Bývalý katalánský vicepremiér Oriol Junqueras dostal za neústavní referendum o nezávislosti 13 let vězení. Dalších osm separatistů odešlo od španělského nejvyššího soudu s nižšími tresty. Jde o bezprecedentní verdikt v novodobé španělské historii. Katálanci v reakci na něj vyrazili do ulic. Protestující uposlechli výzvy separatistů a ochromili provoz na letišti v Barceloně. Španělská policie proti nim zakročila a několik lidí zadržela. Agentury informují o třiceti zraněných. Demonstrace se konají i jinde v Katalánsku, někde lidé blokují silnice či vlaková nádraží.
Katalánci se bouří proti vysokým trestům pro separatisty. Zablokovali letiště v Barceloně
Katalánci protestují proti trestům pro separatisty. Střetli se s policií (zdroj: ČT24)
K ochromení provozu na barcelonském letišti vyzvalo hnutí Tsunami Democrátic (Demokratické tsunami), po jehož výzvě stovky lidí zaplnily linky metra i další dopravní spoje na letiště. Tam byl nasazen větší počet španělských a katalánských policistů, kteří bránili demonstrantům ve vstupu na terminál.
Policie použila i obušky nebo gumové projektily, zatímco radikálnější část protestujících házela kameny a odpadkové koše. Zranění utrpělo přes 30 lidí a několik osob bylo zadrženo. Zrušeno bylo sedm desítek letů, další mají zpoždění.
Katalánci zablokovali přijezd na letiště v Barceloně
V centru Barcelony se podle odhadů španělské televize RTVE sešlo kolem osmi tisíc lidí. Demonstrace se konaly i na dalších místech tohoto města s 1,6 milionu obyvatel. Stovky lidí přišly například na náměstí před sídlem katalánské vlády, další se chystali do parku Ciutadella, kde sídlí regionální parlament. Park ale místní policie preventivně uzavřela.
„Demonstrace vzaly velmi rychlý konec. Poslední skupinu divočejších demonstrantů rozháněla policie tady v Barceloně před desítkami minut,“ uvedl po 23. hodině večer zpravodaj ČT Petr Zavadil.
„I na letišti je už všechno u konce. Policisté mají celý terminál včetně přilehlého parkoviště pod kontrolou. Nicméně je možné, že zítra se demonstranti na letiště znovu vrátí,“ dodal Zavadil.
Protestující Katalánci zablokovali přístup na barcelonské letiště
Už dopoledne zablokovali demonstranti řadu velkých barcelonských ulic a krátce po zveřejnění verdiktu se do centra vydal pochod studentů. Lidé nesli katalánské vlajky a transparenty s nápisem Svobodu pro politické vězně.
Několik stovek lidí se shromáždilo také před barcelonskými sídly organizací Ómnium a Katalánské národní shromáždění (ANC), jejichž lídři dostali trest devět let vězení a už od října 2017 jsou ve vazbě. „Přišel čas povstat proti fašismu španělského státu a jeho kompliců,“ reagovala na verdikt nejradikálnější katalánská organizace separatistů Výbory na obranu republiky (CDR).
Protest na letišti v Barceloně
Forcadellová: Svobodná parlamentní debata není zločin
Soudní proces s 12 katalánskými politiky a předními osobnostmi veřejného života začal za velké pozornosti médií letos v únoru. Jednání přenášel soud v přímém přenosu. Veřejná slyšení skončila v červnu.
Exministři katalánské vlády dostali tresty vězení v trvání od 10 do 12 let. Odsouzení dostali mírnější tresty, než požadovala prokuratura, protože podle soudu neusilovali o nezávislost regionu na severovýchodě Španělska podněcováním k násilí. Pokud by soud rozhodl, že se katalánští politici dopustili vzpoury, hrozilo jim až 25 let vězení.
Dvanáct let vězení nakonec dostali katalánští exministři Raül Romeva, Jordi Turull a Dolors Bassaová, kteří spolu s Junquerasem byli odsouzeni i za zneužití veřejných fondů na uspořádání referenda.
Tresty pro katalánské politiky
Bývalá předsedkyně katalánského parlamentu Carme Forcadellová dostala 11 let a šest měsíců vězení. Odsouzena byla mimo jiné za to, že v roce 2017 postoupila k projednání v katalánském parlamentu několik zákonů souvisejících s referendem o nezávislosti.
„Svobodná parlamentní debata není zločin… Demokracie dnes zažila černý den,“ okomentovala rozsudek Forcadellová, která na verdikt čekala stejně jako osm jejích kolegů ve vazbě. Exministři Joaquim Forn a Josep Rull dostali 10 let a šest měsíců vězení. Aktivisté Jordi Sánchez a Jordi Cuixart, kteří jsou ve vazbě už od října 2017, dostali devět let vězení.
Tři exministři katalánské vlády Santi Vila, Meritxell Borrásová a Carles Mundó, kteří byli souzeni na svobodě, dostali pokutu a zákaz výkonu veřejných funkcí na rok a osm měsíců. Odsouzeni byli za ignorování soudních verdiktů vynesených před referendem, které už tehdy soud označil za neústavní. Madrid se hlasování snažil zabránit i silou, španělští policisté zabavovali volební materiály a bránili lidem v hlasování.
Události ČT: Historický verdikt ve Španělsku (zdroj: ČT24)
Politici se hodlají odvolat
Odsouzení se nyní mohou odvolat k ústavnímu soudu a poté k Evropskému soudu pro lidská práva, což jejich advokáti hodlají udělat.
Junqueras byl letos zvolen do Evropského parlamentu, španělský nejvyšší soud mu ale nepovolil osobní účast na ceremonii ve španělském parlamentu z poloviny června. Na ní zvolení španělští europoslanci přísahali na ústavu, aby se mohli oficiálně stát europoslanci, jak to vyžaduje španělská legislativa.
Bývalý vicepremiér tvrdí, že europoslaneckou imunitu získal už zvolením do europarlamentu. Nejvyšší soud proto požádal o posouzení sporu Soudní dvůr EU. Rozhodnout by měl 14. října.
Zpravodaj ČT Zavadil: Pochody mířící do Barcelony mají paralyzovat dopravu v metropoli (zdroj: ČT24)
Nový evropský zatykač na uprchlého Puigdemonta
Španělský soudce vydal podle tamních médií nový evropský zatykač na katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta. Puigdemont je už dva roky na útěku před španělskou justicí a žije v Belgii. Dosud mu hrozilo jen zatčení v domovské zemi, neboť v platnosti byl pouze španělský zatykač.
Evropský a mezinárodní zatykač na Puigdemonta vydal soudce španělského nejvyššího soudu Pablo Llarena, který měl jako vyšetřující soudce na starost kauzu bývalého katalánského vedení. On sám přitom loni v červenci evropský a mezinárodní zatykač na Puigdemonta zrušil.
Udělal to tehdy poté, co německý soud umožnil vydat Puigdemonta do Španělska jen za zpronevěru veřejných peněz, ale nikoli za vzpouru. Vydáním se tehdy zabýval německý soud, protože Puigdemont nakrátko odjel z Belgie do Německa, kde byl zadržen.
Nyní ale soudce evropský a mezinárodní zatykač obnovil, protože je podle něj šance na vydání Puigdemonta v souvislosti s rozsudky nad jeho kolegy z bývalé katalánské vlády. V tomto procesu nebyli Puigdemont ani další uprchlí katalánští politici souzeni právě proto, že jsou na útěku.
Puigdemont: Rozsudek je barbarství
Sám Puigdemont označil verdikt soudu za barbarství. „Celkem 100 let vězení. Barbarství. Jsme dnes více než kdy jindy na vaší straně a s vašimi rodinami. Je třeba reagovat jako nikdy předtím. Pro budoucnost našich dětí. Pro demokracii. Pro Evropu. Pro Katalánsko,“ napsal v reakci na rozsudek na Twitteru Puigdemont. Vydání zatykače na svou osobu zatím nekomentoval.
Španělský premiér Pedro Sánchez v reakci na odsuzující verdikt nad katalánskými politiky uvedl, že ho bude plně respektovat. Zdůraznil, že územní celistvost Španělska je podle ústavy nedělitelná a katalánská vláda by měla respektovat názory všech Katalánců. Nezávislost si totiž podle různých průzkumů přeje asi jen polovina z nich. Katalánský premiér Quim Torra verdikt soudu kritizoval a řekl, že je nedemokratický.
Rozsudek zřejmě ovlivní i kampaň před dalšími předčasnými volbami do španělského parlamentu, které se konají 10. listopadu.