První výročí referenda o nezávislosti Katalánska, které uspořádala předchozí regionální vláda přes zákaz španělské justice, si připomněly tisíce lidí po celém regionu. Shromáždění separatistů omezila ráno a dopoledne provoz na několika silnicích i železnici, kolem poledne prošel pochod asi 15 tisíc studentů centrem Barcelony. Demonstrace připomínající plebiscit, při němž španělská policie bránila lidem v hlasování, jsou plánovány až do večera.
Loňské události si připomněla i nynější katalánská vláda, složená rovněž ze separatistů. Dopoledne uspořádala zasedání ve městě Sant Julia de Ramis, kde loni policie uzavřela volební místnost, v níž měl hlasovat tehdejší katalánský premiér Carles Puigdemont. Ten nakonec hlasoval jinde.
Nový katalánský premiér Quim Torra vyzval k propuštění katalánských politiků z vazby a k pokračování manifestací za zrušení trestního stíhání bývalého katalánského vedení. Torra též označil loňské referendum za „semínko“, z něhož vyroste katalánská republika.
Torra také pochválil separatistickou organizaci Výbory pro obranu republiky (CDR), která uspořádala velkou část pondělních akcí v regionu. Toho využil lídr španělské opozice, šéf lidovců Pablo Casado k útoku na španělského premiéra Pedra Sáncheze, který by podle něj měl buď opět převzít přímou správu Katalánska (jako to udělal loni předchozí lidovecký premiér Mariano Rajoy), nebo vyhlásit ve Španělsku parlamentní volby.
V Barceloně vládla nervozita
Demonstrující separatisté blokovali cesty, silnice, a dokonce i dánice. Chtějí způsobit chaos a zpoždění, Výbory pro obranu republiky tak chtějí získat pozornost médií, řekla spolupracovnice ČT L'ubica Zlochová.
Provoz demonstranti ovlivnili například u města Martorell, kde zvedali mýtné brány, či u obce Vandellos. Nedaleko Barcelony blokovalo asi 500 členů CDR zhruba čtyři hodiny přístup do logistické zóny, kde se kvůli tomu vytvořila fronta stovky kamionů.
V Barceloně vládla nervozita, lidé se ráno nedostali včas do práce. Demonstranti podle Zlochové často provokovali a byli agresivní.
Španělští policisté loni při referendu 1. října bránili lidem v hlasování, uzavírali volební místnosti a zabavovali volební urny. Na 900 lidí bylo tehdy zraněno, většina lehce. Katalánští policisté se snažili nezasahovat, za což nyní řada z nich čelí vyšetřování a jejich tehdejší šéf je obviněn ze vzpoury, podobně jako katalánští exministři.
