Katalánská krize se vyřeší tak za 20 let, odhaduje španělský ministr

Krize v Katalánsku, kde separatisté požadují odtržení tohoto autonomního regionu od Španělska, se vyřeší tak za dvacet let. Odhaduje to španělský ministr zahraničí Josep Borrell. Podle šéfa španělské diplomacie, jenž je také Katalánec, není jádro problému ve vztahu Madridu a Barcelony, ale v rozdělené katalánské společnosti.

„Bude to ještě dlouhá cesta. Pokud uspějeme, tak za dvacet let,“ očekává Borrell ve věci sjednocení rozdělené katalánské společnosti. Připustil však, že nynější situace je lepší než před třemi měsíci.

„Nyní jsme si blíže, více komunikujeme,“ uvedl Borrell s odkazem na nástup nové vlády v Madridu začátkem června. Než se premiérem stal socialista Pedro Sánchez, vztahy centrální vlády s katalánským vedením byly podle Borrella rozbité.

Jak vysvětlíte mlácení lidí, kteří přišli volit?

Borrell také zkritizoval předchozí vládu Mariana Rajoye za to, že se nesnažila o dialog a v přístupu k separatistické vládě v Katalánsku dělala chyby. Jako příklad uvedl referendum o nezávislosti z loňského 1. října, jemuž se předchozí španělská vláda snažila zabránit soudně i silou, protože podle ní odporovalo ústavě.

Zásah španělské policie proti voličům v Katalánsku
Zdroj: Reuters

„Obraz Španělska tím velmi utrpěl,“ řekl Borrell s odkazem na zásah španělské policie při říjnovém referendu. „Těžko to pak šlo nějak vysvětlit světu, se záběry, na nichž policie mlátí někoho, kdo chce jít volit,“ připomněl loňské události Borrell.

Šéf španělské diplomacie zdůraznil, že v jeho zemi je úplná demokracie. „Jsme dokonce před Belgií, která nám přitom uděluje lekce,“ uvedl Borrell s odkazem na žebříček Světové banky, nespecifikoval ale, z jakého období srovnání pochází. Do Belgie uteklo loni několik katalánských exministrů poté, co je španělská vláda sesadila a španělská prokuratura obvinila ze vzpoury. Belgický soud letos zamítl jejich vydání do Španělska.

Borrell také připomněl, že katalánská společnost není jednotná v názoru na odtržení od Španělska. „Čtyřicet sedm procent (obyvatel) nestačí pro jednostranné vyhlášení nezávislosti,“ uvedl španělský ministr s odkazem na jeden z nedávných průzkumů. Podle jiné ankety, kterou přinesl tento měsíc internetový deník El Espaňol, si odtržení od Španělska přeje 51,1 procenta Katalánců. V témže průzkumu 53 procent Katalánců odpovědělo, že si myslí, že separatisté svého cíle dříve či později dosáhnou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Definice absurdity.“ V Brazílii staví kvůli klimatické konferenci dálnici v pralese

Město Belém na severovýchodě Brazílie se připravuje na Konferenci OSN o změně klimatu COP30, kterou bude hostit v listopadu. Dorazí na ni podle očekávání na padesát tisíc lidí, včetně světových lídrů. Místní i odborníci ale kritizují některé stavební projekty, které kvůli tomu vláda spustila. V oblasti vzniká třeba čtyřproudá dálnice, jejíž stavba kvůli konferenci je podle kritiků „definicí absurdity“. Nachází se totiž v chráněné části Amazonského pralesa. Někteří obyvatelé města a obchodníci ale míní, že Belém rozvoj potřebuje.
před 50 mminutami

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 6 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 7 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin chce Ukrajinu mimo NATO a odzbrojenou, to je nepřípustné, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.
před 9 hhodinami

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...