Velení operací ruských invazních sil na Ukrajině přebírá generál Alexandr Dvornikov, jenž nabral zkušenosti v bojích v Sýrii, píše BBC. Zlepšit má koordinaci mezi jednotkami. Ukrajinci našli další masový hrob v Buče a oznámili, že od počátku invaze bylo poškozeno na tři sta zdravotnických zařízení. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě Mariupolu. Okupanti se dále soustředí na Donbas, ale také na Mykolajiv.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Moskva podle pozorovatelů chce dosáhnout alespoň nějakých úspěchů na Ukrajině do 9. května, tedy do každoročních oslav porážky nacistického Německa ve druhé světové válce. Pomoci tomu má i nový velitel operace Dvornikov, který velí Jižnímu vojenskému okruhu. „Tento konkrétní velitel má mnoho zkušeností s ruskými operacemi v Sýrii. Očekáváme proto, že se celkové velení a řízení zlepší,“ cituje BBC nejmenovaného západního činitele.
Právě koordinace okupačních jednotek byla od počátku invaze 24. února špatná. Podle zdroje BBC tomu bylo proto, že k takové práci nebyly vycvičeny.
Americká stanice CNN tvrdí, že čtvrtina nasazených ruských sil utrpěla těžké ztráty. Stanice se odvolává na nejmenovaného evropského činitele, který tvrdí, že po šesti týdnech války je devětadvacet taktických skupin z původních sto dvaceti vyřazeno z boje. Rusové se však pokusili zbytky těchto uskupení spojit do nových bojových jednotek.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty. Žádné počty však nezmínil. Ukrajinské ministerstvo obrany při sobotní aktualizaci informací o ztrátách nepřítele tvrdilo, že ruské síly doposud přišly o 19 100 vojáků. Údaje uváděné bojujícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.
V centru Mariupolu se bojuje
K těžkým bojům dochází v centru Mariupolu i jeho okolí. Ruské armádě se podařilo obsadit přístavní komplex na jihozápadě města. Podle ukrajinského generálního štábu je Mariupol jedním z hlavních cílů Moskvy. Úřady odhadují, že po intenzivním ostřelování je v troskách asi devadesát procent města.
Na evakuaci ve zdevastovaném přístavním městě čeká stále až sto tisíc civilistů. V pátek pomohly humanitární koridory k evakuaci z Mariupolu zhruba šestnácti stovkám lidem. Celkem se podařilo v poslední pracovní den evakuovat šest a půl tisíce lidí, řekla vicepremiérka Iryna Vereščuková. Kromě Mariupolu lidé opouštěli mimo jiné Berďansk či Luhanskou oblast. Ta volá po dalších evakuacích.
Na sobotu se podle Vereščukové podařilo dohodnout deset humanitárních koridorů. Jeden z nich má vést z Mariupolu.
Ostřelování Luhanské oblasti zesiluje
Ukrajinští zpravodajci potvrzují informace britských tajných služeb o tom, že po stažení ze severu Ukrajiny se ruské jednotky přeskupují a doplňují zásoby. Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov v interview pro CNN řekl, že ruská armáda se chystá k útoku na Charkov. Pakliže se invazním vojskům podaří toto město a také Mariupol dobýt, mohla by opět zamířit ke Kyjevu, míní Budanov.
V sobotní zprávě britští zpravodajci píšou, že ruská vojska se dále soustředí na Donbas, Mariupol a Mykolajiv na východě Ukrajiny. Pokračují také v útocích na civilisty, jako byl páteční úder na vlakové nádraží v Kramatorsku, který si podle v sobotu aktualizované bilance vyžádal dvaapadesát životů.
Britské ministerstvo obrany očekává, že Rusko také zvýší své letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské jednotky zde podle informací zpravodajců podporují námořní síly, které pokračují ve vypouštění řízených střel. Čím dál silnější ostřelování reportuje například vedení Luhanské oblasti.
„Ruské ambice vytvořit pozemní koridor mezi Krymem a Donbasem však nadále narážejí na ukrajinský odpor,“ konstatuje britské ministerstvo obrany.
Ruská armáda v noci ostřelovala město Zolote v Luhanské oblasti, Oděsu a Charkov. Za poslední den podle Pentagonu provedla až 250 náletů – drtivá většina z nich mířila na východ země. Celkem už ruská vojska od začátku invaze vypálila na Ukrajinu přes patnáct stovek řízených raket. Intenzivnímu ostřelování v noci čelil také již téměř zdevastovaný Mariupol.
Chodby, nástupiště i samotné vlaky charkovského metra se proto změnily v provizorní úkryt. Azyl tu hledá přes patnáct tisíc obyvatel města. V metru je už tři týdny schovaný spolu s babičkou a bratrem šestiletý Dmitrij. Vylézat z krytu se bojí, i dole jsou slyšet zvuky ostřelování.
„Proč? Proč musí naše děti a vnoučata takto trpět? Mladší tomu moc nerozumí, ale ten starší se už dost bojí,“ naříká Dmitrijova babička Irina. Svět na povrchu naplno ukazuje dopady války. Na ulici zůstávají mrtvá zvířata, zničené jsou automobily i rodinné domy.
Podle velení ukrajinského letectva se v pátek podařilo sestřelit tři ruské cíle – helikoptéru, střelu s plochou dráhou letu a bezpilotní letoun ruské armády. Ruské ministerstvo obrany v sobotu informovalo, že se invazním vojskům podařilo zničit sklad munice, stíhačku Mig-29 a helikoptéru Mi-8 na letecké základně v Poltavské oblasti.
V Buče odhalili další masový hrob
V Buče Ukrajinci odhalili další masový hrob, v němž bylo zhruba šedesát těl. Potvrzují se tak další případy, kdy ruští okupanti cíleně zabíjeli civilisty. „Provádíme zde exhumace. Očekáváme, že najdeme 67 těl, již jsme jich odvezli osmnáct. Bylo mezi nimi šestnáct se střelnými zraněními a další dvě se střelnými a střepinovými zraněními,“ popsala generální prokurátorka Iryna Venediktová.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která Buču navštívila v pátek, nálezy nasvědčují spáchání válečných zločinů. Zdůraznila, že je potřeba celou věc vyšetřit. Německý kancléř Olaf Scholz se vyjádřil jednoznačněji, dle jeho slov o válečné zločiny jde.
„Tohle je něco, co nesmíme zapomenout, nesmíme nad tím mávnout rukou. Tyto válečné zločiny nesmíme akceptovat a jejich pachatelé musí čelit následkům,“ zdůraznil.
Masakr civilistů v sobotu odsoudil také maďarský premiér Viktor Orbán, který je znám svojí nákloností k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Oznámil to jeho mluvčí Bertalan Havasi, podle kterého premiér rovněž podpoří mezinárodní vyšetřování, které odhalí viníky krveprolití.
Ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško podle agentury DPA také tvrdí, že ruská armáda od začátku invaze poškodila více než tři sta nemocnic a dalších zdravotnických zařízení. Úplně zničeno je údajně jednadvacet nemocnic. Sdělil také, že pacienti z oblastí bojů na jihu a východě jsou převáženi do regionů na západě a do centrální části země.
Ljaško rovněž informoval, že v oblastech u Kyjeva, které se po stažení ruských invazních jednotek vrátily pod ukrajinskou kontrolu, bude možné zdravotnická zařízení opět využívat. Ve městech Buča a Irpiň byly podle něj už nemocnice znovu uvedeny do provozu. Přesto bude nutné provést především povrchové opravy. Situace se zatím vyhodnocuje v Borodjance, nyní tam opět funguje alespoň pohotovost.
Další sankce proti Moskvě a Minsku
Spojené státy kvůli vývoji války na Ukrajině rozšířily restrikce na export do Ruska a Běloruska. Těmto zemím omezí možnosti dovozu zboží, jako jsou hnojiva a potrubní ventily, restrikce se týkají také například kuličkových ložisek a dalších součástek, surovin a chemikálií. Oba státy k případnému importu budou potřebovat speciální povolení, americké ministerstvo obchodu ale už avizovalo, že je nebude vydávat.
Administrativa prezidenta Joea Bidena rovněž omezila lety letadel americké výroby, která vlastní, kontrolují nebo si pronajímají Bělorusové, do Běloruska. Opatření označila za „součást reakce vlády USA na běloruské kroky na podporu ruské agrese na Ukrajině“, píše Reuters.
Biden také podepsal zákon, jenž Rusku a Bělorusku odebírá status trvalých normálních obchodních vztahů, což je ekvivalent doložky nejvyšších výhod. To Washingtonu otevírá cestu k zvyšování cel na dovoz zboží.
K restriktivním opatřením vůči agresorským zemím se připojilo také Japonsko, které zakáže dovoz ruského uhlí. Země je třetím největším importérem této suroviny na světě a ruské uhlí tvoří jedenáct procent japonského dovozu. „Japonsko stojí spolu s Ukrajinou,“ poznamenal k tomu premiér Fumio Kišida.
