Katalánský premiér Torra stojí před soudem. Za transparenty a žluté stužky může přijít o funkci

2 minuty
Horizont ČT24: Katalánský premiér před soudem
Zdroj: ČT24

Před soudem stanul v pondělí předseda katalánské vlády Quim Torra. Čelí obžalobě za neuposlechnutí výzvy španělské volební komise, podle které měl během předvolební kampaně odstranit separatistické symboly z budov regionální vlády. Premiér se hájí mimo jiné tím, že výzva k odstranění byla ilegální.

Prokuratura navrhuje, aby stávající katalánský lídr nemohl dvacet měsíců vykonávat veřejné funkce. Pokud soud tomuto požadavku vyhoví, nebude moci Torra zůstat v čele katalánské vlády. Podle listu El País by ho nahradil vicepremiér Pere Aragones.

Torra podle žalobců navzdory výzvě ústřední volební komise neodstranil před dubnovými parlamentními volbami transparenty s nápisem „Svobodu pro politické vězně“, žluté stužky a další symboly, jež podle komise i prokurátora vyjadřují názor jen části katalánské společnosti a před volbami by neměly být na vládních budovách.

Katalánský premiér přiznal, že pokyn volební komise neuposlechl. Dodal ale, že nebylo možné řídit se ilegálním nařízením. „Každý ví, že výzva byla ilegální. Nadiktovala ji instituce, která k tomu neměla kompetenci. Já splnil svou povinnost, kterou je bránit právo a svobodu občanů,“ nechal se u soudu slyšet Torra.

Odmítl také, že žluté stuhy by byly symbolem propagandy a separatismu. „Jsou vyjádřením touhy po spravedlnosti, presumpci neviny a protestu. Symboly jako tyto by měly být společným dědictvím jakéhokoliv demokratického státu,“ obhajoval se.

Veřejné úřady podle komise musí respektovat politickou neutralitu

Komise ale zastává názor, že symboly mohou používat politické strany, nikoli však veřejné úřady, které musí respektovat politickou neutralitu. První výzvu k odstranění symbolů Torra neuposlechl a podal proti ní stížnost, na druhou reagoval až několik hodin předtím, než měla transparenty sundat katalánská policie. Odstraněné symboly ale nechal předseda katalánské vlády vyměnit za jiné s podobným poselstvím.

V regionu na severovýchodě Španělska se v posledních týdnech opět zvýšilo napětí kvůli rozsudku nad katalánskými politiky, kterým soud uložil vysoké tresty za neústavní referendum o nezávislosti z roku 2017.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...