Soudce španělského nejvyššího soudu ve čtvrtek zastavil stíhání katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obvinění ze vzpoury, zůstává ale obviněn ze zpronevěry a nedodržování soudních rozhodnutí. Informují o tom tamní média. Krok souvisí s reformou trestního zákoníku, která nyní vstoupila v platnost a která trestný čin vzpoury zrušila. Novinka se dotkne i již odsouzených katalánských separatistů, jejichž verdikty nyní bude nutné znovu přezkoumat. Puigdemontův advokát Gonzalo Boye reagoval, že se katalánský politik nemíní za současných podmínek vrátit z Belgie do Španělska, napsala agentura EFE.
Puigdemont, který byl předsedou katalánské regionální vlády v letech 2016 a 2017, byl obviněn ze vzpoury spolu s dalšími členy své regionální vlády kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z října 2017. Zatímco někteří ministři kvůli tomu byli odsouzeni k vysokým trestům vězení, Puigdemont zatím trest nedostal, jelikož v roce 2017 uprchl do Belgie.
Soudce nejvyššího soudu Pablo Llarena nyní také oznámil, že dál platí národní zatykač na Puigdemonta kvůli obvinění ze zpronevěry a činu, který španělské právo označuje jako neposlušnost (nedodržování úředních verdiktů). S vydáním eurozatykače na Puigdemonta a exministry Toniho Comína a Claru Ponsatíovou, kteří jsou rovněž na útěku před španělskou justicí, zatím Llarena počká až po rozhodnutí evropského soudu.
Ten stále řeší odvolání Puigdemonta, Comína a Ponsatíové proti rozhodnutí Evropského parlamentu (EP), který je kvůli žádosti Španělska o jejich vydání zbavil europoslanecké imunity.
Tresty pro dvanáct katalánských politiků
Kvůli referendu z roku 2017 a rezoluci, kterou krátce po něm přijal katalánský parlament a která předpokládala zahájení procesu vytvoření samostatné katalánské republiky, španělský nejvyšší soud vynesl v říjnu 2019 tresty pro dvanáct katalánských politiků, z toho devět jich poslal do vězení na devět až třináct let. Předloni v červnu socialistická vláda Pedra Sáncheze udělila těmto politikům milost, ačkoli oni žádali amnestii, tedy zrušení trestů. Nyní se jejich advokáti chystají žádat o přehodnocení verdiktů.
Loni v prosinci španělský parlament schválil reformu trestního zákoníku, z níž čin neozbrojené vzpoury vypadl a nahradil ho trestný čin vážného narušování veřejného pořádku. Vláda to zdůvodnila mimo jiné tím, že šlo o zastaralý trestný čin, který neměl obdobu v jiných evropských právních systémech.
Za vzpouru (sedición) hrozily tresty od deseti do patnácti let vězení, za nový čin vážného narušení veřejného pořádku to je tři až pět let vězení. V trestním zákoníku ale stále zůstal čin zvaný rebellion (vzpoura), který ale předpokládá účast v teroristické skupině a použití zbraní. Reforma rovněž snížila tresty za zpronevěru, pokud nedošlo k obohacení, a to ze dvanácti let na nejvýše čtyři roky. Puigdemont je obviněn ze zpronevěry kvůli tomu, že jako premiér použil finance autonomního regionu na uspořádání neústavního referenda.
