Španělští poslanci těsně schválili zákon o amnestii pro katalánské separatisty

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Poslanci přehlasovali veto horní komory, v níž má většinu opozice. Zákon vstoupí v platnost zřejmě příští týden. Omlouvá činy, které se staly od listopadu 2011 do loňského listopadu.

Amnestie se nebude vztahovat na činy kvalifikované jako terorismus podle evropské legislativy ani na činy představující vážné porušení lidských práv. Netýká se ani zneužití veřejných fondů, pokud z nich daná osoba měla osobní prospěch.

„Odpuštění silnější než zášť“

Opoziční pravicová Lidová strana (PP) a krajně pravicová strana Vox, které na protest proti tomuto zákonu loni pořádaly demonstrace s účastí desítek tisíc lidí, hlasovaly opět proti. Šéf PP Alberto Núňez Feijóo znovu obvinil premiéra a šéfa socialistů Pedra Sáncheze z „politické korupce“.

Zákon totiž Sánchez slíbil loni katalánským separatistům, protože bez jejich podpory by nedostal důvěru v dolní komoře pro další mandát předsedy vlády. V loňských parlamentních volbách socialisté prohráli, ale vítězní lidovci neměli dost hlasů na sestavení vlády.

Sánchez schválení zákona komentoval na síti X. „V politice, stejně jako v životě, je odpuštění silnější než zášť. Dnes je Španělsko prosperující a jednotnější než v roce 2017,“ napsal s odkazem na rok, kdy katalánská vláda uspořádala neústavní referendum a kdy byli u moci ve Španělsku lidovci.

Přijetí zákona přivítali separatisté, včetně úřadujícího katalánského premiéra Pereho Aragonése. „Zvítězila demokracie a stovky lidí, kteří dostali nespravedlivé tresty. (...) Máme amnestii. Jak jsme slíbili. A také budeme mít referendum,“ napsal Aragonés katalánsky.

Katalánští separatisté vládnou v této autonomní oblasti více než deset let. Ve volbách tento měsíc ale přišli o většinu v regionálním parlamentu, takže tamní vládu bude zřejmě sestavovat vítězná strana PSC, což je sesterská strana socialistů premiéra Sáncheze. Ani ona se ale zřejmě neobejde bez podpory separatistů.

Stovky amnestovaných

Amnestie se tak týká i katalánských politiků, kteří byli obviněni ze zneužití veřejných peněz kvůli jejich použití na uspořádání neústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. To je případ katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je od října 2017 na útěku před španělskou justicí a který by se tak brzy mohl vrátit do Španělska, až soudce zruší i na něj vydaný zatykač.

Podle místních médií není jasné, kolika lidí se amnestie dotkne. Španělská vláda odhaduje, že jich budou téměř čtyři stovky. Katalánské separatistické strany odhadují počty mnohem vyšší, a to až patnáct set lidí. Půjde o politiky, úředníky, aktivisty, kteří se podíleli na referendu z roku 2017 uspořádané regionální Piugdemontovou vládou či na nezávazném hlasování o nezávislosti z roku 2014, které zorganizovala katalánská vláda Artura Mase.

Amnestováno by mělo být také asi devadesát španělských policistů, kteří 1. října 2017 zabavovali volební urny a bránili Kataláncům ve vstupu do volebních místností, i katalánských, z nichž velká část naopak při hlasování proti lidem nezasahovala.

Státní zástupci: Amnestie se netýká všech stíhání proti Puigdemontovi

Až zákon vyjde v oficiálním věstníku, měli by soudci okamžitě začít vydávat rozhodnutí, jimiž propustí na svobodu odsouzené, jichž se amnestie týká, zruší předběžná opatření a také zatykače. To se týká i Puigdemonta, který čelí obvinění ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí.

Zákon se ale podle čtveřice státních zástupců netýká všech stíhání, která španělská justice proti Puigdemontovi vede, tvrdí v posudku. Podle dokumentu, který dostal nejvyšší státní zástupce Álvaro García Ortiz, se amnestie nevztahuje na stíhání kvůli zpronevěře veřejných prostředků, a proto trestní stíhání nelze zastavit, ani prominout zbytek uložených trestů některých dalších katalánských politiků, například bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase. Státní zástupci jsou také proti odvolání národního zatykače proti katalánskému politikovi.

Dříve mu hrozil i trest za vzpouru, ale loni v lednu soudce nejvyššího soudu jeho stíhání v této věci zastavil poté, co vstoupila v platnost reforma trestního zákoníku, jež čin vzpoury (sedición) zrušila. V zákoníku ale zůstal čin „rebelión“ (rovněž česky vzpoura), který předpokládá účast v teroristické skupině a použití zbraní.

Reformu trestního zákonu také prosadila Sánchezová vláda, která už v roce 2021 udělila milost desítce katalánských politiků odsouzených v roce 2019 kvůli referendu, devět politiků tehdy dostalo tresty vězení devět až 13 let.

Podání stížnosti proti zákonu o amnestii ve čtvrtek avizovala šéfka vlády madridského autonomního regionu Isabel Díazová (ze strany PP), podle níž normu napadne jednotlivě všech jedenáct autonomních oblastí, v nichž vládnou lidovci.

Puigdemont schválení amnestie uvítal jako historický počin. „Španělský stát skrze svůj parlament napravil chybu,“ uvedl expremiér Katalánska. K přijetí amnestie podle něj španělské strany, které tento krok dlouho odmítaly, dotlačila neústupnost Katalánců. Puigdemont však neohlásil, zda či kdy se vrátí do Španělska. Podle něj ale konflikt mezi Katalánskem a Španělskem není stále urovnán.

Aplikace amnestie je nyní v rukou soudu. Zákon počítá s tím, že soudy, kde se vedou řízení, kterých se amnestie týká či kde byly vyneseny rozsudky podléhající amnestii, musejí přezkoumat řízení do dvou měsíců po začátku platnosti zákona. To by se mohlo stát příští týden po vydání zákona v oficiálním věstníku. K řízení, kdy soud aplikuje amnestii, se vyjadřují i státní zástupci, jejichž názor však není závazný. Případy, kdy by soudy odmítly vykonat amnestii, by zřejmě vyvolaly nové soudní spory, u kterých hrozí, že skončí před Ústavním soudem či před unijními instancemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jeden z největších úderů na Kyjev, popsal Zelenskyj ruský útok

Rusko v noci na úterý podniklo jeden ze svých největších leteckých útoků na Kyjev, napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Další údery směřovaly na Oděsu. Moskva proti Ukrajině vyslala 315 dronů a sedm raket. Ukrajinské jednotky zničily nebo zneškodnily 284 dronů a všechny rakety, dodalo ukrajinské letectvo.
před 10 mminutami

Izrael znovu udeřil na jemenský přístav Hudajdá

Izraelské námořnictvo v úterý provedlo údery na jemenský přístav Hudajdá, oznámila izraelská armáda podle listu The Times of Israel (ToI). O úderech předtím informovala podle agentury Reuters televize džihádistického hnutí hútíů. Izraelská armáda už v pondělí vyzvala obyvatele tří jemenských přístavů, aby se evakuovali.
před 56 mminutami

Čína vyslala do Tichého oceánu poprvé dvě letadlové lodě současně, tvrdí Tokio

V Tichém oceánu byly poprvé spatřeny dvě čínské letadlové lodě současně, oznámilo v úterý Japonsko. Podle něj se Čína snaží posilovat vojenské kapacity ve vzdálenějších oblastech, informovala agentura AFP.
07:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Los Angeles pokračovaly protesty. Policie použila gumové projektily

Stovky lidí demonstrovaly v americkém Los Angeles v pondělí večer místního času proti migrační politice federální vlády, informovala agentura DPA. Protest byl podle ní klidný, policie ale demonstranty vytlačila.
06:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka bere charkovským farmářům půdu i lidské síly

Kyjev a Evropská unie vyjednávají novou dohodu o dovozu ukrajinských zemědělských produktů. Stávající dokument v pondělí vypršel a obchodní podmínky se vrátily do období před začátkem plnohodnotné ruské invaze. Na východě válkou zasažené země přitom hospodaření čelí problémům – boje dále berou farmářům půdu i lidské síly.
před 4 hhodinami

Trump v Los Angeles nasadí na 700 příslušníků námořní pěchoty

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa v Los Angeles nasadí na sedm set příslušníků námořní pěchoty, píše Reuters. Budou mít podpůrnou roli, než dorazí všichni povolaní z Národní gardy. Jde o reakci na protesty, které ve městě USA vypukly v pátek poté, co tam imigrační úřady uskutečnily sérii razií. Při protestech proti imigrační politice zároveň policie v San Franciscu zatkla asi 150 lidí včetně několika mladistvých, píše CNN.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Je třeba posílit protivzdušnou obranu o 400 procent, řekl Rutte

Posílit protivzdušnou a protiraketovou obranu o 400 procent je podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho prioritou Aliance. Přednesl ji v Londýně po setkání s britským premiérem Keirem Starmerem. Rutte očekává, že účastníci nadcházejícího aliančního summitu v Haagu na konci června schválí zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nemocnice po střelbě u centra pomoci v Pásmu Gazy hlásí 14 mrtvých a stovku raněných

Při střelbě u centra humanitární pomoci v Pásmu Gazy zahynulo v pondělí čtrnáct lidí a dalších 99 bylo zraněno, uvedly místní nemocnice a ministerstvo zdravotnictví ovládané teroristickým hnutím Hamás. Do davu podle svědků citovaných agenturou AP stříleli izraelští vojáci spolu s místními ozbrojenci, kteří jsou patrně spojenci izraelské armády. Židovský stát se k události zatím nevyjádřil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...