských služeb budou zbývající okupované oblasti v Charkovské oblasti tvrdošíjně bránit.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Ukrajinská armáda získala Izjum na východě země zpět pod svou kontrolu v neděli 11. září. Po osvobození města a odchodu ruských jednotek tamní policie oznámila nalezení provizorního pohřebiště se 440 hroby, z nichž některé jsou hromadné. Většina těl v hrobech podle ukrajinské policie patří civilistům a mnohá z exhumovaných těl nesou stopy mučení.

„Nesmíme to přehlížet. Zasadíme se o potrestání všech válečných zločinců,“ reagoval na to šéf české diplomacie.

To, že se pachatelé za své činy budou muset zodpovídat, uvedl v pátek na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. Krutosti páchané na civilistech odsoudil také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Podle něj „politické vedení Ruska a všichni zapletení do porušování mezinárodního a humanitárního práva na Ukrajině ponesou odpovědnost a EU podporuje každou snahu v tomto směru“.

K hrůznému nálezu se v pátek několikrát vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu v té souvislosti vyzval k potrestání Moskvy za válečné zločiny. Svět podle něj nesmí přihlížet, jak „teroristický stát“ Rusko zabíjí a mučí. Rusko podle něj musí být trestáno ještě tvrdšími sankcemi.

Ruská obranná linie

Ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na severovýchodě své země, zatímco ruské síly vytvořily obrannou linii mezi řekou Oskil a městem Svatove. Potvrdilo to britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb.

„Rusko pravděpodobně považuje udržení kontroly nad touto zónou za důležité, protože jí prochází jedna z mála hlavních tras pro doplňování zásob, které Rusko stále kontroluje ze své Belgorodské oblasti,“ uvedlo britské ministerstvo na Twitteru.

„Rusko se pravděpodobně pokusí v této oblasti tvrdošíjně bránit, ale není jasné, zda síly na ruské frontové linii mají dostatečné rezervy nebo odpovídající morálku, aby odolaly dalšímu soustředěnému ukrajinskému útoku,“ dodalo ministerstvo. 

Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že ruské síly by mohly od soboty do úterý na dočasně okupovaných územích provádět útoky pod falešnou vlajkou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 18 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...