Bez kamer a fotoaparátů. Španělsko po letech debat přemístilo ostatky diktátora Franka

Nahrávám video

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Exhumace začala dopoledne a po zhruba dvou hodinách byla dokončena. Během ní bylo potřeba z Frankova hrobu sejmout žulový poklop o hmotnosti 1500 kilogramů. Podle vlády se operace obešla bez problémů. Jaký bude další osud náhrobního kamene, není jasné.

Následně byla rakev s ostatky diktátora přeložena do vrtulníku, který ji přepravil na madridské předměstí El Pardo, kde byla uložena do soukromé rodinné hrobky.

Celý kontroverzní proces vyzdvižení ostatků z dosavadního hrobu, jejich přesunu a opětovného pohřbení se konal za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením veřejnosti a do značné míry i médií.

Ostatky diktátora se stěhovaly po 44 letech

Frankovy ostatky byly přemístěny po 44 letech. Od pohřbu diktátora v roce 1975 spočívaly v mauzoleu Údolí padlých, které Franco nechal zbudovat.

Na stavbě mauzolea pracoval i nyní třiadevadesátiletý Nicolás Sánchez-Albornoz, někdejší člen studentského protifašistického sdružení, jakožto vězeň Frankova režimu. „Čekali jsme mnoho desetiletí, až zmizí z tohoto monumentu, který byl hanbou Španělska. Všichni diktátoři Frankova ražení – Hitler, Mussolini – z Evropy zmizeli a nebyli poctěni takovými hroby,“ řekl Sánchez-Albornoz k exhumaci.

Vyzdvižení Frankových ostatků schválila až loni v červnu nynější socialistická vláda Pedra Sáncheze, která stejně jako řada Španělů považuje za nedůstojné, aby byl Franco pohřben na stejném místě jako téměř 34 tisíc obětí z obou táborů španělské občanské války. Tu pučem v roce 1936 rozpoutal právě Franco a během tří let v ní zemřelo na půl milionu lidí.

Španělský premiér Pedro Sánchez ve čtvrtek v projevu opět zdůraznil, že přemístění „ukončilo morální urážku“ obětí občanské války. Řekl také, že přemístění ostatků je další krok k usmíření ve společnosti.

Frankova rodina exhumaci odmítá

Exhumaci se marně snažila zabránit řadou stížností k soudu Frankova rodina i jeho příznivci. Například diktátorův nejstarší vnuk Francisco Franco y Martínez-Bordiu označil nařízenou exhumaci za politickou lest Socialistické strany a znesvěcení.

„Pociťuji velkou zlost, protože použili něco tak zbabělého, jako je vykopání mrtvého těla, využili těla k propagandě a politické publicitě, aby získali pár hlasů před volbami,“ řekl vnuk agentuře Reuters.

Frankova rodina také vydala oficiální prohlášení, v němž opět kritizovala vládu za exhumaci. „Dnes vláda znesvětila hrob našeho děda Franciska Franka a vážně tak pošlapala naše základní práva,“ citoval deník El País z prohlášení rodiny.

Frankův vnuk
Zdroj: Reuters

Zákaz kamer i fotoaparátů

Ze čtvrtečního vyzdvižení ostatků nesměly být pořizovány fotografie ani audiozáznamy. U vchodu do baziliky byly nainstalovány detektory kovů a nad náhrobkem byla vztyčena plachta. Kromě 22 členů Frankovy rodiny, u nichž mnozí měli podle televizních záběrů v rukou kytice, přijeli do Údolí padlých i ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová či kněz.

Na hřbitově Mingorrubio, kam byl Franco přemístěn a kde je pohřbena i jeho manželka Carmen Polová, několik ministrů jeho vlády či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky, se konala soukromá mše.

Po skončení obřadu si Frankův vnuk Francis Franco u bran hřbitova, střeženého policisty, novinářům postěžoval na zákaz vlády pořizovat z exhumace fotografie. „Chceme se omluvit tisku za diskriminaci,“ uvedl vnuk.

U hřbitova se sešlo na dvě stě odpůrců exhumace. Podle deníku El País provolávali „Ať žije, Španělsko, ať žije Franco!“ V rukou měli španělské vlajky a také červeno-žluté vlajky s obrázkem Franka a nápisy „Byl jsi náš spasitel!“.

Příbuzní přinesli frankistickou vlajku

Španělská média, která celý den o přemístění ostatků informovala v živém zpravodajství, si všimla i toho, že Frankův vnuk přinesl k bazilice frankistickou vlajku. Nebyl s ní ale vpuštěn dovnitř. Vláda předem upozornila, že v bazilice ani v jejím okolí se nesmí objevit symboly oslavující frankistickou diktaturu.

Při soukromém obřadu na hřbitově Mingorrubio rodina frankistickou vlajku použila, na fotografiích zveřejněných deníkem El País je vidět, jak rodina rozvinutou vlajku vynáší ze hřbitova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...