Katalánsko

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že do postižených oblastí zamíří dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu dorazil do Barcelony, kde krátce promluvil k několika tisícům svých příznivců, poté podle místních médií zmizel. Očekávalo se, že se zúčastní schůze regionálního parlamentu, který má jednat o novém premiérovi Katalánska. Začalo se ale bez něj. Katalánským policistům se expremiéra nepodařilo zadržet, pátrání po něm ukončili před druhou hodinou odpoledne.

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Volby do regionálního parlamentu v Katalánsku vyhráli socialisté blízcí vládě v Madridu, separatisté skončili druzí. Žádná strana však nemá většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády. Strana katalánských socialistů (PSC), kterou vede někdejší španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa a která je sesterskou stranou socialistů španělského premiéra Pedra Sáncheze, získala ve 135členném parlamentu 42 křesel.

Katalánci o víkendu míří k volbám. Jejich hlasy rozhodnou o tom, jestli tento španělský region dál povedou politici, kteří usilují o jeho odtržení od zbytku země. Podle průzkumů by měla zvítězit socialistická strana. Ta vládne z Madridu celému Španělsku a po samostatnosti Katalánska netouží.

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Krize spojená s extrémním suchem dosáhla v Katalánsku historicky nevídaných rozměrů a regionální vláda musela vyhlásit stav nouze pro osmdesát procent obyvatel, včetně Barcelony. V praxi to znamená, že zhruba šest milionů lidí musí spotřebu vody dramaticky omezit.

Španělský parlament navzdory očekávání odmítl návrh zákona o amnestii pro katalánské separatisty. Katalánská strana Junts do poslední chvíle jednala se socialisty, autory návrhu zákona, avšak neúspěšně. Junts podle agentury Reuters požadovala mimo jiné odstranění výjimek ohledně trestných činů souvisejících s terorismem, jelikož někteří z jejích politiků jsou pro podezření z nich vyšetřovaní.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Dav protestujících prošel v sobotu španělskou metropolí, šlo zřejmě o dosud největší projev odporu proti zákonu o amnestii pro organizátory nelegálního referenda o nezávislosti Katalánska. Právě slibem amnestie si staronový premiér Pedro Sánchez zajistil dostatečnou podporu v parlamentu. Podle úřadů se demonstrace zúčastnilo na 170 tisíc lidí. Mnozí protestující mávali španělskými vlajkami a drželi transparenty s nápisy jako „Zrádce Sánchez“ nebo „Nezaprodávejte Španělsko“.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.

Španělský premiér Pedro Sánchez uzavřel dohodu s katalánskou separatistickou stranou Junts, a v parlamentu si tak definitivně zajistil dostatečnou podporu pro schválení své vlády, potvrdili zástupci Španělské socialistické dělnické strany (PSOE). Už minulý týden se Sánchez domluvil i s Republikánskou levicí Katalánska (ERC). Separatisty získal na svou stranu slibem, že předloží zákon o amnestii, která se má týkat lidí stíhaných za svou činnost na podporu katalánské nezávislosti.

Ve Španělsku několikátým dnem pokračují demonstrace. Protestující se vyslovují proti snaze úřadujícího levicového premiéra Pedra Sáncheze sestavit vládu s katalánskými separatisty. Výměnou jim nabízí možnou amnestii. Jen v Madridu si protesty během noci na středu vyžádaly skoro čtyři desítky raněných, šest osob pak podle deníku El Mundo úřady zadržely.

Vydatné deště doprovázené silnými bouřkami zasáhly některé části Španělska, podle veřejnoprávní stanice RTVE zemřeli tři lidé a další tři se pohřešují. Meteorologická statní agentura Aemet vydala nejvyšší výstrahu pro oblast Madridu a Toleda. Ulice zasažených měst byly pod vodou a několik obyvatel uvázlo ve svých domovech. Ve městě Aldea del Fresno se kvůli velké vodě zřítila část mostu. Silné srážky také způsobily rozsáhlé výpadky v železniční dopravě a významné škody na majetku.

Novou předsedkyní dolní komory španělského parlamentu zvolili poslanci kandidátku vládních socialistů Francinu Armengolovou, která vyhrála už v prvním kole. Dostala hlasy 178 z 350 členů Kongresu poslanců, podpořily ji tedy i obě strany katalánských separatistů, informují místní média. Podle nich to udělaly mimo jiné poté, co šéf španělské diplomacie poslal do Bruselu oficiální žádost, aby se katalánština, baskičtina a galicijština staly úředními jazyky Evropské unie. Odborníci se domnívají, že hlasování představuje vítězství šéfa socialistů Pedra Sáncheze, který chce pokračovat ve funkci premiéra.

Když si v Barceloně naplníte sklenici vodou z vodovodu, tak pětinu jejího obsahu tvoří voda z moře, která prošla zařízením na odsolování, a další pětinu voda z čističky. Právě tak zřejmě vypadá budoucnost pitné vody ve středomořském regionu, kde teploty stoupají a srážky klesají více, než je světový průměr, píše deník The Wall Street Journal (WSJ).

Španělští socialisté po sečtení volebních hlasů ze zahraničí přišli o jeden poslanecký mandát. Sestavení levicové koalice tak pro ně bude ještě obtížnější, než se po parlamentních volbách z minulého víkendu zdálo. Nyní by totiž potřebovali podporu radikálních katalánských separatistů, a ne jen aby se tito separatisté zdrželi hlasování, řekli analytici agentuře Reuters.

Středozemní moře dosáhlo tento týden nejvyšší zaznamenané denní teploty. S odvoláním na výzkum španělského Institutu mořských věd (ICM) o tom  informovala agentura AFP. Podle ní se tak děje v době mimořádně silné vlny veder ve velké části Středozemního moře, které je zároveň jedním z epicenter globálního oteplování.

Vedra, která nyní panují v Evropě a Spojených státech, by byla téměř nemožná bez klimatické změny. Uvedli to vědci z mezinárodního klimatologického a meteorologického sdružení World Weather Attribution (WWA).

U soutoku Vltavy a Berounky má v příštích letech vzniknout jeden z největších příměstských parků ve střední Evropě. Ambiciozní plán nyní získal podobu. Předložili ho architekti z Čech, Francie a Katalánska. K vidění je v pražském Centru architektury a městského plánování. Už příští týden se chtějí zástupci hlavního města sejít s vlastníky pozemků.

Stále víc evropských států se už na jaře potýká s vytrvalým suchem. Po Itálii se o letošní úrodu obává i Španělsko. Část farmářů zasetou úrodu rovnou odepsala, další váhají, jestli se mají za současné situace pokoušet zasít například kukuřici, rýži nebo vojtěšku. V ohrožení se tak kvůli nedostatku krmiva ocitnou i chovatelé dobytka. Sucho pociťují rovněž na francouzských vinicích či v rakouských Alpách.