Rakouský kancléř a britský premiér jednali v Kyjevě se Zelenským. Orbán odsoudil masakr v Buče

„Je to skvělý signál, že lídři evropských států sem začali jezdit a nepodporují nás jen slovy,“ řekl Zelenskyj podle agentury DPA po setkání s Nehammerem. Ten ukrajinskému prezidentovi slíbil další podporu a zpřísňování protiruských sankcí. „Budeme pokračovat ve zpřísňování protiruských sankcí, dokud válka neskončí. Nyní jsme přijali nový balíček sankcí. Nebude poslední,“ řekl rakouský kancléř k pátému balíku sankcí, který EU přijala v pátek.

Nehammer má během návštěvy Kyjeva na programu také setkání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem a starostou Kyjeva Vitalijem Kličkem. Rakouský kancléř rovněž navštíví město Buča nedaleko ukrajinské metropole, které zdevastovala ruská armáda a v němž se po jejím odchodu našly stovky zabitých civilistů.

Do Buči v pátek přijela i von der Leyenová s Borrellem a Hegerem. Šéfka EK v sobotu podle agentury Reuters řekla, že ruské jednotky zřejmě na Ukrajině spáchaly válečné zločiny. Dodala, že spáchané činy se musí vyšetřit.

Také britský premiér se v sobotu setkal s ukrajinským prezidentem v Kyjevě. Podle BBC řekl, že Británie stojí v čele protiválečné koalice, je lídrem ve vojenské pomoci Ukrajině a „lídrem v sankcích proti ruskému agresorovi“.

Prvními vysokými zahraničními představiteli, kteří od počátku ruské invaze na Ukrajinu dorazili do Kyjeva, se už v polovině března stali premiéři České republiky, Polska a Slovinska Petr Fiala (ODS), Mateusz Morawiecki a Janez Janša s polským vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńským. U Kyjeva tehdy ještě zuřily boje, nyní už se většina ruských jednotek přesunula na východ a jihovýchod.

Orbán odsoudil masakr v Buče

Maďarský premiér Viktor Orbán odsuzuje masakr v ukrajinském městě Buča, kde během ruské invaze zemřely stovky civilistů, a podpoří mezinárodní vyšetřování, které najde viníky tohoto krveprolití. V sobotu to řekl šéf tiskového úřadu maďarského premiéra Bertalan Havasi, jehož citoval server Hungary Today.

Maďarského premiéra v pátek ostře kritizoval jeho dlouholetý spojenec, polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, který mimo jiné řekl, že s ním dále nemůže spolupracovat, dokud Orbán nezmění postoj k ruské invazi. Orbán sice odsoudil ruské napadení Ukrajiny, ale nekritizoval konkrétně ruského prezidenta Vladimira Putina. Orbánova vláda také na rozdíl od ostatních zemí EU a dalších západních států neposílá Kyjevu vojenskou pomoc. Ke krvavým událostem v Buče Orbán dříve řekl, že je nutné nezávislé a nepodjaté vyšetřování.

„Pokud premiér Orbán říká, že jasně nevidí, co se stalo v Buče, doporučil bych mu navštívit očního lékaře. Je to zklamání,“ řekl tento týden Kaczyński s poukazem na stovky civilistů, které v Buče zřejmě zabili ruští vojáci. Zároveň ale vyjádřil určité pochopení pro možné Orbánovy cíle. „Věřím, že to, co Viktor Orbán dělá, je spjato s nadějí, že sehraje nějakou roli ve snahách o ukončení konfliktu. Myslím ale, že to je slepá ulička,“ dodal Kaczyński.

Orbán, který je dlouhodobě známý svými dobrými vztahy se šéfem Kremlu, tento týden v telefonickém rozhovoru s Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině a hlavu Ruska pozval do Budapešti na mírová jednání s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Podle serveru Hungary Today Orbán tento týden novinářům řekl, že „tuto válku začalo Rusko napadením Ukrajiny“, což označil za agresi. Dodal, že Maďarsko v tomto sdílí postoj EU. Vyzval také k nezávislému vyšetřování zvěrstev na Ukrajině a řekl, že civilisté musí být chránění a násilí vůči nim musí být jasně odsouzeno, řekl v sobotu Orbánův mluvčí.

Orbán minulou neděli opět vyhrál parlamentní volby a poté mimo jiné uvedl, že chce posílit partnerství s Polskem a ukončit rozpory ohledně ruské invaze na Ukrajinu. 

EK a dárci slibují deset miliard eur na Ukrajince

Evropská komise a další dárci ze světa slibují celkem 10,1 miliardy eur (téměř 250 miliard korun) na pomoc Ukrajincům prchajícím před válkou, oznámila po sobotní dárcovské akci ve Varšavě předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.

Iniciativa Stand Up For Ukraine, spuštěná komisí a kanadskou vládou, přinesla 9,1 miliardy eur včetně jedné miliardy přislíbené EK, miliardovou půjčku pak ještě přidává Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Z peněz přislíbených unijní exekutivou má 400 milionů putovat do zemí „v první linii“ uprchlické vlny z Ukrajiny.

„Dnes (v sobotu - pozn. red.) jsme vybrali 9,1 miliardy eur pro lidi prchající před invazí, uvnitř Ukrajiny a v zahraničí,“ oznámila šéfka unijní exekutivy. „Budeme pokračovat v poskytování podpory. A jakmile dopadne poslední bomba, pomůžeme ukrajinskému lidu obnovit jejich zemi,“ dodala.

Berlusconi je hluboce zklamaný chováním Putina

Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi  v sobotu řekl, že je „hluboce zklamaný“ chováním ruského prezidenta Vladimira Putina, protože se mu vždy zdál jako muž demokracie a míru. Oba pojí letité přátelství, informovala agentura Reuters. Podle ní se Berlusconi nyní na adresu Putina vyjádřil veřejně poprvé od ruské invaze na Ukrajinu, jež začala 24. února.

„Znám ho 20 let a vždycky se mi zdál jako muž demokracie a míru… jaká škoda,“ řekl Berlusconi v Římě na sněmu své strany Vzhůru Itálie. „Místo toho, aby (Rusko) dostal do Evropy, tak ho útokem na Ukrajinu vrhl do náruče Číny, jaká škoda, jaká škoda,“ uvedl také pětaosmdesátiletý italský politik.

Podle agentury Reuters Berlusconi v roce 2015 nazval Putina „nepochybně jedničkou mezi světovými vůdci“. Jindy zas italský pravicový politik uvedl, že ruský prezident je jako jeho mladší bratr. Oba se mnohokrát navštívili a na fotkách z jejich setkání v Rusku či Itálii se často srdečně usmívají.