Bez kamer a fotoaparátů. Španělsko po letech debat přemístilo ostatky diktátora Franka

Nahrávám video

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Exhumace začala dopoledne a po zhruba dvou hodinách byla dokončena. Během ní bylo potřeba z Frankova hrobu sejmout žulový poklop o hmotnosti 1500 kilogramů. Podle vlády se operace obešla bez problémů. Jaký bude další osud náhrobního kamene, není jasné.

Následně byla rakev s ostatky diktátora přeložena do vrtulníku, který ji přepravil na madridské předměstí El Pardo, kde byla uložena do soukromé rodinné hrobky.

Celý kontroverzní proces vyzdvižení ostatků z dosavadního hrobu, jejich přesunu a opětovného pohřbení se konal za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením veřejnosti a do značné míry i médií.

Ostatky diktátora se stěhovaly po 44 letech

Frankovy ostatky byly přemístěny po 44 letech. Od pohřbu diktátora v roce 1975 spočívaly v mauzoleu Údolí padlých, které Franco nechal zbudovat.

Na stavbě mauzolea pracoval i nyní třiadevadesátiletý Nicolás Sánchez-Albornoz, někdejší člen studentského protifašistického sdružení, jakožto vězeň Frankova režimu. „Čekali jsme mnoho desetiletí, až zmizí z tohoto monumentu, který byl hanbou Španělska. Všichni diktátoři Frankova ražení – Hitler, Mussolini – z Evropy zmizeli a nebyli poctěni takovými hroby,“ řekl Sánchez-Albornoz k exhumaci.

Vyzdvižení Frankových ostatků schválila až loni v červnu nynější socialistická vláda Pedra Sáncheze, která stejně jako řada Španělů považuje za nedůstojné, aby byl Franco pohřben na stejném místě jako téměř 34 tisíc obětí z obou táborů španělské občanské války. Tu pučem v roce 1936 rozpoutal právě Franco a během tří let v ní zemřelo na půl milionu lidí.

Španělský premiér Pedro Sánchez ve čtvrtek v projevu opět zdůraznil, že přemístění „ukončilo morální urážku“ obětí občanské války. Řekl také, že přemístění ostatků je další krok k usmíření ve společnosti.

Frankova rodina exhumaci odmítá

Exhumaci se marně snažila zabránit řadou stížností k soudu Frankova rodina i jeho příznivci. Například diktátorův nejstarší vnuk Francisco Franco y Martínez-Bordiu označil nařízenou exhumaci za politickou lest Socialistické strany a znesvěcení.

„Pociťuji velkou zlost, protože použili něco tak zbabělého, jako je vykopání mrtvého těla, využili těla k propagandě a politické publicitě, aby získali pár hlasů před volbami,“ řekl vnuk agentuře Reuters.

Frankova rodina také vydala oficiální prohlášení, v němž opět kritizovala vládu za exhumaci. „Dnes vláda znesvětila hrob našeho děda Franciska Franka a vážně tak pošlapala naše základní práva,“ citoval deník El País z prohlášení rodiny.

Frankův vnuk
Zdroj: Reuters

Zákaz kamer i fotoaparátů

Ze čtvrtečního vyzdvižení ostatků nesměly být pořizovány fotografie ani audiozáznamy. U vchodu do baziliky byly nainstalovány detektory kovů a nad náhrobkem byla vztyčena plachta. Kromě 22 členů Frankovy rodiny, u nichž mnozí měli podle televizních záběrů v rukou kytice, přijeli do Údolí padlých i ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová či kněz.

Na hřbitově Mingorrubio, kam byl Franco přemístěn a kde je pohřbena i jeho manželka Carmen Polová, několik ministrů jeho vlády či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky, se konala soukromá mše.

Po skončení obřadu si Frankův vnuk Francis Franco u bran hřbitova, střeženého policisty, novinářům postěžoval na zákaz vlády pořizovat z exhumace fotografie. „Chceme se omluvit tisku za diskriminaci,“ uvedl vnuk.

U hřbitova se sešlo na dvě stě odpůrců exhumace. Podle deníku El País provolávali „Ať žije, Španělsko, ať žije Franco!“ V rukou měli španělské vlajky a také červeno-žluté vlajky s obrázkem Franka a nápisy „Byl jsi náš spasitel!“.

Příbuzní přinesli frankistickou vlajku

Španělská média, která celý den o přemístění ostatků informovala v živém zpravodajství, si všimla i toho, že Frankův vnuk přinesl k bazilice frankistickou vlajku. Nebyl s ní ale vpuštěn dovnitř. Vláda předem upozornila, že v bazilice ani v jejím okolí se nesmí objevit symboly oslavující frankistickou diktaturu.

Při soukromém obřadu na hřbitově Mingorrubio rodina frankistickou vlajku použila, na fotografiích zveřejněných deníkem El País je vidět, jak rodina rozvinutou vlajku vynáší ze hřbitova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzínky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 3 mminutami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 1 hhodinou

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 2 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 8 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.