Katalánsko strana 4 z 5

Před soudy v Barceloně a několika dalších katalánských městech se v pondělí ráno začaly tvořit dlouhé fronty lidí, kteří přišli podat sami na sebe trestní oznámení. Chtějí tak vyjádřit solidaritu s odsouzenými katalánskými politiky, kteří dostali tento měsíc od španělského nejvyššího soudu vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, informoval místní deník El Periódico.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Při protestech v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, utrpělo zranění 579 lidí. Třináct lidí zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný. Čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko, podle médií po zásahu gumovými projektily.

V centru Barcelony kulminovaly několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky. Zúčastnilo se jich půl milionu lidí. Skupina demonstrantů zaútočila na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily. Zraněno bylo nejméně 182 lidí.

Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci střetly s policií, někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí. Demonstrace jsou reakcí na verdikt španělského nejvyššího soudu, který poslal na devět až třináct let do vězení devět katalánských politiků za referendum o nezávislosti regionu. Čtvrtečního protestu v Barceloně se podle policie opět účastnilo na 25 tisíc lidí.

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Při pondělních protestech v Katalánsku bylo zraněno 170 lidí, zhruba 130 demonstrantů a čtyřicet policistů. Podle deníku La Vanguardia přišel jeden z demonstrantů při potyčce u barcelonského letiště o oko po zásahu gumovým projektilem. Demonstrace vypukly po rozsudku nad separatistickými politiky a ochromily dopravu v regionu. Mezinárodní letiště v Barceloně muselo v pondělí zrušit přes sto letů, v úterý v návaznosti na předchozí komplikace odpadly čtyři desítky spojů.

Bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras dostal za neústavní referendum o nezávislosti 13 let vězení. Dalších osm separatistů odešlo od španělského nejvyššího soudu s nižšími tresty. Jde o bezprecedentní verdikt v novodobé španělské historii. Katálanci v reakci na něj vyrazili do ulic. Protestující uposlechli výzvy separatistů a ochromili provoz na letišti v Barceloně. Španělská policie proti nim zakročila a několik lidí zadržela. Agentury informují o třiceti zraněných. Demonstrace se konají i jinde v Katalánsku, někde lidé blokují silnice či vlaková nádraží.

Je proslulý místy až nediplomaticky otevřeným jednáním, přesto by právě on měl vést diplomacii EU. Dosavadní španělský ministr zahraničí Josep Borrell chce, aby byla evropská politika v budoucnu jednotnější a důraznější. Během takzvaného grilování před europoslanci mimo jiné řekl, že členské země EU musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko. Důraz kladl také na řešení problémů na Balkáně a na východní hranici EU.

Hasiči pořád nemají úplně pod kontrolou lesní požár, který sužuje střední Portugalsko. Tamní média hovoří o nejsložitějším požáru letošního léta. Boj s plameny komplikuje měnící se směr větru a růst teplot. Podle odhadu expertů požár zničil od soboty na 8500 hektarů porostu, uvedla agentura EFE.

V úterý se poprvé od květnových evropských voleb v novém složení sešel Evropský parlament (EP), který ve středu zvolí svého předsedu. Ten nahradí dosavadního šéfa Antonia Tajaniho. Poslanecký klub socialistů (S&D) v Evropském parlamentu večer navrhl do funkce předsedy italského europoslance Davida-Mariu Sassoliho. Oznámilo to vedení druhé nejsilnější parlamentní skupiny. Levicový kandidát by s přislíbenou podporou nejsilnější lidovecké frakce mohl uspět, pokud se za něj postaví i poslanci některé z dalších skupin.

Zatímco střední Evropa si ve čtvrtek užívá ochlazení alespoň o pár stupňů, ve Francii, Španělsku nebo Itálii teplota stále stoupá. Ve Francii se v pátek očekává až 45 stupňů a panují obavy z opakování situace z roku 2003, kdy v zemi zemřely tisíce lidí. Na některých německých silnicích byla kvůli horku preventivně snížena povolená rychlost. V Katalánsku zase bojují stovky hasičů s nejhorším lesním požárem za sedm let. Na vedro si postěžoval i papež František.

Velkou část západní, střední a jižní Evropy trápí vlna extrémních veder, která bude podle meteorologů kulminovat koncem týdne. V Německu bylo s 36,8 stupně Celsia nejtepleji v Düsseldorfu, v rakouském Innsbrucku padl s 36,7 stupně Celsia dosavadní červnový teplotní rekord platný pro Tyrolsko. Řada zemí vydala kvůli vysokým teplotám varování, kterými občany upozorňuje na zdravotní rizika. Úřady se snaží ve vedrech pomáhat nejen lidem, ale i zvířatům.

Šedesát kilometrů trati, ale celé tři dlouhé hodiny jízdy poblíž francouzsko-španělských hranic? „Děkuji, nechci,“ řeknete si možná. Navzdory šnečímu tempu přesto výlet tímto spojem patří k nezapomenutelným turistickým zážitkům. Nebo možná právě kvůli němu. Vítejte na palubě žlutého vlaku, přezdívaného „Kanárek“. Zvolíte starý, trochu rozhrkaný uzavřený vůz, nebo se necháte za jízdy ovívat větrem na otevřené železniční plošině?

Před nejvyšším soudem v Madridu začaly závěrečné řeči obhajoby v procesu s dvanácti katalánskými politiky obžalovanými kvůli referendu o nezávislosti. Devíti separatistům hrozí kvůli obžalobě ze vzpoury až 25 let vězení. Tři exministři regionální vlády jsou obžalováni ze zpronevěry a hrozí jim až sedmiletý trest. Během procesu, který trval od února, bylo vyslechnuto na 440 svědků včetně expremiéra Mariana Rajoye. Justice proces vysílá v přímém přenosu přes internet.

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.

Především o pamět a vzpomínky se zajímá literární veletrh a festival Svět knihy, který se v těchto dnech koná v Praze. Mnohé k tomuto tématu může podotknout jeden z hostů, španělský literát Javier Cercas. Autor „historických pamětí“ si nejen české čtenáře získal romány Anatomie jednoho okamžiku a Vojáci od Salaminy, v nichž se vrací k momentům španělských dějin. „Nevěřím, že přítomnost se dá pochopit jen díky tomu, co se děje právě teď. To je nesmysl,“ vysvětlil mimo jiné, proč je důležité zaobírat se historií, v rozhovoru s redaktorem ČT Petrem Zavadilem.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli sice socialisté, slavit ale mohou i katalánští separatisté. Poprvé v parlamentních volbách totiž získala nejvíce hlasů v Katalánsku separatistická strana, která v tomto autonomním regionu porazila i tamní socialisty. Poprvé se také podle deníku La Vanguardia letos do španělského parlamentu dostali politici, kteří kandidovali z vězení. Z vazební věznice byli čtyři katalánští separatisté zvoleni poslanci a jeden senátorem.

Španělští socialisté vyhráli předčasné parlamentní volby, které v politicky roztříštěné zemi provázela nebývale vysoká účast. Po sečtení více než 96 procent okrsků získali téměř 29 procent hlasů. S ohledem na zisky ostatních stran to pro nynějšího premiéra Pedra Sáncheze znamená, že k sestavení případné levicové vládní koalice bude potřebovat více než jednoho partnera. Do parlamentu pak poprvé pronikla protiimigrační strana Vox, která by měla v 350členném Kongresu získat 24 mandátů.

Již potřetí za necelé čtyři roky dnes vyrazili španělští voliči vybírat nové poslance. Zájem je podle údajů volební komise větší než v roce 2016 a výrazně vzrostl zejména v Katalánsku, jehož snaha o nezávislost je jedním z hlavních témat předčasných voleb.

Španělé jdou už potřetí za necelé čtyři roky k parlamentním volbám. Podle průzkumů ani tentokrát nezíská žádná ze stran absolutní většinu. Povolební jednání tak budou nejspíš podobně složitá jako po dvou předchozích hlasováních. Ještě pár dnů před volbami byla až třetina voličů nerozhodnutá.

Věznice ve španělské obci Soto del Real nedaleko Madridu omezila počet dopisů, které bude předávat jednotlivým vězňům, na maximálně dvacet na osobu denně. Zaměstnanci totiž rozdělováním pošty v poslední době trávili hodiny denně kvůli tisícům dopisů pro katalánské politiky souzené za referendum o nezávislosti. Někteří z nich kandidují v nedělních volbách.

Generální stávka v Katalánsku, kterou vyhlásila část místních odborů na protest proti madridskému procesu s katalánskými politiky, přerostla na řadě míst této autonomní oblasti Španělska v manifestace desetitisíců lidí. Někde se demonstranti střetli s policií, zraněno bylo podle místního ministerstva vnitra zatím 28 lidí, z toho 12 policistů. V centru Barcelony zablokovali separatisté koleje vlakového nádraží, takže linky musely být odkloněny.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotní podvečer do centra Barcelony na manifestaci, kterou uspořádali separatisté na podporu katalánských politiků souzených v Madridu kvůli předloňskému referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Podle místní policie se demonstrace účastní na 200 000 lidí, podle organizátorů přišlo půl milionu lidí, informoval deník La Vanguardia.