Europoslanci zbavili Puigdemonta imunity. Belgie tak bude moct rozhodnout o jeho vydání

Nahrávám video
Horizont ČT24: Puigdemont přišel v Evropském parlamentu o imunitu
Zdroj: ČT24

Evropský parlament zbavil imunity bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta a další dva separatistické politiky autonomního španělského regionu. Výrazná většina europoslanců rozhodla o tom, že úřady zemí, v nichž nyní katalánští politici žijí, budou moci znovu začít posuzovat španělskou žádost o jejich vydání. Madrid chce trio postavit před soud kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017.

Pro zbavení ochrany Puigdemonta před soudním řízením se v tajném internetovém hlasování vyslovilo 400 ze 693 hlasujících zákonodárců. V případě jeho kolegů Antoniho Comína a Clary Ponsatíové to bylo ještě o čtyři poslance více.

Pro byli zejména členové tří nejsilnějších parlamentních skupin – lidovců, socialistů a liberálů. „Parlament pouze ukázal, jak důležitá je spolupráce s justicí. Nemohli jsme učinit nic jiného…Evropskému parlamentu nepřísluší nikoho soudit, ale zajistit, aby mohla svou práci vykonat spravedlnost,“ řekla španělská předsedkyně europarlamentních socialistů Iratxe Garcíaová, která výsledek hlasování označila za vítězství demokracie.

Naopak proti doporučovali svým členům hlasovat zelení a levice, nesouhlasila patrně i značná část protievropské nacionalistické frakce.

„Politická situace ve Španělsku by se měla řešit politickým dialogem mezi španělskou a katalánskou vládou, nikoli v soudní síni, či násilím vůči občanům,“ litovala výsledku hlasování česká pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z parlamentní skupiny zelených. Proti hlasovala i komunistická poslankyně Kateřina Konečná, podle níž zbavením imunity nekončí boj za politická práva v Katalánsku.

Trojice se považuje za oběti politického pronásledování

Puigdemont, Comín i Ponsatíová tvrdí, že jsou oběťmi politického pronásledování ze strany španělské vlády. Ta je chce dostat před soud kvůli obvinění ze vzpoury vztahujícímu se ke zmíněnému referendu.

Bývalý katalánský premiér a jeho ministr zdravotnictví se stali členy Evropského parlamentu v roce 2019, Ponsatíová, který byla ministryní školství, až o rok později.

Rozhodnutí o zbavení imunity se prodloužilo kvůli pandemii covidu-19. Jednací řád totiž vyžadoval, aby se výbor sešel prezenčně za zavřenými dveřmi, což dlouho nebylo možné. Situaci odblokovalo až udělení výjimky ze strany vedení parlamentu, které umožnilo distanční jednání a hlasování.

Puigdemont a Comín žijí v Belgii, Ponsatíová v Británii. Úřady obou zemí se tak nyní mohou znovu začít zabývat španělskou žádostí. Není přitom jisté, zda jí vyhoví. Začátkem letošního roku belgická justice definitivně zamítla podobnou žádost o vydání bývalého katalánského ministra kultury Lluíse Puiga. Ten čelil obžalobě ze zpronevěry veřejných peněz využitých na uspořádání zmíněného referenda. 

To se konalo v říjnu 2017, pro održení Katalánska od Španělska se v něm vyslovilo přes 90 procent hlasujících. Volební účast činila 43 procent. Madrid označil referendum za ilegální a snažil se mu zabránit soudně i silou.

Puigdemont následně s několika dalšími členy své vlády utekl do Belgie. Učinil tak krátce poté, co tehdejší ústřední španělská vláda jeho kabinet sesadila a dočasně převzala vedení regionu.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě.
před 25 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami
Načítání...