Katalánsko strana 4 z 5

Když si Čech představí opravdu tradiční Vánoce, pravděpodobně se mu vybaví stromeček, dárky, kapr s bramborovým salátem a spousta cukroví. Staré zvyky třeba říkají schovat si šupinu z kapra pro štěstí, nebo rozkrojit jablko a podívat se, jestli uvnitř není vánoční hvězda. Tyto tradice ovšem v zahraničí neznají. Jak vypadají Vánoce v takových zemích, jako je třeba Japonsko, Katalánsko či Venezuela?

Několik tisíc lidí se shromáždilo v okolí fotbalového stadionu Camp Nou v Barceloně na protestní akci svolané katalánskými separatisty. Demonstranti, kteří manifestovali proti uvěznění místních politiků za neústavní referendum o nezávislosti Katalánska z roku 2017 a za právo na sebeurčení tohoto autonomního regionu na severovýchodě Španělska, zablokovali několik ulic kolem stadionu, na kterém se hrál zápas mezi místní FC Barcelonou a Realem Madrid. Během utkání, které skončilo remízou, se někteří protestující střetli s policií a několik lidí utrpělo zranění.

Španělský nejvyšší soud začal vyšetřovat možný vliv Ruska na dění v Katalánsku v době konání protiústavního referenda o nezávislosti v roce 2017. Podle španělského deníku El País se tajné vyšetřování zaměřuje na to, zda se ruská elitní tajná jednotka s označením 29155 pokusila vyvolat v regionu destabilizační procesy. Snahu ruských tajných agentů ovlivnit dění v zemi tento týden oficiálně potvrdilo i Srbsko.

Před soudem stanul v pondělí předseda katalánské vlády Quim Torra. Čelí obžalobě za neuposlechnutí výzvy španělské volební komise, podle které měl během předvolební kampaně odstranit separatistické symboly z budov regionální vlády. Premiér se hájí mimo jiné tím, že výzva k odstranění byla ilegální.

Španělští vládní socialisté se předběžně dohodli na koaliční vládě s druhou nejsilnější levicovou aliancí Unidas Podemos. Lídři těchto formací Pedro Sánchez a Pablo Iglesias dohodu podepsali před novináři v salonku dolní komory parlamentu. K vládnutí budou potřebovat ještě podporu dalších menších stran. Některé jim ji už přislíbily, katalánská separatistická strana ERC ale levicový kabinet za současné situace podpořit odmítá.

Francouzské speciální policejní oddíly ve spolupráci s jednotkami katalánské policie podřízené španělské vládě zásahly proti dvěma tisícům katalánských separatistů, kteří od pondělka blokovali dálniční hraniční přechod mezi těmito zeměmi. Francouzi po výzvách použili slzný plyn. Při zásahu bylo zadrženo 19 lidí, z toho 18 na francouzské straně. Mezitím v Lucemburku generální advokát soudu EU prohlásil, že vězněný katalánský politik Oriol Junqueras získal v květnu zvolením mandát europoslance, což Španělsko odmítalo. Soud se však rozhodnutím advokáta nemusí řídit.

Španělé jdou v neděli počtvrté za čtyři roky volit parlament. Politici se totiž zatím nedokázali vyrovnat s koncem systému dvou dominantních stran umožňujícím jednobarevné vlády. Vytváření koalic se příliš nedaří a naděje na snadný vznik stabilního kabinetu nepanují ani tentokrát. Ostrý tón do kampaně vnáší nedávný dramatický vývoj kolem katalánského separatistického hnutí.

Tisíce demonstrantů v Barceloně bušily do kuchyňských hrnců a skandovaly „Katalánsko nemá krále“ na protest proti návštěvě španělského panovníka ve správním středisku regionu, kde již týdny neustávají protesty separatistů. Felipe VI., jeho manželka, královna Letizia, a dvě dcery se v katalánské metropoli zúčastnili předávání cen nadace princezny gironské. V očekávání protestů separatistů byl kongresový palác, kde se ceremonie odehrála, v obležení pořádkových sil.

Před soudy v Barceloně a několika dalších katalánských městech se v pondělí ráno začaly tvořit dlouhé fronty lidí, kteří přišli podat sami na sebe trestní oznámení. Chtějí tak vyjádřit solidaritu s odsouzenými katalánskými politiky, kteří dostali tento měsíc od španělského nejvyššího soudu vysoké tresty vězení za uspořádání neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017, informoval místní deník El Periódico.

Ulice Barcelony opět zaplnily statisíce stoupenců nezávislého Katalánska. Volají po propuštění devíti katalánských politiků, které poslal španělský nejvyšší soud do vězení kvůli neústavnímu referendu z roku 2017. Protestující podpořila v sobotu také drtivá většina katalánských starostů. Večer ale demonstraci provázely střety s policií. Španělský premiér označil protesty, po kterých v minulých dnech zůstaly stovky zraněných, za útok na katalánskou společnost.

Při protestech v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, utrpělo zranění 579 lidí. Třináct lidí zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný. Čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko, podle médií po zásahu gumovými projektily.

V centru Barcelony kulminovaly několikadenní protesty kvůli vysokým trestům pro katalánské politiky. Zúčastnilo se jich půl milionu lidí. Skupina demonstrantů zaútočila na policisty. Příslušníci zásahových sil k jejich rozehnání použili obušky i střelbu gumovými projektily. Zraněno bylo nejméně 182 lidí.

Stovky demonstrantů se v Barceloně v noci střetly s policií, někteří zapalovali auta a kontejnery a házeli zápalné lahve. Předseda katalánské vlády Quim Torra vyzval k okamžitému ukončení násilí. Demonstrace jsou reakcí na verdikt španělského nejvyššího soudu, který poslal na devět až třináct let do vězení devět katalánských politiků za referendum o nezávislosti regionu. Čtvrtečního protestu v Barceloně se podle policie opět účastnilo na 25 tisíc lidí.

Ve Španělsku pokračují protesty, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky. Do Barcelony se vydaly z pěti měst takzvané Pochody svobody, které omezují provoz na silnicích. Zapojilo se do nich asi pětadvacet tisíc lidí, do katalánské metropole mají dorazit v pátek. Španělská vláda zatím odmítla přijmout výjimečná opatření, varovala však, že nevylučuje použití jakýchkoli prostředků k zajištění bezpečnosti v Katalánsku.

Při pondělních protestech v Katalánsku bylo zraněno 170 lidí, zhruba 130 demonstrantů a čtyřicet policistů. Podle deníku La Vanguardia přišel jeden z demonstrantů při potyčce u barcelonského letiště o oko po zásahu gumovým projektilem. Demonstrace vypukly po rozsudku nad separatistickými politiky a ochromily dopravu v regionu. Mezinárodní letiště v Barceloně muselo v pondělí zrušit přes sto letů, v úterý v návaznosti na předchozí komplikace odpadly čtyři desítky spojů.

Bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras dostal za neústavní referendum o nezávislosti 13 let vězení. Dalších osm separatistů odešlo od španělského nejvyššího soudu s nižšími tresty. Jde o bezprecedentní verdikt v novodobé španělské historii. Katálanci v reakci na něj vyrazili do ulic. Protestující uposlechli výzvy separatistů a ochromili provoz na letišti v Barceloně. Španělská policie proti nim zakročila a několik lidí zadržela. Agentury informují o třiceti zraněných. Demonstrace se konají i jinde v Katalánsku, někde lidé blokují silnice či vlaková nádraží.

Je proslulý místy až nediplomaticky otevřeným jednáním, přesto by právě on měl vést diplomacii EU. Dosavadní španělský ministr zahraničí Josep Borrell chce, aby byla evropská politika v budoucnu jednotnější a důraznější. Během takzvaného grilování před europoslanci mimo jiné řekl, že členské země EU musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko. Důraz kladl také na řešení problémů na Balkáně a na východní hranici EU.

Hasiči pořád nemají úplně pod kontrolou lesní požár, který sužuje střední Portugalsko. Tamní média hovoří o nejsložitějším požáru letošního léta. Boj s plameny komplikuje měnící se směr větru a růst teplot. Podle odhadu expertů požár zničil od soboty na 8500 hektarů porostu, uvedla agentura EFE.

V úterý se poprvé od květnových evropských voleb v novém složení sešel Evropský parlament (EP), který ve středu zvolí svého předsedu. Ten nahradí dosavadního šéfa Antonia Tajaniho. Poslanecký klub socialistů (S&D) v Evropském parlamentu večer navrhl do funkce předsedy italského europoslance Davida-Mariu Sassoliho. Oznámilo to vedení druhé nejsilnější parlamentní skupiny. Levicový kandidát by s přislíbenou podporou nejsilnější lidovecké frakce mohl uspět, pokud se za něj postaví i poslanci některé z dalších skupin.

Zatímco střední Evropa si ve čtvrtek užívá ochlazení alespoň o pár stupňů, ve Francii, Španělsku nebo Itálii teplota stále stoupá. Ve Francii se v pátek očekává až 45 stupňů a panují obavy z opakování situace z roku 2003, kdy v zemi zemřely tisíce lidí. Na některých německých silnicích byla kvůli horku preventivně snížena povolená rychlost. V Katalánsku zase bojují stovky hasičů s nejhorším lesním požárem za sedm let. Na vedro si postěžoval i papež František.

Velkou část západní, střední a jižní Evropy trápí vlna extrémních veder, která bude podle meteorologů kulminovat koncem týdne. V Německu bylo s 36,8 stupně Celsia nejtepleji v Düsseldorfu, v rakouském Innsbrucku padl s 36,7 stupně Celsia dosavadní červnový teplotní rekord platný pro Tyrolsko. Řada zemí vydala kvůli vysokým teplotám varování, kterými občany upozorňuje na zdravotní rizika. Úřady se snaží ve vedrech pomáhat nejen lidem, ale i zvířatům.

Šedesát kilometrů trati, ale celé tři dlouhé hodiny jízdy poblíž francouzsko-španělských hranic? „Děkuji, nechci,“ řeknete si možná. Navzdory šnečímu tempu přesto výlet tímto spojem patří k nezapomenutelným turistickým zážitkům. Nebo možná právě kvůli němu. Vítejte na palubě žlutého vlaku, přezdívaného „Kanárek“. Zvolíte starý, trochu rozhrkaný uzavřený vůz, nebo se necháte za jízdy ovívat větrem na otevřené železniční plošině?

Před nejvyšším soudem v Madridu začaly závěrečné řeči obhajoby v procesu s dvanácti katalánskými politiky obžalovanými kvůli referendu o nezávislosti. Devíti separatistům hrozí kvůli obžalobě ze vzpoury až 25 let vězení. Tři exministři regionální vlády jsou obžalováni ze zpronevěry a hrozí jim až sedmiletý trest. Během procesu, který trval od února, bylo vyslechnuto na 440 svědků včetně expremiéra Mariana Rajoye. Justice proces vysílá v přímém přenosu přes internet.

V Madridu se konalo ustavující zasedání španělského parlamentu vzešlého z dubnových voleb. Na návrh vítězných vládních socialistů byli do čela obou komor zvoleni katalánští socialisté, což je vnímáno jako vstřícný signál vůči separatisticky naladěné Barceloně. Novými zákonodárci se stalo i pět vězněných katalánských separatistů, které do budovy dopravila policie z vazby. V dolní komoře parlamentu také poprvé od pádu diktatury v zemi v roce 1975 usedli krajně pravicoví poslanci.