Praha se dohodla se Zdenou Mašínovou. Ostatky její matky vyzvedne z hromadného hrobu

Nahrávám video
Reportáž: Praha vyšla vstříc Mašínové, chce exhumovat ostatky její matky
Zdroj: ČT24

Praha se domluvila se Zdenou Mašínovou mladší na vyzvednutí ostatků její matky z hromadného hrobu politických vězňů na Ďáblickém hřbitově. Nyní město začne dohledávat nutné dokumenty a poté vyřídí povolení k exhumaci. Kdy přesně by se mohla uskutečnit, zatím není jasné.

„Slovy nemohu vyjádřit vděk všem, co se o to zajímají a chtějí se o to zasloužit. Je to pro mě ohromný den a zážitek a jsem ráda, že v mém věku jsem se tohoto dočkala,“ řekla Mašínová. Poté, co budou ostatky její matky vyzvednuty, bude Zdena Mašínová starší pohřbena v rodinné hrobce v Lošanech na Kolínsku.

„Paní Mašínová by si přála vědět, kde leží ostatky její maminky, a přála by si je vyzvednout. My jsme se dohodli, že se o to pokusíme, a dohodli jsme se na prvních krocích, které je potřeba udělat,“ řekla pražská radní Milena Johnová (Praha sobě).

Zdena Mašínová (1907–1956) byla ženou legendárního protinacistického odbojáře Josefa Mašína, který spolu Václavem Morávkem a Josefem Balabánem vytvořil zpravodajsko-sabotážní skupinu přezdívanou Tři králové. Nacisté ho dopadli v roce 1941 a popravili v červnu 1942 na střelnici v Kobylisích.

Synové manželů Mašínových, Ctirad a Josef, se pak se zbraní postavili komunistickému režimu a při útěku na Západ v roce 1953 zabili šest lidí. Režim se následně pomstil právě jejich matce; komunistická justice ji odsoudila za spoluúčast na zločinném spiknutí proti republice k pětadvaceti letům vězení. Těžce nemocná zemřela v pardubickém táboře nucených prací v roce 1956.

Město původně exhumaci odmítlo

Město původně vyzvednutí ostatků odmítlo s odůvodněním, že není možné bez prověření možností, jak by se postupovalo. Nyní začne shromažďovat všechny dostupné dokumenty a informace. Následně požádá o povolení k exhumaci, a to například i proto, že Ďáblický hřbitov je kulturní památkou. Postup bude řešit magistrátní pracovní skupina.

Podle předsedy zastupitelů Prahy sobě a starosty Prahy 7 Jana Čižinského budou po celou dobu přítomni odborníci z řad historiků a archeologů. Dokumenty chce mít město shromážděny v řádu týdnů. „V řádu měsíců potom požádáme o exhumaci,“ dodal Čižinský.

Praha bude chtít prozkoumat i další hromadné hroby v Ďáblicích. Předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil řekl, že na hřbitově může být v masových hrobech dalších až dvě stě obětí.

Ďáblický hřbitov vznikl před první světovou válkou. Nachází se na něm čestná pohřebiště obětí první světové války a rovněž obětí nacistické a komunistické diktatury. Už v listopadu 2014 se podařilo z hromadného hrobu v Ďáblicích vyzvednout kosterní ostatky pátera Josefa Toufara, kterého komunisté umučili. Forenzní genetici na základě analýzy DNA a genetických profilů potvrdili jejich totožnost.

V následujícím roce byly ostatky uloženy na hřbitově v Číhošti, kde Toufar působil. Z hlediska archeologie to byl první průzkum hromadného hrobu politických vězňů komunistického režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 9 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...