Bez kamer a fotoaparátů. Španělsko po letech debat přemístilo ostatky diktátora Franka

Nahrávám video

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Exhumace začala dopoledne a po zhruba dvou hodinách byla dokončena. Během ní bylo potřeba z Frankova hrobu sejmout žulový poklop o hmotnosti 1500 kilogramů. Podle vlády se operace obešla bez problémů. Jaký bude další osud náhrobního kamene, není jasné.

Následně byla rakev s ostatky diktátora přeložena do vrtulníku, který ji přepravil na madridské předměstí El Pardo, kde byla uložena do soukromé rodinné hrobky.

Celý kontroverzní proces vyzdvižení ostatků z dosavadního hrobu, jejich přesunu a opětovného pohřbení se konal za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením veřejnosti a do značné míry i médií.

Ostatky diktátora se stěhovaly po 44 letech

Frankovy ostatky byly přemístěny po 44 letech. Od pohřbu diktátora v roce 1975 spočívaly v mauzoleu Údolí padlých, které Franco nechal zbudovat.

Na stavbě mauzolea pracoval i nyní třiadevadesátiletý Nicolás Sánchez-Albornoz, někdejší člen studentského protifašistického sdružení, jakožto vězeň Frankova režimu. „Čekali jsme mnoho desetiletí, až zmizí z tohoto monumentu, který byl hanbou Španělska. Všichni diktátoři Frankova ražení – Hitler, Mussolini – z Evropy zmizeli a nebyli poctěni takovými hroby,“ řekl Sánchez-Albornoz k exhumaci.

Vyzdvižení Frankových ostatků schválila až loni v červnu nynější socialistická vláda Pedra Sáncheze, která stejně jako řada Španělů považuje za nedůstojné, aby byl Franco pohřben na stejném místě jako téměř 34 tisíc obětí z obou táborů španělské občanské války. Tu pučem v roce 1936 rozpoutal právě Franco a během tří let v ní zemřelo na půl milionu lidí.

Španělský premiér Pedro Sánchez ve čtvrtek v projevu opět zdůraznil, že přemístění „ukončilo morální urážku“ obětí občanské války. Řekl také, že přemístění ostatků je další krok k usmíření ve společnosti.

Frankova rodina exhumaci odmítá

Exhumaci se marně snažila zabránit řadou stížností k soudu Frankova rodina i jeho příznivci. Například diktátorův nejstarší vnuk Francisco Franco y Martínez-Bordiu označil nařízenou exhumaci za politickou lest Socialistické strany a znesvěcení.

„Pociťuji velkou zlost, protože použili něco tak zbabělého, jako je vykopání mrtvého těla, využili těla k propagandě a politické publicitě, aby získali pár hlasů před volbami,“ řekl vnuk agentuře Reuters.

Frankova rodina také vydala oficiální prohlášení, v němž opět kritizovala vládu za exhumaci. „Dnes vláda znesvětila hrob našeho děda Franciska Franka a vážně tak pošlapala naše základní práva,“ citoval deník El País z prohlášení rodiny.

Frankův vnuk
Zdroj: Reuters

Zákaz kamer i fotoaparátů

Ze čtvrtečního vyzdvižení ostatků nesměly být pořizovány fotografie ani audiozáznamy. U vchodu do baziliky byly nainstalovány detektory kovů a nad náhrobkem byla vztyčena plachta. Kromě 22 členů Frankovy rodiny, u nichž mnozí měli podle televizních záběrů v rukou kytice, přijeli do Údolí padlých i ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová či kněz.

Na hřbitově Mingorrubio, kam byl Franco přemístěn a kde je pohřbena i jeho manželka Carmen Polová, několik ministrů jeho vlády či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky, se konala soukromá mše.

Po skončení obřadu si Frankův vnuk Francis Franco u bran hřbitova, střeženého policisty, novinářům postěžoval na zákaz vlády pořizovat z exhumace fotografie. „Chceme se omluvit tisku za diskriminaci,“ uvedl vnuk.

U hřbitova se sešlo na dvě stě odpůrců exhumace. Podle deníku El País provolávali „Ať žije, Španělsko, ať žije Franco!“ V rukou měli španělské vlajky a také červeno-žluté vlajky s obrázkem Franka a nápisy „Byl jsi náš spasitel!“.

Příbuzní přinesli frankistickou vlajku

Španělská média, která celý den o přemístění ostatků informovala v živém zpravodajství, si všimla i toho, že Frankův vnuk přinesl k bazilice frankistickou vlajku. Nebyl s ní ale vpuštěn dovnitř. Vláda předem upozornila, že v bazilice ani v jejím okolí se nesmí objevit symboly oslavující frankistickou diktaturu.

Při soukromém obřadu na hřbitově Mingorrubio rodina frankistickou vlajku použila, na fotografiích zveřejněných deníkem El País je vidět, jak rodina rozvinutou vlajku vynáší ze hřbitova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 3 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 3 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 8 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 10 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled