Katalánsko

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.

Papež Lev XIV. ve středu večer požehnal a tím i otevřel nejvyšší kostelní věž Ježíše Krista v chrámu Svaté rodiny (Sagrada Familia), která se stala nejvyšší kostelní stavbou na světě. Na své dokončení chrám čeká od konce 19. století, tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Ve své homilii papež připomněl, že nelze věřit v Ježíše Krista a podporovat války.

Papež Lev XIV. požehnal 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.

Pětadvacetiletá Noelia Castillová z Katalánska ve čtvrtek odpoledne po dlouhé právní bitvě proti otci a křesťanským aktivistům podstoupila eutanazii a zemřela podle svého přání, informovala španělská média, která případ bedlivě sledovala. Žena trpěla paraplegií po neúspěšném pokusu o sebevraždu, jíž podle serveru deníku El País předcházelo vyrůstání v dětských domovech a vícečetné znásilnění. Španělsko eutanazii umožňuje od roku 2021.

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.

Každé léto vyvolává spalující vedro lesní požáry v zemích jižní Evropy. Ty se vlivem klimatické změny stále zintenzivňují. V Katalánsku loni, přestože se jednalo o třetí rok nejhoršího sucha za sto let, počet požárů poklesl, přičemž regionální vláda tento pokles přisuzuje zlepšeným opatřením na prevenci požárů. Její součástí je využívání stád koz. Ty se díky svému apetitu stávají ideálním nástrojem pro odstraňování křovin a jiných hořlavých materiálů, což pomáhá vytvořit přirozené protipožární pásy.

Po celý rok si bude Španělsko připomínat padesáté výročí od smrti fašistického diktátora Francisca Franca. Debaty a koncerty pořádané středolevicovou vládou mají podle premiéra Pedra Sáncheze mimo jiné upozornit na vzestup krajní pravice nejen ve Španělsku, ale i v celé Evropě. Socialisty za to kritizují pravicové strany. Tvrdí, že levicová vláda rozděluje společnost.

Východ Španělska zasáhly v pondělí další silné deště, úřady v některých částech Katalánska vyhlásily stav extrémního nebezpečí. Ulicemi Barcelony včetně letiště se valí voda. Země se přitom stále vzpamatovává z bleskových povodní z minulého týdne, při kterých zemřelo zejména v regionu Valencie více než dvě stě lidí. Dalších 89 osob se ve Valencii nadále pohřešuje. Část z nich ale může být mezi 62 mrtvými, které se zatím nepodařilo identifikovat.

Záplavy na jihovýchodě Španělska připravily o život už více než 211 lidí, většina je z Valencie. Záchranáři ale stále pátrají po pohřešovaných, počet obětí se proto ještě může navýšit. Španělský premiér Pedro Sánchez oznámil, že v postižených oblastí pomůže dalších deset tisíc vojáků a policistů. Voda zničila mosty a zavalila města bahnem, tisíce lidí tak zůstaly bez vody, potravin a elektřiny.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu dorazil do Barcelony, kde krátce promluvil k několika tisícům svých příznivců, poté podle místních médií zmizel. Očekávalo se, že se zúčastní schůze regionálního parlamentu, který má jednat o novém premiérovi Katalánska. Začalo se ale bez něj. Katalánským policistům se expremiéra nepodařilo zadržet, pátrání po něm ukončili před druhou hodinou odpoledne.

Novým šéfem katalánské regionální vlády se stal socialista Salvador Illa. Po čtrnácti letech tak končí éra premiérů z katalánských separatistických stran. Illa se spoléhá na podporu levicové koalice. Volbu poznamenal návrat expremiéra Carlese Puigdemonta, který se sedm let skrýval v zahraničí před španělskou justicí. Ta ho chce postavit před soud kvůli referendu o samostatnosti Katalánska z roku 2017. Po krátkém vystoupení v Barceloně Puigdemont znovu zmizel.

Španělští poslanci definitivně schválili zákon o amnestii pro činy související se snahami o nezávislost Katalánska. O amnestii budou soudci rozhodovat v jednotlivých případech. Zákon v dolní komoře prošel po vetu Senátu jen těsně: potřeba bylo 176 hlasů, pro nakonec hlasovalo 177 zákonodárců. Opozice už avizovala, že podá stížnost k soudu. Obrátit se může na ten ústavní nebo Soudní dvůr EU.

Volby do regionálního parlamentu v Katalánsku vyhráli socialisté blízcí vládě v Madridu, separatisté skončili druzí. Žádná strana však nemá většinu potřebnou k sestavení jednobarevné vlády. Strana katalánských socialistů (PSC), kterou vede někdejší španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa a která je sesterskou stranou socialistů španělského premiéra Pedra Sáncheze, získala ve 135členném parlamentu 42 křesel.

Katalánci o víkendu míří k volbám. Jejich hlasy rozhodnou o tom, jestli tento španělský region dál povedou politici, kteří usilují o jeho odtržení od zbytku země. Podle průzkumů by měla zvítězit socialistická strana. Ta vládne z Madridu celému Španělsku a po samostatnosti Katalánska netouží.

Španělští poslanci schválili zákon, který by udělil amnestie za trestné činy spáchané při prosazování nezávislosti Katalánska. Prominutí trestu by se mělo týkat třeba i lídra separatistické strany Junts Carlese Puigdemonta, který je od roku 2017 v exilu v Belgii. O zákonu hlasoval španělský parlament už také na konci ledna, navzdory očekáváním tehdy ale neprošel. Nynější pozměněná verze pracuje s rozšířeným seznamem amnestovaných lidí.

Krize spojená s extrémním suchem dosáhla v Katalánsku historicky nevídaných rozměrů a regionální vláda musela vyhlásit stav nouze pro osmdesát procent obyvatel, včetně Barcelony. V praxi to znamená, že zhruba šest milionů lidí musí spotřebu vody dramaticky omezit.

Španělský parlament navzdory očekávání odmítl návrh zákona o amnestii pro katalánské separatisty. Katalánská strana Junts do poslední chvíle jednala se socialisty, autory návrhu zákona, avšak neúspěšně. Junts podle agentury Reuters požadovala mimo jiné odstranění výjimek ohledně trestných činů souvisejících s terorismem, jelikož někteří z jejích politiků jsou pro podezření z nich vyšetřovaní.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Dav protestujících prošel v sobotu španělskou metropolí, šlo zřejmě o dosud největší projev odporu proti zákonu o amnestii pro organizátory nelegálního referenda o nezávislosti Katalánska. Právě slibem amnestie si staronový premiér Pedro Sánchez zajistil dostatečnou podporu v parlamentu. Podle úřadů se demonstrace zúčastnilo na 170 tisíc lidí. Mnozí protestující mávali španělskými vlajkami a drželi transparenty s nápisy jako „Zrádce Sánchez“ nebo „Nezaprodávejte Španělsko“.

Španělský premiér Pedro Sánchez v pátek dopoledne složil slavnostní přísahu před králem Felipem VI. na další funkční období. Podle deníku El País by měl Sánchez v příštích dnech představit členy své nové vlády. Lídrovi španělských socialistů ve čtvrtek podle očekávání vyslovila důvěru dolní komora parlamentu. V pátek se zároveň objevil apel bývalých vojáků, kteří vyzývají armádu k odstranění Sáncheze z funkce.

Podle očekávání vyslovila dolní komora španělského parlamentu důvěru šéfovi socialistů Pedru Sánchezovi, který tak znovu bude premiérem a může sestavit vládu. Hlasovalo pro něj 179 zákonodárců, tedy těsná většina ve sněmovně o 350 členech. Proti bylo 171 poslanců, uvedly agentury.