Bez kamer a fotoaparátů. Španělsko po letech debat přemístilo ostatky diktátora Franka

Nahrávám video
Události: Exhumace ostatků diktátora Franka
Zdroj: ČT24

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Exhumace začala dopoledne a po zhruba dvou hodinách byla dokončena. Během ní bylo potřeba z Frankova hrobu sejmout žulový poklop o hmotnosti 1500 kilogramů. Podle vlády se operace obešla bez problémů. Jaký bude další osud náhrobního kamene, není jasné.

Následně byla rakev s ostatky diktátora přeložena do vrtulníku, který ji přepravil na madridské předměstí El Pardo, kde byla uložena do soukromé rodinné hrobky.

Celý kontroverzní proces vyzdvižení ostatků z dosavadního hrobu, jejich přesunu a opětovného pohřbení se konal za přísných bezpečnostních opatření, s vyloučením veřejnosti a do značné míry i médií.

Ostatky diktátora se stěhovaly po 44 letech

Frankovy ostatky byly přemístěny po 44 letech. Od pohřbu diktátora v roce 1975 spočívaly v mauzoleu Údolí padlých, které Franco nechal zbudovat.

Na stavbě mauzolea pracoval i nyní třiadevadesátiletý Nicolás Sánchez-Albornoz, někdejší člen studentského protifašistického sdružení, jakožto vězeň Frankova režimu. „Čekali jsme mnoho desetiletí, až zmizí z tohoto monumentu, který byl hanbou Španělska. Všichni diktátoři Frankova ražení – Hitler, Mussolini – z Evropy zmizeli a nebyli poctěni takovými hroby,“ řekl Sánchez-Albornoz k exhumaci.

Vyzdvižení Frankových ostatků schválila až loni v červnu nynější socialistická vláda Pedra Sáncheze, která stejně jako řada Španělů považuje za nedůstojné, aby byl Franco pohřben na stejném místě jako téměř 34 tisíc obětí z obou táborů španělské občanské války. Tu pučem v roce 1936 rozpoutal právě Franco a během tří let v ní zemřelo na půl milionu lidí.

Španělský premiér Pedro Sánchez ve čtvrtek v projevu opět zdůraznil, že přemístění „ukončilo morální urážku“ obětí občanské války. Řekl také, že přemístění ostatků je další krok k usmíření ve společnosti.

Frankova rodina exhumaci odmítá

Exhumaci se marně snažila zabránit řadou stížností k soudu Frankova rodina i jeho příznivci. Například diktátorův nejstarší vnuk Francisco Franco y Martínez-Bordiu označil nařízenou exhumaci za politickou lest Socialistické strany a znesvěcení.

„Pociťuji velkou zlost, protože použili něco tak zbabělého, jako je vykopání mrtvého těla, využili těla k propagandě a politické publicitě, aby získali pár hlasů před volbami,“ řekl vnuk agentuře Reuters.

Frankova rodina také vydala oficiální prohlášení, v němž opět kritizovala vládu za exhumaci. „Dnes vláda znesvětila hrob našeho děda Franciska Franka a vážně tak pošlapala naše základní práva,“ citoval deník El País z prohlášení rodiny.

Frankův vnuk
Zdroj: Reuters

Zákaz kamer i fotoaparátů

Ze čtvrtečního vyzdvižení ostatků nesměly být pořizovány fotografie ani audiozáznamy. U vchodu do baziliky byly nainstalovány detektory kovů a nad náhrobkem byla vztyčena plachta. Kromě 22 členů Frankovy rodiny, u nichž mnozí měli podle televizních záběrů v rukou kytice, přijeli do Údolí padlých i ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová či kněz.

Na hřbitově Mingorrubio, kam byl Franco přemístěn a kde je pohřbena i jeho manželka Carmen Polová, několik ministrů jeho vlády či diktátor Rafael Trujillo z Dominikánské republiky, se konala soukromá mše.

Po skončení obřadu si Frankův vnuk Francis Franco u bran hřbitova, střeženého policisty, novinářům postěžoval na zákaz vlády pořizovat z exhumace fotografie. „Chceme se omluvit tisku za diskriminaci,“ uvedl vnuk.

U hřbitova se sešlo na dvě stě odpůrců exhumace. Podle deníku El País provolávali „Ať žije, Španělsko, ať žije Franco!“ V rukou měli španělské vlajky a také červeno-žluté vlajky s obrázkem Franka a nápisy „Byl jsi náš spasitel!“.

Příbuzní přinesli frankistickou vlajku

Španělská média, která celý den o přemístění ostatků informovala v živém zpravodajství, si všimla i toho, že Frankův vnuk přinesl k bazilice frankistickou vlajku. Nebyl s ní ale vpuštěn dovnitř. Vláda předem upozornila, že v bazilice ani v jejím okolí se nesmí objevit symboly oslavující frankistickou diktaturu.

Při soukromém obřadu na hřbitově Mingorrubio rodina frankistickou vlajku použila, na fotografiích zveřejněných deníkem El País je vidět, jak rodina rozvinutou vlajku vynáší ze hřbitova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
před 19 mminutami

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 58 mminutami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 5 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 6 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 9 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...