Katalánsko strana 5 z 5

Především o pamět a vzpomínky se zajímá literární veletrh a festival Svět knihy, který se v těchto dnech koná v Praze. Mnohé k tomuto tématu může podotknout jeden z hostů, španělský literát Javier Cercas. Autor „historických pamětí“ si nejen české čtenáře získal romány Anatomie jednoho okamžiku a Vojáci od Salaminy, v nichž se vrací k momentům španělských dějin. „Nevěřím, že přítomnost se dá pochopit jen díky tomu, co se děje právě teď. To je nesmysl,“ vysvětlil mimo jiné, proč je důležité zaobírat se historií, v rozhovoru s redaktorem ČT Petrem Zavadilem.

Nedělní parlamentní volby ve Španělsku vyhráli sice socialisté, slavit ale mohou i katalánští separatisté. Poprvé v parlamentních volbách totiž získala nejvíce hlasů v Katalánsku separatistická strana, která v tomto autonomním regionu porazila i tamní socialisty. Poprvé se také podle deníku La Vanguardia letos do španělského parlamentu dostali politici, kteří kandidovali z vězení. Z vazební věznice byli čtyři katalánští separatisté zvoleni poslanci a jeden senátorem.

Španělští socialisté vyhráli předčasné parlamentní volby, které v politicky roztříštěné zemi provázela nebývale vysoká účast. Po sečtení více než 96 procent okrsků získali téměř 29 procent hlasů. S ohledem na zisky ostatních stran to pro nynějšího premiéra Pedra Sáncheze znamená, že k sestavení případné levicové vládní koalice bude potřebovat více než jednoho partnera. Do parlamentu pak poprvé pronikla protiimigrační strana Vox, která by měla v 350členném Kongresu získat 24 mandátů.

Již potřetí za necelé čtyři roky dnes vyrazili španělští voliči vybírat nové poslance. Zájem je podle údajů volební komise větší než v roce 2016 a výrazně vzrostl zejména v Katalánsku, jehož snaha o nezávislost je jedním z hlavních témat předčasných voleb.

Španělé jdou už potřetí za necelé čtyři roky k parlamentním volbám. Podle průzkumů ani tentokrát nezíská žádná ze stran absolutní většinu. Povolební jednání tak budou nejspíš podobně složitá jako po dvou předchozích hlasováních. Ještě pár dnů před volbami byla až třetina voličů nerozhodnutá.

Věznice ve španělské obci Soto del Real nedaleko Madridu omezila počet dopisů, které bude předávat jednotlivým vězňům, na maximálně dvacet na osobu denně. Zaměstnanci totiž rozdělováním pošty v poslední době trávili hodiny denně kvůli tisícům dopisů pro katalánské politiky souzené za referendum o nezávislosti. Někteří z nich kandidují v nedělních volbách.

Generální stávka v Katalánsku, kterou vyhlásila část místních odborů na protest proti madridskému procesu s katalánskými politiky, přerostla na řadě míst této autonomní oblasti Španělska v manifestace desetitisíců lidí. Někde se demonstranti střetli s policií, zraněno bylo podle místního ministerstva vnitra zatím 28 lidí, z toho 12 policistů. V centru Barcelony zablokovali separatisté koleje vlakového nádraží, takže linky musely být odkloněny.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotní podvečer do centra Barcelony na manifestaci, kterou uspořádali separatisté na podporu katalánských politiků souzených v Madridu kvůli předloňskému referendu o nezávislosti tohoto autonomního regionu. Podle místní policie se demonstrace účastní na 200 000 lidí, podle organizátorů přišlo půl milionu lidí, informoval deník La Vanguardia.

Španělští poslanci nepodpořili vládní návrh rozpočtu na letošní rok. Podle tamních médií je tak téměř jisté, že dojde k vypsání předčasných voleb, možná už v dubnu. Kabinet socialistického premiéra Pedra Sáncheze dosud podporovali příznivci samostatného Katalánska, vzájemné vztahy ale negativně ovlivnily ukončená jednání o širší katalánské autonomii. Sánchezova vláda vznikla loni v létě, i předchozí volby proběhly předčasně.

V Madridu začal proces s dvanácti bývalými členy vedení Katalánska. Jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, i za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017. Před soudem stojí i kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou téhož roku koncem října přijal katalánský parlament. Proces doprovázejí přisná bezpečností opatření, před soudní budovou se shromáždili příznivci i odpůrci katalánské nezávislosti. V Katalánsku se konaly demonstrace separatistů.

Tisíce lidí požadovaly na demonstraci v centru Madridu konec levicové vlády, která své odpůrce pobouřila jednáním s katalánskými separatisty. Lídrům pravicových lidovců a strany Ciudadanos se nelíbí postup premiéra Pedra Sáncheze, který loni nastoupil do čela vlády se slibem, že se pokusí uklidnit napětí.

V Katalánsku se od rána konaly demonstrace umírněných separatistů i protesty radikálních zastánců nezávislosti tohoto autonomního regionu. Při střetech policie s radikály v Barceloně bylo zatčeno 13 lidí, 51 lidí včetně tří desítek policistů utrpělo zranění. Demonstrace u příležitosti výjezdního zasedání španělské vlády v Barceloně se konaly i jinde v Katalánsku, například v Gironě, a na řadě míst radikálové blokovali silnice.

Španělská prokuratura obžalovala bývalé katalánské vedení ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Nejvyšší trest – 25 let vězení – žádá prokuratura pro bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase, tresty od 17 let do osmi měsíců vězení požaduje i pro další téměř dvě desítky politiků. Tato obžaloba se netýká regionálního expremiéra Carlese Puigdemonta a další katalánských politiků, kteří před španělskou justicí utekli do ciziny. Katalánský premiér Quim Torra v reakci na oznámení obžaloby svolal na pátek mimořádné zasedání vlády.

První výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které uspořádala předchozí regionální vláda přes zákaz španělské justice, si připomněly tisíce lidí po celém regionu. Shromáždění separatistů omezila ráno a dopoledne provoz na několika silnicích i železnici, kolem poledne prošel pochod asi 15 tisíc studentů centrem Barcelony. Demonstrace připomínající plebiscit, při němž španělská policie bránila lidem v hlasování, jsou plánovány až do večera.

Před několika lety byl Manuel Valls francouzským premiérem a nejpopulárnějším politikem v zemi. Teď je z něj řadový poslanec, o kterého ve Francii nikdo moc nestojí. Pokouší se proto vrátit na výsluní v katalánské Barceloně, kde se narodil a kde se teď uchází o funkci starosty. Valls v posledním roce opakovaně demonstroval na straně odpůrců katalánské nezávislosti na Španělsku. Francouzským poslancům ale vadí, že kvůli kampani zanedbává svou práci.

Davy lidí vyrazily v úterý do ulic Barcelony v rámci národního svátku Den Katalánska (La Diada). Jedenácté září 1714 je dnem, kdy Katalánci přišli ve válce o španělské dědictví o nezávislost. Separatisté výročí stejně jako v minulých letech využili k protestům. Podle policie demonstruje v Barceloně asi milion lidí. Hlavním smyslem manifestace je snaha domoci se propuštění katalánských vůdců.

Ze sporu o nezávislost Katalánska se stává válka barev. V regionu roste napětí kvůli žlutým stužkám přivázaným na plotech, zábradlích a lampách. Žluté dřevěné kříže se objevily i na místních plážích. Vyjádřit mají podporu politikům vězněným za pokus o odtržení od Španělska. Odpůrci separatistů se vytrvale snaží stužky likvidovat, separatisté je ale vážou znovu. Kvůli tomu už došlo i na potyčky.

O budoucnosti Katalánska se podle španělského premiéra Pedra Sáncheze rozhodne v referendu. Řekl to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Cadena SER. Sánchez sdělil, že by Katalánci díky novému hlasování mohli získat větší autonomii – a současně vyloučil, že by se rozhodovalo o sebeurčení, protože to ústava neumožňuje. Katalánský premiér Quim Torra je ovšem přesvědčen, že nezávislost jeho regionu je nevyhnutelná.

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, o jehož vydání z Německa do Španělska usiloval Madrid, se o víkendu vrátí do Belgie, kam se po útěku z vlasti uchýlil. Politik to oznámil na tiskové konferenci v Berlíně. Puigdemont ve Španělsku čelí obvinění ze vzpoury kvůli snaze odtrhnout autonomní region od království.

Soudce španělského nejvyššího soudu zrušil eurozatykače na uprchlé katalánské politiky včetně expremiéra Carlese Puigdemonta. Zároveň odmítl nedávný verdikt německého soudu, který umožnil vydat Puigdemonta do Španělska jen za zpronevěru veřejných peněz, a nikoli za vzpouru.

Desetitisíce lidí zaplnily ulice Barcelony při demonstraci za propuštění katalánských separatistických politiků zadržovaných kvůli obvinění ze vzpoury. Lidé po španělské vládě požadovali „politická gesta“ v podobě propuštění politických vůdců, uvedl deník La Vanguardia. Jejich obhájci v pátek oznámili, že budou požadovat zproštění obvinění a jejich propuštění na svobodu.

Německo může vydat ke stíhání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Rozhodnutí vrchního zemského soudu ve Schleswigu se ale týká jen obvinění ze zpronevěry veřejných financí. Vydat separatistu kvůli obvinění ze vzpoury soud odmítl. Rozhodnutí ještě musí potvrdit zemská generální prokuratura. Podle agentury DPA je to už pouze formální krok, který úřad učiní v nejbližších dnech.

V Katalánsku po sedmi měsících končí přímá správa Madridu. V oficiálním věstníku vyšel jmenovací dekret, který ve čtvrtek potvrdila španělská vláda. Katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů. Podle agentury Europa Press by se měl ceremoniál převzetí funkcí konat v sobotu. Přímou správu Madrid nad autonomním regionem zavedl vloni koncem října kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska.

Německá prokuratura hodlá znovu požádat tamní soud o vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska kvůli obvinění ze vzpoury, kterému ve své domovské zemi čelí. Soud již dříve jeho vydání kvůli obvinění ze vzpoury odmítl, nyní ale státní zastupitelství obdrželo z Madridu nové důkazy, na jejichž základě se domnívá, že by to možné bylo. Žádost prokuratury, aby byl Puigdemont vzat znovu do vazby, soud ale v úterý zamítl.