Katalánsko strana 5 z 5

Španělští poslanci nepodpořili vládní návrh rozpočtu na letošní rok. Podle tamních médií je tak téměř jisté, že dojde k vypsání předčasných voleb, možná už v dubnu. Kabinet socialistického premiéra Pedra Sáncheze dosud podporovali příznivci samostatného Katalánska, vzájemné vztahy ale negativně ovlivnily ukončená jednání o širší katalánské autonomii. Sánchezova vláda vznikla loni v létě, i předchozí volby proběhly předčasně.

V Madridu začal proces s dvanácti bývalými členy vedení Katalánska. Jsou obžalováni kvůli schválení zákonů regionálním parlamentem, které měly odporovat španělské ústavě, i za uspořádání referenda o nezávislosti Katalánska 1. října 2017. Před soudem stojí i kvůli rezoluci o vyhlášení nezávislosti, kterou téhož roku koncem října přijal katalánský parlament. Proces doprovázejí přisná bezpečností opatření, před soudní budovou se shromáždili příznivci i odpůrci katalánské nezávislosti. V Katalánsku se konaly demonstrace separatistů.

Tisíce lidí požadovaly na demonstraci v centru Madridu konec levicové vlády, která své odpůrce pobouřila jednáním s katalánskými separatisty. Lídrům pravicových lidovců a strany Ciudadanos se nelíbí postup premiéra Pedra Sáncheze, který loni nastoupil do čela vlády se slibem, že se pokusí uklidnit napětí.

V Katalánsku se od rána konaly demonstrace umírněných separatistů i protesty radikálních zastánců nezávislosti tohoto autonomního regionu. Při střetech policie s radikály v Barceloně bylo zatčeno 13 lidí, 51 lidí včetně tří desítek policistů utrpělo zranění. Demonstrace u příležitosti výjezdního zasedání španělské vlády v Barceloně se konaly i jinde v Katalánsku, například v Gironě, a na řadě míst radikálové blokovali silnice.

Španělská prokuratura obžalovala bývalé katalánské vedení ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Nejvyšší trest – 25 let vězení – žádá prokuratura pro bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase, tresty od 17 let do osmi měsíců vězení požaduje i pro další téměř dvě desítky politiků. Tato obžaloba se netýká regionálního expremiéra Carlese Puigdemonta a další katalánských politiků, kteří před španělskou justicí utekli do ciziny. Katalánský premiér Quim Torra v reakci na oznámení obžaloby svolal na pátek mimořádné zasedání vlády.

První výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které uspořádala předchozí regionální vláda přes zákaz španělské justice, si připomněly tisíce lidí po celém regionu. Shromáždění separatistů omezila ráno a dopoledne provoz na několika silnicích i železnici, kolem poledne prošel pochod asi 15 tisíc studentů centrem Barcelony. Demonstrace připomínající plebiscit, při němž španělská policie bránila lidem v hlasování, jsou plánovány až do večera.

Před několika lety byl Manuel Valls francouzským premiérem a nejpopulárnějším politikem v zemi. Teď je z něj řadový poslanec, o kterého ve Francii nikdo moc nestojí. Pokouší se proto vrátit na výsluní v katalánské Barceloně, kde se narodil a kde se teď uchází o funkci starosty. Valls v posledním roce opakovaně demonstroval na straně odpůrců katalánské nezávislosti na Španělsku. Francouzským poslancům ale vadí, že kvůli kampani zanedbává svou práci.

Davy lidí vyrazily v úterý do ulic Barcelony v rámci národního svátku Den Katalánska (La Diada). Jedenácté září 1714 je dnem, kdy Katalánci přišli ve válce o španělské dědictví o nezávislost. Separatisté výročí stejně jako v minulých letech využili k protestům. Podle policie demonstruje v Barceloně asi milion lidí. Hlavním smyslem manifestace je snaha domoci se propuštění katalánských vůdců.

Ze sporu o nezávislost Katalánska se stává válka barev. V regionu roste napětí kvůli žlutým stužkám přivázaným na plotech, zábradlích a lampách. Žluté dřevěné kříže se objevily i na místních plážích. Vyjádřit mají podporu politikům vězněným za pokus o odtržení od Španělska. Odpůrci separatistů se vytrvale snaží stužky likvidovat, separatisté je ale vážou znovu. Kvůli tomu už došlo i na potyčky.

O budoucnosti Katalánska se podle španělského premiéra Pedra Sáncheze rozhodne v referendu. Řekl to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Cadena SER. Sánchez sdělil, že by Katalánci díky novému hlasování mohli získat větší autonomii – a současně vyloučil, že by se rozhodovalo o sebeurčení, protože to ústava neumožňuje. Katalánský premiér Quim Torra je ovšem přesvědčen, že nezávislost jeho regionu je nevyhnutelná.

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont, o jehož vydání z Německa do Španělska usiloval Madrid, se o víkendu vrátí do Belgie, kam se po útěku z vlasti uchýlil. Politik to oznámil na tiskové konferenci v Berlíně. Puigdemont ve Španělsku čelí obvinění ze vzpoury kvůli snaze odtrhnout autonomní region od království.

Soudce španělského nejvyššího soudu zrušil eurozatykače na uprchlé katalánské politiky včetně expremiéra Carlese Puigdemonta. Zároveň odmítl nedávný verdikt německého soudu, který umožnil vydat Puigdemonta do Španělska jen za zpronevěru veřejných peněz, a nikoli za vzpouru.

Desetitisíce lidí zaplnily ulice Barcelony při demonstraci za propuštění katalánských separatistických politiků zadržovaných kvůli obvinění ze vzpoury. Lidé po španělské vládě požadovali „politická gesta“ v podobě propuštění politických vůdců, uvedl deník La Vanguardia. Jejich obhájci v pátek oznámili, že budou požadovat zproštění obvinění a jejich propuštění na svobodu.

Německo může vydat ke stíhání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Rozhodnutí vrchního zemského soudu ve Schleswigu se ale týká jen obvinění ze zpronevěry veřejných financí. Vydat separatistu kvůli obvinění ze vzpoury soud odmítl. Rozhodnutí ještě musí potvrdit zemská generální prokuratura. Podle agentury DPA je to už pouze formální krok, který úřad učiní v nejbližších dnech.

V Katalánsku po sedmi měsících končí přímá správa Madridu. V oficiálním věstníku vyšel jmenovací dekret, který ve čtvrtek potvrdila španělská vláda. Katalánští ministři se tak mohou ujmout svých úřadů. Podle agentury Europa Press by se měl ceremoniál převzetí funkcí konat v sobotu. Přímou správu Madrid nad autonomním regionem zavedl vloni koncem října kvůli snahám katalánské vlády o odtržení od Španělska.

Německá prokuratura hodlá znovu požádat tamní soud o vydání bývalého katalánského premiéra Carlese Puigdemonta do Španělska kvůli obvinění ze vzpoury, kterému ve své domovské zemi čelí. Soud již dříve jeho vydání kvůli obvinění ze vzpoury odmítl, nyní ale státní zastupitelství obdrželo z Madridu nové důkazy, na jejichž základě se domnívá, že by to možné bylo. Žádost prokuratury, aby byl Puigdemont vzat znovu do vazby, soud ale v úterý zamítl.

Novým katalánským premiérem se stal separatistický poslanec Quim Torra. Zvolil ho parlament autonomního španělského regionu. Pětapadesátiletý právník a nakladatel Torra byl v druhém kole zvolen prostou většinou; sobotním hlasováním, kdy byla potřeba absolutní většina, neprošel. Pokud by Torra neuspěl, čekaly by region další předčasné volby.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont navrhl na svého nástupce v čele regionální vlády separatistického poslance Quima Torru. Informoval o tom deník La Vanguardia s odvoláním na šéfa katalánského parlamentu Rogera Torrenta. Pětapadesátiletý Torra má šanci stát se novým katalánským premiérem, protože na rozdíl od tří předchozích kandidátů není trestně stíhán. Hlasování katalánského parlamentu o Torrovi by se mělo konat příští týden.

Boj o Katalánsko, jehož někteří představitelé usilují o odtržení provincie od Španělska, se vede i na jazykové úrovni. Lidé si například mohou do mobilů stáhnout aplikaci, ve které pak hodnotí podniky v celém regionu podle toho, jaká je jejich úroveň katalánštiny.

Do ulic Barcelony vyšly statisíce lidí, kteří demonstrují za propuštění separatistických katalánských politiků Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta. Informovala o tom španělská média, která s odvoláním na policii odhadla počet demonstrantů na 300 tisíc až 350 tisíc. Politici jsou už půl roku ve vazbě kvůli obvinění ze vzpoury a soudce je odmítá propustit. Sánchez je přitom kandidátem na post katalánského premiéra, parlament však o něm nemůže hlasovat, dokud nebude na svobodě.

Od případného nezávislého Katalánska by se chtěla odtrhnout Tabarnie, dosud neexistující země, která zahrnuje dvě klíčová katalánská města – Tarragonu a Barcelonu. Jejich obyvatelé zastávají k samostatnosti Katalánska vlažnější postoj. Myšlenka Tabarnie vznikla z recese: zastánci jednotného Španělska tak reagovali na snahy části katalánských politiků o odtržení regionu.

Bývalý katalánský premiér Carles Puigdemont zaplatil kauci ve výši 75 tisíc eur (1,9 milionu korun) a opustil vazbu v severoněmeckém Neumünsteru. Politik rovněž úřadům poskytl adresu, na níž bude v Německu pobývat do doby, než úřady rozhodnou o jeho případném vydání do Španělska.

Německý soud odmítl vydat Madridu katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta kvůli obžalobě ze vzpoury. Připustil ale jeho vydání kvůli zpronevěře. Puigdemont uspořádal loni na podzim v rozporu se španělskou ústavou referendum o nezávislosti Katalánska. Kdyby byl uznán vinným, hrozí mu desítky let za mřížemi.

Státní zastupitelství v severoněmeckém Šlesvicku-Holštýnsku požádalo tamní soud o uvalení vydávací vazby na katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta. Podle serveru Spiegel Online státní zástupci po přezkoumání eurozatykače došli k názoru, že vydání pětapadesátiletého politika do Španělska je oprávněné. Bojovník za katalánskou nezávislost čelí v jihoevropské zemi obžalobě ze vzpoury a zpronevěry veřejných financí, za což mu hrozí desítky let vězení.